Operátoři budou znovu muset poskytovat údaje policii
Od letošního 1. října budou mít operátoři povinnost uchovávat provozní a lokalizační údaje všech účastníků. Povede novela zákona k lepšímu?
Senát ve středu 18. července schválil novelu zákona o elektronických komunikacích a trestního řádu. Od letošního 1. října tedy budou mít operátoři znovu povinnost uchovávat provozní a lokalizační údaje všech účastníků a na vyžádání je poskytovat policii a některým dalším orgánům. Pokud prezident Václav Klaus novelu v této podobě podepíše. Právník Miroslav Uřičař se tomuto tématu na ČESKÉ POZICI soustavně věnuje a nyní se k němu opět vrací.
Před několika týdny, když ještě byla novela v Poslanecké sněmovně, informovala o ní některá média bombastickými titulky, například Operátoři mají sledovat každý telefon. Ti však nikdy nemuseli žádný telefon sledovat. Vždy evidovali přibližnou polohu každého účastníka on-line. Bez ní by v mobilní síti nemohli spojit hovor pro daného účastníka, protože by nevěděli, kam jej nasměrovat.
Tyto údaje však nesmějí po spojení hovoru dále uchovávat, ledaže by to v konkrétním případě z nějakých zvláštních důvodů bylo nutné. Nyní budou muset takové údaje u všech účastníků uchovávat šest měsíců, podobně jako tomu bylo do nálezu Ústavního soudu (ÚS) z loňského dubna. Co se skrývá pod pro většinu lidí nesrozumitelným pojmem „provozní a lokalizační údaje“?
Jde o veškeré údaje, kdo, s kým, po jakou dobu a také odkud telefonoval, či jinak komunikoval, včetně údajů o neúspěšných pokusech o volání. Obsah hovorů ani SMS zpráv se nezaznamenává, ačkoli by se to například policejnímu prezidentovi Petrovi Lessymu právě nyní hodilo.
Původní úprava v zákoně o elektronických komunikacích platila do 12. dubna 2011, kdy ji svým nálezem zrušil Ústavní soud. Ten následně, druhým nálezem, zrušil příslušné ustanovení o pravomocech policie obsažené v trestním řádu, což však odložil až k 30. září 2012. Ze srovnání původní právní úpravy s aktuálně schválenou vyplývá, že v reakci na nálezy ÚS skutečně nastaly některé změny. Otázkou však zůstává, zda jsou k horšímu, či k lepšímu.
ČESKÁ POZICE se uchovávání provozních a lokalizačních údajů operátory věnovala v článcích:
- Policie ani tajné služby o zdroj informací od operátorů nepřijdou
- Kdy začne policie od operátorů dostávat údaje?
Zásah do lidských práv
Novela zejména omezuje právo policie vyžádat si údaje jen pro určitý okruh trestných činů – pouze pokud „nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak“. Dříve taková omezení v zákoně nebyla. Žádné nové pravomoci oproti stavu před 1,5 rokem policii nepřibyly, spíš naopak. Nově bude mít povinnost informovat po skončení věci každého, jehož údaje byly takto vyžádané. Podobně jako to platí již čtyři roky v případě odposlechů včetně práva dotčené osoby požádat Nejvyšší soud o přezkoumání zákonnosti postupu policie. Nově si také mohou údaje vyžádat zpravodajské služby – Bezpečnostní informační služba a Vojenské zpravodajství –, u nichž toto právo dřív bylo sporné, a Česká národní banka, která je dosud neměla.
Kde leží ona hranice, kdy už zásah do práv jedince nebude vyvážen ochranou společnosti před trestnou činností?
V obecné rovině nejde o nic nového. Povinnost operátorů uchovávat údaje a odpovídající právo policie je požadovat vyplývají již ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES o uchovávání údajů z 15. března 2006. Znamená to však, že bychom měli nad vším mávnout rukou a říct si, že kritici úpravy ze sdružení Iuridicum Remedium jsou nějací podivíni, protože ten, kdo se ničeho nekalého nedopouští, přece nemá co tajit?
Ono totiž skutečně jde o zásah do lidských práv. Je proto namístě otázka: Jak velká omezení svých základních práv budeme muset snášet v zájmu boje proti terorismu a jiné trestné činnosti? Kde leží ona hranice, kdy už zásah do práv jedince nebude vyvážen ochranou společnosti před trestnou činností?
Rozhodne praxe
Seznam trestných činů, kvůli nimž bude od 1. října 2012 policie oprávněná požadovat údaje, je široký. Tím, že zahrnuje veškeré úmyslné trestné činy s horní hranicí odnětí svobody minimálně tři roky, dopadne například i na takové činy, jako je účast na sebevraždě či šíření nakažlivé nemoci. Celkově potenciálně jde o několik desítek trestných činů.
Ministerstvo vnitra coby navrhovatel v důvodové zprávě uvádí, že tyto údaje policie potřebuje pro odhalování trestné činnosti. A konstatuje, že než zasáhl ÚS, použila policie toto ustanovení celkem 82 639krát za rok. Mnohem důležitější než samotný text novely je, jak se toto číslo bude vyvíjet po její účinnosti, a zejména jak budou fungovat kontrolní mechanismy.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlaste nebo zaregistrujte.
Přeposlat
Verze pro tisk
Komentáře
ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.
Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.
Děkujeme vám za pochopení.
Je to zločin proti ústavě a je to zneužitelné.
Proč to vlastně píšu? Nejen, že je to zneužitelné, ale zcela prokazatelně je to ČR zneužíváno. Veřejnost ví, že neposlední řadě detektivními agenturami, BIS a podsvětím. Odhalených případů zneužití je tolik, že není o čem diskutovat. Česká Republika je již dva roky vedena jako jedna ze zemí s částečnou mírou demokracie, takže se propadla mezi země jako je Ukrajina. Pro skupiny organizovaného zločinu, kterým se podřilo uchvátit stát, je to zbraň proti veřejnosti, která by chtěla proti této nešťastné situaci něco dělat.
Lidé, kteří to prosazují jsou zločinci.
Pro a proti
Děkuji za komentáře, jsem vždy rád, když se mně mým textem podaří vyvolat diskusi, rád si vyslechnu názory pro i proti - všechny považuji za stejně přínosné. Byť logicky s některými nebudu souhlasit, nejsem zvyklý dogmaticky lpět na svém názoru a nepřipustit diskusi o něm, naopak.
Vím, že existují lidé (a není jich málo), kteří zastávají názor „kdo není zločinec, nemá co skrývat“. Současně však také vím, že existuje neméně početná skupina lidí, která archivaci údajů o nás všech jen tak, pro případ, že by se někdo z nás ukázal v budoucnu podezřelým, považuje za brutální zásah do základních lidských práv. Myslím, že tyto dvě skupiny si navzájem mají hodně co říct…
Ať patříte ke kterékoli z nich, podle mého názoru je vždy velmi užitečné poohlédnout se v zahraničí. V tomto případě jsem vybral Německo, zemi nepochybně rozvinutou, kde však s přijetím podobné úpravy již dlouho váhají, navzdory bezprostředně hrozícím sankcím EU i navzdory nepochybně sníženým možnostem policie při vyšetřování. Nemyslím si, že by nevěděli, co dělají.
Mimochodem, pokud jde o "odhalitelnost Agáty", popravdě, nejsem si jistý, jestli je operátor schopen podobné zařízení odhalit - pokusím se zjistit více, nevím ale, jestli odpověď bude zcela jednoznačná. Nemyslím si, že by podobné zařízení přesměrovalo hovory na sebe, spíše se připojí k existujícímu hovoru jako "třetí strana", podobně jako u konferenčního hovoru.
V čem je vlastně problém u té evidence telefonátů & Cui bono?
Myslím si, že ostentativní lpění na „neomezování lidských práv“ v podobě brojení proti uchovávání údajů o tom, z kterého čísla kdy bylo kam telefonováno a to bez (!) záznamu obsahu hovorů mi přijde přehnané. Tím spíš, že když někdo bude opravdu chtít omezovat něčí práva špiclováním, tak si svou cestičku najde. Tak proč proboha by OČTŘ neměly mít možnost si získat informace o tom, který sprostý podezřelý si kdy a s kým telefonoval? A to procesně uznatelným způsobem?
Běžného občana, který nemá co skrývat, toho to nikterak nepostihne. Nabízí se proto klasická otázka Cui bono? v boji proti oné novele zákona.
protože zneužitelnost
stejně jako u odposlechů je toto narušení osobního práva na soukromí zneužitelné a to víme jen o případu, který se provalil.
Můžete si představit širokou škálu aktivit začínající špiclováním politické konkurence, manželů, partnerů, dětí, ... pokračovat stalkingem, ... nebo rovnou pro účely podsvětí, vydírání, vyhledávání oběti, sledování nepřítomnosti ve vytipovaném objektu k vykradení, ... etc.
Hlavní otázka je stejná : Kdo bude hlídat hlídače?
Pokud jde o skutečnou přínosnost k vyšetřování - nic moc. Ti co páchají úmyslně trestnou činnost většinou ví co (ne)mají dělat a používají anonymní SIM.
Velmi pěkný příspěvek do diskuse.
Jen mě tak - jako telekomunikačního laika - napadá, jakým způsobem by asi policie mohla odhalovat nejen vlastnictví, ale (analogicky autorem zmíněnému případu Diamond Race) především použití Agáty, aniž by vyžadovala ještě více a komplexnějších údajů o telekomunikačním provozu a to dokonce v reálném čase -- ? Není to začarovaný kruh? Nadto zločinci mají paradoxně "na své straně" nejen zatuhlou "kontinentální" legislativu, ale i fakt, že na páchání trestné činnosti se peníze koncentrují jaksi samy od sebe, na její odhalování stěží ...
Myslím, že s hlediska zákona
Myslím, že s hlediska zákona by bylo možné problém Agáty řešit velmi rychle a elegantně. Podobně jako je trestné neoprávněné držení zbraně (oprávněné držení vyžaduje licenci), měla by být podobná konstrukce použita u šifrovacích a šopehovacích zařízení. Co se týče sledovacího paragrafu, připadá mi poněkud nepřiměřený okruh trestných činů, na který se vztahuje. Principiálně nenám nic proti, ale moc nechápu, proč věc není v režimu povolování soudem (policii je přece jenom nutné občas držet trochu na uzdě a zákony typu habeas corpus nebyly vymyšleny jen tak pro nic za nic). Docela mne děsí ochota našich volených zástupců podílet se na omezování občanských práv. Ale na druhou stranu, kdo jinému jámu kopá...
To sice ano,
ale neměl jsem na mysli legislativu, nýbrž praxi.
Jak zjistit, kdo má neoprávněně zbraň? Většinou se na to přijde, až když vystřelí (anebo při domovce v souvislosti s něčím úplně jiným, což by mohlo nastat i u Agáty, ale systémové řešení to není).
Čili problém je, jak odhalit, kdo tu Agátu používá? A ještě lépe, v čí prospěch?
Aplikace zákona vždy naráží
Aplikace zákona vždy naráží na reálnou ochotu jej uplaňovat. Nicméně si myslím, že jak policie, tak státní zastupitelství mají operativních poznatků relativně dost a zjistit, kdo používá Agátu (vzhedem k rozpočtu, který se ve jménu bezpečnosti ze státního rozpočtu každoročně vydává) není nereálné. Soustavné a systematické zneužívání policie na straně jedné a absolutní demotivace slušných policajtů (zejména ve jménu úspor) na straně druhé je jedním z problémů, který Českou republiku přichází zatraceně draho. Ono je ale riskantní začít odhalovat trestnou činnost, když tam nahoře kradou skoro všichni a vzájemně se drží pod krkem kompromitujícími informacemi.
To sice také ano, ale
nejsem si jist, zda operativní poznatky postačí, totiž zda je vůbec lze získat - nemyslíme-li operativními poznatky ty, které by byly získány utajenou prací policejních agentů u operátorů. Tlak na policii, aby odhalovala tyto jevy, a současně legislativní nepřízeň v oblasti zákonné možnosti získávat technická data od operátorů logicky vedou k tomu, že si policie musí získávat tajné spolupracovníky z řad jejich zaměstnanců. To je absurdní, ale je třeba si to uvědomit a povolit tlak na obou stranách - a umožnit soudní cestou získávat komplexní soubor technických informací, jimiž operátoři disponují, aby bylo možno indikovat používání Agáty a podobných zařízení. Operátoři by se neměli rozumnému kompromisu příliš bránit, protože integrita jejich telekomunikačního provozu by odhalováním těchto nelegálních praktik pouze a jenom získala.
odhalitelnost činnosti Agáty
by mne docela zajímala i čistě technicky bez právních a kompetenčních komplikací.
Může operátor poznat, že se mezi jeho buňku a koncovou SIM vložila Agáta a přesměrovala lokální hovory na sebe?
K odhalitelnosti nelegálního odposlechu
Zařízení typu Agáta využívá pasivního odposlechu (nic samo nevysílá), pouze skenuje radiové spektrum v dané lokalitě a v případě, že detekuje zájmový telefon, přinutí ho, aby se k ní připojil a nahradil šifrovací algoritmus nešifrovaným. Z toho vyplývá, že pro takovýto nelegální odposlech je nutné, aby "Agáta" byla fyzicky ve stejné lokalitě jako odposlouchávaný telefon, nemůže tedy odposlouchávat zcela neomezeně.
Jediná možnost ji "nachytat" je tak v okamžiku, kdy monitoruje konkrétní číslo a radiový provoz tohoto čísla prochází skrze ni. Podle mých informací to ovšem v současné době naši ani zahraniční operátoři většinou neumějí. Technicky to údajně není nemožné, vyžadovalo by to však některé úpravy, nastavení a nové prvky sítě, které operátoři standardně nepotřebují a tedy ani nemají.
Otázkou zůstává, jestli by takto soukromě vyšetřovat trestnou činnost (trvám na tom, že nelegální odposlech je trestnou činností, i když se nepřihlásí poškozený) měli na vlastní pěst operátoři sami, či zda by se o to měla postarat spíše policie - informace o existenci nelegálních odposlechů by tak směřovaly ze sítí operátorů přímo k ní. (Obdobně do svých sítí operátoři již před lety na pokyn policie implementovali zařízení pro policejní odposlech, která také používá výhradně policie, nikoli operátoři sami.) Pokud navíc podobnou "Agátu" používá i některá z našich bezpečnostních služeb (jde pouze o spekulaci, otázku legality tedy ponechme stranou), asi by nebylo vhodné, aby ji samotní operátoři "odhalili".