reklama

view counter

Ovládnutí Mostecké uhelné mělo politické krytí z nejvyšších míst

Bývalý šéf FNM Roman Češka pro HN: Policie měla všechny podklady o zneužívání peněz MUS. Bylo to však v časech opoziční smlouvy…

Právo a bezpečnost
Petr Bušta | 23.11.2011

Aktualizováno. Ovládnutí Mostecké uhelné společnosti (MUS) jejími manažery v čele s Antonínem Koláčkem mělo politické krytí – tak zní poselství, které ve středečních Hospodářských novinách vyslal Roman Češka. Výkonný předseda Fondu národního majetku v letech 1994 až 1998 v rozhovoru uvedl, že všechny informace měla k dispozici policie. „Jenže nic neřešila, po několika letech kauzu odložili.“

Fond národního majetku, který držel státní podíl 46 procent akcií v MUS, obdržel v roce 1998 několik zneklidňujících informací:

reklama

view counter
  • Že manažeři MUS skupují majoritu ve firmě.
  • Že už  skupují i podíly obcí (ty obdržely při privatizaci 5 procent, a právě ve spojení s obcemi stát ovládal majoritu v MUS).
  • Že manažeři MUS ke skupování podílů využívají peníze firmy.
  • Že se v operaci aktivně angažuje osobně šéf MUS Antonín Koláček.

Koláček údajně svěřil zhruba tři miliardy korun určených ve firmě na sanace ekologických škod společnosti Newton Capital, kterou sám spoluzakládal. Někteří obchodníci, kteří akcie MUS skupovali, prý Češkovi osobně potvrdili, že jejich klientem je Newton Capital.

Češka tvrdí, že osobou, která za MUS vyjednávala s obcemi o prodeji akcií, byl vlivný sociálnědemokratický poslanec Josef Hojdar patřící mezi blízké spojence šéfa ČSSD Miloše Zemana. Češka vzpomíná, jak Hojdar v souvislosti s MUS svorně se Zemanem nadával na Fond národního majetku.

Pro připomenutí: Hojdar opustil vrcholnou politiku v roce 2006, údajně ze zdravotních důvodů. Zdůrazňoval tehdy, že důvodem není žádná kauza. V březnu 2005 však byl údajně neregulérně zvolen do čela mostecké ČSSD a poté ho strana vyloučila. Ještě předtím se v Hojdarově kanceláři a také v autě našlo odposlouchávací zařízení a do mosteckých novin dokonce přišel na Hojdarovo jméno dopis se dvěma ostrými náboji.

Ale zpět k tehdejšímu vývoji případu MUS. Od roku 1998 vládla Zemanova ČSSD, a to díky opoziční smlouvě, kterou uzavřela s ODS (v jejím čele stále tehdy Václav Klaus). Češka o této fázi říká: „Ve většině hospodářských kšeftů jely ty strany společně. (…) Fascinující bylo, že v té době měl (stát) plnou ruku důkazů o tom, že peníze z MUS byly zneužity na nákup akcií. Policie mohla zdokumentovat, jak se peníze vyvedly na Newton Capital, jak pro něj brokeři skupovali akcie. Měli všechny podklady. Ale nic neudělali.“

Později vláda prodala státní podíl v MUS oceňovaný na několik miliard korun společnosti Appian za částku v řádu stovek milionů. Koncem roku 1998 byl Roman Češka z postu šéfa Fondu národního majetku odvolán. Policie už po něm nežádala nikdy další svědectví, plnou krabici dokumentů později předal švýcarským orgánům. Výsledek je známý: Švýcaři obžalovali aktéry ovládnutí MUS a český stát hledá cesty, jak se dostat k miliardám zablokovaným v té souvislosti na švýcarských kontech. 

Celý rozhovor si můžete přečíst ve středečních HN, výtah je k dispozici na iHNed.

Aktualizace: Web Aktuálně.cz ve středu zveřejnil některé poznatky o pozadí prodeje minoritního státního podílu v MUS. „V obžalobě je uvedena škoda 3,4 miliardy korun. Švýcaři to spočetli na základě ocenění podílu MUS, který Zemanova vláda zprivatizovala," uvedl zdroj obeznámený s obžalobou, jak píše Aktuálně.cz.

Web uvádí, že jedním z pravděpodobných strůjců privatizace MUS byl ministr financí Ivo Svoboda (později odsouzený k pěti letům vězení za podvody ve společnosti Liberta). Prodej minoritního podílu státu navrhli v roce 1999 nový ministr financí Pavel Mertlík a ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr.

„Cena byla vyšší než tržní cena akcií, které byly veřejně obchodované, a to asi o třetinu. Tato cena nebyla vyšší o moc, což je také dáno tím, že když prodáváte minoritní podíl, nemůžete čekat vysokou prémii,“ tvrdí Mertlík. Exministr Grégr napsal v SMS: „Po ztrátě majority v MUS za předcházejících vlád rozhodla vláda Miloše Zemana jednomyslně odprodat minoritní podíl akcií jedinému zájemci za cenu na akciovém trhu navýšenou o 25 procent.“ (Předcházející vlády znamená úřednická vláda Josefa Tošovského v první polovině roku 1998, do roku 1997 kabinet Václava Klause – poznámka ČESKÉ POZICE).

Usnesení vlády Miloše Zemana z roku 1999 o privatizaci minoritního podílu státu v MUS 

Zobrazit diskusi
Reakcí:1

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

Mertlík na základě informací rekapitulovaných Češkou podal trest

Údaje rekapitulované Češkou věděl v té době kdekdo a kdekdo si je jistě dodnes pamatuje (bez ohledu na to, co tvrdí o ztrátě paměti). samozřejmě, je dobře, když  veřejnosti, která od té doby také hromadně zapomněla (jak se zdá), tato fakta připomíná tehdejší šéf FNM.  Tehdejší místopředseda vlády Mertlík také na základě těchto faktů podal ve věci privatizace MUS trestní oznámění: jednáním některých akcionářů byl zcela znehodnocen státní podíl ve společnosti,  stát díky prodeji podílů obcí  ztratil majoritu a peníze na rekultivace byly zneužity.  Jenže byla doba oposmlouvy a sama Zemanova vláda nakonec jistě uvítala, že trestný čin nebyl shledán, kauza byla zametena a vláda ze státního podílu získala aspoň almužnu a nemusela přihlížet tunelování dolů a být bezmocným spolupachatelem.  Jistěže privatizace měla nejvyšší krytí. A propos, všechny archivy z té doby (rok 1999, zejména období leden až pozdní podzim) jsou už smazané a skartované? V tehdejších článcích se toho najde!

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah

view counter