Podraz na ovzduší, a to napříč partajemi

Velké firmy nebudou ničím nuceny přecházet na šetrné technologie. A na rozvoj drobných ekologických investic vyschnou zdroje.

Politika|Ekologie
Čestmír Klos | 12.02.2012

Právě v době dusivého smogu zrušili poslanci poplatky za znečišťování ovzduší. Sami ty nečistoty dýchají. Co je mocnější než vlastní zdraví a zdraví blízkých? Uvážíme-li, že před týdnem dostali velcí znečišťovatelé ještě stamilionové dotace z Operačního programu životní prostředí (OPŽP), je vhodné se zamyslet nad slovy ministra financí Miroslava Kalouska o „jisté lobby napříč politickým spektrem“.

Ze schválení dlouho odkládaného zákona o ochraně ovzduší v pátek 10. února nelze mít radost, když občana čeká zoufalství z jedné jediné přílohy, v níž poslanci podnikům zrušili poplatky za znečišťování ovzduší. Po schválených dotacích z OPŽP dostanou největší čeští znečišťovatelé další berličku v podobě zrušení poplatků za vypuštění škodlivin.

Pád příjmů státu do SFŽP

Odpůrci postupného zvyšování poplatků za vypouštění škodlivých látek podle klíče navrženého ministerstvem životního prostředí zneužili ministerské argumenty: aby podnikatelé do roku 2022 mohli přejít na méně škodlivé technologie, musejí šetřit, a ne tvrdě platit. Ale zatímco progresivně rostoucí poplatky by si takovou změnu dokázaly vynutit, poslanecká benevolence na dlouhý čas zakonzervuje nevyhovující stav.

Rozdíly mezi navrženou verzí a tou, kterou nakonec schválila sněmovna, jsou propastné. V současnosti znečišťovatelé platí za každou tunu vypuštěných nebezpečných mikroskopických popílků tři tisíce, za stejné množství oxidu siřičitého tisíc a za tunu oxidů dusíku 800 korun. Vládní návrh počítal s progresivním stoupáním.

Popílky alias tuhé znečišťující látky měly už letos narůst na 4200 korun za tunu, a měly růst a růst, až v roce 2020 měla vypuštěná tuna stát 12 600 a v roce 2022 dokonce 29 400 korun. Poplatky za oxid siřičitý měly podle neschváleného vládního návrhu zákona narůst z 1000 na 1350 korun a ve stejně dlouhém procesu vyšplhat na 9800 korun a u oxidů dusíku z 800 na 1100 a poté na 7800 korun za vypuštěnou tunu. Vypouštění těkavých organických látek, které jsou vyvolávačem letního smogu vytvářeného přízemním ozónem, mělo být v roce 2022 zpoplatněno 19 600 korunami.

Odpůrci postupného zvyšování poplatků za vypouštění škodlivých látek podle klíče navrženého ministerstvem životního prostředí zneužili ministerské argumenty

Místo účinného tlaku státu na znečišťovatele, aby nahrazovali zastaralé technologie šetrnějšími, odhlasovali poslanci selanku. Sněmovnou schválený zákon požaduje pro oxid siřičitý, oxidy dusíku a těkavé organické látky jen ty nejnižší uvedené poplatky, a to jen po dva roky. Pak už nic. Za emise mikroskopických popílků (tuhých znečišťujících látek) sužujících naše plíce a další vnitřní orgány by se sice měly poplatky vybírat do roku 2021, ale taky jen v nejnižší „ministerské“ sazbě 4200 korun za tunu. Odhaduje se, že stát by tímto rozhodnutím přišel celkově za nevybrané poplatky z toxického znečištění ovzduší o pět set milionů korun ročně.

Druhotné ohrožení průmyslu

Vybrané poplatky naplňují Státní fond životního prostředí (SFŽP), jenž od dotační činnosti přechází na zelenou banku, která má za výhodný úvěr půjčovat na ekologické investice. Škrt tak vysokých poplatků ohrozí zdrojovou část fondu.

Domyšleno do konce, velké firmy zbavené poplatků nebudou ničím nuceny přecházet na nové šetrné technologie. A rozvoj drobných ekologických investic nebude možný, protože SFŽP vyschnou zdroje. Přitom poplatky až dosud hradily jen pouhý zlomek škod, které podniky způsobují na lidském zdraví a životním prostředí.

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) udělala průzkum u 622 podniků, které nejvíc zamořují evropské ovzduší. Je mezi nimi i 25 českých firem. Mezi stovkou největších znečišťovatelů je české zastoupení rovněž silné – pět podniků. Podniky se dají spočítat přesně, na určení negativních vlivů, zejména na posouzení ztrát na životech vlivem emisí, jsou různé metodiky.

EEA vybrala dvě – podle nich jsou škody na zdraví a životním prostředí spočítaných českých podniků buď 88 nebo 149 miliard korun. I když odhady škod se podle různých metod od sebe velice liší, jedno je jisté – i ta nižší částka je mnohonásobně vyšší než dotyčné podniky zaplatily na poplatcích. Vybraná částka na poplatcích tvoří jen jednotky procent nebo dokonce promile škod na zdraví obyvatel a na životním prostředí. A nyní se má ještě víc přiblížit nule.

Místo účinného tlaku státu na znečišťovatele, aby nahrazovali zastaralé technologie šetrnějšími, odhlasovali poslanci selanku

Vedoucí toxické kampaně Greenpeace ČR Jan Freidinger to okomentoval: „Je to naprosto absurdní. Největší viníci smogu nyní budou moci zamořovat ovzduší zcela beztrestně a zdarma. Nemají už vůbec žádný důvod, aby množství škodlivin jakkoli omezovali. To je nejen proti principu ,znečišťovatel platí‛, ale i zdravému rozumu a dokonce slibům vládních stran o odpovědné politice. Odpuštění poplatků za znečištění zvýhodní nezodpovědné podniky, které nejvíce poškozují naše zdraví a životní prostředí na úkor slušných a zodpovědných firem.“

Zpolitizované ovzduší

Tři poslanci ODS Jan Bureš, Jaroslav Plachý a František Sivera pozměňovacími návrhy (po přijetí Burešovy změny zákona návrh dvou poslanců přestal být relevantní) zmařili úsilí svého stranického ministra životního prostředí Tomáše Chalupy, který mohl vystoupit ze šumavského bláta a močálu Key Investments a konečně zapůsobit státotvorným počinem prosazením smysluplného zákona. Není bez zajímavosti, že Chalupovu koncepci shodila většina ODS ruku v ruce se semknutou KSČM, v níž o takovém kroku nezapochyboval ani jediný její poslanec. Zázemí velkých znečišťovatelů přispěchali podpořit i dobrovolníci z ČSSD a TOP 09. O čistotu ovzduší stály jen Věci veřejné.

Zobrazit diskusi
Reakcí:24

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

Neseriozní pan Hájek

Pane Hájku, je přirozeně legitimní hájit zájem svého zaměstnavatele,

pokud ale chcete, aby Váš hlas byl brán za seriozní, musíte také seriozně argumentovat. A to se Vám evidentně nedaří.

Váš boj proti "zvýhodněným" malým znečišťovatelům působí věrohodně, kdyby ovšem vláda už nepřipravovala novou daň z uhlíku. Nepochybuju o tom, že už máte předjednanou výjimku pro teplárny.  Při zavádění dotace na nové uhelné kotle na Ostravsku také nějak scházel Váš protestní hlas. Uhlí byste v teplárně jistě spálili s vyšší efektivitou a nižšími emisemi, než v dotovaných domácích kotlích.

Příjmy SFŽP z poplatků za znečišťování ovzduší v roce 2010 činily přes 4 % celkových příjmů. Jenže do celkových příjmů zahrnujete peníze z evropského operačního programu. A ty je možné získat pouze, pokud dostanou kofinancování výhradně z národních příjmů - bez těch 4 % tedy jaksi nedostanete ze zbylých 96% příjmů SFŽP na ochranu ovzduší ani korunu. 

Velcí znečišťovatelé prý platí za znečištění dvakrát, protože se jeden státní podnik soudí s jednou společností ? To si asi děláte legraci.

Věta, že směrnice "po roce 2016 postupně zásadně zpřísní emisní limity až na úroveň nejlepších dostupných technologií" je ovšem věcně správně. Jenom tak trošku hraje na to, že lidé přehlednou slůvko "po" a už se nedopátrají, že centrální zásobování teplem má ve směrnici výjimku do roku v podobě přechodného období do konce roku 2022. Přechodné národní programy pak odloží definitivní platnost limitů pro ostatní energetiku a průmysl až za rok 2020 (http://www.tretiruka.cz/news/smernice-o-prumyslovych-emisich-ippc-prehled-zmen1/)

A také přesně nevědí, že "nejlepší dostupné technologie" jsou u nových projektů nejen už dnes povinné, ale podle zákona o ochraně ovzduší mohou krajské úřady v postižených regionech uložit mnohem přísnější limity.  Jen to jaksi nedělají. Ekonomický nástroj je přeci jen plošnější, spravedlivější a  "korupcevzdornější". 

 

Odpověď

Vážený pane Vondrouši,

co se týču uhlíkové daně, ta by měla být logickým doplňkem emisního obchodování. Možná Vám to uniklo, ale teplárny si od příštího roku budou muset kupovat rychle rostoucí část takzvaných povolenek na vypouštění oxidu uhličitého v aukcích. Bylo by proto logické, aby bylo individuální vytápění zatíženo obodobným způsobem.

Proti dotacím na uhelné kotle Teplárenské sdružení opravdu nikdy neprotestovalo, to máte mylné informace. Centrální teplo nikdy nebude v každé vesnici, kde lidé topí uhlím. Proč dodnes lidé na Ostravsku na čistší uhelné kotle téměř nic nedostali se musíte ptát jinde, to opravdu není naše vina.

Pokud jde o peníze z operačního programu, tak ty tam nezahrnuji, jedná se o příjmy z poplatků a pokut. Prosím, najděte si zprávu SFŽP za rok 2010, která je dostupná, než někam něco začnete psát.

Co se týče přechodného období o kterém píšete, týká se tepláren do 200 MW, tedy těch opravdu malých, kde jsou měrné náklady na zamezení emisí velmi vysoké. V ČR je to přibližně 40 zdrojů, převážně na zemní plyn, takže podíl na celkových emisích je zcela marginální. Ubezpečuji Vás, že i ta nejhorší uhelná teplárna je pořád z hlediska ovzduší o několik řádů lepší, než kamna na uhlí. Přesto mají všichni pocit, že má platit za znečišťování ovzduší poplatky, zatímco domácnosti nikoliv.

Státní podnik se nesoudí s jednou společností ale téměř se všemi a vymáhá stamilionové částky.

A ještě jedna věc, většina velkých průmyslových zdrojů v MSK má již dnes v takzvaném integrovaném povolení individuálně stanoveny výrazně přísnější limity, než jsou oficiálně uvedeny v zákoně o ochraně ovzduší, týká se to zejména právě tuhých látek. Takže není pravda, že krajské úřady nic nedělají.

 

S přáním pěkného dne

 

Martin Hájek

 

Odpověď

Vážený pane Hájku

jsem rád, že jste nezpochybnil, že uhlíková daň zatíží právě domácnosti a vyrovná tím potřebu tepláren postupně nakupovat část emisních povolenek.  Tím bude Váš hlavní problém vyřešen a nemusíte jej už zatahovat do úplně jiné problematiky.

Pokud jde o podíl poplatků za znečišťování ovzduší - nestačí jen výroční zprávu SFŽP najít (https://www.sfzp.cz/soubor-ke-stazeni/41/12469-Zprava_o_hospodareni_2010_web_3.pdf ), musíte ji také přečíst.  Příjmy za poplatky v ovzduší (389,6 mil. Kč) tvoří zhruba dvacet procent z celkových příjmů z poplatků a pokut (1 981,5 mil. Kč). Tedy pětkrát více, než jste uváděl.  Ještě podstatnější ale je, že bez nich by v budoucnu nešly na ochranu ovzduší žádné peníze z evropských fondů.

Evropská agentura pro životní prostředí nedávno analyzovala finanční škody způsobené znečišťováním ovzduší ze strany největších evropských znečišťovatelů. Podle jednoduchého přepočtu se škody způsobené českými podniky ročně pohybují v rozmezí 88 až 149 miliard korun. Poplatky za znečišťování přesto v současnosti činí pouhá promile až jednotky procent z této částky. Podobná promile mohou Lesy ČR vysoudit jako částečnou kompenzaci za zničené lesy a lesní půdu. S nějakým dvojím placením případný úspěch státního podniku u soudu vážně nemá nic společného.

A nakonec velmi děkuji za pomoc v argumentaci pro zvýšení poplatků. Pokud má většina velkých průmyslových zdrojů v MSK již dnes stanoveny výrazně přísnější limity, pak evropská směrnice tamnímu obyvatelstvu skutečně vůbec nepomůže. Žádný jiný nástroj než zvýšené – a tedy efektivní – poplatky k dispozici stát nemá.  
Hezký den přeje
Daniel Vondrouš

Snižování emisí v průmyslu má technologický limit

Vážený pane Vondrouši,

co se týče uhlíkové daně, tak ta je zatím pouze v poloze diskuse, takže ji rozhodně nejde brát jako něco co už je v zákoně a můžeme na to spoléhat. V tomto smyslu trochu srovnáváte jablka s hruškami.

 

Co se týče SFŽP, měl jsem na mysli celkové příjmy fondu z poplatků a pokut a ty byly v roce 2010 ve výši 8,8 miliardy Kč. Předpokládám, že nechcete tvrdit, že agendu ovzduší lze financovat pouze z poplatků za ovzduší. Ostatně značné příjmy z autovraků stát nedávno vložil do programu Zelená úsporám. Čili za argumentem, že zrušení poplatků nemůže ohrozit čerpání evropských fondů si stojím. Těch stávajících v žádném případě, protože jejich čerpání je omezeno rokem 2015, a to ještě budou poplatky ve stávající a navíc zvýšené podobě. Těch nových také nikoli, protože MŽP předpokládá, že polovina výtěžku z prodeje emisních povolenek v řádu miliard Kč ročně půjde právě do SFŽP. Podfinancování SFŽP opravdu nehrozí ani náhodou a je to naprosto neseriózní strašení veřejnosti. Naopak, SFŽP bude mít problém ty peníze rozumně utratit.

 

Shodneme se na tom, že ani nová směrnice o průmyslových emisích problém MSK s ovzduším nevyřeší a vyřešit ho nemůže, protože se týká pouze velkých průmyslových znečišťvatelů, nikoli dopravy a lokálních topenišť, která již dnes mají na znečišťování ovzduší dominantí podíl, ale to už se poněkud opakuji. Nevím, jak z toho můžete vyvozovat argument pro poplatky. Průmyslové emise mají určité technologicky dosažitelné minimum, takzvané nejlepší dostupné technologie. Dále se jít prostě technicky nedá, dá se pouze takovou výrobu zavřít a dalším tisícům nezaměstnaných rozdat dávky. Možná jste už v důchodu a je Vám to jedno, ale ti co musí živit rodiny by Vám asi moc nepoděkovali.

 

S přáním všeho dobrého

 

Martin Hájek

Chyby a omyly

Vážený pane Hájku,
neustále se ohrazujete proti skutečnosti, že teplárny budou muset částečně platit za emisní povolenky, zatímco domácí topeniště nikoliv a zároveň uvádíte, že ty, kdo nejsou účastníky emisního obchodování zatíží chystaná uhlíková daň. To má logiku. Snaha řešit tento rozdíl "předběžně" navíc ještě odpuštěním řádově nižších poplatků za něco úplně jiného (špinění ovzduší) naopak logiku postrádá.

Příjmy z poplatků a pokut uvádím v přesném čísle s odkazem, takže se každý může podívat. Pro jistotu ještě cituji ze strany 9 zprávy o hospodaření  SFŽP za rok 2010: "Na celkových příjmech fondu se k 31. 12. 2010 podílely příjmy z poplatků za znečištění životního prostředí
částkou 1 923,7 mil. Kč,...Příjmy z pokut a finančních postihů dosáhly v roce 2010 výše 57,8 mil. Kč." Musíte uznat, že součet těchto dvou čísel skutečně  nemůže dát osm miliard. Problém není chybu udělat, ale setrvávat v ní.

Zrušit téměř 20% příjmů SFŽP z poplatků a pokut je problém nejen pro ovzduší - kde nebude na kofinancování evropských projektů v příštím období -  ale stabilitu celého fondu.

Příjmy z povolenek jsou podle příslušné směrnice i návrhu zákona k její implementaci určeny výhradně na omezování příčin a dopadů klimatických změn. Na odprášení hutí nebo čištění ulic od  prachu se samozřejmě použít nesmí a to ani jako kofinancování. V tomhle se tedy také zásadně mýlíte.

Vaše věta, že "Průmyslové emise mají určité technologicky dosažitelné minimum, takzvané nejlepší dostupné technologie", je důkazem nepochopení principu BAT. Prostřední slovo "dostupné" (pro větší jednoznačnost se obvykle uvádí dovětek "pří zvážení ekonomické dostupnosti...") přeci už naznačuje, že existují technické limity a vedle nich měkčí "ekonomicky dostupné". Navíc příslušné evropské dokumenty (BREF) uvádějí vždy řadu technologií s různou účinností. A pak existují opatření, které s technologií výroby přímo nesouvisejí přesto mají na prašnost ovzduší významný  vliv - zakrytování vozů s palivem, provoz skladů paliv a odpadů atp. 

Sám uváděl, že MSK u většiny podniků  uložil přísnější limity, než jsou v zákoně. Evidentně to nestačí a limity na Ostravsku jsou překračovány osminásobně. Je potřeba provádět opatřční přísnější a v širší škále. A k tomu mohou nejlépe motivovat právě poplatky.

Jo a starý jsem asi jako Vy :)

S pozdravem

Daniel Vondrouš

 

Chyby a omyly

Vážený pane Hájku,
neustále se ohrazujete proti skutečnosti, že teplárny budou muset částečně platit za emisní povolenky, zatímco domácí topeniště nikoliv a zároveň uvádíte, že ty, kdo nejsou účastníky emisního obchodování zatíží chystaná uhlíková daň. To má logiku. Snaha řešit tento rozdíl "předběžně" navíc ještě odpuštěním řádově nižších poplatků za něco úplně jiného (špinění ovzduší) naopak logiku postrádá.

Příjmy z poplatků a pokut uvádím v přesném čísle s odkazem, takže se každý může podívat. Pro jistotu ještě cituji ze strany 9 zprávy o hospodaření  SFŽP za rok 2010: "Na celkových příjmech fondu se k 31. 12. 2010 podílely příjmy z poplatků za znečištění životního prostředí
částkou 1 923,7 mil. Kč,...Příjmy z pokut a finančních postihů dosáhly v roce 2010 výše 57,8 mil. Kč." Musíte uznat, že součet těchto dvou čísel skutečně  nemůže dát osm miliard. Problém není chybu udělat, ale setrvávat v ní.

Zrušit téměř 20% příjmů SFŽP z poplatků a pokut je problém nejen pro ovzduší - kde nebude na kofinancování evropských projektů v příštím období -  ale stabilitu celého fondu.

Příjmy z povolenek jsou podle příslušné směrnice i návrhu zákona k její implementaci určeny výhradně na omezování příčin a dopadů klimatických změn. Na odprášení hutí nebo čištění ulic od  prachu se samozřejmě použít nesmí a to ani jako kofinancování. V tomhle se tedy také zásadně mýlíte.

Vaše věta, že "Průmyslové emise mají určité technologicky dosažitelné minimum, takzvané nejlepší dostupné technologie", je důkazem nepochopení principu BAT. Prostřední slovo "dostupné" (pro větší jednoznačnost se obvykle uvádí dovětek "pří zvážení ekonomické dostupnosti...") přeci už naznačuje, že existují technické limity a vedle nich měkčí "ekonomicky dostupné". Navíc příslušné evropské dokumenty (BREF) uvádějí vždy řadu technologií s různou účinností. A pak existují opatření, které s technologií výroby přímo nesouvisejí přesto mají na prašnost ovzduší významný  vliv - zakrytování vozů s palivem, provoz skladů paliv a odpadů atp. 

Sám uváděl, že MSK u většiny podniků  uložil přísnější limity, než jsou v zákoně. Evidentně to nestačí a limity na Ostravsku jsou překračovány osminásobně. Je potřeba provádět opatřční přísnější a v širší škále. A k tomu mohou nejlépe motivovat právě poplatky.

Jo a starý jsem asi jako Vy :)

S pozdravem

Daniel Vondrouš

 

Vše pro zdraví?

Ti, co podepsali,jsou minimálně prasata. Včetně např.  exministra M.Urbana a I.Řápkové. Lidi, najděte si seznam,jak který politik hlasoval a dejte jim to znát při volbách!

Nebuďte lhostejní,vzpamatujte se!

Historie se opakuje

Pan Chalupa se v podstatě zachoval jen podobně jako panové Vladimír Tošovský (nominat ODS, dnes předseda představenstva ČEPSu) společně s panem Oldřichem Vojířem (ODS) v případě boomu FVE. Ti se také svou zjevnou pasivitou zasadili o neřešení problému, který byl na stole v době, kdy se dal řešit a kdy by to nic nestálo. Ovšem to by pak bylo o jednu obezličku méně při manipulaci davu – voličů.

 

http://respekt.ihned.cz/c1-52376330-velka-solarni-loupez

Novinářská etika

Vážený pane redaktore,

u seriózních novinářů bývá zvykem dát alespoň minimální prostor také druhé straně, aby mohla prezentovat své argumenty. Pokud byste měl zájem, na stránkách Teplárenského sdružení ČR je jich celá řada, zjevně ale nezapadají do Vašeho schématu. Pokusím se tento vážný handicap článku alespoň trochu vyrovnat.

 

V první řadě je třeba říci, že poplatky za znečišťování ovzduší platí v ČR pouze velké zdroje, zákon o ochraně ovzduší mimo jiné zvýšil hranici pro placení poplatku na 5000 Kč, což dále z poplatku vyjmulo řadu menších znečišťovatelů, o tom překvapivě není v článku ani slovo. Stávající situace je naprosto paradoxní v tom, že obyvatel sídliště Ďáblice bydlící v panelovém bytě za své emise, které jsou navíc neustále měřeny, pod kontrolou a limity, za jejichž překročení hrozí sankce, platí, protože odebírá teplo z teplárny. Majitel vily v Praze na Ořechovce s plynovým kotlíkem žádné limity nemá, samozřejmě emise neměří, ani za ně neplatí. Komu to připadá spravedlivé, ať hodí po teplárnách první kámen. A to není všechno. Teplárny platí také ekologickou daň uvalenou na paliva a od příštího roku si budou kupovat také povolenky na emise skleníkových plynů. Občané s individuálním vytápěním? Nezaplatí opět nic. Stát tak programově teplárny v konkurenci daleko škodlivějšího lokálního vytápění znevýhodňuje. Myslíte si, pane redaktore, že je to z hlediska ochrany ovzduší v pořádku? Proč o tom nepíšete? Protože je daleko populárnější kydat na velké zdroje bláto?

 

Hovořit o motivační funkci poplatků je naprosto legrační. Kdybyste se o toto téma skutečně vážně zajímal, tak byste věděl, že náklady zamezení emisí jsou ve velkých zdrojích o dva řády vyšší, než vlastní poplatek, takže tento těžko může někoho k něčemu motivovat - měřeno čistě ekonomicky by bylo i při vládou navrženém zvýšení poplatků levnější znečišťovat. Ve skutečnosti se hraje hlavně o úřednická místa na SFŽP, která ale zůstanou zachována, protože SFŽP bude nejspíš přerozdělovat velkou část peněz, které stát získá z aukcí povolenek. Arugment, že SFŽP vyschnou zdroje, je naprosto absurdní. Víte, pane redaktore, kolik činily příjmy fondu z poplatků za znečišťování ovzduší v roce 2010? Něco přes 4 % celkových příjmů.

 

Co se týče funkce poplatků jako vyrovnání škod na životním prostředí, to je naprostý nesmysl. Placení poplatků žádného znečišťovatele nechrání před občanskoprávní žalobou na náhradu škody. Například Lesy České republiky se s řadou znečišťvatelů o údajné škody na lesích způsobené exhalacemi soudí a jsou převážně úspěšné. Takže není pravda, že velcí znečišťovatelé za škody (a v tomto případě velmi sporné co do výše i skutečného prokázání škody)  neplatí. Formou poplatku za ně naopak platí dvakrát.

 

Téměř na žalobu je pak Vaše tvrzení, že: "velké firmy zbavené poplatků nebudou ničím nuceny přecházet na nové šetrné technologie". Je těžko představitelné, že by Vám, jako ekologickému novináři, uniklo přijetí směrnice o průmyslových emisích, která po roce 2016 postupně zásadně zpřísní emisní limity až na úroveň takzvaných nejlepších dostupných technologií. Právě velké firmy tak budou muset investovat, a to desítky miliard korun. Ostatně to dělají už několik let a například emise prachu z velkých zdrojů klesly o desítky procent. Buď tedy ekologickou legislativu sledujete opravdu velmi povrchně, nebo lidem záměrně věšíte bulíky na nos a nezlobte se, to je pro mě u novináře snad ten nejhorší přečin.

 

Aby bylo jasno, nezazlívám Vám, že jste zelený novinář a věnujete se ekologickým tématům. Jen se domnívám, že i zelení novináři mohou myslet a ověřovat si informace a nemusí jen slepě papouškovat nesmysly vyčtené z novin. U těch, kteří chtějí být navíc považováni za seriózní je to přímo povinnost.

 

S pozdravem

 

Martin Hájek

 

Přijeďte se nadýchat smogu, pane Hájku

Vážený pane Hájku, sám dobře víte, že poplatky nejsou jen o teplárnách. Jsou především o těžkém průmyslu, který každoročně vypustí do ovzduší stovky tun škodlivin. Například na Ostravsku a Karvinsku jsou lidé již léta nuceni dýchat ovzduší, ve kterém jsou mnohonásobně překračovány limity škodlivin. Račte nasednou do vlaku a přijeďte si to v těchto dnech vyzkoušet. A hlavně přijeďte říct DO OČÍ zdejším lidem, proč byly zrušeny poplatky. Ano, kdo si topí sám, žádné poplatky neplatí, ale neplatí ani vám, teplárně, za teplo, že? Tedy žádný zisk z toho a tak hurá do boje. Máte snad pocit,že by české teplárny byly na mizině? Sám jste tady psal o tom že poplatky jsou tak směšné, že nikoho nemotivují. Tak když jsou tak směšné, ani nikoho nezruinují. Odvoláváte se zde na směrnice, které nařídí přísnější limity. Mě coby obyvatele severní Moravy NEZAJÍMÁ, CO SE BUDE DĚLAT PRO OVZDUŠÍ ZA XY LET! Mne zajímá, co se dělá pro zlepšení teď. Až zde bude ovzduší přijatelných kvalit, tak si můžeme říct ano, poplatky jsou teď již zbytečné a já sám budu všude rozhlašovat, ať se zruší. Zatím je tu nedýchatelno a Vy se zde snažíte obhajovat zrušení poplatků, které je v této situaci přinejmenším silně neetické. Stejně všechny domkaře, co vám tak leží v žaludku, čeká uhlíková daň. Doufám, že aspoň v senátu mají zbytky rozumu a nenechají poplatky zrušit. A Vy se zatím přijeďte zhluboka nadýchat smogu, srdečně Vás zvu.

Děkuji za pozvání

Vážený pane Myvalte,

 

žiji v Praze a nemyslím si, že mám výrazně lepší ovzduší než vy, ale to je vedlejší. Konkrétní věci pro zlepšení ovzduší na Ostravsku teplárny dělají, například společnost ČEZ zrušila řadu plynových kotelen v Bohumíně a obyvatele připojila na horkovod z elektrárny Dětmarovice, tedy na teplo, které by jinak skončilo v chladicích věžích. Společnost Dalkia zase investovala do snížení emisí síry. V příštích několika letech bude do výrazného snížení emisí investovat Mittal. Připomínám, že poplatky se neruší ihned, ale až od roku 2016 a to ještě nikoli pro tuhé látky, které vadí zejména v MSK nejvíce.

Problém ovzduší na Ostravsku už dávno není ani z daleka jen záležitost velkých zdrojů. Pokud se podíváte na data ČHMÚ, tak zjistíte, že v MSK pochází přibližně 1/3 tuhých látek z velkých zdrojů, 1/3 je doprava a 1/3 jsou lokální topniště. Je zjevné, že když tu 1/3 z průmylu snížíte na polovinu, tak v celku ušetříte pouhou 1/6 emisí, tedy asi 17 % - je to určitě zlepšení, ale čistý vzduch to nepřinese.

Pokud tedy chcete rychle čisté ovzduší, tak musíte v první řadě přesvědčit své spoluobčany, aby přestali topit v kamnech uhlím, nebo si alespoň pořídili moderní automatické kotle, nebo aby se připojili na odsířenou a odprášenou teplárnu. V Praze, která centrální teplo hojně využívá, byly emise tuhých látek z lokálních topenišť (tzv. REZZO 3)  v 2009 jen 393 tun, zatímco v přibližně stejně lidnatém MSK to bylo 1497 tun, tedy více než 3 krát tolik. Myslím, že tohle číslo stojí za zamyšlení. 

 

Poplatky za znečišťování ovzduší jsou tu od devadesátých let a zjevně Vám čisté ovzduší nepřinesly, proč myslíte, že by se to teď změnilo?

 

S přáním všeho dobrého,

 

Martin Hájek

Re:

Vážený pane Hájku, srovnávat topeništěmi Prahu a MS kraj je poněkud zcestné. I když počet obyvatel je přibližně stejný, rozlohou jsou tyto dvě místa poněkud odlišná, nemyslíte? Vám se to směje, jak jste všichni připojení na teplárny. Nejsem si totiž vědom, že by ste v Praze měli nějaké odlehlé vesnice v podhůří a podobně. Jak se asi mohou lidé z malých zapadlých vsí hojně připojovat na teplárny?? A těm zdrojům - když se tady tak oháníte topeništi, tak je fér si tu ukázat taky ty REZZO 1 v roce 2009  - Praha 93 tun TZL, MS kraj 2593 tun. REZZO 1,2,3 Praha 586 tun, MSK 3844 tun.Takže vlastně si tu jenom čadíme topeništi, zatímco velké zdroje jen tak trošku "přikuřují", to tím chcete říct? Pojďte tady někomu z obvodu Radvanice a Bartovice, které stojí hned vedle Mittalu, říct do očí, že si za to může vlastním topeništěm. Obávám se, že by došlo k újmě na Vašem zdraví. Já nepopírám vliv topenišť na ovzduší, ale jak chcete po lidech výměny kotlů a nevím co ještě, když mají vedle kolos, který produkuje tuny prachu, vydělává milardy, od státu teď dostane další peníze, poplatky přestane platit a nebýt obrovského tlaku lidí a medializaci tak jsou mu nějaké modernizace ukradené? A není to jen o Mittalu, upozorňuji.

Mimochodem poplatky přinesly peníze do fondů na obnovu životního prostředí a pokud nepřinesly něco více, je to jen tím, že je od jejich vzniku nikdo nikdy nezvýšil.

Odpověď

Vážený pane Myvalte,

nikdo nepopírá vliv průmyslu v MSK na kvalitu ovzduší. Já jsem se jen snažil říci, že jen průmysl to nezachrání, protože už není tím rozhodujícím znečišťovatelem. Na druhou stranu ty průmyslové podniky budou muset se svými emisemi něco dělat, domácnosti nikoliv. Obyvatelé podhorských vsí budou jistě dál topit převážně uhlím, ale nemusí to být ve starém litinovém kotli a nemusí to být to nejpodřadnější hnědé uhlí, které sehnali od Polských překupníků, případně ve směsi s komunálním odpadem. Tím chci říci, že by každý, kdo chce čistý vzduch, měl začít v první řadě u sebe. On totiž čistý vzduch by chtěl každý, ale nikdo není ochoten za to platit penězi nebo námahou dojít s odpadky do kontejneru. Jenom nadáváním se ještě nikdy nic nezlepšilo.  Dobře vím, že to není populární názor, ale je pravdivý.

 

Situaci v Radvanicích podrobně neznám, ale dovolím si jeden úplně kacířský dotaz: Mittal přeci jede celoročně plus mínus stejně, železo se dělá pořád. Pokud je jeho vliv naprosto rozhodující, tak proč jsou největší problémy v topné sezóně?  Máte nějaké vysvětlení?

 

S pozdravem

Martin Hájek

 

Opravdu?

Vážený pane Hájku, trefil jste hřebíček na hlavičku.vícekrát.

Pouze průmysl sice nezachrání kvalitu ovzduší, ale poplatky pomohou, když půjdou k postiženým.

Proč poplatky jmenovaného podniku nezůstaly například v Radvancích a okolí?

Zateplením by, i se starými kolty,  produkovali méně škodlivin.

Kolik postižených dostalo dotaci na nové kotle?

Obecně platí, že na trhu se může prodávat palivo, které splňuje jakostní kritéria.

Když umí celníci hlídat mýto, tak by neuměli hlídat kvalitu paliva od překupníků?

Možná nám sem vozí naše ostravské laguny zpět, a my za to ještě platíme.

Nechci být ironický, ale o teplotní  inverzi jste slyšel?

Stačí zadat  teplotní inverze.

Například

 http://tema.novinky.cz/teplotni-inverze

Přeji hezký den.

Dobrý den,   nerozumím, proč

Dobrý den,

 

nerozumím, proč když tvrdíte, že drovní zněčištovatelé jsou problém (a jejich staré kotle), tak se velkým zněčišťovatelům dají miliardy a pardon na platby do fondu, a malým zněčišťovatelům se dá 60 milionů (slovy šedesát milionů) na nové kotle. Není tady něco špatně? Nebo se jenom od malých zněčišťovatelů špatně odklání?

Odpověď

Vážený pane Strojile,

v rámci programu Zelená úsporám již bylo převážně malým znečišťovatelům vyplaceno přes 10 miliard Kč. Další miliardy ještě vyplaceny budou, protože zpracování žádostí stále probíhá. Proč tyto prostředky nebyly přednostně nasměrnovány do MSK a proč nebylo podmínkou jejich získání modernizace kotle (stačilo třeba zateplení fasády a střechy), to se musíte zeptat jinde, nejlépe na Ministerstvu životního prostředí nebo Státním fondu životního prostředí.

 

S přáním pěkného dne

 

Martin Hájek

Re:

Vážený pane Hájku,

nikdo netvrdí, že vliv Mittalu je největší v zimě. Pletete si pojmy a dojmy. To, co je v zimě horší, je imisní situace v ovzduší, na které se podílí především nastalá teplotní inverze (vygooglete si co to je a jak se to chová). Pak zjistíte, že to, co tu třeba Mittal vypouští přes léto do vzduchu a ještě se to jakž takž rozptýlí, sedí při zemi a dýcháme to. Samozřejmě že v zimě se i topí, takže topeniště tomu ještě přidají. Pak byste ale musel vidět třeba takových 150 mikrogramů prachu naměřených v srpnu když byla 30ti stupňová vedra - to jistě všechna topeniště jela naplno, že? Stejně tak vysoké koncetrace arsenu v půdě  - ten se tam nedostal jenom v zimě. Vaše věta že průmyslové podniky "budou muset se svými emisemi NĚCO dělat" mne opravdu hřeje u srdce. Mně "NĚCO NĚKDY" skutečně nezajímá. Vy se tu nedusíte, nemáte astma, nemusejí v tom vyrůstat Vaše děti. Řekněte mi například, PROČ se nepočká se zrušením poplatků do doby, než se alespoň částečně zlepší ovzduší?? Že bude jakási dohoda o snižování emisí od roku 2015 či kolik, to je úplně jedno, ještě není, žádné výsledky nejsou a bůhví, jaké  a kdy budou (viz oblíbené odvolávání podniků proti snížení emisí a podobně). Vám to skutečně přijde etické, zvláště teď, za smogové situace, smát se občanům do obličeje a vzkazovat jim, že průmysl jim bude znečišťovat vzduch zadarmo???

Fakta bez emocí

Vážený pane Myvalte,

 

pojmy s dojmy si opravdu nepletu, jak dokazuje tento výňatek ze zprávy ČHMÚ za rok 2010:

 

Koncentrace PM10vykazují jasný chod s nejvyššími koncentracemi v chladných měsících roku. Vyšší koncentrace PM10v ovzduší během chladnějšího období roku mohou souviset jak s vyššími emisemi částic do ovzduší ze sezonních zdrojů, tak i se zhoršenými rozptylovými podmínkami.

Roční imisní limit PM10byl překročen na 25 lokalitách z 170 (v roce 2009 na 14 ze 159 – obr. II.4.2.13), nejvyšší roční průměry byly zaznamenány na lokalitě Stehelčeves (89,8 µg.m-3), Věřňovice (66,1 µg.m-3) a Bohumín (63,9 µg.m-3). K překročení ročního limitu došlo v roce 2010 převážně na lokalitách na Ostravsko-Karvinsku a Kladensku, po jedné lokalitě došlo k překročení ročního limitu v Brně, v Praze a ve Zlínském kraji (tab. II.4.2.5). Navýšení koncentrací částic ve Stehelčevsi v roce 2010 ve srovnání spředešlými lety bylo způsobeno intenzivní stavební činností při výstavbě kanalizace v nejbližším okolí měřicí stanice.

 

Co se týče Vámi zmiňované hodnoty 150 mikrogramů v srpnu - můžete, prosím, doložit termín a měřící stanici? Ani v nejpostiženějších Veřňovicích nelezou letní koncentrace přes 50 mikrogramů. To je snadno dohledatelné zde: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/groc/gr10cz/png/oII42x10PM10rpt.png

 

Chápu, že Vás sitauce v ovzduší na Ostravsku štve, ale je potřeba pracovat s fakty, ne s emocemi.

 

Jinak se omlouvám za formulaci, že průmyslu bude muset "něco dělat". Ve skutečnosti bude muset dělat velmi mnoho za velmi mnoho peněz a to už v nejbližší době. K čistému ovzduší v MSK to ale stačit určitě nebude, k tomu je potřeba řešit lokální topeniště a případně také přesvědčit Poláky, aby i oni přispěli.

 

Pokud se chcete o této problematice dozvědět více, doporučuji časopis 3T, který je volně ke stažení na stránkách Sdružení a únorové číslo, které bude vydáno v nejbližších dnech je věnováno právě problematice ovzduší.

 

S pozdravem

 

Martin Hájek 

Technická poznámka..

Jaképak bylo a je v poslední době ovzduší v Ostravě, Třinci,Karviné apod?

Jsou k zaplacení ty škody na zdraví? Kdepak bydlíte vy?

Kecy,kecy a vyhrožování--je to etické?

Prostor druhé straně dán byl, leč o něj nestála

„…ČESKÁ POZICE snažila na ministra Chalupu obrátit, leč jeho telefon byl v sobotu po pátečním shonu mlčenlivý. Záznamník se ozýval i na telefonu expremiéra a předsedy Teplárenského sdružení ČR Mirka Topolánka. Neboť jemu, nikoli Chalupovi je přičítán neúspěch vládního návrhu zákona.“

 

Víc netřeba dodávat. Snad jen, kdo chce vidět, ten vidí, kdo nechce vidět, ten nevidí, pane Martine Hájku. 

Není to pravda

Můj telefon je k dispozici na stránkách a byl zapnutý. Kdo chce, hledá zůsoby, kdo nechce, tomu se hodí důvody. Pokud by ČESKÁ POZICE měla opravdu zájem, mohla si názor Teplárenského sdružení přinejmenším přečíst na jeho internetových stránkách, případně zavolat na některý z tam uvedených mobilních telefonů. Kupodivu řadě jiných médií nečinilo problém si názor Teplárenského sdružení k této věci obstarat. To, že je předseda Topolánek na služební cestě a není právě dostupný, těžko může být omluvou pro takový novinářský šlendriján. Myslím, že argumentů máme dostatek a nemusíme se před novináři schovávat.

Víte pane hájku,

to,c o se odehrálo v pátek v poslanecké  sněmovně  o  teplárenském združení opravdu není A  vy  to víte. Teplárenství  , v  daném případě,  sloužilo  jen  jako  fíkový list.  Jde o vedlejší produkt.A vy  to  víte, Nechápu tedy, proč  děláte  takovéhle  vlny.

Podle men byl  autor  zybtečně moc  korektní.

Já to  pojal  z  úplně jiného  úhlu. 

Jak zjistíte  zde:

http://vlkovo.bloguje.cz/919797-co-vadi-a-co-ne.php

Resp.  v první půli toho odkazu.  Ta  druhá  s e týká  něčeho jiného.  Ovšem  se stejnou  diagnozou.

Jak to bylo - hlas z MŽP

Tomáš Chalupa opravdu neudělal pro přijetí zákona vůbec nic, naopak, je rád, že neprošel a většina poslanců z klubu ODS to ví. Poslanci ovšem potvrzují, že Chalupa je k souhlasu s jeho zákonem - a to ani poté, co se objevil Burešův pozměňovák - nevzyval a dával najevo, že o jeho schválení nestojí.

Znečišťovatelé ovzduší dostali tak od Chalupy už třetí dárek - nejdříve povolenky zdarma, pak dotace z evropských fondů, na které dříve neměli nárok, ale Chalupa jim změnil podmínky tak, aby na ně dosáhly a nakonec jim byly odpuštěny poplatky za znečišťování ovzduší.

Zasvěcené hlasy z ODS však říkají ještě něco jiného - poté, co se Chalupovi nepodařilo v březnu minulého roku použít peníze ze SFŽP a pomocí J&T vyřešit svůj problém s Key Investment, rozhodl se, že na to využije evropské fondy a velké podniky. Z těch by ta čtvrtmiliarda, kterou na Praze 6 zdefraudoval přes KI, mohla nakonec vypadnou - vždyť už jim ušetřil miliardy. Chalupovi vyjednavači a Hrdličkovi kumpání Linke a Hlaváč na tom cíli už skoro rok pracují.

On ten důvod je ještě jeden a hodně osobní

Česká pozice se kauze KI věnovala ze všech medií nejpodrobněji a nejseriozněji, ale k řadě informací se pochopitelně ještě nedostala. Co myslíte, nemá pan Chalupa ještě jiný důvod bát se všeho kolem KI? Já myslím, tedy vím, že má.  A o tom, že je oplétán, či spíše již opleten temnými nitkami, svědčí i jeho poslední personální kroky. Třeba jmenování, jak to říci kulantně, řekněme tedy třeba oblíbence některých pražských kmotrů, pana Slance, poměrně nedávno vyhozeného z funkce ředitele Povodí Vltavy, ředitelem České inspekce životního prostředí.

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah