Agáta, šifrovací telefony a neviditelná ruka

Haha, panáčci, mobilní odposlouchávací zařízení se ledaskomu vyplatí i za miliony. A dobré promo funguje...  

Právo a bezpečnost
Jan Schneider | 11.05.2012

KOMENTÁŘ Jana Schneidera / Člen sněmovní odposlechové komise Jan Vidím (ODS) se vyjádřil, že je strašné, že se zločincům vyplatí pořizovat si nákladnou odposlechovou techniku. Vidím a nespecifikované další osoby si prý myslely, že nákladnost této techniky se vzhledem objemu získaných informací nevyplatí. Konkrétně se mluví o mysteriózním mobilním zařízení zvaném „Agáta“, které prý umí lokalizovat mobily, jakož je i kdekoliv odposlouchávat, je-li v dostatečné blízkosti od telefonujícího - uschováno nejspíše v bílém Fordu Transit - jak nás zpravují někteří ze své vševědoucnosti vyděšení novináři.

Haha, panáčku, můžeme Vidímovi kontrovat, tomuto se říká fungování neviditelné ruky trhu, jímž jste se vy, experimentální trhovci, kdysi zaklínali. Trhu, jehož skryté imanentní moudrosti se nesměly klást žádné překážky do cesty, o svěrací kazajce nějakých regulativů ani nemluvě, aby se mohla plně rozvinout. A nyní se rozvinula. Údiv není na místě.

Působením všech těch kmotrů a kmotřenců se totiž značná část obchodů veřejné správy začala odehrávat velmi netransparentně. Tím se významně zvýšil objem přecitlivých obchodních informací. Proto začalo být velmi výnosné tyto informace vyhledávat, zejména pomocí odposlechů. A tak se stalo, že se profesionálům, pracujícím na jakoukoliv objednávku, či příslušně mohovitým podnikatelům, prostě už vyplatilo pár milionů do Agáty investovat. A my máme šanci alespoň vzdáleně získat tušení, v jakých objemech se asi odposlouchávané informace obchodují.

Sofistikované promo?

Podobně mohou být ti ortodoxní trhovci bez přívlastku překvapeni, jak krásně zafungovala neviditelná ruka trhu po zveřejnění docela starých a obsahově bezvýznamných odposlechů mezi exprimátorem Pavlem Bémem a tycoonem Romanem Janouškem. Jejich kabaretní vyznění mělo jednu velevýznamnou pointu. Odposlechnutí mluvčí se totiž občas zmínili o tom, že by si určité věci měli říci po jiném telefonu. A ty věci, co si řekli po tom malém (šifrovaném) telefonu, odposlechnuty nebyly.

Pro cílovou skupinu to mohlo být docela sofistikované promo výrobců šifrovaných telefonů. Normálnímu občanovi to nedojde, protože nedělá habaďůry, kudy chodí. Různí pokmotřenci však ano. Jistě se rychle dokázali vcítit do pozice odposlouchávaných, rychle pochopili onu pointu, ono implicitní doporučení využít služeb šifrovaného telefonu. Bylo-li to promo, bylo bezchybně cíleno a znamenitě psychologicky zpracováno. O jeho dlouhodobé působení se pak postarají nestále přiživované a široce medializované spory, zda ty odposlechy unikly z BIS, nebo snad je v pozadí všemocná detektivní agentura ABL. Nemusí to být ani tak, ani tak.

Pointa celé odposlechové kauzy „Kolibřík“ může být ryze obchodní

Pointa celé odposlechové kauzy „Kolibřík“ může být skutečně ryze obchodní. Jak uvedly HN, jednička na trhu šifrovaných telefonů má za třetinu letošního roku tržby větší než za celý rok loňský a také ostatní prodejci si taky přišli na své. A že z dané situace hodlají vyždímat maximum, o tom svědčí promotion v celostátním médiu s názvem „Chvála šifrovacích mobilů“. Nad exponenciálně rostoucím byznysem se šifrovacími telefony prý není třeba se pohoršovat, ba naopak. V článku se uvádí, že počet odposlechů opět vzrostl. To je ovšem brnkání na odposlechovou hysterii, protože důležitý údaj by byl, kolik osob je odposloucháváno, a ne kolik mobilů odposlouchávané osoby dohromady používají. Nadto prý BIS a policie nedokáží zabránit úniku odposlechů. Pokud je mi známo, na sto procent se to nepovedlo nikdy nikomu, takže ani to není relevantní argument.

Výhoda čistého svědomí?

Křečovitost této těžko zastírané promo akce vysvitne z následující moralitky. Je založena na kritice bývalého policejního prezidenta Jiřího Koláře, jehož výrok je zcela tendenčně, velmi uboze a nenápaditě pejoratizován coby „megamyšlenka“.

Prezident Václav Klaus kdysi „vběhl do odposlechu“, když si telefonoval s nějakým drbanem, na něhož byl odposlech povolen soudem. Klaus se (pochopitelně dotčen) rozčiloval. Proti Klausovi zazněly hlasy, že si má každý rozmyslet, s kým si volá. A na druhou stranu, že když nechystá žádné šmé, nemůže mu to přece vadit. Tak přemýšlelo i zhruba 80 procent Američanů, když po útocích v USA (9/11) souhlasilo se zvýšením počtu odposlechů v rámci boje proti terorismu, i za cenu, že by byli odposloucháváni sami. A policejní prezident Jiří Kolář řekl, že kdo nic špatného nedělá, nemusí mu vadit, že je odposloucháván. Komentář HN pak tento výrok vyhodnotil jako „mentalitu bolševického fízlování“.

Vybavení soukromých agentur přesně odpovídá neviditelné ruce trhu

Vyvodit tento závěr z Kolářova výroku, to musí člověk zatnout nejen zuby, ale i mozek. Jde-li totiž o mentalitu bolševickou, pak je tedy 80 procent Američanů bolševiků. Za druhé, Kolář nehoruje pro fízlování, ale hovoří o situaci, kdy je člověk odposloucháván. A naznačuje výhodu čistého svědomí. Opravdu těžko skandalizovat člověka, který nechystá óbrpodvody s veřejnými či unijními penězi, a neříká druhému dospělému muži „kolibříku“.

Shrnuto sečteno, nelze vyloučit, že místo státobezpečnostního problému s odposlechy tu máme promo kombinaci obchodníků se šifrovanými mobily na účet státu. A že vybavení soukromých agentur přesně odpovídá neviditelné ruce trhu. Takže problém není až nyní, na konci, když se ony negativní konsekvence zhmotnily. Problém byl založen daleko dříve, lidmi, kteří si mysleli, že se důsledky jejich nezodpovědných činů jim samým vyhnou. Nevyhnuly. Bude to pro někoho poučení? 

Zobrazit diskusi
Reakcí:30

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

Vážený pane Schneidře,

Vy jste ztělesněním důvodu, proč by stát měl mít jen omezené, nezbytně nutné pravomoci - vy, s vaší chorobnou potřebou sledovat, kontrolovat a ovládat.

 

Pokud někdo uzná za vhodné svojí komunikaci šifrovat, pak má svaté právo tak učinit. Vám ani nikomu jinému není nic do toho, jestli těmito prostředky přenáší Pohádky bratří Grimmů, recept na svíčkovou nebo svoje obchodní tajemství. Pokud policie získá odůvodněné podezření, že dotyčný páchá trestnou činnost, ať si vyžádá povolení k nasazení operativních prostředků.

 

Já nepáchám žádné nezákonné skutky a stát proto nepotřebuje o mně shromažďovat informace.

 

Celá slavná zpravodajská komunita USA, se svým vybavením a odposlechy, nedokázala zabránit útokům v New Yorku. A to dokonce informace o nich měli, jen ty informace nedokázali zpracovat

 

Přesně lidé jako vy, jsou důvodem, proč je špatné přemrštěně centralizovat databáze. Navíc by pak stačilo zkorumpovat jediného člověka s přístupem k informacím, aby se korumpující dozvěděl o zájmové osobě naprosto všechno.

Zkuste napsat,

co já mám s tím společného, kromě vaší neskrývané, téměř patologické frustrace a velmi pochybné gramotnosti. Kdybyste četl nepředpojatě to, co píšu, asi byste se takto neztrapňoval. 

Byl byste asi dobrý kabaretní autor. Píšete: "Já nepáchám žádné nezákonné skutky a stát proto nepotřebuje o mně shromažďovat informace." To říkají všichni, od Koženého až po Pitra. Lidé by řvali smíchy, při recitaci vašich sentencí. Víte, trochu si přičichnout ke skutečnému životu by vám jen prospělo. Nepsal byste pak takové blbiny, jako o "přemrštěné centralizaci databází". Buď je centralizujete, nebo ne. Přemrštěné jsou jen vaše vyjádření. Zkuste se vyjadřovat trochu slušněji, když už se srabácky anonymizujete - to je pak opravdu velké hrdinství někoho urážet.

Vidím se možná více děsí toho, že...

by si Agátu mohli koupit nějací slušní lidé a začít odposlouchávat politické gaunery nebo justiční mafiány. V rukou takových by se svými odposlechy jistě ocitl velice nerad. S gangstery se se přeci dá vždycky nějak dohodout, že? Oni nakonec neodposlouchávají proto, aby výsledky zveřejňovali v médiích, ale aby je mohli v zákulisí využít.

Šifrování snad nesouvisí jenom s hříchy?

Celkem mi vadí, že se v poslední době v oboru IT mluví o zákazech šiforvání právě s ohledem na "národní bezpečnst" a "autorská práva". Jsou to obé z jistého úhlu pohledu celkem legitmní důvody. Ale jsou snad jedinými důvody na ochranu soukromí?

Promiňte pane Schneidre, ale žasnu s jakou vervou obhajujete svoji myšlenku cost/benefit, jakoby jediný důvod ochrany soukromí bylo něco skrývat snad před zákonem. Možná je to až velice troufalá zkratka, ale vycházejí mi z toho tři závěry:

1. Proč se vůbec oblékáme, když můžeme po ulicích v létě chodit nahý, není přeci co skrývat - to by mi snad ani tolik nevadilo, problém je proč to budí tzv. "veřejné pohoršení" a lidi jsou za to trestáni?

2. K čemu máme vůbec zákon na ochranu osobních údajů a proč nás IT vývojáře tímto pořád někdo obtěžuje?

3. Proč je insider trading trestním činem a jak mu zabránit, když i interní informace budou najednou veřejně dostupné a bude je v obchodním styku moci použít kdokoliv.

Svět se netočí jenom kolem chytání teroristů, co likvidují letadla a hudební průmysl, jak se nám zejména americké úřady usilující kontrolovat elektronickou komunikaci snaží namluvit. Rád čtu Vaše články, mnohdy mi opravdu osvětlí situaci, tento není sice z nejchytřejších, ale jako zamyšlení není špatný. Co mně zaskočilo byl způsob Vaši argumentace tady v diskusi. Budu rád, pokud se někdy v budoucnu jako odborník na bezpečnost žurnalisticky zaměříte třeba i na některou z těch 3 výše vyřčených otázek, bez ironie si o tom rád přečtu. Přeji krásný zbytek víkendu.

Snad vás příliš nezklamu:

Možná jsem to špatně napsal. Obhajuji přístup cost/benefit analýzy, při snaze pochopit tuto problematiku. Já sám si s ochranou mého soukromí příliš hlavu nelámu (za minulého režimu bylo to uhlídat nešlo, nyní to pokládám za zbytečné a ani v budoucnu do toho investovat nemíním, protože nemám co). Chce-li mne kdo exponovat takového, jaký jsem, mohu si za ten výsledný obraz sám. Chce-li mne někdo pomlouvat, těžko s tím co svedu, ať již bude právní prostředí na tuto otázku jakkoliv citlivé.

Nemíním se proto z toho zbláznit, ani nespat, ani se tím trápit. Lidé, o které mi jde, nejsou zvědaví na takové věci (na věci z mého soukromí, které jim sám nesdělím). A šmíráci mne nezajímají.

Ochranou soukromí, aby mi bylo dobře rozuměno, tedy rozumím situaci, kdy si členové společnosti navzájem dávají (respektují) právo na soukromí. Vyžadovat toto právo pro sebe, a šmírovat ostatní, to prostě nefunguje. A přitom jsou společnosti, kde onen vzájemný respekt přetrvává (doufám, že to nejsou jen legendy, o Anglii či Skandinávii, třeba).

ad 1/ naprosto legitimní a logický dotaz (ve své podstatě spíše však pro mého kolegu Martina Rychlíka). Hledám-li odpověď v kontextu nejen naší "kultury", zdá se mi, že - opomenu tepelnou funkci oblečení - je oblékání opravdu jistou výstředností (a proto se také tolik pěstuje). Mnoho kultur šaty téměř nezná, jiné kultury zase jsou natolik sofistikované, že vědí, že polozahalená krása je krásou tuplovanou (někdo řekne, že v tu chvíli ještě je naděje, která někdy odhalením zmírá). Avšak kultury ve své pokleslé fázi se vykazují prudérností a všelikými úchylkami, které zjevná nahota jakoby připomíná, proto ji ti úchylní strejci zakazují. Asi bych to nechal psychiatrům, řešení tohoto problému.

ad 2/ také se někdy ptám, zda různé aktivity ÚOOÚ nejsou přehnané (samozřejmě, že jsou). Různé zákazy sdružování databází jdou přímo proti efektivitě státobezpečnostních činností státu, použiji-li ten starý výraz. - Co se zneužívání osobních údajů týče, myslím, že důležitější by byl postih těch, kteří je zneužívají, než drahé a komplikované preventivní opatření v oblasti IT a zacházení s daty. (Avšak o praxi si nedělám si iluze - a tak se nedivím, že se legislativa vydala snadnější cestou trápení IT vývojářů.)

ad 3/ na insider tradingu se trestá ona nelegální a nekorektní výhoda, že někdo má rozhodující informace s předstihem: kdyby ony obchody ovlivňující informace měli všichni ve stejný okamžik stejně dostupné, vypařila by se skutková podstata tohoto trestného činu.

Celkově si tedy myslím, že se vyžadování ochrany soukromí strašidelně zdůrazňuje, a to na úkor respektování ochrany soukromí. Zdá se mi, že velkou roli v tom hraje stressování obyvatelstva strachem tu z tohoto, tu z onoho. Vystressované masy jsou z hlediska mocenského povolné a z hlediska obchodního reklamně dosti přístupné, ne-li přímo manipulovatelné. A celé mi to přijde nedůstojné, proto jsem o tom psal.

Dekuji...

... za podnetne odpovedi.

Dekuji...

... za podnetne odpovedi.

Proc jsem se ptal: Co se tyce internetu rad budu pouzivat sifrovane spojeni, rovnez anonymizer, rovnez resit VPNky pro spojeni pobocek prave proto, ze nekdo muze naslouchat. Z hlediska cost/benefit jsem mozna nezaujimavy cil, ale i presto chci mit klid napriklad pro intimni komunikaci. Taktez bych po internetu nerad posilal nesifrovane svoje osobni udaje prave z duvodu mozneho zneuziti. Co se tyce obchodnich informaci z urciteho aspektu mate pravdu, ale sam jako novinar jiste znate napr. embargo na tiskovou zpravu a nejde jen o to, treba pokud pracujete s kolegy na veci, ktera je zatim ve fazi vyvoje, opravdu nemate zajem, aby tato informace byla dostupna komukoliv mimo tym, argument o tom, ze tu informaci budou mit vsichni ve stejnou dobu mi prijde jako vcelku slaby.  Dosud byl telefon jistym zpusobem celkem duveryhodny komunikacni kanal, prave z duvodu cost/benefit. Odposlouchavat mohly bezpecnostni slozky a pak opravdu silni bandite. Proto se nedivim Vidimovu zdeseni a Vasi predesle argumentaci jsem zcela nerozumel. Uz mam jasneji. V kazdem pripade se tady asi neshodneme, protoze zastavam nazor, ze ja jako jedna z komunikujicich stran chci mit dostupne vsechny moznosti prevence pred zneuzitim. Nemusim se o nem totiz dlouhou dobu vubec dozvedet a presto se dostat do situace, kdy hledat a trestat nekoho muze byt pozde a zbytecne.

Jen bych si dovolil poznamenat

Co jest za zdmi našich domovů, je ze zákona tabu.

Co jest v telefoních a podobných drátech je ze zákona tabu.

Co je zalepeno v přepravované obálce je ze zákona tabu.

Jakékoli vlnění (světelné, tepelné, radiové ...) šířící se veřejným prostorem je každému přístupné a může být kýmkoli přijímáno a jakkoli analyzováno.

Když shrnu dojmy z níže napsaného,

dává mi to dohromady závěr, že šifrovací telefony, s výjimkou státních složek, potřebují ke své činnosti pouze mafie a krimnální gangy.

Životy běžných lidí totiž jsou, i s těmi jejich nevěrami a jinými drobnými hříchy a utajovanými jevy, naprosto nezajímavé na to, aby je někdo šmíroval.

Zhruba tak.

Dobře tu funguje cost/benefit rozvaha. Když jde někdo do takové investice, asi by se mu měla vyplatit. Tím pádem se však sám vystavuje pozornosti, že má co skrývat, takže koupí a používáním takového šifrovacího zařízení se vlastně sám vystavuje, vylézá ze stínu, pokud již není v zájmových kruzích znám. Chci tím říci, že některé věci fungují skoro obráceně, resp. mají své vedlejší účinky, které mohou být kontraproduktivní.

Co se týče "běžných" lidí, bez urážky, někoho náhodně šmírovat a pak zkoušet sehnat pro nějaké odposlechnuté informace kupce, to je opravdu zoufalost. Ostatně, tímto způsobem postupuje NSA, aniž by bylo známo, že by se třeba nebezpečí terorismu snížilo. Systém pracuje na klíčových slovech, takže všechny pubertální hlášky o tom, že je něco "bomba", třeba lízátko, mají dobrou šanci se dostat do databáze NSA. Pámbu jim pak pomáhej s tím tříděním ... 

Takže promo je založeno na taktice "fouknutí pod pytlík", tedy na pofoukání zbytnělého ega potenciálního klienta, který je vmanévrován do pozice středobodu vesmíru, a k uchování "osobní integrity", jak tu již zaznělo, je mu nabídnut -místo dudlíku- šifrovací přístroj. 

Nadto lze učinit závěr, že čím více šifrovacích mobilů, tím více se vyplatí investovat do rozlomení šifry. Důležitá je též legislativa - v některých zemích není povoleno v telekomunikačním provozu používat nerozlomitelnou šifru. Závěr si může udělat každý sám.

O lidském faktoru něco víte,

O lidském faktoru něco víte, nicméně technickou stránku věci značně zjednodušujete.  

"Systém pracuje na klíčových slovech" algoritmizace je dnes mnohem dál. O dataminingových metodách zjišťujících nálady lidu pomocí veřejně přístupných údajů na sociálních sítích víte?

 

"koupí a používáním takového šifrovacího zařízení se vlastně sám vystavuje"

Už nežijeme v době enigmy (nehledě na to že existuje také něco jako steganografie ). Těžko rozluštitelná komunikace může být pouhá kombinace Dropbox + Truecrypt. I obyčejný skype v reálném čase nerozkódujete. Další vývoj lze očekávat v oblasti trojských koní a malware obecně vyvíjených státem. Na druhé straně se více rozšíří používání sítě TOR. 

Určitě máte pravdu.

Píšu jenom o tom, o čem trochu vím - a vámi naznačená oblast je už pro mne španělskou vesnicí, přiznávám bez mučení.

Ale k napsanému: NSA nezjišťuje nálady lidu (vámi uváděné dataminingové metody podle mého laického pohledu mohou mít význam v kontextu dat, které jsou přece jen - co do "vzorků" - cíleně získány, což opravdu není případ NSA, ta se v těch tunách informací opravdu orientuje na klíčová slova, určitě tedy v první fázi).

V tom druhém bodě se možná nelišíme: steganografie je totiž podle mého soudu všechno jiné, než okázalá koupě a avizované užívání šifromobilu (to považuji spíš za takové buranské sociální avizo, že na to mám, a jsem důležitý: takový člověk si přímo říká o pozornost). Soudím, že nejdůležitější je utajení samotného utajení/šifrování/důležitosti apod. Co vy na to?

Pěkný den přeji.

Aktivity NSA zase tak

Aktivity NSA zase tak podrobně nesleduji, ale vím, že v kryptografii jsou na špičce. Analýzou velkého objemu dat se zabývají několik desetiletí. U dnes už překonaného echolonu se uvádí že předvýběr probíhal pomocí klíčových slov. (tato diskuze bude pravděpodobně také zpracovávána jejich filtry...)

Analýza sociálních sítí se hodí především v nestabilních režimech, během převratů atp. Vývoj probíhá, jaké organicace to zastřešuje nevím. Co by se však NSA mohlo týkat, jsou odbočky z podmořských kabelů a těch dat je takové množství, že to bez pokročilých metod nepůjde. 

 

Pokrok v oblasti šifrovaného přenosu hlasu je ten, že to je při používání transparentní, nevyžadující znalosti uživatele. A telefonuje dnes každý, takže je to z jistého hlediska i nenápadné.

Ano. Je to jako když si dva lidé začnou ve společnosti jiných

šeptat - okamžitě na sebe upoutají pozornost druhých...

Efekt červené královny

Možnosti narušitelů soukromí ze strany represivních složek v naší zemi naštěstí ani zdaleka nedosahují možnosti NSA...

Naprosto neuvěřitelný blábol!

 

pane Schneidře.  Komická obhajoba inteligenčně alternativního Jiřího Koláře smíchaná s frustracemi vyplývajícími z vašeho levicového vidění světa je dalším důkazem upadající úrovně vašich textů.

Chápu, pro člověka, který smýšlí podobně fízlovským způsobem jako vy, musí být již prostá existence šifrovacích telefonů noční můrou.

Ale zpět k článku.  Nejdříve k exprezidentovi Kolářovi.  Neřekl, jak vy uvádíte:

"policejní prezident Jiří Kolář řekl, že kdo nic špatného nedělá, nemusí mu vadit, že je odposloucháván"

ale na tehdejší otázku redaktorů Šídla a Šimůnka jestli sám nemá strach z odposlechů, odpověděl pan Kolář takto :

„…Mě ta myšlenka vůbec netrápí. Já vedu rozhovory, a ať si je každý odposlouchává, jak chce. Když si je člověk jistý, že nic nespáchal, může mu to být jedno…“

Kolářův výrok působil zcela skandálně tehdy, působí zcela skandálně nyní a zcela skandálně bude působit do té doby, dokud budeme normální právní zemí. Ne, výrok duševně prostého Jiřího Koláře nebyl v žádném případě „...tendenčně, velmi uboze a nenápaditě pejoratizován coby „megamyšlenka“...“, byl mimo rámec jakékoliv akceptovatelné tolerance ve vybičované atmosféře tehdejších dnů.

Vaše znechucené prskání proti těm, co se snaží chránit si své soukromí je při uvědomnění si vašich životních zkušeností pro mne zcela nepochopitelné. Místo toho, abyste si srovnal počet odposlechů u nás a třeba v Kanadě, místo toho abyste se podíval na zcela neobhajitelný nárůst počtu odposlechů za éry Stanislava Grosse, místo toho abyste se podíval na zneužívání odposlechů proti politickým oponentům z téže doby, místo toho abyste se podíval na to, co už jednou bylo připomenuto v týdeníku EURO - to že se díky Kmentovi objevily odposlechy Mrázka a Sekyry, neúspěšných zájemců o privatizaci Vojenských staveb, ale už se (bohužel) neobjevily ty Bakalovy (úspěšného lobbysty, který to pro Skansku na rozdíl od Mrázka uměl zmenežovat), místo toho, abyste psal o únicích odposlechů  ze spisů, vadí vám nárůst prodejů šifrovacích telefonů.

Takže milý pane, (nebudu vám psát „panáčku“, koně jsme spolu nepásli, že?  I když, jak se zdá, „panáčku“ je  vaše oblíbené oslovení), prodej šifrovacích telefonů nemusí nikdo propagovat. Stačí si vzpomenout na Standu G. a jeho policejní squadru Kolář, Husák etc..., na všechny ty jeho Mlýny a Zubry, stačí si přečíst pár vašich článků, přečíst si v novinách názory tetky Benešové, představit si v pozici ministra vnitra Michala Haška, znát stav českého soudnictví a nákup šifrovacího telefonu pro sebe a své blízké není otázkou paranoi, ale základním hygienickým krokem k zachování posledních zbytků osobní integrity.

Tím dalším krokem je odstěhování se z prostoru, kde orwellovské „Kdo nic špatného nedělá, nemusí se bát“, se stává všeobecně akceptovatelným postojem.

Pane Schneidře, hanba vám! 

Dobře jste nazval svůj příspěvek.

Takový blábol jsem opravdu dlouho nečetl. Argumentů netřeba, jen dojmy, a totálně popletené. Emoce vzedmuté - neprodáváte náhodou šifrovací telefony? (Mně ale nevadí, že se prodávají. Upozorňuji jen na zajímavou koincidenci, a přemýšlím, zda to souvisí. Je vidět, že máte podobně zaťatý mozek jako autor toho trapného a nezašifrovaného promotion.)

Nazýváte-li mezi těmi trapně urážlivými žvásty čisté svědomí levicovým myšlením, pak jsem - zřejmě na rozdíl od vás - levičák. Dříve, za minulého režimu, jsem byl za totéž nazývám pravičákem. Budete zřejmě patřit mezi ty, co se kolem mne fofrem přehnali na druhou stranu, takže se nemám za co stydět.

Chraňte si své soukromí jak chcete, ale nedělejte ze své křeče životní normu. 

Základním hygienickým krokem k uchování integrity je pro vás šifrovací telefon, což jest opravdu dobrá diagnóza. Budete-li volit odstěhování, uleví se naší společnosti o jednoho anonymního hulváta. Jsem ovšem zvědav, kam se odstěhujete ... 

Milý pane Schneidře,

jen slova slova a slova...  Ne, nemusíte mít obavu, v dobách reálného  socialismu jsem na tom byl podobně jako vy a proto jsem také napsal, že se podivuji tomu, jaký názorový vývoj jste za těch 20 let až do dnes prodělal.

Třeba, když ochranu soukromí považujete za křeč.  Až dosud jsem se domníval, že se jedná o základní vymoženost naší části civilizace.  

S tím ulevením si "vaší společnosti" v případě mého odstěhování, argumentujete téměř doslovně stejně jako jistý major StB na vyšetřovně v Brně začátkem 80. let minulého století.

A s tím místem na  odstěhování si nedělejte starosti... Třeba v Kanadě mají těch povolených odposlechů 1000x méně než u nás.  Tam by prodejci šifrovaných telefonů zkrachovali. Tam by se vám ale nelíbilo, tam se musí policajti živit  jinak, než fízlováním, prodejem odposlechů a jinými v našich krajích "tradičními" metodami.

Marnost nad marnost.

Napsal jsem: "Chraňte si své soukromí jak chcete, ale nedělejte ze své křeče životní normu." --- A vy čtete, že prý ochranu soukromí považuji za křeč. (?!?)

Nikoliv ochranu soukromí, ale váš postoj považuji za křeč. Major StB měl asi pravdu (StB měla občas pravdu, jestli vám to ještě nedošlo), že bychom "ztrátu" takto podlimitně chápajícího individua ve zdraví přežili....

A pak ten trapas s počty odposlechů, to už je opravdu zfanfrnělost. Vůbec nevíte, o čem mluvíte, a jen trousíte slova jak bobky, smyslu neznaje a nemaje.

Počty odposlechů se liší od počtu odposlouchávaných osob (potřetí to už opakovat nebudu), a to velmi výrazně. Použije-li soudem povoleně odposlouchávaný grázl každý týden číslo (nemusí ani měnit mobil; odposlech se nepovoluje na IMEI, ale na SIM), tak si to dopočítejte. Náklady na tyto výměny jsou pro ně tou nejmenší režií. Nadto se počty odposlechů liší od bezpečnostní situace v té které zemi, ale i od tamní soudní praxe. 

A možná, že v Kanadě je tak málo odposlechů, protože tam třeba většina těch grázlů a zpovykaných pošuků, co si křečovitě chrání své příšerně nezajímavé soukromí, již dávno používá šifrovací mobily ... pak byste se tam opravdu asi cítil lépe!

Vy jste komický pane Schneidře,

jak jste háklivý na svou osobu a přitom vám nečiní žádný problém urážet oponenty, vy nadlimitně uvažující individuum obohacující naši společnost :-)))

 

Jo to s tou Kanadou jste trefil dokonale...  Téměř jako v Monty Pythonech...

Pane Schneidře, doufám v jediné - že se svým prskáním budete otravovat už jan jako novinář a nikdy, doufám že opravdu už nikdy nebudete mít možnost své pokroucené názory prosazovat v bezpečnostních složkách... 

 

 

 

Soudím, že vám došel dech.

Rád bych vám na něco odpověděl, ale nic jste neřekl ... a co se toho vašeho doufání týče, já zase doufám, že individuum vaší intelektuální mohutnosti nebude mít šanci ovlivnit můj osud.

Koukám pane Schneider, že...

se rád hádáte, co?

A vy zase rád poštíváte, že.

Já se ovšem nehádám, to byste mohl s trochou nezbytného vhledu poznat. K smrti rád diskutuji, ale na to jsou třeba dva. Urážet se ovšem nenechám, a každému na rovinu napíšu, co si o jeho příspěvku myslím. Ještě nějaký dotaz?

Nemyslel jsem to nijak pejorativně

Nakonec Masaryk řekl, že demokracie je diskuse. Tím že jsme přejali tento cizojazyčný termín, jsme zapomněli, že existuje jeho přesný český překlad. A tím je hádka, hádání. V historii se dokoce na školách používal výraz učené hádání.

Demokracie je hádka. A jejím výsledkem, na rozdíl od diktatur, není šarvátka, ale dohoda. Cizím slovem : demokratický kompromis.

To říkáte dobře,

jen si dovolím upřesnit, že hádka má přece jen trochu pejorativní (pavlačový) nádech. Hádání už zdaleka tolik ne, což je zajímavé, proto se uchytilo ono "učené hádání", jak píšete. Sám bych tu diskusi počeštil jako rozpravu, rozmluvu či rokování; možná též by okrajově v úvahu přišel spor, nebo i půtka, potyčka, rozepře. Dobře jste to ukončil.

Čemu se divit

V našem státečku se podařil další zásek do pažby, a to, že se organizovaný zločin povýšil z korporátní sféry na úroveň vládní. Řekl bych, že to je ta nejvyšší meta a nirvána pro zločince, co si říkají politici!

Zajímavá myšlenka. Dovolím si

Zajímavá myšlenka. Dovolím si trochu kontroverze. Vzhledem k tomu, jak se nám rozeběhlo všudypřítomné špiclování, myslím, že by nebylo od věci prostě listovní a telefonní tajemství zrušit a povolit policii, ať si nahrává kohokoliv a cokoliv bez omezení. V podstatě by to vyšlo nastejno, protože jsem, přísně vzto, za celou dobu nepřišel na jedinou aféru s odposlechy, ve které by nevězel nějaký lump (zahýbání paničce v podstatě nikoho nezajímá). Dříve jsem s tím, co řekl pan Kolář nesouhlasil, ale nyní jsem změnil názor. Doba je taková, že cokoliv řeknete nebo napíšete v komunikačním prostředu, může být použito proti vám. Může to být i příležitost pro slušné lidi, kteří se nemají za co stydět a se svými myšlenkami se nebojí jít na veřejnost. 

NE

NE, to nemůžeme.
To, že je odposlouchávání levné a jednoduché, neznamená, že se to může nebo dokonce má dělat. Člověk si řekne, já nemám co skrývat, ale to je blbost. V době před internetem se prostě nečetly a neodposlouchávaly zprávy, protože právo na soukromí je jedno z nejzákladnějších lidských práv. Německá Stasi a vedení zemí na Východě a další byli ochotni zaplatit jakoukoliv cenu za to, aby lidé neměli právo na soukromí. Ale v dnešní době se to mnohdy dělá i v takzvaných svobodných zemích - takže je to jenom o ceně? Můžeme svým právům vůbec dát peněžní hodnotu? Když už je připravený odposlouchávací systém, tak se dá využít k čemukoliv. Lidé si na telefonu, internetu, atd. zaslouží stejnou úroveň soukromí jako v dopise. (Nikdo jej neotvírá a nečte)
Právě proto, že se každá věc dá použít proti vám, musí soukromí zůstat silné. Lidé dělají chyby, to je lidské. Opravdu nechcete, aby si někdo prohlížel vaše konverzace s přítelkyní, blízkými kamarády nebo obchodními partnery. Když už musíme sledovat, tak to dělejme jen hříšníkům, a to jen usvědčeným hříšníkům, ne potenciálním hříšníkům (nasbíráme data a pak je udáme - ne). Nikdo nemá právo koukat mi do toho, co dělám na internetu nebo s kým si povídám.

Lidská práva jsou absolutní - žádný peněžní zájem/výdělek (to právě dělá copyrightová lobby), "vymýcení špatných elementů" (o čemž je tento článek), "udržení rovnováhy" (Čína) či "bezpečnost" (USA-represe po terorismu) neni ani trochu relevantní k jejich omezení. O to víc na internetu.

Něco mi to připomíná.

A sice drogovou problematiku. Uvolněním represe či regulace, aniž bych nutně myslel přímý opak (explicitní legalizaci), by drogové i odposlechové mafie byly odříznuty od velmi "dlouhých" peněz. Nadto odposlechů by bylo tolik, že by už přestaly kohokoliv zajímat. (Příznačné je, kolik lidí si je pozoruhodně jistých, že jsou tak nebetyčně zajímaví, že by ausgerechnet jejich story byla trhákem, který každého zaujme. Omyl. Nezaujme. Pravda je tvrdá: naprostá většina lidí je mediálně neprodejných. Někteří lidé jsou dokonce jako lejna, z nichž se už ani nekouří. Takoví měli v nedávné minulosti tu největší pifku na StB, že přece oni byli takoví myšlenkoví odpůrci režimu, a ta zločinná StB si jich ani nevšimla, čímž se stala v jejich očích tuplovaně zločinnou. atd.)

A s tou šancí pro slušné lidi jste to pointoval moc pěkně.

Pred spanim

Mate pravdu, kdyz si muze Dlouhy, Janousek pustit muj telefonicky hovor pred spanim na dobrou noc a pak me s tim eventelne vidirat proc by to nemohl udelat kdokoliv? Zmizi jakykoliv potencial pro vydirani.

Proc si neulehcit zivot a ty penize jim neposilat rovnou, vsechny a primo? Proc si na neco hrat? Nemusime si hrat na funkcni policii, justici, vladu.

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah