Bitva o autorské právo v digitální éře
Jak v době internetu účinně chránit duševní vlastnictví? Postaví-li se informaci cokoliv do cesty, včetně práva, jejímu šíření to nezabrání.
Lze vůbec v době internetu efektivně chránit duševní vlastnictví? Na toto téma se poprvé střetli tváří v tvář piráti a špičky organizací zabývajících se ochranou autorských práv. ČESKÁ POZICE získala příležitost pořídit z této unikátní konfrontace videozáznam. Když jsme však o komentář požádali právního specialistu, konstatoval, že se ve svých postojích mýlí obě strany sporu.
OMEZENÝ PŘÍSTUP
Tento dokument je kompletně přístupný uživatelům služby VIP POZICE. Pokud službu užíváte, přesvědčte se prosím, zda jste přihlášeni. Jste-li přihlášeni, a přesto se dokument kompletně nezobrazil, můžete získat podrobnější informace na své uživatelské stránce.
Podrobné informace o nabídce výhod, které skýtá služba VIP POZICE, získáte kliknutím na tlačítko. VIP
Přeposlat
Verze pro tisk
Komentáře
ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.
Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.
Děkujeme vám za pochopení.
Nesmyslnost autorských práv
Pojmovým znakem vlastnictví je existence materiálního zdroje, statku, s nímž vlastník může nakládat a bez jeho souhlasu nesmí vlastnictví zdroje nikdo narušit. Jakési nemateriální zdroje nebo-li ideje, jsou právní monopoly či-li licence, copyrighty a autorská práva určené arbitrárně účelovou fikcí, že jde o rovnocenný statek s věcí, člověkem nebo půdou. Je zajímavé, že tento institut nabyl legálního významu teprve v době těsně před občanskou válkou a po ní v Anglii mezi Stuartovci, kteří ho mocensky prosadili navzdory vůli Parlamentu jako privilegium svým favoritům. Výsledkem tak bylo uvalení regulace na produkci a volný obchod v důsledku čehož sice posílil státní dohled, ale upadla ekonomická sféra. Anglie se z následné hospodářské recese vzpamatovala až díky koloniálním výpadům a úspěšným válkám s Francií v pol. 18. století.
©OSA nostra
Navštivil jsem Jindřicha Štáhlavského, majitele báječného sametového basu známého např. z písniček Dívka z Rocky Mountains, Jaro, Plavá Jane, Děvče k pohledání, Ohio, Jak mít rád a mnoha dalších. To, co jsem viděl, byl jeden z nejhlubších otřesů za poslední léta. Jindra Š. (jak budu dále zkracovat) měl chybující srdce. To byl také jeden z důvodů, proč se stáhl ze scény do klidnějšího zázemí rádia jak v Ústí, tak v Plzni. S kapelou pak vystupoval jen občas. Prvním, kdo ho zneužil, byl mistr nad jiné, moralizující právník - Tomáš Sokol. Když se angažoval v politice potřeboval ozvučit prostranství, kde měl mítingy a Jindra Š. bylza úplatu vyzván, aby pomohl. Jindra pomohl. Úplatu nikdy nedostal. Když Jindru pozvali do IKEMu zapsat na senam čekatelů na nové srdce, tak ho po provedené katedrizaci nepohlídali(!) a ráno ho našli ležet na chodbě v komatu. Ještě jednou - to se stalo v IKEM!
Z komatu se Jindra probudil po 100 dnech ochrnutý na levou polovinu těla. Naložili ho do sanitky a s tím nejobyčejnějším nemocničním vozíkem ho dovezli domů do Kojetic. Ženě řekli, že si s péčí nemá lámat hlavu, že to stejně dlouho nepřežije a proto ho má strčit do Ryjické LDN! Jindra přežil. A stárnoucí žena ho jen obtížně tlačí po hrbolaté matičce zemi v Kojeticích. Znovu se obrátil na T. Sokola, potřebuje každou korunu, aby měl trochu lepší vozík. Žádná odezva. Navštivili ho i kluci z kapely (Fešáci). Darovali mu pejska (Filipa). Je roztomilý, ale řeší to něco? Ale teď - proč to vlastně píšu? OSA mu posílá kolem 5000 Kč - ROČNĚ! Zajímalo by mě, kolik si nechává! Ne nadarmo má tato neprůhledná organizace přezdívku: ©OSA nostra.
OSA, Intergram atd.
Mě přijde naprosto mimo mísu, abych podle počtu umístěných reproduktorů například v kavárně platil OSe a Intergramu paušální poplatek za veřejnou produkci, když OSA a Intergram zastupují umělce, který by si normální člověk v životě dobrovolně nepustil a nikdy veřejně produkovat nebude. Naprosto souhlasím s tím, aby se platilo pouze za to, co přinese užitek a to ať již ve formě poslechu, nebo downloadu. Bohužel by to byla rána asi pro současný pseudoumělce a vydavatelé, neboť by to, co dnes ve velkým tlačí rádia do éteru nikdo neposlouchal, nevznikl by tak "užitek" a neplatilo by se. Proč bych si nemohl tedy vytvořit jakýsi účet, přes který bych si mohl na nějakém koncovém zařízení vytvořit playlist a jednou měsíčně by mě někdo zkásnul za to co jsem poslouchal (a nasměroval poplatky skutečnému autorovi), nebo v případě filmů nač jsem tedy koukal. Pokud jde o download, zde myslím, že to funguje již docela dobře.
Ochrana intelektuálního vlastnictví stojí na falešných premisách
Souhlasím výše s přispěvatelem keram. Jak uvedl jinde na české pozici další uživatel, je jasný rozdíl mezi reálným vlastnictvím a vlastnictvím intelektuálním (dále jen IP), které kopírováním není umenšeno, není to vzácný statek v klasické podobě.
Je potřeba diskutovat o základních argumentech, na kterých stojí zákonná ochrana IP. Tím hlavním argumentem je podpora inovací.
Zastánci IP se často ohánějí farmaceutickými firmami, které musí investovat veliké prostředky s nejistým výsledkem. Pokud by plod jejich výzkumné práce nebyl chráněn zákonem, neměli bychom tolik inovativních léků pro boj se zákeřnými chorobami, protože tyto firmy by ztratili motivaci k investicím do inovací. To je omyl.
Zastánci IP totiž vůbec neberou v potaz firmy, které závod o patent prohrají. A přitom mohou investovat stejně jako ty, které patentovou ochranu první dostanou a navíc jsou ještě trestány, že musí platit za patenty jiným firmám nebo prostě po určitou dobu nemohou vyrábět vůbec. Patentová ochrana dnes živí hlavně právníky, nikoliv inovace.
Bez ochrany IP by náš svět byl jiný, ale není možné paušálně tvrdit, že by bylo méně inovací.
Pokud vím, tak ČPS není pro
Pokud vím, tak ČPS není pro zrušení duševního vlastnictví, ale o jeho redukci a to hlavně časovou. BSA a jim podobný si asi myslí že 70. let "ochrany" díla je málo pro tvůrce.. Ve 20 složíte píseň a ještě vaši děti za to budou pobírat poplatky? Jak tohle někdo vůbec mohl vymyslet.
A k tomu hoperovi, je to sice zcela mimo můj hudební vkus, ale pokud je dobře nastavený systém třeba drobných darů a je dílo kvalitní, tak lidi za něj zaplatí... Jenže to popírá posluchače hiphopu - smažky a jim podobný lidi(sry světlým vyjímkám..)