Všeználkův omyl, nebo byl Klausův výrok vytržen z kontextu?

Deník Mf DNES zveřejňoval od středy 21. do pátku 23. března nahrávky telefonních hovorů pražského exprimátora Pavla Béma (ODS) a Romana Janouška z roku 2007 . Ukázaly Janouškův vliv na dění na magistrátu, v ODS nebo v tehdejší vládě Mirka Topolánka.

Únik odposlechů vyvolal rozruch ve společnosti i na mediální a politické scéně. Vyjádřil se k nim i prezident Václav Klaus. A jak jinak než kontroverzně. „Ke vztahu pana Béma s panem Janouškem nemám, co bych řekl,“ sdělil 26. března například iDNES před zahájením semináře Centra pro ekonomiku a politiku s tím, že odposlechy nečetl a ani je číst nehodlá.

„Podle toho, co se o tom říká, mluví, tak určitě to žádné pěkné čtení není, což koneckonců mě nepřekvapuje, protože by odposlechy kohokoliv na světě žádné velepěkné čtení nebyly,“ uvedl prezident Klaus. „Mně na tom trápí něco úplně jiného. Já prostě naprosto nechápu, jak je možné, aby se kdesi u nás mezi jakýmisi bezpečnostními složkami, politiky, médii několik let pohybovaly takovéto osobní věci, kterými jsou odposlechy telefonů. Odposlechy jsou strašlivě nešťastná věc, která ničí naši demokracii,“ prohlásil prezident Klaus.

A je podle něho druhotné, jsou-li zveřejňované odposlechy věrné, autentické nebo pozměněné. Veřejnost i novináře by mělo trápit to samé, co jeho: že odposlechy vůbec takto veřejně kolují. S jeho výrokem, že odposlechy ničí demokracii však nesouhlasilo 74,8 procenta vrcholných manažerů, jež ve své pravidelné anketě oslovila ČESKÁ POZICE.  

V těchto šesti záporných odpovědích byl prezident Klaus tvrdě kritizován:

„Demokracii ničí neetické jednání politiků a politických stran. Kdyby se politici chovali eticky, byly by odposlechy nezajímavé a nebyly by mediálně vděčné. Současně je však nutné říct, že demokracii mohou poškozovat úniky odposlechů z tajných služeb či policie. Nejde o náhodu, ale o korupční jednání některých příslušníků bezpečnostních složek, protože odposlechy prodávají.“

„Demokracii ničí obsah odposlechů. Kdyby se všichni chovali korektně, nemělo by smysl je pořizovat. Ničí-li něco odposlechy, pak osobní svobodu a soukromí. Pokud ale vstupuji do politiky, pak se osobní svobody dobrovolně vzdávám ve prospěch transparentnosti svého jednání a vyššího cíle.

Navzdory tomu všemu bych se politiků v jednom zastal. Novináři by neměli zasahovat do jejich rodinných vztahů. Kdo se s kým rozvádí, je jeho soukromá věc a neměla by se z toho dělat kauza. Novináři by se k podobným událostem neměli vůbec vyjadřovat.“

„Demokracii neničí odposlechy, ale zločiny politiků. Zveřejněním jejich čachrů snad lze demokracii napravovat. Prezident Václav Klaus je zaujatý, neboť je za nemravné praktiky spoluodpovědný, nebo už zcela mimo.“

„Demokracii ničí nečinnost odpovědných, včetně prezidenta Klause.“

„Demokracii ničí lidé, jako je prezident Klaus.“

„Tentokrát se Všeználek mýlí.“

Mnohem benevolentnější jsou následující tři kladné odpovědi:

„V současné době jde s odposlechy natolik manipulovat, že jsou naprosto neprůkazné a nerelevantní.“

„Odposlechy ničí demokracii stejně jako to, co je v nich. Obojí je cesta k diktatuře.“

„Odposlechy jsou nutným zlem, které má pomáhat odhalovat závažnou trestnou činnost. A je třeba, aby stát měl tento nástroj k dispozici a v odůvodněných případech jej používal. Tento nástroj nejenže neničí demokracii, ale posiluje ji.

Problém je v tom, že tyto záznamy má k dispozici někdo, kdo k tomu není oprávněn. Někdo, kdo je získal nezákonně a jehož zájmy nejsou známé. Ten někdo si je nepořizoval proto, aby si pouštěl odposlechový večerníček, ale aby vydíral a znásilňoval ,vědomí a svědomí‘ volených zástupců.

Je-li na odposlechové kauze pozitivní to, že víme, jak to chodilo za Pavla Béma v pražské politice, možná se nikdy nedozvíme, proč a v čí prospěch někdo dnes schválil to či ono.“

Tento respondent nedokázal odpovědět jednoznačně:

„Obávám se, že s panem prezidentem naprosto nesdílím chápání pojmu demokracie. I v totalitních státech se totiž konají volby jako v České republice. Pokud nebude možné kontrolovat volené zástupce během jejich volebního období a budou trestně nepostižitelní, potřebujeme jak odposlechy, tak investigativní žurnalistiku, aby nastavovaly zrcadlo. Kdo nemá co schovávat, nemusí se bát odposlechu.“

Ani dalších šest záporných odpovědí prezidenta Klause příliš nešetří:

„V tomto případě to spíš vypadá, že ničí lidi, kteří si z politiky udělali dojnou krávu. Snad se prezident Klaus nesnaží k těmto lidem přiradit. To by bylo smutné.“

„Důvěru v demokracii narušuje neschopnost a neochota vymáhat naplňování práva u politiků i občanů. A také to, že politické strany jsou řízené z pozadí, a nikoli vlastními zvolenými orgány.“

„Demokracii především ničí chování našich elit. Na odposleších, pokud jsou řádně povolené, není nic špatného. Špatné je kupčení s nimi, špehování soukromými agenturami s cílem získat osobní prospěch a zneužívání informací k diskreditaci.