Bylo by škoda, kdyby dědeček Copyright zemřel

Není vůbec jisté, zda by se internet dokázal postarat o tvůrce veškerého obsahu, který jsme dnes a denně zvyklí konzumovat.

Právo a bezpečnost
Petr Matějček | 12.05.2012

Koncem minulého týdne se v Praze odehrála další dramatická debata o budoucnosti copyrightu. V Americkém centru se při příležitosti Světového dne ochrany duševního vlastnictví sešli u jednoho stolu Petr Kadlec z Wikimedia Commons, novinář a filmový kritik Ondřej Štindl, ředitel společnosti Seznam.cz Michal Feix, předseda pirátské strany Ivan Bartoš a ředitelka České protipirátské unie Markéta Prchalová. Očekávání organizátorů byla ambiciózní. Během dvou hodin se měl například vyřešit hypotetický spor mezi Benjaminem Franklinem a Prokopem Divišem o práva na využití hromosvodu po celém světě. Nakonec se nevyřešilo vůbec nic.

Kritik Štindl se s tématem zajisté nesetkal poprvé, nicméně během debaty, ať už měl důvod jakýkoli, se tak choval. Michala Feixe se spor zatím zase až tolik netýká, a proto mohl s klidem říct, že je proti vládním zásahům do internetu a zároveň být zastáncem současného stavu autorského zákona, a přitom nevysvětlit, jak si takové soužití představuje. Petr Kadlec jakožto správce české Wikipedie se diskuse zúčastnil jako jedna z tichých obětí copyrightu. Právě ochrana duševního vlastnictví totiž brání tomu, aby mnohojazyčná webová encyklopedie, na jejíž tvorbě dobrovolně spolupracují přispěvatelé z celého světa, byla například plná obrázků a videí.

Stařec na jedovaté kapačce

Diskuse se tedy ujali především Bartoš a Prchalová. A jak už je zvykem, když se v Česku sejdou u jednoho stolu piráti a lovci pirátů, debata se svižně transformovala v nekonstruktivní slovní přestřelku. Prchalová dvě hodiny obviňovala pirátskou stranu, že podporuje krádeže filmů, přičemž si neodpustila ani časem poněkud otřelé přirovnání ke komunistům. Bartoš se bránil, že má doma 300 originálních DVD a poslední dva díly Harryho Pottera viděl v kině.

Bohužel ani jednou nepadlo, co paní Prchalová z logiky své funkce nikdy nepřizná (a tudíž je otázkou, zda má vůbec cenu ji na takové akce zvát), že pan Copyright umírá. Informační společnost ho připojila na infúzní pumpu, jejíž obsah dědečka narozeného v roce 1709 pomalu ale jistě zabíjí. Tekutiny, které proudí přímo do pacientových žil, nesou jména jako digitalizace, okamžité kopírování, uživateli generovaný obsah a podobně. Přestože se stařec urputně brání, že jako by mimochodem udělal z celé generace mladých lidí zločince, že vlády ve spolupráci s nahrávacím průmyslem na jeho ochranu vyslaly do bitvy cenzorsko-špionážní armády SOPA, PIPA, CISPA, ACTA a spol., džina jménem internet zpět do láhve už nedostanou.

Copyright versus soukromí

Neexistuje způsob, jak rozeznat osobní informace od autorskoprávně chráněného materiálu, aniž tu zprávu otevřete a prozkoumáte její obsah

Jak konstatuje zakladatel celosvětového hnutí pirátských stran Rick Falkwinge ve své aktuální knize The Case for Copyright Reform: „Sdílení souborů nastává v momentě, kdy si dva jednotlivci mezi sebou posílají jedničky a nuly. Chtěli-li bychom se pokusit sdílení souborů omezit, znamenalo by to zavést monitorování veškeré soukromé korespondence. Neexistuje způsob, jak rozeznat osobní informace od autorskoprávně chráněného materiálu, aniž tu zprávu otevřete a prozkoumáte její obsah. Ty tam jsou poštovní tajemství, právo prostřednictvím internetu soukromně komunikovat s právníkem, flirtem na webu anebo novinářem, kterému chcete předat citlivé informace.“

Musíme se sami sebe zeptat, zda jsme připraveni vzdát se kvůli copyrightu základních práv a jsou-li zisky velkých mediálních společností důležitější než právo na soukromí. Pokud odpověď na tyto otázky bude znít ne (věřím, že tomu tak bude), má autorské právo dvě možnosti: reformu, anebo zánik.

Zánik by zajisté potěšil skalní kritiky copyrightu, kteří věří, že jediné, k čemu duševní monopol slouží, je zabránit svobodnému šíření informací a podpořit nespravedlivé obohacování nahrávacích a filmových studií. A potěšil by samozřejmě také všechny, kteří kritiku používají spíš jako výmluvu pro masové pirátství na internetu.

Piráti mají úkol

Autorské právo dalo nespočtu umělců a tvůrců do ruky nástroj k prodávání a zpeněžení jejich díla, díky němuž se především v USA a Evropě zrodil živý trh s nápady

Copyrightu by však byla škoda. Koneckonců nám autorské právo dlouhou dobu dobře sloužilo. Dalo nespočtu umělců a tvůrců do ruky výlučné obchodovatelné právo na prodávání a zpeněžení jejich díla, díky němuž se především v USA a Evropě zrodil živý trh s nápady. A navzdory nenávisti, kterou velká část internetové komunity vůči „velkému obsahu“ pociťuje, je dobré si uvědomit, že copyright zmocnil řadu z počátku bezejmenných spisovatelů, hudebníků, filmařů a programátorů a dal jim do ruky nástroj, který jim umožnil vyjednávat s mocnými koncerny anebo vyrazit po vlastní ose. Bez copyrightu o tuto relativně dobrou vyjednávací pozici okamžitě přijdou. Navzdory všem Kickstarterům, Fondomatům, Flattrům, což jsou zajisté skvělé způsoby, jak si v dnešní době v kyberprostoru vydělat peníze, vůbec není jisté, zda by se internet dokázal postarat o tvůrce veškerého obsahu, který jsme dnes denně zvyklí konzumovat.

Troufám si říct, a ostatně to vyplývá i z již zmíněné knihy Ricka Falkvinga, že v tomto jsme s pirátskými stranami (nikoli piráty en bloc) na jedné lodi. Ani oni nepodporují kšeftování s kradenými filmy, plagiátorství či ilegální obchodování s hudbou. Ale nejsou tady ani proto, aby našly odpověď na otázku, jak umělci vydělají peníze na internetu. Funkční byznysmodel si každý podnikatel musí najít sám, ať už píše písničky, vyrábí kola anebo těží uhlí.

Zobrazit diskusi
Reakcí:9

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

Autor článku evidentně sympatizuje...

... s Piráty a podle toho jeho argumentace vypadá. Kdyby to otevřeně přiznal hned v úvodu, bylo by to poctivější a přehlednější. 

1) Problém s Piráty je v tom, že chtějí vzít lidem svobodu. Svobodu si určit, jakým způsobem bude jejich dílo nabízeno, zpoplatněno, obchodováno, apod. Chtějí jim vzít možnost uzavřít s konzumentem (nebo prodejcem) smlouvu a (případně) vymáhat její plnění. 

2) Piráti to činí zpochybněním legality vlastnických práv tvůrců, říkají, že vlastnické právo je relativní věc (které platí v různé době jinak, např. dnešní dobu pojmenují jako "informační"  a prohlásí, že v ní jsou "stará" práva "zastaralá", práva platí jinak, příp. neplatí vůbec). V tom se skutečně podobají komunistům (v jejich relativizaci vlastnických práv) a toto přirovnání není nijak "otřelé", je na místě. 

3) Argumentace pirátských obhájců obvykle zaměňuje dvě věci - právo a jeho vymahatelnost. Je pravda, že nové technologie velmi ztížily vymahatelnost autorského práva, to by však neměl být motiv o samotné existenci práva pochybovat nebo/a jeho porušení legalizovat. Pokud např. nová koncepce supermarketu umožní snadno pronést potraviny na ulici bez placení, neznamená to, že by to přestala být krádež. Je pravda, že jedničky a nuly se dají snadno kopírovat, to však nic nemění na existenci vlastnických práv a nespravedlnosti jeho porušování. Tvůrci chtějí mít jen možnost uzavírat s konzumenty smlouvy a vymáhat jejich plnění, bez ohledu na to, jak je jejich porušování snadné či ne.

4) K tomu jim stačí vesměs soudobé právní nástroje, není třeba (ani by to nebylo správné) nějak omezovat osobní svobody, i přesto, že jsou právě z toho hysterickými pirátskými kampaněmi obviňováni. ACTA a podobné deklarace byly jen vágními deklaracemi, které ani zásadně nepomohly autorskému právu (a ani nijak neomezovaly lidské svobody),  Piráti je jen mistrovsky využili ve své politické propagandě. Tvůrcům stačí soudobá pravidla hry a v jejich rámci časem naleznou i techniky, jak porušení svých práv vymáhat i v nových technologických podmínkách. 

5) Tvůrci - jsme my všichni (jen toho potenciálu zatím nevyužíváme). My všichni z toho můžeme (a budeme v budoucnu stále více) profitovat. Bojem proti nehmotným vlastnickým právům tak můžeme bojovat jen proti vlastním zájmům - majetku vlastnímu a našich dětí. Škoda, že si to zatím  uvědomuje poměrně málo lidí...

No a?

ad 1) Piráti chtějí naopak podpořit tuto svobodu - která je ze strany současných držitelů copyrightu omezována - když umělec chtěl svoje dílo před dobou internetu prodat, musel se proplést přes několik různě výhodných a nevýhodných smluv s prodejci obsahu a přistoupit na jejich podmínky. Díky internetu potřeba pro prostředníka oslabuje až mizí, proto se tomu prostředník snaží zabránit.

ad 2) Nejde o dobu, jde o technologie - dřív se copyrightem nikdo nezabýval, protože to byla záležitost jen lidí s dostatečnou technologií na kopírování - dnes už je to mnohem lehčí. O relativnosti vlastnických práv se v pirátském programu nemluví.

ad 3) S tím supermarketem - nová koncepce supermarketu přitáhne mnoho zákazníků, ale i zlodějů. Je jich tolik, že s dosavadním bezpečnostním systémem zloděje od nezlodějů nerozlišíme. Dává nám to právo prošacovat každého zákazníka?

ad 4) Autorská práva se nedají v internetovém světě efektivně vymáhat, proto držitelé práv tlačí na další nástroje, které jim mají v tomto pomoc ale omezují lidská práva. Sdíleči a stahovači jsou asi o deset kroků napřed v technologii - držitelé copyrightu potřebují podporu v legislativě aby mohli cenzurovat, špehovat a omezovat, kdežto např. proxy je stránka jako každá jiná. I kdybychom lidem např. sebrali právo na soukromí, tak se pirátství stejně nezastaví. Zastavit pirátství se dá jedině posunutím technologie o nejméně 30 let zpět. A pamatujete, když mělo rádio zníčit nahrávací společnosti, televize měla zníčit kina, anebo když domácí video-nahrávání mělo zníčit filmový průmysl? Historie se právě opakuje.

ad 5) Bojem proti nehmotným vlastnickým právům můžeme bojovat jen proti zájmům většiny současných držitelů práv, proti vlastním zájmům jedině pokud patříme do výše zmíněné skupiny a určitě ne proti zájmům našich dětí. Potenciál se skrývá v nových cestách, které se copyright snaží zablokovat.

odkazy na konci článku nefungují

všechny vedou na ten článek youtube vs gema

Stačí copyright omezit

Abychom uchránili lidská práva, nemusíme se copyrightu zbavovat, stačí jej omezit jen pro komerční účely (prodávání neautorizovaných kopií bude nadále ilegální) a na rozumnou dobu - 5-20 let bohatě stačí (70 let po smrti autora je totální šílenost) ale úplně jej opustit pro nekomerční použití, jak to říkají piráti. Navíc, nekomerční kopírování/sdílení/stahování nemá negativní efekt na výrobce obsahu, což ví každý pořádný sdíleč. Dokonce to může mít efekt pozitivní - mám mnohonásobnou zkušenost, kdy jsem se setkal s obsahem (hudbou, hrami) nejdříve v nelegální podobě (např. přes kamarády) ale pak jsem si ten obsah koupil. Každé stáhnutí může tedy obsah rozšířit do povědomí dalších lidí, kteří za něj pak zaplatí.

Internet je už teď schopný uživit své umělce - za cca. 10 let existence masového sdílení umělci stále prosperují, i přes to, co se nám snaží Hollywood a jejich kumpáni o pirátství namluvit. Pokud 10 let kontinuálně proděláváte, tak přece nevyrábíte každým rokem více zboží (filmů), ne? (vlastní data MPAA http://www.mpaa.org/Resources/93bbeb16-0e4d-4b7e-b085-3f41c459f9ac.pdf - jsou tam i grafy) Díky internetu jde více peněz k samotným umělcům (místo 5% dostanou třeba 50%) a jak vidíme, tak to je udržitelné.

Copyright je potřeba omezit, abychom mohli dále prosperovat a aby prosperitu neomezovaly k ničemu nevedoucí blokády, soudy a omezení ze strany držitelů copyrightu. V sázce jsou lidská práva (necháme si je vzít kvůli něčímu výdělku?), peníze (buď Hollywood nebo my) a celková prosperita.

Nastal čas rozhodnutí - buď současná úroveň copyrightu, nebo lidská práva. Neexistuje kompromis, jen omezení jednoho či druhého.

Proč se držet tak při zdi...

... a omezovat to jen na copyright? Vemte to na všechna vlastnická práva. Buď současné vlastnictví - nebo lidská práva! Žádný kompromis. Mně taky štve, že musím v krámě platit za salát. Vždyť sedlákovi to roste samo a déšť má taky zadarmo...

Stále čekám na alespoň pár příkladů

nejlépe členů Pirátské strany či jejích sympatizantů, kteří se podle modelu popsaného na začátku Vašeho příspěvku živí. Zdůrazňuji živí, nikoli si přivydělávají.

OK

Dan Bull - Britský rapper, jeho cílem je dostat svoji písničku Sharing is Caring do hitparády bez žádného vydavatele, za podpory The Pirate Bay, kde byla tomuto projektu dána publicita (samozřejmě s podporou torrentu), k prodeji je ta písnička desetkrát, aby ji jeden člověk popostrčil co nejdál. Dan Bull sdílení jeho písniček nebrání, naopak jej podporuje.

Nina Paley - Americká umělkyně, která svoje dílo tvoří s ideí copyheart - kopírování je akt lásky, proto kopírujte. Vytváří animace, film(y), komiks (který se také zabývá copyrightem a např. ČPS jej používá na svých stránkách) navíc podporuje různá proti-copyrightová hnutí a udělala i video pro EFF.

Tarn & Zach Adams - Dva bratři kteří jsou známí pro svoji hru Dwarf Fortress. Hra je distribuována zadarmo (na jejich vlastních stránkách) a vývoj hry závisí výhradně na darech z komunity - za což dárce oba odmění (pošlou mu příběh týkající se hry nebo obrázek často zobrazující to, co si dárce přeje)

Dalšími příklady budiž Paulo Coelho, Markus "Notch" Persson (Minecraft)...

Speciální případ jsou Karel Gott a Lucie Bílá - Když si nikdo nebude kupovat CD, tak musíme víc koncertovat.

Seznam zde: http://www.pirati.cz/autori

Paulo Coelho - to myslíte vážně?

Rozuměl jste, prosím, otázce?

Než začnu pracně hledat u těch dalších, kde všude doopravdy berou peníze na své živobytí, nepřiznáte rovnou, že jsou na tom nějak podobně jako Paulo Coelho?

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah