Případ „mýtné“ míří k vyšetřovatelům

Je systém výběru mýtného, který v České republice provozuje firma Kapsch, dalším tunelem do peněženek daňových poplatníků? Na to by měly odpovědět orgány činné v trestním řízení. Ve středu 15. srpna obdrží Vrchní státní zastupitelství v Praze podnět k prošetření, který připravili bývalý vyšetřovatel protikorupční policie Zdeněk Ondráček a předseda kontrolního výboru Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip. Argumenty, které je k takovému podezření vedou, shrnuje v následujícím textu Zdeněk Ondráček.

O tom, že systém výběru mýtného v České republice od zadání zakázky až po její realizaci budí podezření, svědčí například závěry kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu č. 11/13. I s jejich použitím rozeberme celý příběh.

reklama

Nejprve je vhodné pro přehled odkázat na základní vládní dokumenty podstatné v celém procesu:

• Usnesením vlády o dopravní politice České republiky ze 17. června 1998 byl stanoven základní cíl zavedení systému výběru mýtného (dále jen SVM). Tento cíl rozpracovalo ministerstvo dopravy v koncepčním dokumentu, který doporučil vládě do roku 2006 výkonově zpoplatnit pozemní komunikace v rozsahu 2995 kilometrů.
• Materiál vzala Vláda ČR na vědomí 19. května 2004, a to usnesením k záměru zavedení výkonového zpoplatnění určitých kategorií silničních motorových vozidel na vybraných pozemních komunikacích v České republice. Kabinet souhlasil se zavedením mýtného pro vozidla s nejvyšší povolenou hmotností nad 12 tun a se záměrem postupně systém rozšířit i pro vozidla nad 3,5 tuny.
• Usnesením vlády ze dne 15. června 2005 byl schválen materiál ministerstva dopravy, kde byly navrženy parametry pro zadávací řízení na generálního dodavatele a zároveň bylo ministru dopravy uloženo dopracovat podrobné zadávací podmínky a vyhlásit zadávací řízení.
• Ministerstvo dopravy zpracovalo zadávací dokumentaci veřejné zakázky na dodavatele systému výběru mýtného, která byla zveřejněna na centrální adrese 11. července 2005. Předpokládaná hodnota zakázky činila 16 miliard korun bez DPH.

Diskriminace

Pro výkonové zpoplatnění existují dvě základní technologie, a to:

• mikrovlnný systém DSRC (Dedicated Short Range Communication System), tedy takzvaný systém mýtných bran, a
• systém satelitní GNSS/CN (Global Navigation Satellite System/Cellular Network) využívající satelitní navigaci a pozemní telekomunikační síť.

Ministerstvo dopravy v zadávací dokumentaci deklarovalo, že výhodnost jednotlivých technologií SVM pro Českou republiku ověří až samotné nabídky uchazečů v rámci technologicky neutrální veřejné soutěže na dodavatele SVM. Přesto zadávací dokumentace technologicky neutrální nebyla. I přes zásadní připomínky některých účastníků připomínkového řízení (ministerstvo zahraničí, ministerstvo životního prostředí, ministerstvo informatiky a místopředseda vlády pro ekonomiku) byly v zadávací dokumentaci v části Technické podmínky zadávací dokumentace uvedeny podmínky, které zvýhodnily mikrovlnnou technologii. A byly tedy v rozporu s deklarovanou technologickou neutralitou.

Tím byli diskriminováni uchazeči nabízející satelitní technologii. V době oznámení veřejné zakázky na dodavatele SVM totiž nebyl nikde na světě v provozu takový systém založený na satelitní technologii, který by využíval palubní jednotky splňující podmínky uvedené v zadávací dokumentaci. Do soutěže se proto přihlásili jen uchazeči nabízející mikrovlnnou technologii, a proto nemohlo dojít k porovnání nabídek uchazečů s rozdílnými technologiemi. Ministerstvo dopravy tímto jednáním porušilo ustanovení § 25 odst. 1 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách.

Navýšení ceny

Nabídku podali čtyři uchazeči, přičemž hodnotící komise doporučila nabídky tří uchazečů vyřadit pro nesplnění kvalifikačních kritérií a nesoulad nabídky se zadávací dokumentací. U jediné zbylé nabídky proto nemohla být hodnocena ekonomická výhodnost, neboť ji nebylo s čím porovnávat. Vítězná nabídka uchazeče však byla vyšší o 2,556 miliardy korun bez DPH než předpokládaná hodnota uvedená v oznámení zadávacího řízení. Ministerstvo dopravy přesto nevyužilo možnost zrušit veřejnou zakázku a vyhlásit nové zadávací řízení, které by již umožnilo i využití satelitní technologie, která v tu dobu byla zaváděna v sousedním Německu.

Dne 29. března 2006 uzavřelo ministerstvo dopravy s vítězným uchazečem dvě smlouvy:

• Smlouvu o dodávce systému výkonového zpoplatnění pozemních komunikací: jejím předmětem byl závazek dodat systém výkonového zpoplatnění v rozsahu 2581 km za 6 280 753 tisíc korun. K této smlouvě bylo postupně uzavřeno 12 dodatků, jimiž byla cena navýšena o 33 procent na 8 377 529 tisíc korun.
• Druhá smlouva se týkala poskytování služeb souvisejících s provozem systému výkonového zpoplatnění pozemních komunikací: jejím předmětem byl závazek dodavatele SVM poskytovat po dobu 10 let služby související se systémem za celkovou cenu 15 813 270 tisíc korun. K této smlouvě bylo postupně uzavřeno 13 dodatků, kterými byla cena navýšena o 24 procent na 19 618 143 tisíc korun.

Takže sečteno: Původní celková cena obou smluv 22 094 024 tisíc korun byla navýšena o 26,7 procenta na celkovou cenu 27 955 672 tisíc korun. A výsledek: k 1. září 2011 bylo z původně dohodnutých 2581 kilometrů zpoplatněno pouze 52,7 procenta, tedy 1361 kilometrů , a zpoplatnění silnic I. třídy bylo prakticky zrušeno. Navíc lze přepokládat, že cena služeb se bude průběžně zvyšovat, a to s počtem nově otevřených úseků dálnic a rychlostních silnic, u kterých již bylo vydáno stavební povolení do 31. prosince 2017.