Kde vzít na hasiče a nekrást

Hned v prvních tropických dnech tohoto roku se trojnásobně zvýšil počet hasičských výjezdů a měli bychom to chápat jako jakési varování. Signál, jak je tato náročná profese potřebná a že je bezpodmínečně nutné, aby tato složka integrovaného záchranného systému byla akceschopná. Ví to každý v naší zemi, který kdy hasiče v akci viděl. Ale ví to také vláda a ministerstvo vnitra?

Jak si vysvětlit, že v rámci nekonečného seriálu škrtů směřuje vše i k drastickému omezení činnosti Hasičského záchranného sboru (HZS)? Během letoška a roku následujícího by mělo od HZS odejít několik stovek příslušníků. Propouštění se má dotknout všech, ale hlavně „mokrých“ hasičů, tedy těch, kteří zajišťují výjezdy. U vyšetřovatelů, preventistů a dalších specializací již totiž není tabulkově kde škrtat.

reklama

Kolik profesionálů zasahuje?

Dnes je situace taková, že v teritoriu okresu (většinou v místě bývalého okresního města) je denní směna složena z 10 výjezdových hasičů. V okrese jsou pak profesionálové ještě nejméně v jedné či dvou stanicích, kde službu vykonává 5 hasičů. Jsou-li tedy v okrese tři stanice, mají hasiči k okamžité dispozici 20 příslušníků. Mají, ale jen papírově a v ideálním stavu.

V případě dalších škrtů bude protipožární ochranu fakticky zajišťovat jen zhruba 14 profesionálů v teritoriu okresu

Vzhledem k dovoleným, služebním volnům, nemocem a vzhledem k plnění dalších povinností je tento počet vždy nejméně o 3-4 příslušníky nižší. V reálu má tedy velitel směny k dispozici asi 16 hasičů. Je to mnoho, nebo málo na okres? V případě většího lesního požáru nebo požáru výrobního podniku a současné dopravní nehody s nutností vyprošťování osob nebo s únikem ropných látek už nebude kde brát ani za současného stavu, natož po dalších škrtech.

V případě přijetí vládních úspor bude počet výjezdových hasičů snížen nejméně o další dva příslušníky. V okrese tedy bude protipožární ochranu fakticky zajišťovat zhruba 14 profesionálů. Na menších stanicích počet logicky již snížit nelze, a personální škrty se tedy dotknou především stanic v sídle okresu, nebo se rovnou budou rušit celé stanice. Ano, jsou zde ještě dobrovolné hasičské jednotky, které se na činnosti HZS spolupodílejí a jsou ze státních peněz i podporovány. Jenže jde pořád jen o dobrovolníky, kteří, při vší úctě k nim, nikdy nebudou tak akceschopní a odborně zdatní jako jejich profesionální kolegové.

Několik zdrojů financí

Soudný čtenář si zřejmě řekne, ano hasičů je pro nás potřeba, ale kde brát, když je pokladna prázdná? Tato úvaha má dva aspekty.

Prvním je schopnost vlády a odpovědných pracovníků ministerstva vnitra vidět dále než jen na dno pokladny. Tedy vidět a umět si spočítat, jaké hodnoty jsou schopni hasiči ochránit. Nejde jen o hodnoty materiální, ale i hodnoty lidského života a zdraví. Ty pak porovnat s objemem peněz, který má být na HZS ušetřen.

Druhým aspektem je schopnost zajistit pro činnost hasičů peníze z jiných zdrojů. Zde několik nápadů.

• Již dnes jsou hasiči placeni z peněz pojišťoven, a to za některé své výjezdy k dopravním nehodám. Za některé, ne za všechny. Výše těchto prostředků je závislá na počtu výjezdů a činnosti hasičů na místě, ale pro názornost uvádím, že pojišťovny takto hasičům zpětně uhradí náklady ve výši zhruba 100 tisíc korun měsíčně. Otázkou tedy je, proč neplatí také zdravotní pojišťovny, a to v případech společného zásahu Hasičského záchranného sboru a Zdravotní záchranné služby. V současné době zdravotní pojišťovny proplácejí jen zásah zdravotníků. Hasiči se však podílejí například na řešení případů zranění v nepřístupném terénu, kde zajišťují vyproštění a transport zraněných.
• HZS v rámci svých činností vykonává i funkci správního orgánu. V rámci okresu se proto každý rok vyjadřuje asi k 700 žádostem o posuzování stavební dokumentace. A všimněme si rozdílu. Například lékaři, kteří sepíší lékařskou zprávu či zdravotní posudek pro potřeby svého pacienta, si za toto účtují až 300 korun. Proč by tedy HZS neměl zpoplatnit svoji činnost při posuzování stavební dokumentace? Částka 200 korun za jeden posudek by stavebníka finančně nepoložila a hasičům by příjmy ve výši přibližně 140 tisíc ročně vypomohly. Tedy za předpokladu, že by tyto peníze neshráblo ministerstvo financí. Muselo by být zajištěno, že zůstanou v sídle okresu, kde byl posudek vystaven.
• Dalším zdrojem financí pro HZS by mohly být pokuty ukládané za porušení zákonů o požární ochraně a souvisejících předpisů. Tyto peníze, které se v rámci jednoho okresu pohybují kolem 100 tisíc korun ročně, jsou dnes odváděny do státního rozpočtu. Nelze předpokládat, že pokud by byly tyto peníze ponechány v rozpočtu okresů, nastal by k rapidní nárůst ukládání pokut. Z jednoduchého důvodu – protože počet hasičů, kteří mohou kontroly provádět, je omezený.
• Samostatným zdrojem příjmů HZS by měly být poplatky za zbytečné výjezdy. A těch postupně přibývá. Příkladem zbytečného výjezdu je situace, kdy si osoba instaluje ve svém rekreačním objektu elektronický požární systém (EPS), popřípadě elektronický zabezpečovací systém (EZS), které má svedeny do svého mobilu. EPS nebo EZS nahlásí poplach a osoba to telefonicky nahlásí nejbližší jednotce HZS či policie. Jednotka hasičů vyjede v plné sestavě a na místě zjistí, že jde o poplach planý. Výjezd je negativní, ale náklady jednotky se pohybují v řádu tisíců korun. HZS přitom v této oblasti provozuje pult ochrany, ale ten je zpoplatněn a využívají jej zejména nadnárodní obchodní řetězce. Soukromá osoba raději volí tuto nezpoplatněnou formu. Je na čase se zamyslet, zda by se tyto výjezdy neměly zpětně proplácet. Existuje totiž i jiná možnost, jak nechat systém a jeho funkčnost prověřit, ale proč hledat jinde, když hasiči a policie pracují profesionálně a hlavně zadarmo…

Nyní si někdo možná řekne, a co by to všechno hasičskému okresu přineslo? Možná tak 300 tisíc až půl milionu korun. Vždyť to v celkovém rozpočtu nejsou peníze. Ano, v celkovém rozpočtu to peníze nejsou, ale v rozpočtu okresu by tyto peníze daly na celoroční plat alespoň jednoho z „mokrých“ hasičů.