Propad ODS: Sociální debakl pro kmenové náčelníky

Petr Nečas, ať je jakýkoli, nevede, nýbrž je veden. Je kompromisem regionálních bossů, kteří provozují systém „darové ekonomiky“.

Politika
Přemysl Houda | 27.02.2013

KOMENTÁŘ Přemysla Houdy / Preference ODS se dlouhodobě propadají, například podle agentury STEM dosáhly v letošním lednu 13,8 procenta. Sestupný trend se několikrát promítl i do volebního výsledku, a to je horší – strana totiž nedokáže bývalé voličské jádro v kampani zmobilizovat už ani vyvoláním obav z vítězství soupeřů. Voliči ODS mají metaforicky nejenom sbaleno, ale vydali se na vandr a jsou k mání.

Z jistého důvodu je nejcitelnějším politickým výpraskem fakt, že ODS zmizela ze všech regionálních vládních koalic (specifickou Prahu nepočítaje). Posledních několik bašt jí – kromě pozic vládních – zbývá jen na starostovské úrovni. A přesně to je důvod, proč propad ODS můžeme nazvat i expresivnějším pojmem: sociální debakl. Z lidí, kteří byli po léta zvyklí na celkem dobře placená místa ve veřejné správě (a na ně navázané podnikatelské skupiny zase mohly profitovat z veřejných zakázek) se najednou stává armáda nezaměstnaných a bezprizorních páriů. Ti, kteří si ještě místa podrželi, mají logicky strach, že v příštím roce dojde řada i na ně – nejpozději v komunálních volbách na podzim.

V této situaci ODS nutně mobilizuje všechny rezervy. Reakce straníků může být dvojího druhu:

  • Exodus – mnozí oblíbení starostové, kteří jsou ve funkci několikáté volební období, si mohou klást pro ODS nepříjemnou otázku: nebyla by záchrana v odchodu a kandidatuře například v čele nějakého hnutí kvazinezávislých? Případně nebylo by lepší přeskočit na v současné době perspektivnější palubu TOP 09/Starostové a nezávislí?
  • Víra v mesiáše – staří harcovníci, kteří „to myslí s ODS dobře“, nad tím vším, co se děje, úpí, ale doufají, že se někdo někde v lůně strany objeví a ODS zase pozvedne. Někdo charismatický, trochu autoritativní, rétoricky zdatný, a tak podobně (rozhodně to není Petr Nečas a členové vedení strany, kdo by tyto lidi uspokojoval).

Problém nedůvěryhodnosti strany však nespočívá jen v neschopnosti politiků v centru, je obecnější. To, že ho nyní musí řešit právě ODS, neznamená, že by byla nějakou anomálií mezi ostatními politickými subjekty. Stejný osud může potkat i jiné velké politické hráče.

Darová ekonomika

Krize stranictví (početných, dlouho etablovaných stran) spočívá v tom, že regionální organizace vládnou centru, nikoli centra regionům. Přeneseno na ODS: Petr Nečas, ať je jakýkoli, nevede, nýbrž je veden – je kompromisem regionálních bossů. Čekání na spasitele je ve skutečnosti čekáním na symbol, na dobrého herce (u ODS jím může být například Jiří Pospíšil), který bude schopen talentem a tváří překrýt, že regionální bossové jsou těmi, kteří politiku reálně dělají.

Problém tkví v tom (byla to ovšem nutnost), že se vznikem krajů se vytvořily opevněné regionální pašalíky. Usadily se v nich krajské stranické elity, jakési strany ve straně, které už jsou ale dostatečně mocné, aby se chovaly nezávisle a nepotřebovaly vedení na nic jiného než na to, aby jim neházelo klacky pod nohy a aby dodalo straně mediálního lesku. Navíc na krajskou úroveň není tak vidět jako na celostátní, více kontrolovanou médii, takže pro mnohé straníky je vlastně krajská úroveň optimální.

Regionální bossové jsou čímsi na způsob náčelníků kmenů – provozují systém založený hlavně na sociálním kapitáluRegionální straničtí bossové jsou pak čímsi na způsob náčelníků kmenů, jež zkoumal v Brazílii Claude Lévi-Strauss, nebo v severní Africe na berberech dokladoval Pierre Bourdieu (v českém prostředí se z něj při zkoumání společnosti inspiroval v minulosti třeba Ivo Možný). Náčelníci provozují systém založený nikoli jen na finančním, ale zejména na sociálním kapitálu – mají přístup k zajímavým darům, postům, a ty redistribuují družiníkům, samozřejmě nikoli nezištně. Dary dávají, aby se udrželi ve funkci. Jakmile nemají co dávat, začnou na sociálním žebříčku klesat.

Zjednodušeně řečeno v systému „darové ekonomiky“ se náčelníkem stane ten, kdo má největší družinu a největší družinu má ten, který má talent vybudovat si nejpropracovanější sociální síť a vytěžit z ní největší kapitál. Potenciální a etablované náčelníky (stranické bosse) to nutí jít až na samou mez rizika v získávání kapitálu – někdy jen neetickou, někdy dokonce protizákonnou.

Může se to přihodit i jiným

Když je nějaká strana dlouhodobě úspěšná (jako ODS), potenciální regionální bossové musejí podstoupit mnohem větší riziko, aby se vyšvihli – bojují s větší konkurencí. Můžeme formulovat i jakýsi železný zákon politické strany v systému ekonomiky darů: čím je strana úspěšnější, tím musí být vnitřně více zdevastovaná kvůli vyššímu tlaku na funkce ve svém nitru.

A jak se říká „neotvírej nikdy konzervu s červy, nikdy nevíš, co v ní najdeš!“, tak jakmile se ukázalo, že skandály uvnitř ODS jsou, pak bylo jen otázkou času, kdy ji média začnou torpédovat. Krizový stav v ODS se ale stejně tak dobře může (a z identických příčin) přihodit dosavadnímu hegemonu levice – ČSSD, jež dominuje krajům nyní.

Když proto nyní v ODS sílí volání po konci předsednictví Petra Nečase jakožto jediné možné záchraně strany, pak je to stejné jako když nemocnému s rakovinou řeknete, aby si oblékl jiný plášť, protože mu zelený nesluší. A můžete mít i pravdu, třeba by mu opravdu slušel výrazně víc plášť červený. S léčením choroby, kterou ODS trpí, to ale nemusí mít nic společného. Kmotři spolu s Nečasem nezmizí. 

Zobrazit diskusi
Reakcí:6

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

penězovody i pro ODS

budeme platit ještě hodně dlouho, pijavice, které se tváří jako služba veřejnosti, kdy to co ukradli vrátí?

 

http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=772241

 

 

ODS nikdy nebyla pravicová strana

leč zájmovým uskupením lidí, kteří byli už po druhou až třetí generaci zvyklí na olupování státu a ostatních.

ODS akorát realizovala marxistickou tezi, že pravice je asociální banda loupežníků. Tak se to naučili od tatínků komunistů a tak to pak uskutečnili. Ještě po dvaceti letech o nich tvrdit, že to je pravice, je neodpustitelná blbost. Pravice v Čechách není a ještě nějakou chvíli nebude, pravice chce tradici.

O PRAVÝCH ÚKONECH KAJÍCNÍKA

 aneb NEČAS BUĎTO PŘEDSTÍRÁ PŘED NĚMCI LÍTOST ANEBO PŘED ČECHY SKRÝVÁ VůLI K ODTRŽENÍ POHRANIČÍ

Nečas, vyjadřující současně s LÍTOSTÍ nad poválečným odsunem Němců zároveň i ODMÍTNUTÍ ZADOSTIUČINĚNÍ v podobě majetkových aj. restitucí německého živlu v českém pohraničí, se dopouští kontradikce podobně jako Schwarzenberg, který tvrdí, že z jeho morálního odsudku odsunu Němců prý neplyne, že by tím rovněž nutně projevil i vůli napravit jím shledané bezpráví - měnit nespravedlivé poválečné uspořádání. § Je-li totiž Nečasova lítost nepředstíraná, musí být nutně komponentou celku autentického postoje kajícího se z nepravostí, tj. je nutně spojena s uznáním viny na nepravostech - SEBEOBŽALOBOU  -  a ZADOSTIUČINĚNÍM. Bez koexistence všech těchto tří komponent nelze kající postoj uznat. § Nečasovo odmítnutí ZADOSTIUČINĚNÍ je tedy nutným popřením celku postoje kajícníka a devalvuje tedy nutně i jeho projev LÍTOSTI jakožto falešný. § ZADOSTUČINĚNÍM se rozumí i náprava poměrů, například: navrácení ukradených věcí, vrácení občanství těm, kterým bylo neprávem odňato, očištění zhanobených etc. etc. § Jest otázkou, koho tedy Nečas klame více: falešnou lítostí klame Němce či (Havlovsko-Zieleniecovským) pokoutním otevíráním cesty k zadostiučinění - změně poválečných poměrů - klame Čechy? § Při vší úctě k nejlepšímu premiérovi České republiky lze s úspěchem pochybovat, že by untermensch přelstil übermensche. Podle všeho je tento jeho státnický akt rovněž domluveným divadelním aktem přispívajícím k demoralizaci a dobrovolnému ujařmení českého národa.  

Velmi výstižné

Články pana Houdy jsou tradičně přesné a erudované. Ani tentokrát tomu není jinak. Nelze, než s jeho konstatováním souhlasit. ODS - zřejmě nenávratně - odkročila od pravicové politiky ke kupeckému kmotrovství a pro pravicové voliče tudíž přestává být přijatelnou politickou alternativou.

I ČSSD už je na tom stejně

Ano, ovšem levicoví voliči na tom objektivně nejsou lépe: i ČSSD už je dnes v této - identické! - situaci. Levicoví voliči jsou na tom lépe než pravicoví jen subjektivně: oni si naprosto, ale naprosto,  nepřipouštějí, že by jejich stranu mohli ovládat regionální bossové (ČSSD pro své kmotr termín kmotr nepoužívá). Dokladů přitom mají mnoho. Na jedné straně jednotlivé medializované kauzy (např. působení Hulínského sítě v Praze, Palasovy na severní Moravě, velrybářské praktiky na severu Čech - před Bendou, za Bendy i po něm, podivná dění kolem prominentní sociálně politické loutky (pardon-političky a hejtmanky Vaňhové) a především jejího životního druha, kriminální činy kolem rozdělování evropských peněz přes program Severozápad, obvinění "stranického talentu" Haly z ekonomické kriminality, hejtman a poslanec Rath ve vyšetřovací vazbě pro korupci.  A velmi mnoho dalších. Na druhé straně evidentní slabost, a navíc i dvojkolejsnost vedení.

V ODS i ČSSD situaci nesmírně vyostřil příliv evropských  dotací v bezprecedentním uspořádání jejich toku, který si čeští politici vymysleli a prosadili v Bruselu (jiné země rozdělování takových peněz v mnohem větší míře centralizují, v extrému i stoprocentně). Tento příliv totiž dramaticky  zvýšil toky peněz do regiónů, oproti tokům z rozpočtového určení daní. Navíc to jsou peníze jen velmi volně zaškatulkované, nejsou s nimi svázané  mandatorní výdaje vyžadované zákonem. 

Proto je logické, že jedním z prvních kroků v boji proti ovládání stran regionálními kmotry, byl návrh, že v příštím období přítoku evropských dotací budou regionální programy okleštěny. Původní návrh snad byl, že budou úplně zrušeny (z hlediska rozpočtových ztrát a rizik ztrát pro Česko by to bylo dobře).  To ovšem přes regionální mocipány viditelně neprošlo. 

V článku popsaný problém se TOP09 zatím týká jen okrajově, protože je v krajích slabá. "Demokratický centralismus" se jí proto daří udržovat lépe. Zatím. 

KSČM se podle mého názoru problém ekonomiky darů také týká, ale voliči ho zatím málo vidí, protože krajská politika je  pod nejmenším drobnohledem voličů i médií a protože na celostátní úrovni nemají exekutivní funkce. 

Ano, máte pravdu,

na Praze 10 (známá bašta kmotrů) je šéfkontrolorkou hospodaření radnice paní za KSČM, Ing. Jana Čunátová.  Je to podvodná absolventka VŠFS...........

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah