Proč popohánět justičního koně, když jede špatným směrem?

Chybí-li ve společnosti respekt k právu, nelze očekávat jinou než chabou vymahatelnost. A proč tento respekt chybí?

Právo a bezpečnost
Jan Schneider | 13.11.2012

Několik pozoruhodných obecnějších postřehů o respektu k právu, o jeho vymahatelnosti i jeho zneužívání v České republice zachytil Jan Schneider během konference v rámci projektu Pražský právnický podzim 2012.

Co nejde silou, musí jít ještě větší silou...

Motto: Čím méně společnost respektuje jednu stranu práva, tedy vlastní povinnosti (a má dokonce sklon vyhýbání se jim omlouvat, ne-li přímo mu tleskat), tím méně funguje druhá strana, ať již jí nazveme dosahováním či vymahatelností práva. Onen respekt k právu je však fatálně podmíněn jeho kvalitou. Tím se obecně rozumí jak množství, logika a srozumitelnost právních předpisů, tak i jejich aplikace, tedy rychlost a předvídatelnost.

Úvahy o vymahatelnosti práva často vycházejí z apriorního předpokladu jeho bezchybnosti a již se jen bezrozporně dále rozvíjejí směrem, jak té větší vymahatelnosti práva napomoci. Třeba svůdnou cestou zvyšující se sekundární represe. Příkladem může být případ řidiče Romana Smetany. Údajnou (nota bene velmi nadhodnocenou) škodu způsobenou pomalováním předvolebních plakátků plně nahradil. Přesto byl však ještě navíc odsouzen, čímž se právo (nejen) v jeho očích stalo nerespektovatelným. Podle toho se následně zachoval, a byl a bude souzen znovu a znovu. Justice chce zlomit rebela. Skončí Smetana jako Frajer Luke? Je toto opravdu důstojná prezentace justice?

Vymáhání práva zvyšujícím se násilím – podle dělnického pořekadla „když tě všechno zradilo, pomůže ti kladivo“ – prostě funguje jen do určité míry. Situace pak kulminuje v bodě, odtud vede dvojí cesta – buď ještě dále ve vymáhání práva přitvrdit a vydat se tak přímou cestou do pekel, anebo se zastavit a popřemýšlet, kudy vede ta druhá.

Tato klinčová situace byla implicitním pozadím konference na téma „Vymahatelnost práva“, kterou v rámci projektu Pražský právnický podzim 2012 uspořádala VŠMIE ve spolupráci s nakladatelstvím Havlíček Brain Team a společností e-pravo.cz, a. s.

Přínosem této konference bylo připomenutí a zdůraznění starobylého poznání, že v oblasti odborně zvané „vymahatelnost práva“ je respekt k právu naprosto klíčovým parametrem, ovlivňujícím její efektivitu. A že tento respekt je zásadně podmíněn kvalitou práva a jeho uplatňování. Souhlasná akcentace zazněla od soudců, státních zástupců, advokátů a dalších teoretických i praktických právníků. Na již se vynořující otázku okamžitá odpověď: nikoliv, politici na konferenci nebyli.

Proč hned vymahatelnost?

V jedné anekdotě – mohl by to dobře být i zenový koan – dostal mistr otázku, zda je lepší mít rychlého, nebo pomalého koně. To záleží na tom, zněla mistrova odpověď, zda jedete správným směrem. Onu klíčovou otázku, zda aktuální tendence v soudnictví a vůbec v legislativě „jedou správným směrem“, aby bylo dobré je zrychlovat a popohánět, vznesl čestný předseda Soudcovské unie Libor Vávra. Zde některé tendence:

  • Nepřehledný a stále houstnoucí prales zákonů definuje prkotiny umožňující obhajobě nalézat formální překážky nalézání spravedlnosti. Například soudci stále častěji počítají lhůty, aby něco neprošvihli. Zákonné lhůty však v konečném efektu poskytují i formální námitky proti rozhodnutím soudů, aniž by fakticky práci soudů urychlily. Na ty totiž dochází stále větší počet případů.
  • Proč se před soudy dostává stále větší počet případů? Je to například alibistickým přesunem agendy ze správního řízení, jako se nyní děje v případě převedení sporů, dosud řešených ČTÚ, na soudy. Prý bude účastník lépe chráněn na svých právech. Ve skutečnosti se lze domnívat, že jde o výsledek lobbistické činnosti, v jejímž pozadí je očekávání větší vymahatelnosti pohledávek řízením před soudem.
  • Jan Sváček, předseda Městského soudu v Praze, upozornil na málo medializovanou věc, že soudní řízení je velice drahou záležitostí. Soudci jsou přitom zatěžováni administrativou více než samotným rozhodováním. Soudních úředníků, kteří by jim v tom ulehčili, je nedostatek. Soudní řízení jsou často protahována tím, že se předvolané osoby nedostaví. Jejich policejní předvádění je málo účinné, protože policie je málo asertivní (což je na druhou stranu docela pochopitelné, protože má s asertivním předváděním mnoho špatných zkušeností).
  • Dalším důvodem stále větší přetíženosti soudů (která vede k nižší kvalitě rozhodovacích činností, což zase přispívá k oné menší respektovatelnosti práva) je naprosto nedostatečné využívání mediace. Ta v zahraničí v civilních věcech trvá průměrně kolem dvou měsíců, kdežto soudní řízení měsíců devět. Krom toho je mediace mnohem šetrnější, neboť celý proces má soukromější ráz, a je zde mnohem více předpokladů k vzájemnému porozumění.
  • Mnoho lidí se nesoudí proto, aby někdo třetí rozhodl jejich spor s bližním, ale aby bližního oním sporem pěkně zostudili. Někomu již dokonce stačí jen druhého pomasírovat podáním trestního oznámení, které – zveřejněno – napáchá v dnešní senzacechtivé době škody už samo o sobě. Nadto jiní zneužívají trestního řízení pouze jako cíleného prostředku, jak se dostat – zejména v obchodních sporech – zadarmo k informacím jinak těžko dostupným, nebo dokonce nedostupným.
Lidé bez respektu

Jan Bárta, ředitel Ústavu státu a práva, prohlásil, že vymahatelnost práva je přímo podmíněna respektem k plnění vlastních povinností. A Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu, dodal, že dobrovolné se podřízení právu předchází nutnosti ho vymáhat.

Zobrazit diskusi
Reakcí:10

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

To by nebyl Schneider...

aby si i v takto informativním článku nerýpnul do církevních restitucí :-)

Ten z toho musí mít životní trauma.

Mýlíte se poměrně zásadně:

do žádných církevních restitucí nerýpu, žádné trauma nemám. V tomto zákoně nejde jen o zbytkové církevní restituce, zde jde o mnohem víc (neoprávněné vyvedení státního majetku do soukromých rukou: některé církve v roce 1948 neexistovaly, takže jim nebylo co sebrat a tudíž jim není ani co vracet, některé mají dostat, co nikdy nevlastnily, ač měly z oněch majetků přiznán prospěch; některé neexistovaly ani v roce 1989, takže jim nelze odčiňovat žádné křivdy; jde tedy i o lež a podvod a loupež) - a hlavně o způsob, jakým se to prosazuje. Až pochopíte, o co ve skutečnosti jde, budete z toho mít trauma vy.

Možná to, pro břevno ve Vašich očích, ani nevidíte.

Váš článek bez rýpání do církevních restitucí se těžko hledá. Jste schopen nacpat církevní hrabivost i do článku o policajtech, jakpak byste z toho neměl trauma? :-)

Jakpak tyto souvisí s tématem tohoto článku (mimochodem - dobře napsaného, zajímavého, užitečného)? Odpovím si sám - nijak, jen jste si potřeboval rýpnout. Ani zdaleka nejsou církevní restituce nejzávažnějším problémem naší zkorumpované společnosti. Ani podstatou, ani objemem. To se jen populistickým socanům hodí nafukovat tuto bublinu, nemajíce nic lepšího v rukou, jsouce stejnými darebáky a darmožrouty, jako "lumpenpravice". 

Máte asi trochu potíže

porozumět psanému textu a stále do něj podsouváte své předsudky. Nevím, jestli se dá doufat, že někdy pochopíte, že "církevní restituce" v tom slova smyslu, který znamenají, totiž "církevní restituce", není tím, do čeho rýpu, tedy alespoň především (ctím totiž odkaz TGM, navazující na josefínské reformy, že církve by se neměly plést do světského vládnutí formou politických stran nebo podnikatelských subjektů, ale tak, co dělá církve církvemi - jenže to už skoro nikdo neví, ani církevníci, takže není ani divu, že i vy v tom asi máte pěkný zmatek). Proto je třeba to opakovat, zejména pro takové ignoranty, jako jste vy.

Asi též těžko chápete, že když se mluví o respektu k právu, který je základem jakéhokoliv zlepšení "vymahatelnosti práva", jsou tyto podvodné pseudocírkevní pseudorestituce jedním z nejvýraznějších a a nejčerstvějších případů manipulace nejen s demokratickými, ale i právními postupy (ještě jednou, pro těžko chápající: napaden je tu zejména způsob, nikoliv předmět sám). Takže to je ztělesnění jednoho z absolutně největších problémů současnosti. Těžko se bude ale nějak řešit, když ho lidé nechápou, a tupě omílají své pindy a ze svého míjení se se skutečností docela neurvale viní druhé.

Myslím, že toho TGM Vám tu

Myslím, že toho TGM Vám tu nedávno přesvědčivým způsobem "otloukl o hlavu" kdvorak, ale Vy jste zřejmě nepoučitelný. Holt trauma a zaslepenost. S tím zbytkem to bude asi podobné :-)

Díky za dobrý článek,

jen jsem marně hledal pasáž dotýkající se politického ovlivňování policie, státních zástupců a soudců. Zákony můžou být třeba přehledné, stručné, srozumitelné, stejně budou v jednotlivých případech zbytečné, pokud jsou politické strany (např. ODS) schopné ovlivňovat konání represivních orgánů ve svůj prospěch.

   Na námitku, která určitě padne, zda mám nějaký poznatek uvádím část projevu Miroslavy Němcové na sjezdu ODS, zastávající funkci předsedkyně sněmovny: ...... že to byla tato vláda, která umožnila, aby se kauzy začaly vyšetřovat.  Následoval apel ke spolustraníkům: Nevstupujte do jednání státních zastupitelů, ani policie, ani žádných jiných složek justice.... dál nemá cenu pokračovat, žehrá nad tím, že v poslední době vyplavala spousta kostlivců a že to vrhá na ODS špatné světlo. Její část projevu je v podstatě přiznání dlouhotrvajícího šíleného stavu kriminálních praktik této strany v ovlivňování spravedlnosti. Možná i jiných stran, ale nikdo neměl tu nebetyčnou drzost se k tomu takhle veřejně přihlásit.

Prosím redakci nebo správce webu...

Aby zvážil mazání příspěvků uživatele Pauka nebo jeho efektivní blokování. Neustále se všude opakují a už je to únavné. Jsem dalek toho někoho umlčovat -  jednou z hlavních výhod ČP byla vždy věcná diskuze, někdy dokonce zajímavější než celý článek. I když s některými poznámkami v textu Pauka lze souhlasit, jako celek jsou jeho opakovaně vkládané příspěvky blábol který diskuzi pouze zasviňuje.

Děkuji.

L. Erben

Vždyť ho mažeme.

Vždyť ho mažeme.

Co rolovatko na mysi?

Ja takove prispevky jednoduse nectu.

Už nečtu ani PL

protože tam někdo se značkou Sniper  zaplňuje(-oval) diskusi obrovským množstvím vaty. Kdyby se tenhle pán naučil zjednodušovat texty,a vypíchnout pouze myšlenky, byl by čtivý. Zdá se mi, že nejspíš půjde o toho samého autora co píše  tady pode značkou Pauko.Rolovátko je dobré jenom načas, ale po chvíli člověk přestane reagovat,a přejde jinam..

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah