Česko je k pravicovým extremistům shovívavé

Otázka nad osvobozením tří rapperů či komiksem Kachny kontra slepice: Kdo jsou pravicoví radikálové? Jen členové organizovaných skupin?

Právo a bezpečnost
Přemysl Houda | 13.07.2012

Organizovaná i neorganizovaná česká extrémní pravice nachází cesty, jak své ideje beztrestně představovat veřejnosti. Přitom se zaměřuje především na dospívající mládež. Česká veřejnost jako by však nad pravicovými radikály držela ochrannou ruku s tím, že „z toho vyrostou, vždyť jsou to koneckonců ještě skoro děti, které to nemyslí vážně“.

Ukázkou tohoto shovívavého postoje z nedávné doby je osvobozující rozsudek pražského obvodního soudu pro rappery Hrobku, Pitvu a Řezníka. A také naprostá nevšímavost k propagandě zaměřující se na dospívající mládež v případě komiksu Kachny kontra slepice. Oba uvedené případy navíc vypovídají o tom, že pravicový extremismus může mít jak organizovanou, tak neorganizovanou formu.

„Konečný řešení“

Obvodní soud pro Prahu 5 na konci loňského roku vydal osvobozující rozsudek nad třemi rappery – Hrobkou, Pitvou a Řezníkem –, jejichž hudbě se říká horrorcore. Předmětem soudního řízení byla jejich skladba „Konečný řešení“. Ta se objevila nejen na webových stránkách jednoho z rapperů, ale například i na YouTube.com.

Dle soudce Hovork je nutné prezentaci písně posuzovat jinak, hraje-li se například na „extremistickém shromáždění“, a jinak v kontextu „vrcholně parodické tvorby“

Mimo jiné se v ní zpívá: „Máme konečný řešení na všechny pouliční čůráky… za vraždu Ukrajince dostaneš tři mince, za odstranění somráka dostaneš hnedle meďáka, za upálení feťáka dostaneš čubku na ptáka, za odstranění houmlese tu nikdo vinu nenese… já si nechal hákáč vytetovat na bicáka, spálil bych je všechny, udělal z nich uheráka…“ Videoklip, který ke skladbě rappeři udělali, obsahuje hrané scény, na nichž je zapalován, nebo surově zbit bezdomovec.

Soudce Petr Hovorka v závěrečném osvobozujícím rozsudku argumentoval tím, že samotnou skladbou nemohl být spáchán trestný čin. A zdůraznil, že si každý může myslet, skládat a hrát ve svém obývacím pokoji, co chce – i to, co je jinak trestně závadné. V tomto smyslu nelze soudci nic vytknout. Další část jeho rozsudku však vyvolává pochybnosti.

Dvojí metr

Soudce Hovorka totiž prohlásil, že prezentaci písně (připomeňme, že se objevila i na webu) je nutné posuzovat z hlediska kontextu. Jinak, hraje-li se například na „extremistickém shromáždění“ (tam prý vyzní negativně), a jinak v kontextu „vrcholně parodické tvorby“. Soudce se přiklonil k názoru, že jde o nadsázku, licenci a o umělecký projev, který je, „dejme tomu na hraně“, a může vzbudit pohoršení, ale tím, co říká, koneckonců přispívá k pluralitní demokratické společnosti. Ve stejném duchu bagatelizoval skladbu tří rapperů i státní zástupce. Ten ve své závěrečné řeči konstatoval, že šlo o nadsázku, byť nevkusnou a hloupou.

Dle konceptu In Iustitia extremistou není ten „kdo je aktivní v nějakém tzv. extremistickém hnutí, ale ten, kdo drží extremistické postoje“

Z odůvodnění soudce Hovorky jednoznačně vyplývá absurdní a bagatelizující závěr: jinak bude tentýž extrémní projev posuzován, pronese-li jej člen extremistického hnutí, a jinak pronese-li jej ten, kdo není jeho členem. Soudce tím zakládá nepřípustný dvojí metr pro posuzování konkrétních činů.

Mnohem logičtější by bylo přijmout koncept například neziskové organizace In Iustitia, který se objevil v jejím Stanovisku k textu Miroslava Mareše Problematika Hate Crime. Zahraniční zkušenosti a možnost aplikace tohoto přístupu v ČR s důrazem na trestné činy z nenávisti proti cizincům.

Marešova studie o násilí z nenávisti vychází z několika propojených tezí, které však In Iustitia díky zkušenosti s poskytováním právní pomoci obětem trestné činnosti z nenávisti problematizuje.

Dvě teze

V uvedeném případě osvobozujícího rozsudku mají největší význam tyto dvě Marešovy teze v jeho konceptu extremismu:

  • Za prvé pojem hate crime (zločin z nenávisti) a z něj vycházející konstrukce není pro českou společnost tradiční. Jde o anglosaský koncept, přičemž naše společnost vychází z konceptu extremismu, „který se ukazuje jako v zásadě funkční“.
  • Za druhé pachatele je třeba dělit na „extremisty“ a „neextremisty“ dle jejich příslušnosti k extremistickému hnutí.

To je však dle In Iustitia zavádějící a málo udržitelné. Navíc tento přístup může logicky vést k tomu, že budeme jinak přistupovat k pachateli, který je „extremistou“, a jinak, kdyby jím nebyl (soud s rappery a odůvodnění rozsudku soudcem).

Dle konceptu In Iustitia extremistou není ten „kdo je aktivní v nějakém tzv. extremistickém hnutí, ale ten, kdo drží extremistické postoje, čili je příchylný k akceptaci a následné podpoře a propagaci rasistických, antisemitských, islamofobních, homofobních a jiných postojů nesnášenlivosti a jedná podle nich. Pokud budeme trvat na rozdělování pachatelů trestné činnosti z nenávisti na extremisty a neextremisty, budeme de facto kriminalizovat členství osob v některém hnutí.“

Zobrazit diskusi
Reakcí:18

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

kriminalizace verbálních projevů

je podle mého názoru vždy kontraproduktivní. Demokracie si s takovýmito projevy musí umět jinými způsoby, nejlépe pomocí argumentů v otevřené debatě. Riziko, že pod záminkou extrémismu budou z debaty vylučovány odlišné názory je příliš velké.

Dobrý článek, díky za

Dobrý článek, díky za něj.

(Jak ví každý, byť jen trochu vzdělaný člověk, DSSS i Dělnická mládež jsou nesporně krajně pravicové subjekty, nikoli krajně levicové.)

Sancta simplicitas

Svatá prostoto

Článek je směsicí levicové demagogie a ignorantství.

 

Považovat Dělnickou stranu sociální spravedlnosti a Dělnickou mládež za pravicové organizace a veřejně to hlásat považuji u akademicky  vzdělaného člověka, kterého nemůžeme mít za nevzdělaného, za zlý úmysl nebo za projev zvláště urputného stalinismu. Připomenu autorovi některé historické skutečnosti. Ve 20. století vypučely ze socialistického hnutí tři zvláště odporné větve potlačující práva a svobody člověka. Byl to internacionální socialismus (ruský bolševismus, komunismus), nacionální socialismus (německý nacismus) a fašismus (spojení Sorelova anarchosyndikalismu s korporativismem; Mussolini - Itálie; fašismus byl od svého počátku neoddělitelně spojen s levicovým odborovým hnutím, ze kterého ideově vyrůstaly jeho vůdčí osobnosti), které mezi sebou usilovaly o světovládu, přičemž obě poslední společně nenáviděly bolševismus a naopak patrně proto, že bolševismus byl jejich velkým konkurentem co se týká členské základny a na politickém poli jim doslova dýchal za krk. Prvním člověkem, který přiřadil fašismus k pravici, byl Stalin (Stalin nerozlišoval fašismus a nacionální socialismus, stejně jako někteří naši politologové a publicisté levicového zaměření) na 6. sjezdu Kominterny v Moskvě 1928, když prohlásil, že „fašismus je posledním vzdechem kapitalismu". Šlo však pouze o Stalinův pokus namydlit nacionálnímu socialismu schody, protože na mezinárodním poli začínal hrát prim. Teprve druhá světová válka umožnila Stalinově terminologii se prosadit a jak vidno na autorovi, přežívá v levicových kruzích dodnes. Stalin dokonce vymyslel teorii „sociálního fašismu", podle níž každé socialistické hnutí nebo strana odchylující se od „internacionálního socialismu" jsou „objektivně fašistické".

Po této exkurzi po levicovém extremismu patrně málo čtenářů překvapí podobnost programů NSDAP a DSSS. Jejich srovnání nechávám na případné čtenářově vlastní invenci, nicméně pěkný souhrn naleznete zde: http://janmatuska.blog.idnes.cz/c/120779/Srovnani-programu-DS-a-NSDAP-sam-jsem-se-nestacil-divit.html. Z výše uvedeného je zřejmé, že termín pravicový extremismus v souvislosti s DM a DSSS je pouhou účelovou levicovou lží. Jistě není nezajímavé, že po nacismu i fašismu zůstalo několik institucí o kterých bychom to ani neřekli. Zdá se ovšem, že nacismus byl v tomto směru úspěšnější. Z éry fašismu nám zůstala třeba IFPI  (Mezinárodní federace hudebního průmyslu), která představuje nahrávací průmysl po celém světě s bezmála 1400 členů v 66 zemích a přidružených průmyslových sdružení v 45 zemích. Je sdružením nahrávacích a kopírovacích monopolů, jež se neustále snaží pod různými záminkami omezit svobodu internetu např. ACTA. IFPI byla založena roku 1933 v tehdy fašistické Itálii. Dokonce George H.C. Bodenhausen ‒ jeden z právníků, kteří se v 50. letech podíleli na tvorbě Římské úmluvy ‒ při její tvorbě odkazoval na zákony, který platily ve fašistické Itálii (tj. vytvořené během války v roce 1941) a vydával je za nejvhodnější legislativu k tématu. Další podrobnosti můžete nalézt zde: http://copyriot.se/2008/04/08/what-the-ifpi-tries-to-conceal-about-its-origins-in-fascist-italy/. Také naše tripartita, vytvořená na popud ČSSD, jako korporativistický institut, který existuje nezávisle na volených orgánech, může být považována za fašistickou instituci.

Vraťme se však k nacismu. Za jednoho ze zakladatelů hnutí Zelených je považován zapálený nacista ("... celá má vědecká práce je oddaná myšlenkám národního socialismu.") rakouského původu lékař Konrád Lorenz (*1903 +1989). Nacistům konvenovala zejména jeho teorie, že přirozeným cílem organismu je početní růst a územní rozmach. Za války se zúčastnil vybírání polských míšenců, u nichž rozhodoval, jestli jsou schopní přizpůsobit se německé kultuře a proto byl za své zásluhy v roce 1940 jmenován ředitelem Ústavu fyziologie na univerzitě v Královci. Po válce se čím dál častěji věnoval pohledu na člověka a jeho místo v přírodě. Lorenz svými myšlenkami ekology výrazně předběhl a už v 60. letech 20. století upozorňoval na to, že člověk svým chováním ohrožuje celou planetu. Prostě si však jen vzpomněl na nacistické pojetí Dauerwald (trvalý les). K jeho prestiži výrazně přispěla Nobelova cena za biologii, kterou obdržel roku 1973. V Rakousku mu říkali „Der Erste Grüne“ – neboli první Zelený. Vystupoval tam formou protestů i blokád například proti stavbě jaderné elektrárny v Zwentendorfu nebo vodní elektrárny v Hainburgu na Dunaji.

Ochránci zvířat se také nemají se svojí minulostí čím moc chlubit. V srpnu 1933  byl v Německu zakázán živočišný výzkum, který byl prezentován jako "židovská pavěda" a "internacionalistická medicína".  Následně ovšem Dr. Morrel, Hitlerův osobní lékař, Hitlera přesvědčil, že by to nebylo v zájmu německého výzkumu a zvláště výzkumu obrany. Ke konci roku byl proto přijat tzv. Tierschutzgesetz  (Zákon na ochranu zvířat), kde byly některé zákazy zmírněny. Výzkum se pak řešil bez omezení v rámci šoa v koncentračním táboře Dachau na Židech a Romech.  Tento tábor se tak stal největší výzkumnou základnou pro alternativní medicínu a organickou stravu na světě. Později se ve výzkumech pokračovalo i v Osvětimi.  V čele boje za práva zvířat v nacistickém Německu stál tehdy Heinrich Himler. I dnešní odpůrci kouření se zcela jistě inspirovali právě v nacistickém Německu, protože se dnešní a tehdejší jejich argumenty nijak neliší. Historik lékařství R. Proctor řekl:  „kampaň proti tabáku a operace celozrnný chléb nacionálních socialistů jsou v jistém smyslu stejně fašistické jako žluté hvězdy a tábory smrti".

Toto jsou jenom malé příklady toho, čeho jsou levicoví extrémisté schopni. Rusko jsem pominul, protože komunistické zločiny jsou dostatečně známy ze Solženicinova díla "Souostroví gulag". Svádět nezákonné a zločinné praktiky na pravici má  jen zastřít skutečné levicové původce kataklyzmat 20. století.

Takže byl vyrovnán směsí pravicové demagogie a ignorantství.

Docela slušná porce. Celkově ale k ničemu, žádné velké prozření nenastalo. Uvítal bych od přispěvatele podobně kritický pohled na jeho vlastní platformu, je-li to možné. Zjistil by možná, že vlastně už o těch pravicových excesech psal, jen je nazýval levicovými, aby si zchladil žáhu. Kde se vzal na levici rasismus? Anebo to už není levice? Aha? (Odpověď tuším: vše, co je z přispěvatelova pohledu špatné, je "levice". S tím se pak ale opravdu nedá nic dělat, s takto "talibánským" viděním světa.)

Levicový rasismus? Vzpomeňte na 30. a 50. léta...

Pane Schneidere, kde se vzal komunistický či stalinistický antisemitismus? Není to snad také forma rasismu? A ten byl prosím kdesi vpravo? Myslím že příspevěk v diskuzi který kritizujete bv si spíše zasloužil otištění coby článek, než nebetyčný blábol (a není zdaleka jediný) pana Houdy.

Proto si myslím,

že to nebyla žádná levice, když se tam objevily ony rasistické prvky. Zjednodušeně nastíním, že oproti tomu, kde kdy ve Francii kdo seděl, levici v onom pojetí druhé poloviny 20.st. charakterizuje vidění světa podle společenských tříd (řeknu: horizontální dělení), kdežto pravice třídy nevyznává, ale preferuje identifikaci podle "krve a půdy".

Zeptáte-li se na to, kam řadím nacionální socialismus, odpovím: mezi (je to svým způsobem "třetí cesta" - ovšem na rozdíl od té naší, v níž jsme doufali spojit ta pozitiva, je národní socialismus deklaratorně spojením oněch negativních stránek obého).

Ale ještě jednou se omlouvám za značné zjednodušení.

Pravice X levice

Něco mi nehraje. Pravice nese svůj název podle místa, kde seděli zastánci starých, tradičních hodnot - konzervativci. Konzervativismus je od slova konzervovat, chránit. Jde o ochranu hodnot, které jsou věky a generacemi prověřené. Patří sem ochrana svobody, ochrana rodiny, ochrana životního prostředí, ochrana důstojnosti člověka, ochrana soukromého majetku - a zejména k odmítání dělení společnosti.

Pravice "věří" ve společenskou smlouvu mezi žijícími, zemřelými a dosud nenarozenými. Pravicový člověk se necítí jako majitel svého majetku, který si dělá, co chce, ale jako jeho správce. Ví, že musí to, co je hodnotné, převzít, rozvíjet a předat další generaci. To platí i o stavu společnosti, životním prostředí atd.

Pravice má úctu k etickým hodnotám křesťanství a netuším, jak lze z rovnosti před Bohem a z toho plynoucí rovností před zákonem dojít k antisemitismu, rasismu a podobným doktrínám. Tj. jak je možné tyto názory přisuzovat pravici? Mám tu na mysli politickou filosofii, nikoli reálné chování tzv. pravicových stran.

 

Předem děkuji za vysvětlení.

Tady o žádné prozření nejde.

Jde pouze o pochopení pro leckoho nepříjemných faktů. Nicméně bych sem rasismus netahal. Rasismus nebyl zatím nikde přesně  definován a ještě k tomu si ho spousta lidí spojuje s kde čím. Ostatně rasismus je zaklínacím slovem, které poskytuje šikovnou náhradu za logické myšlení.  Za šikovný pokus odklonit problém na jinou rovinu ovšem dávám 1*. 

Ovšem tento pokus se vyhnout nepříjemné otázce

je nutno hodnotit špatně, je to ubohé. ("To, v čem nemám pravdu, co boří moji konstrukci od základu, bych sem netahal.") Opravdu dětinské.

Problém se sestává ze střetu dvou různých rovin - krev a půda vs. společenské třídy. Stratifikuje-li někdo společnost dle společenského postavení, nemůže dojít například k antisemitismu. Kde se tento jev objeví, je jasné, že jeho nositel se identifikuje s oním barbarským a velmi necivilizovaným (a velmi protikřesťanským) konceptem krve a půdy. Opakem je velmi demokratický koncept občanský, ale mnohým je těžko ho uchopit, ba dokonce pochopit (takže například "občanský" demokrat Klaus označoval protagonisty občanského konceptu jako  "kosmopolity"). Na tomto poli zbývá v této zemi ještě hodně udělat, jak vidno. Proto bych rád, aby pisatel statečně připustil existenci  "leckdy nepříjemných fakt", která se jak na potvoru vyskytují právě tam, kde mu je to nepříjemné.

 

Antisemitismus je vždy problém lůzy.

Rasismus i antisemitismus se týká především primitiva v Evropě a konec konců i kdekoliv jinde, který počínajícím zmasověním konečně získává převahu. Je úplně jedno, jak stratifikuje jedinec společnost. Podstatné je to, že jakékoliv společenství složené byť ze samých výtečných lidí se mravností a inteligencí podobá velikému, tupému  a surovému zvířeti.  A občan, soudruh, soukmenovec? Ten  je v tomto soukolí jen skutečným hovadem. Člověk jako součást masy je psychicky nenormální a nevědomost před touto skutečností nechrání. To je skutečný problém kolekltivu, i občanského - psychopatie davu. A koncept občanský? K smíchu. Klam vytvořený lidskou rukou, pošpiněný lidskou podlostí, je to hrob, uvnitř plný žrádla a nečistoty. Abych se vrátil obloukem k danému problému. Krev a půda versus společenské třídy?  Nikoliv. Problémem je jedinec versus kolektiv. A proto socialisté se svým kolektivismem mohou kdykoliv vyzvracet nějaký další fašinacikom a rozpoutat další hekatomby násilí.

Trapné odvysvětlování.

Páně Štroblova argumentace by mohla sloužit jako exponát při výuce. Co se nehodí, "odkloní" se, jako páně Kocourkovy milióny. Tyto úhořoidní finty jsou však opravdu slabší, a nebudeme se jimi nadále již zabývat, protože diskusi nic nepřinášejí, než páně Štroblovo žlučovité sebeprznění. Jen jedno slovo: rasismus a antisemitismus nejsou povýtce záležitostí "primitivů" a "lůzy", ale též pseudovzdělanců, elitářů, zastánců vypjatého individualismu, a bohužel, příliš často i objektivně velmi vzdělaných lidí. A toto Štroblovi uniká, takže ho nebudeme dále trápit.

Velice příznačné

Když dojdou argumenty, vezme se hůl do ruky. Pokud je mi známo, velice pěkně a poučně již o tom psal jeden kolektivista v knize pod názvem Mein kampf.

Mně argumenty nedošly.

Mně ne. Stále čekám na odpovědi na své otázky, zejména po vyvážené kritice (jk kolektivismu, tak individualismu). Neschopen odpovědi (nechápaje otázku?), hraje si pan Štrobl na ukřivděného, ohroženého, div ne persekvovaného. Podobně psychicky ustrojen byl jeho vzor, co mu furt z podvědomí proniká do psaní. I to odvysvětlování a přesouvání na druhé je docela typické. Takže znovu: dočkám se konečně odpovědí na otázky, které jsem dal, namísto kalouskoidních hladkých a ukřivděných řečí na úhybná témata?

Hnus

Logičtější je to i proto, že dle českých i zahraničních statistik většinu zločinů z nenávisti páchají lidé z většinové populace, kteří nejsou součástí žádné extrémní skupiny, pouze zastávají extrémní stanoviska – viz například nedávné nepokoje ve šluknovském výběžku.

 

---

 

Autor tím vlastně naznačuje, že občané protestující priti cikánské kriminalitě ve Šluknovském výběžku mají extrémistické postoje a jsou připraveni páchat zločiny z nenávisti. Hnus nejvyššího kalibru.

f

f

Mám s tím problém.

Nevychází z rozdílných hodnot, ale ze života. Je zde řečeno ani ne půl problému, spíše ještě méně. Nuže, dejme tomu, soudce by ony tři poslal natvrdo do lochu. Do přeplněného lochu, kde je "převýchova" iluzí. Mnoho podobných kamarádů by si tam tito našli, motivovaných, protože rasové třenice ve vězení jsou na denním pořádku (a bude hůř). Hoši zatvrdnou, najdou v určitých kruzích ohlas - a z vězení vyjdou mnohem více "vyprofilovaní", než do něj šli. A mnohem více motivovaní.

A co mezitím veřejnost? Zalyká se blahem, jak jsme na ně tvrdí, jak jsme zásadoví, jak důrazně a neochvějně chráníme a bráníme toleranci a pluralitu a nikdy jinak. Běda, komu se něco málo nelíbí (třeba je ostře proti rasismu, ale nelíbí se mu homo-exhibice): k čertu s ním celým, řeknou oni ochránci tolerance a pluralismu. Celé je to velmi alibistické - společnost jsme "zbavili" extremistických živlů (zavřeli jsme je, potrestali jsme je, právem se tak stalo - má snad někdo něco proti tomu?!?). 

Ve vší úctě k toleranci se však stalo něco jiného: bacily byly vyhubeny, a imunita společnosti šla do loje, společnost usnula na vavřínech a zlenivěla. A do toho se vrací kriminálem zocelení, nyní již mnohem opravdovější extremisté. Společnost, zpohodlnělá tím, že kdo se jí nelíbí, toho posílá do kriminálu, se však těmto "převychovaným" extremistům neumí bránit a podléhá jim, neboť proti nim volí těm jejich podobné zbraně. Prognóza je velmi špatná, protože se společnost chytila do pasti vlastní pohodlnosti, spočívající v přesvědčení, že kriminál něco vyřeší.

Nikoliv. Není řešení. Je jen denodenní usilování a čelení zlému, v jakékoliv podobě, neboť ďábel jich má tisíc. Každodenní masáž zlem, která povzbuzuje tvorbu protilátek. Neodflákne-li se onen denní souboj (zejména vlastní leností, pochopitelnou únavou či nedostatečností), bude zlo potlačováno mnoha různými hlasy, přístupy, mnohem trvaleji, a přitom nijak zvlášť invazivně (k tomu, aby se ten přístup stal kontraproduktivním). Představa hrozná, neboť jde o nejnáročnjší přístup, vyžadující mnoho starání se o společnost, k tomu ještě hlídat politiky, aby moc nekradli, a ještě vydělávat na chléb vezdejší. A do toho pokušení - co vaše chaloupka, vždyť chátrá. Nemáte na ni čas? Nevadí, delegujte ty svoje starosti na mně, nic se nebojte, a užívejte si na chatičce ... ano, mnozí jsou již doma: to jsme poznali, k ničemu dobrému to nevede.

Takže, omlouvám se, zdá se totiž, že nezbývá, než podstoupit ty denodenní galeje.

Neznalost a nepochopení

Je smutné, že pan Přemysl Houda píše evidentně o věcech, kterým nepříliš rozumí. Samotné srovnání Řezníka a DS je přitažené za vlasy. Kdo aspoň minimálně zná tohoto bezkonkurenčně nejlepšího českého horrorcore rappera, tak ví, že texty tohoto ražení jsou nadsázkou. A neznám úplně umělcův záměr, ale třeba to byla i parodie na takto smýšlející lidi. A že jich není málo. Myslel jsem, že toto video se nedostane jinam, než do Krimi zpráv vedle stížností hloupých uživatelů z Fíbíčka a hle, jak jsem se mýlil. A člověk, který se nad tím dokáže rozčilovat tak, jako mnoho uživatelů portálu Tytrubkopoď neukazuje svou intelektuální vyspělost, ale pouze omezenost hraničící s hloupostí.

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah