Z Paroubkových memoárů: Zeman for president 2013
Kdyby prý v roce 2006 nebyl Zeman takový tajnůstkář, mohl být dnes Paroubek premiérem a Zeman kandidátem ČSSD na prezidenta.

Začalo to minulou neděli v Otázkách Václava Moravce, kde se po letech Jiří Paroubek a Miloš Zeman sešli u jednoho stolu. Pro znalé diváky mohlo být překvapením, že se do sebe nijak nepustili. A v následujících dnech si dokonce vyměnili komplimenty. Na pondělním křtu svých pamětí vysekl Paroubek Zemanovi poklonu, že ze současných prezidentských kandidátů nejlépe reprezentuje národní zájmy. V úterý Zeman na tiskové konferenci k petici za přímou demokracii Paroubkovi na dálku poděkoval a řekl, že si jeho slov váží. Případnou spolupráci s Paroubkem však zatím popírá.
„Dnes mohl být Zeman vážným kandidátem sociální demokracie na prezidenta a já premiérem. Chtělo to mít jen více trpělivosti, a to z obou stran,“ píše Jiří Paroubek ve své nové knize Plnou parou v politice. Paroubek v pátek opustil ČSSD a zakládá novou stranu LEV 21 s cílem vrátit se na politické výsluní. Zeman naopak stále touží po Pražském hradu. Existuje šance, že by oba političtí harcovníci zase spojily síly? U nemalého procenta voličů by zemanovsko-paroubkovská příměs jistě našla pochopení.
Genezi vztahu „Miloše a Jirky“, jak je ve třech kapitolách knihy popsána, lze shrnout přibližně takto: V dubnu 2005 se Paroubek ujímá vládního kormidla. ČSSD se zmítá v hádkách, podle předvolebních průzkumů klesá až na zhruba deset procent. Vztahy mezi Zemanem a sociálními demokraty nejsou kvůli prezidentské volbě v roce 2003 růžové. Paroubkovi se však v létě 2005 podaří vztahy se Zemanem urovnat a z hlediska osobního prý mezi oběma vzniká přátelské pouto. I to přispěje k velmi dobrému výsledku ve sněmovních volbách v roce 2006, v nichž ČSSD pod Paroubkovým vedením získá přes 30 procent hlasů. Na podzim téhož roku se však společná cesta Paroubka a Zemana rozdělí. Podle autora memoárů kvůli Zemanovu tajnému plánu pro prezidentské volby v roce 2013. Pojďme se na Paroubkovo vzpomínání na Zemana podívat blíže.
Prázdninová setkání s Milošem Zemanem
Na konci dubna roku 2005 se Jiří Paroubek stal novým českým premiérem. Od sněmovních voleb v roce 2002 sociální demokracií cloumaly průšvihy a kauzy, které srazily volební preference v předvolebních průzkumech na zhruba deset procent. Paroubek prý cítil, že k urovnání napjaté vnitrostranické situace bylo zapotřebí urovnat vztahy s expředsedou Milošem Zemanem. Proto pozval Paroubek Zemana k sobě na chalupu do Jizerských hor. „Miloš je velmi chytrý, vzdělaný a vtipný muž. Hovořili jsme o možnostech vzájemné budoucí spolupráce. Byli jsme na zahradě, šli jsme spolu do lesa. Myslím, že se mu líbil i můj sklep plný vína,“ líčí expremiér zážitky ze Zemanovy návštěvy. A dodává: „Myslím, že se mezi námi postupně vytvořil dobrý lidský vztah.“
„Urovnání s Milošem Zemanem, byť neúplné, jeho korektní vztah se mnou před sněmovními volbami a jeho účast na mimořádném sjezdu sociální demokracie v květnu 2006, to vše pozitivně ovlivnilo konečný výtečný výsledek ČSSD ve volbách,“ píše Paroubek. Důležité podle něho bylo, že Zeman před volbami již tolik nenapadal Bohuslava Sobotku (tehdy brněnský lídr kandidátky ČSSD) a Lubomíra Zaorálka (moravskoslezský lídr kandidátky ČSSD), u nichž údajně stále cítil křivdu za rok 2003, kdy ho ČSSD nepodržela při prezidentské volbě.
Změny ve vztazích s Milošem Zemanem
Po volbách do Poslanecké sněmovny v červnu 2006, ve kterých ČSSD pod Paroubkovým vedením získala 32,32 procenta hlasů, prý Zeman předsedovi ČSSD radil uzavřít koaliční smlouvu s vítězem voleb – s ODS. „V debatě mně doporučoval soustředit se na politickou dohodu s ODS o vytvoření úřednické vlády s tím, že obě strany dojdou také k dohodě o změně volebního zákona,“ napsal Paroubek. Podle něho chtěl Zeman posílit většinové prvky (což by poškodilo menší strany) českého volebního systému do sněmovny – tedy to, co se Zemanovi (tehdy předseda ČSSD) a Václavu Klausovi (tehdy předseda ODS) nepovedlo v době takzvané opoziční smlouvy kvůli zamítavému rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2001. Po volbách do sněmovny v roce 2006 Zeman Paroubkovi radil vytvořit s ODS úřednickou vládu
„Úřednická“ koalice ČSSD a ODS podle Paroubkových slov nevyšla především kvůli nesouhlasu ODS a jejího tehdejšího předsedy Mirka Topolánka. „Upřímně, Mirek Topolánek nebyl a není Václav Klaus. Václav Klaus by, pokud by byl v daný moment předsedou ODS, této historické příležitosti nejspíše využil. A byla by to dobrá služba českému státu, která by vedla k integraci politických sil, k jasným a homogenním parlamentním většinám postaveným na standardních politických stranách.“ Dodejme, že takové podmínky by ale dnes byly překážkou jak pro Stranu práv občanů – Zemanovci, tak pro nově vznikající Paroubkovu partaj.
Ještě v červenci 2006 Paroubek podle svých slov Zemanovi nabízel politické angažmá v ČSSD. „Jednalo se o možnost kandidovat za ČSSD do Senátu v některém z levicových obvodů v Ústeckém či Moravskoslezském kraji. Stal by se našim neformálním lídrem pro tyto volby.“ Zeman tuto velkorysost – pro Paroubka nepochopitelně – odmítl. „Pokud by byl zvolen senátorem, stal by se brzy znovu prvořadým politickým fenoménem v zemi. A vážným kandidátem pro blízkou a vzdálenější prezidentskou volbu,“ domnívá se Paroubek.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlaste nebo zaregistrujte.







Komentáře
ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.
Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.
Děkujeme vám za pochopení.
Pochopitelně se Mr. Paroubek
Pochopitelně se Mr. Paroubek vyobrazil tak, jak jsme všichni předpokládali... Ovšem, co se jeho vztahu s Milošem Zemanem týče, pravdou je, že obraz je poněkud zkreslený:-) Byl to Mr. Paroubek, kdo s neochvějnou pravidelností před každými volbami rád zavítal na Vysočinu, vlídnými slovy zhruba stejného zrna jako při posledním setkání u V. Hlodavce se umně vlísával do přízně velkého Míly, aby pak souznění těchto dvou velkých druhdy socdemáckých duší vydával na odiv před potencionálními voliči. Pochopitelně po volbách ta láska ze strany pana baziliška vždy poněkud ochladla a zaplála znovu až v lítém předvolebním boji. Takový paroubkovský kolorit.
Problémem pana baziliška Velikého je, že je zaslepen sám sebou a touhou po moci za každou cenu, podle výsledků průzkumu dokáže být proevropský i národovecký, pro radar i proti radaru, prolamovat limity i neprolamovat limity, prosazovat levicovou politiku a zároveň být ochoten stvrdit svým podpisem i Agendu 2010 jen proto, aby se udržel u moci.
Na závěr přidám něco babských tlachů, leč plně dokreslujících auru pana Paroubka. "V celém jeho životě je jen samé já, já, já, je to do sebe nejzahleděnější člověk, jakého jsem kdy potkala..." (pronesla tehdy ještě lektorka jazyka anglického, posléze převzevší úlohu partnerky u stolu i lože Mr. Paroubka)