Pokazí nám vládní krize přímou volbu prezidenta?

KOMENTÁŘ Miroslava Uřičaře / Přesný termín prezidentské volby zatím předseda Senátu neurčil, a proto ani oficiální předvolební kampaň kandidátů nemohla začít. Navzdory tomu se média začala předhánět ve zprávách o aktuálních preferencích. Téměř denně sledujeme, kdo koho dohání.
Přitom v lednu či v únoru příštího roku by mohla nastat legrační situace. V nynější turbulentní politické situaci, kdy hrozí rozpuštění Poslanecké sněmovny a mimořádné volby, není vůbec jisté, zda budeme mít k dispozici prováděcí zákon.

Aktivní poslanci

Chystaná volba hlavy státu poskytuje příležitost se zviditelnit nejen prezidentským kandidátům, ale i politikům. A ti se již nyní trumfují silnými vyjádřeními. Jeden, senátor Jaroslav Kubera (ODS), ruší Senát s odůvodněním, že jej s přímo voleným prezidentem nebudeme potřebovat, jiný, předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, zase hrozí až sedmi miliony stížností u soudů na neplatnost prezidentské volby.

reklama

Nelze vyloučit, že by se v případě předčasných parlamentních voleb návrh zákona o volbě prezidenta nepodařilo včas schválit

Mezitím úspěšně prováděcí zákon o volbě prezidenta prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně, a jelikož se pozměňovací návrhy předkládají až ve druhém čtení, můžeme se těšit na kreativitu poslanců. Pokud se dříve nedočkáme oněch předčasných parlamentních voleb. V takovém případě by totiž návrh zákona o přímé volbě prezidenta spadl pod stůl a nově zvolená sněmovna by jej musela projednávat znovu od začátku.

Nějaký čas by ovšem zabralo, než by například byli zvoleni noví poslanci, sešla se sněmovna a ustavila výbory. A samotná volba také vyžaduje přípravu – natisknout volební lístky, sestavit kandidátní listiny, vyzdobit volební místnosti. Nelze tedy vyloučit, že by se v případě předčasných parlamentních voleb návrh zákona o volbě prezidenta nepodařilo včas schválit.

Poslanci však byli aktivní a Ústavu již změnili. V lednu, či únoru příštího roku by proto mohla nastat tyto situace: Funkční období současného prezidenta by se sice chýlilo ke konci, Ústava by předpokládala přímou volbu, ale neexistoval by prováděcí předpis, který by ji upravoval. Co by to znamenalo v praxi?

Teoretické možnosti vývoje

Pohybujeme se ryze v rovině spekulací, nicméně proč to nezkusit. Shrňme si nejprve fakta:

• Současný prezident Václav Klaus v úřadě skončí, protože mu uplyne období, na které byl zvolen, déle v křesle zůstat nemůže.
• Ústava je změněna, není již tedy možné, aby prezidenta stejně jako dřív volil Parlament.
• Zákon o přímé volbě ještě schválen není.

Jaké jsou varianty vývoje?

Divoká varianta

Prezidenta budeme volit i bez prováděcího zákona. Teoreticky by to možné bylo. Nebo snad dokonce i povinné? Ústava přece jednoznačně stanoví, že volba prezidenta se koná v posledních 60 dnech volebního období úřadujícího prezidenta. Pro volbu samotnou by však při neexistenci prováděcího zákona chyběla celá řada pravidel. Ani předseda Senátu, který dle Ústavy volbu prezidenta vyhlašuje, by tato pravidla nemohl stanovit společně s vyhlášením volby. Ústava totiž předpokládá existenci zákona, ve kterém budou detaily upraveny.

Pro přímou volbu prezidenta by při neexistenci prováděcího zákona chyběla celá řada pravidel

Patří mezi ně například podmínky výkonu volebního práva. Bez zvláštního zákona bychom nevěděli, zda mohou volit i mladší 18 let. Také v navrhování kandidátů by vládla anarchie. Nebylo by jasné, jak má vypadat a co vše má obsahovat kandidátní listina, a především, jakým způsobem, v jakých lhůtách a kdo ji bude registrovat, co v případě, že se listina registrátorovi nebude líbit a další. Nemluvě o soudním přezkumu – kdo, kde a v jakých lhůtách může napadnout registraci, či odmítnutí kandidátní listiny, a zejména kdo, kdy a kde může napadnout výsledek volby samotné.

Ještě divočejší varianta

Budeme bez prezidenta. Za normálních podmínek by si na přechodnou dobu výkon jeho funkce rozdělil předseda vlády s předsedkyní Poslanecké sněmovny. Pokud by již v té době byla sněmovna rozpuštěna, protože by ji před ukončením svého volebního období prezident rozpustil, pak by si místo předsedkyně sněmovny přišel na své předseda Senátu.

Pokud jste se v řetězci právních spekulací zatím zcela neztratili, doplním podvariantu. Dle ní by sněmovnu mohl místo prezidenta rozpustit předseda vlády, pokud by ho o to sněmovna požádala a prezident by v té době už nebyl v úřadu. Byl by to navíc pravděpodobně předseda vlády, který předtím do rukou předsedkyně sněmovny namísto prezidenta podal demisi. Na tomto místě nemohu nevyslovit lítost, že čeština na rozdíl třeba od angličtiny nemá předminulý čas.

Náhradní řešení

Jak dlouho by takové přechodné období mohlo legálně trvat? Prakticky neomezeně. Od začátku „přechodného“ období by však ústavněprávní odborníci vedli vzrušené diskuse, které by běžného občana vůbec nezajímaly a v nichž by jedna strana tvrdila, že nastalá situace je porušením Ústavy, zatímco druhá by se pokoušela argumentovat, že Ústava podobnou situaci předvídá a počítá s ní.