Podivná pachuť žaloby pro velezradu

Kdyby byla žaloba podána proti prezidentovi republiky, když byl v „plné síle“ a nikoli na odchodu, mohla být mnohem smysluplnější.

Politika
Jan Schneider | 01.03.2013

KOMENTÁŘ Jana Schneidera / Senát v nejbližších dnech rozhodne, zda podá k Ústavnímu soudu ústavní žalobu proti prezidentovi republiky pro velezradu. Spor o to, zda jde o ničemnost, nebo o důvodný krok, rozvířil veřejnou diskusi na toto téma. Bez jakékoliv škodolibosti a stranění lze konstatovat, že již toto je dobrý „vedlejší“ výsledek sporu, neboť lidé si začínají prakticky „osahávat“ vlastní demokratický systém.

Dalším vedlejším efektem může být praktické vymezení institutu „velezrady“, trestného činu „sui generis“, který se díky této aféře mnozí teprve naučili rozlišovat od trestného činu vlastizrady. Možná proto vzbuzoval spor od počátku tolik emocí, protože to vypadalo jako příliš silné kafe. Nyní už mnohým došlo, že ta Ústava vlastně není až tak nesmyslná. Prezident není z výkonu své funkce odpovědný, ale přece jenom cosi nad ním visí.

S tím nesouhlasí například neúspěšný prezidentský kandidát Přemysl Sobotka. Míní, že pojem „velezrada“ by spíše než žalobou Ústavnímu soudu měl být soudem vymezen tak nějak na požádání. Nezkušenost tohoto dlouholetého politického harcovníka je alarmující a je možnou nápovědou pro analýzu jeho výsledku v prezidentské kampani. Bývalý předseda Senátu neví, že soudy zákony vykládají nikoliv a priori, ale pouze v konkrétních případech.

O ústavní žalobě pro velezradu jsme psali též v textu Velezrada pro začátečníky.

Valéry politických koncepcí

Podívejme se blíže na jednotlivé body ústavní žaloby Senátu Ústavnímu soudu. Následující poznámky nejsou ničím jiným než drobným pokusem přispět k debatě na toto téma. Předešleme, že ve všech případech jde pouze o tu část paragrafu 96 zákona o Ústavním soudu, v němž jde o jednání prezidenta republiky směřující proti jejímu demokratickému řádu (tedy nikoliv o jednání proti svrchovanosti a celistvosti republiky).

„Velezradou pro účely tohoto zákona rozumí se jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu.“

Osobně mám za to, že pasovat prezidenta do role subalterního úředníka by bylo dehonestující a že by Ústavní soud patovou politickou situaci neměl uznat za velezradu

Prvním bodem je skutečnost, že prezident republiky dosud nezavršil svým podpisem ratifikaci Rozhodnutí Evropské rady, týkající se mechanismu stability pro eurozónu, s nímž již vyslovily souhlas obě parlamentní komory. V tomto sporu se bezesporu odráží polemika o tom, zda je prezident povinen prostě podepsat, co mu přijde na stůl, nebo zda má ke svému rozhodování nějaký prostor. Tato polemika se vede již dlouho a asi dlouho se ještě povede. Osobně mám za to, že pasovat prezidenta do role subalterního úředníka by bylo dehonestující a že by Ústavní soud patovou politickou situaci neměl uznat za velezradu.

Druhým bodem je fakt, že prezident republiky již téměř rok nejmenoval ani jednoho soudce Ústavního soudu a ze stávajících soudců jeho místopředsedu, přestože se v tomto období tato místa uvolnila, což bylo prezidentu republiky známo dlouho předem. Prezident sice podal Senátu dva návrhy na jmenování, Senát ale s nimi nevyslovil souhlas, načež prezident seznámil veřejnost s tím, že již žádného kandidáta Senátu nenavrhne. Tím vážně ohrozil řádné fungování Ústavního soudu, jakožto ochránce zákonnosti a ústavnosti jednání státu, a vystavil tím ohrožení ochranu základních práv osob a občanů a řádné fungování ústavního systému.

Tato skutečnost je závažná, ale jednoznačná odpovědnost prezidenta republiky je zpochybněna určitou rolí, kterou v tomto procesu hraje Senát. Lze to vidět i tak, že problém tkví spíše v disonanci těchto dvou ústavních institucí, a proto lze podle mého mínění pochybovat, že Ústavní soud tuto argumentaci uzná jako prezidentovu velezradu.

Třetím, veřejností nejvíce sledovaným bodem, který vlastně rozhýbal celý proces ústavní žaloby, je sporná amnestie. Zejména jde o její druhý článek, zvaný aboliční, jímž byla zastavena – poměrně široce vymezená – pravomocně neskončená trestní stíhání. Tím podle žaloby prezident výrazně zasáhl do fungování trestní justice, významně ji demotivoval v další práci a nezávislé činnosti dle zákona a oslabil důvěru veřejnosti ve vymahatelnost práva a v existenci prvku spravedlnosti v rozhodování soudů a činnosti orgánů činných v trestním řízení a prezidenta republiky.

Prezident hrubě znevážil autoritu soudní moci ve státě, hrubě zpochybnil ochranu základních práv a svobod soudní mocí a povýšil zvůli a svévoli nad právoAniž by to mělo znamenat polemiku s kritikou prezidentovy amnestie, dlužno dodat, že co se týče zásahů do fungování trestní justice a její demotivace a oslabení důvěry veřejnosti ve vymahatelnost práva, takových událostí se dejme tomu v průběhu dvou prezidentových funkčních období vyskytlo více, aniž byly na základě nějakého zákona postiženy. Jistěže lze mít na prezidenta republiky vyšší nároky, ale před soudem by pak v případě spravedlivého postupu už dávno mělo stát více osob.

Tvrdý argument

Proti bodu čtvrtému však lze těžko něco věcného namítnout! Prezident republiky po celou dobu trvání svého druhého funkčního období nerozhodl o návrhu na jmenování Petra Langera soudcem, i když mu to svým rozsudkem uložil do šesti měsíců učinit Městský soud v Praze v roce 2007 a kasační stížnost byla Nejvyšším správním soudem zamítnuta. Prezident tím hrubě znevážil autoritu soudní moci ve státě, hrubě zpochybnil ochranu základních práv a svobod soudní mocí a povýšil zvůli a svévoli nad právo.

Zobrazit diskusi
Reakcí:42

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

Velezrada ovšem není trestní čin

a to ani "sui generis".

Prostě není.

Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne

Zlom nastal díky abolici, to už byl opravdu velmi silný tabák a  lidé (=voliči) si to nenechali líbit a silně zatlačili na senátory.  Senátoři jsou jediní lidé v zemi, kteří mohou alespoň nějak (velmi lehce) narušit boží nedotknutelnost českého prezidenta. Senátoři naštěstí potřebují voliče, senátor hlasující "pro žalobu" je senátor pro budoucno zřejmě volitelný, "senátor proti" žalobě asi nemá velkou šanci v budoucnu v politice pokračovat......

Doufám, že se politika v ČR změní k všeobecně větší poctivosti dříve, než by k nám mohly dorazit "bulharské" události.

 

Šel Janeček na kopeček, hnal před sebou 28 oveček...

Článek je trefný. Ovšem divit se oné žalobě netřeba - jak říká básnička v titulku, pasák si shání své ovečky. Samozřejmě v rámci nějaké té ryze pozitivní evoluce...

Vzpomínáte na dobu před 14 roky?

Doporučoval bych zavzpomínat všem militantům:  těm, kteří považují za vlastnizradu už podání žaloby i těm druhým, podle kterých by odstupující prezident měl by odvolán už dávno.

Pro připomenutí, jaké v USA probíhalo divadlo:

http://en.wikipedia.org/wiki/Impeachment_of_Bill_Clinton

Samozřejmě, šlo o jiné reálie i situaci, ale demokracie v USA neutrpěla, spíš naopak. Proto i nyní a tady si myslím, že právo na podání žaloby samozřejmě je, ale o všem rozhodne soud.

 

Milý solární zloději,

tomu "napadání" se říká politika. A dělají to všichni politici, je to jaksi jejich job. Stejně jako job zlodějů je krást, což dobře víš.

jenicek, ty smrade jeden ulhaný

necháš být tu nohavici?!

Aspoň náznak argumentu

nebo se nevzmůžeš na nic jinýho než odkazy na cizí bláboly?

Jenicek, s hajzly jako jsi ty

se nediskutuje.

Klídek,

ty EkoEnergoInveste.

Jenicku ty stalkere

Jsem v naprostém klidu, ale ty by sis měl možná přečíst “Pravidla diskuse“ na ČP.

Kde se mj. píše:

“Nepřípustné jsou zejména příspěvky, které obsahují:

- porušování práv jednotlivců na soukromí;

- všechny formy šikany a stalkingu“

Pěkný popis,

Jen s případem Langer mám problém se soudem. Podle mého je tu protiprávní postup soudu. Ona jaksi v tomto případě soudní moc rozhodovala o sobě samé, což je absurdní jako by si vláda sama udělovala důvěru nebo poslanci se volili navzájem.

Snad jen, že za velezradu (porušení svrchovanosti) lze spíš považovat podepsání Lisabonu nebo eurovalu než nepodepsání. A rozhodnutí ÚS o Lisabonu je ryzí vlastizrada. A Langer se neprojevil jako soudce, vždyť jen jednal ve svém zájmu a to podle mého není kvalifikující na soudce. Na soudce by bylo kvalifikující, kdyby (v nějakém jiném případě) uznal, že není v právu tj. nebyl sudičem a uznal své pochybnení.

 

žaloba je "zajímavá", jakýmsi "sčítacím principem". Tj. přístup, že jednotlivě ty ( navíc na sobě nezávislé!) skutky velezradou nejsou, ale dohromady je to jasná velezrada:-) Hodně originální přístup k právu....

Buď je velezradou každý jmenovaný skutek (zjevná blbost) nebo není a pak  je ta žaloba zmatečná a ÚS by jim to měl hodit na hlavu.

Nakonec jsou žalující větší prasiči a účelový przniči práva než Klaus.

Zajímavě jste to pojednal,

jen ten první případ je trochu jinak: správní soud prezidentovi pouze a jenom nařídil, že musí JEDNAT, tzn. Langera buď jmenovat, nebo zdůvodnit nejmenování, ale že nesmí dělat pštrosí politiku. Oni tedy meritorně nerozhodli, co má udělat, ale nařídili mu, že má rozhodnout. A dali mu lhůtu, a Klaus na to hodil bobana.

Zde tedy byla velezrada "okovaná", ať to zní jakkoliv nezvykle (už i proto, že je to jediný možný soudní postup proti prezidentovi). Nejde totiž o názor, ale o fakt.

Škoda jen, že tento stav trval pět let a senátoři neudělali ani "ň". Až teď, kdy je k této zmatečné akci v podstatě lidi dotlačili, tak si vykasali rukávy a jali se vyhánět odcházejícího prezidenta. Z toho je ten blbý šmak.

To je pak jiná,

prostě mu měl vydat rozhodnutí, že nic nebude a jako důvod hodit v podstatě cokoli (od nevhodné velikosti bot po diskvalifikující přesvědčení, že si může talár vysoudit, neboť na něj má nárok).

Samozřejmě, těch pět let hovoří samo za sebe.

Takhle odůvodnit by to asi nešlo.

On ten Klaus měl sice docela rozumný názor, že ti adepti jsou na jmenování do soudcovských funkcí poměrně mladí, ale byl to jen názor. V zákoně pro něj oporu neměl.

On neměl ani jiný zákonný důvod ho nejmenovat, respektive neví se o tom, že by ho měl. Konáním podle nařízení správního soudu by však musel vyložit karty na stůl.

A že to byla pouze a jenom Klausova bohapustá svévole, to se potom potvrdilo, když ty odmítnuté soudce, kteří se s ním nesoudili, nakonec jmenoval. Co ho k tomu nakonec vedlo, není známo. Není ani známo, co ho vedlo k nejmenování jediného odmítnutého adepta, který se zachoval jako soudce, a svoji situaci řešil správní žalobou.

Normální člověk by to ocenil, nesměl by to však být nebetyčný ješita, který se právě tomuto -zřejmě velmi vhodnému- adeptovi mstil svým nekonáním až doposud (a pod vlivem ústavní žaloby se zřejmě utvrdí a do konce svého funkčního období ho nejmenuje - jestli si tedy mohu tipnout).

Klaus byl velmi dlouho tolerován

Dobrý den,

myslím si, že změna postoje senátorů je hlavně v tom, že se za ta léta obměnilo složení Senátu. Dále, většinová média (pravicová - jiná tu téměř nejsou) dlouho Klause tolerovala a podporovala ho do té doby, než se ukázalo, jako v té pohádce, že císař je nahý - viz sebrání pera při tiskovce. Od té doby se u nás média změnila a píší kritičtěji nejen o prezidentovi, nebo jen konečně uzrálo veřejné mínění. Takže závěrem - čas prostě uzrál. Podporuji senátory při podání žaloby pro velezradu. Je to správná věc, vzkaz politikům, že si nenecháme vše úplně líbit a že nejsou beztrestní.

Romana

Klaus žádné pero nikde nesebral

To prohlásil Špaček, kterýho je hodně těžký považovat za nějakýho zarytýho klausistu. Média píší vesměs leda tak pokřivený blitky a sračky.

http://www.ladislavspacek.cz/blog/clanek:klaus-krade-pero

Špaček sám napsal, že Chilané se cítili okradeni

Špaček sám napsal, že Chilané se cítili okradeni (viz vyjádření tiskové mluvčí, které Špaček kritizoval). A to je podstatné. A způsob, jakým si pan prezident ono pero vzal, naznačuje, že to, že mu nebylo určeno, dobře věděl.

28 bruselských pragováků !!!

Ten seznam levicových ubožáků nejvíce připomíná 99 progováků. Je to nejen ubohé, ale ukazuje to jak strašně se Klause havlisté bojí. Každé malé dítě ví, že je to naprostý nesmysl. Jsou to jen kolaborantské lidské zrůdičky slintající až jim oligarchové z bruselské kominterny hodí kostičku a podrbají je za uchem. Hnus!!!

Petice.

Kdo jsou podle Vás ony "lidské zrůdičky"? Všichni (více než 70tis.) občané této země, kteří se svým podpisem připojili k petici vyzývající senátory, aby Klause pohnali před soud??

Paradox nechtěného

Je velice pravděpodobné, že Klaus nakonec v důsledku svým nedemokratickým chováním nechtě přispěje k prohloubení demokracie.

Velezrada?!?

Bezpochyby existuje několik rovin tohoto pojmu. Právní výklad litery zákona, který tento čin nesplňuje (jak jsem se někde dočetl) a aspekt morální.

My občané jsme vlast a cítíme se zrazeni arogancí moci.

Naše mladá demokracie se bude ještě hodně

desetiletí zmítat v turbolencích nejistot a výkladové nejednotnosti práv a poviností. Chybí nám přes šedesát let kontinuelního cizelování jak zákonné úpravy fungování státu, tak určitého vnímání nepřekročitelnosti etické a morální úrovně ve srovnání  s jinými demokratickými státy.

Václav Klaus dostal šanci nesmazatelně vstoupit do dějin hned třikrát. Poprvé se mu to podařilo  prosazením kuponové privatizace, ojedinělý, nevyzkoušený projekt převodu obrovských hodnot s často sporným výsledkem. Teda jak pro koho,  ještě mnoho let se budou jeho kroky posuzovat s rozdílnou mírou (ne)uznání vhodnosti a úspěšnosti.   Podruhé dostal šanci rozdělit republiku a to se mu vyjímečně úspěšně pro dobro obou národů povedlo. Zbývá jeho prezidentování, to si užil znamenitě, slušně nízká kvalita politických špiček mu dovolila pojmout prezidentskou funkci jako desetileté divadelní představení jednoho herce. Říká se, že prezident by měl být pro všechny občany, Václav Klaus dokázal, že se dá prezidentovat jen pro sebe.

Proto je žaloba k ÚS potřebná jak pro veřejnost tak pro současného prezidenta, není ani tak důležité jak spor dopadne, důležité bude pro další prezidenty vymezení určitých ústavních mantinelů, varování před účelovými kroky pramenící z nedotknutelnosti "majestátu" a vyvážení chápání části ústavy. A pro odcházejícího prezidenta? Rozruch kolem jeho amnestie ho nesmazatelně zapíše do dějin republiky a to byla podle mého názoru úmyslná tečka, ukojení samolibé ješitnosti být vyjímečný za každou cenu.    

Naprostý souhlas

Bez ohledu na výsledek je důležité, aby se vedla debata o rozsahu prezidentských pravomocí a o tom, jak se mají naplňovat. Vůbec ne kvůli Klausovi, ale pro budoucí podobu této funkce.

Ano, ale

ta debata se měla vést už dávno!! O tom si tu třepím hubu, že teď jsou všichni chytří a protiklausovsky naladění. Ale když byl "v plné síle", tak pěkně při zdi tentočkovali. To znehodnocuje onen "morální" apel, který někteří této ústavní žalobě připisují. Není v tom morálky za mák, morálka není vypočítavá ani bázlivá, ta buď je, nebo není. Zdeněk Bárta ji prokázal. 

Tato debata nyní může být už jen čistě technická, morální aspekt si všichni senátoři odepřeli již dávno svým důsledným mlčením, nyní se pouze vezou po vlně populismu. Důstojné bylo nebýt hystericky proklausovský, ale kritický; důstojné je nebýt ani hystericky protiklausovský, ale kritický.

Dovolím si poznamenat,

máte jen částečně pravdu. Debata i případné vyvolání sporů mělo být vyvoláno v každém jednotlivém případě, přesně jak se zachoval Zdeněk Bárta. Ale je v tom jeden háček, hrdinů je pramálo, hlavně v politickém souboru nenasytných se těžko hledají. Po senátních volbách se do funkcí dostalo  pár senátorů nesvázaných stranickým názorem a výsledkem je docela vysoký počet bojovníků za názor,ať je jakkoliv sporný. Hladina vnímání morálky je nízká nejenom u volených zákonodárců, ale v celé společnosti. Proto je vhodné i teď hodit rukavici do ringu, morálka nemorálka, dopracovat se k jasnému výkladu ústavy. To není populismus, to je kritický názor na jednání pana prezidenta v určitých kauzách.   

Vždyť to říkám,

morální aspekt tento úkon nemá a nemůže mít, hysterické moralizování odmítám (vy píšete "morálka-nemorálka") a souhlasím s technickým zpřesněním výkladu ústavy. Populismus to ovšem je, protože vůbec nepochybuji o tom, že kdyby lidi nezačali řvát (ať již z jakkoliv sporného důvodu), tak by se stojaté vody senátu nepohnuly.

Pověstná poslední kapka

Znáte to pořekadlo o pověstné poslední kapce, která způsobí, že pohár přeteče …?

Navíc je lepší bude-li mít ústavní soud příležitost vyložit co je a co už není v souladu s ústavou teď než-li vůbec. Zejména za situace kdy se nastupující prezident Zeman nechal slyšet, že hodlá jednat aktivisticky, je více než potřebný takovýto judikát ústavního soudu!

Pořekadlo znám,

ale nemyslím si, že to je tento případ ... hlavním motivem je občanská aktivita, která ty senátory dohnala k činnosti, nikoliv jejich odpovědné a ústavně citlivé posouzení. Jak jinak by mohli 5 let kadit na Klausovo pohrdání soudem v případě nejmenování pana Langera?

Podle mého soudu nic v tom senátorském poháru rozhořčenosti nad neústavním chováním prezidenta nebylo, natož aby mohlo něco přetéci. Vždyť senátor Bárta to už zkoušel rozhýbat stojaté vody "strážců ústavnosti", a nesehnal dostatek podpisů. Kalousek se prý tehdy vrátil od Klause a lidovecké senátory dořval a bylo po ústavě i po odpovědnosti a zpoceně se drželi židliček.

Tady spíše přeteklo to ponižování, k němuž svou pasivitou (srabáctvím) senátoři významně přispěli, a když už Klaus ničím nehrozí (že by si třeba zase pozval Kalouska a ten by je dojebal), tak jsou z nich hrdinové.

V některých nuancích

V některých nuancích to hold vidím jinak, třebaže v mnohém se s Vámi v zásadě shoduji, pane Schneidere (;-). Celkem zajímavě formuloval pohled na Klausovu Velezradu Ondřej Liška.

Též Václav Žák ve svém blogu zformuloval řadu podnětných myšlenek zasahujícím až k oné Klausově velezradě.

Pohár

Pohár nepřetéká u těch podržžidlí ale u těch oveček co je živí...... Buďte rád, že do něj někdo jde. Před pár lety to byl ještě polobůh a nebylo by od věci ho pořádně nakopnout ještě za jeho života a ne jak to dělá on Havlovi....

Protiřečíte si,

není téměř za co být rád. Kopat do odcházejícího se jen o fous statečnější než kopat do zesnulého, ale je to stejně srabácké. Celou dobu tvrdím, že největší cenu mělo do něj jít, když byl "polobůh". Teď už je to jen smutný odlesk, trochu trapný. 

Je to dílem díky

generační obměně a díky občanské společnosti a krizi. Není to jen o tom, že by všichni drželi usta a najednou začali něco řešit když je chudinka nad odchodu. Je dobré vyslovit pravdu ať už je to před jeho odchodem nebo po. Rok nebo deset let. Uvidíte, že to prozření nás ještě čeká. Může vyhlásit ještě milosti:-)

Ta žaloba je symbolická. Symbolický políček. To, že si tady nemůže dělat Klaus co chce. Kdyby ji vyhlásíl když nastupoval mohli ho žalovat při nástupu. Většinou jsem s Vámi souhlasil ale tohle je nějaká agitka? Jako kdyby člověk četl PR Nečase.

Symbolika, to ano.

Ale ta je na dvě věci, to si už laskavě doplníte sám, že?

Já ale mluvím o věcech, které mají reálný dopad! V tom je rozdíl. Nechápete, urážíte. Vy to čtete agitátorskýma očima. Neporozuměl jste textu, nebo jste z hlavy vytěsnil, co se vám nehodí. Nedůstojně jste zakončil. Přečtěte si laskavě ještě alespoň dvakrát, co jsem napsal o čtvrtém bodu ústavní žaloby. Klidně se pak můžete na férovku omluvit.

Symbolika je důležitá,

a reálně mocná. A když byl Klaus v plné síle, tak nevyhlašoval amnestie a měl trvalou podporu tří čtvrtin lidí. Že pohrdal zákony už dříve, je jistě pravda, ale teprve článek druhý lednové amnestie jej jednak zbavil lidové podpory, a jednak byl takovým políčkem právnímu státu, že se ledy hnuly.

Tedy právě ta amnestie, která byla hlavním motivem žaloby, z něj udělala stín bývalé síly. Stalo se to naráz, nevyčítal bych nikomu, že se do něj nepustil se žalobou už dříve.

Symbolika není důležitá,

jak bych vám to jen vysvětlil? Zkuste si třeba představit rozdíl mezi "výplatou" a "symbolickou výplatou". Podobně to je i se spravedlností a statečností.

Statečný byl Zdeněk Bárta, který "šel do plných", když měl Klaus tříčtvrtinovou podporu, jak píšete. Kdo jde proti Klausovi, když "nemá lidovou podporu", jak píšete, je statečný už leda symbolicky.

A proto je zde ta blbá nálada. Nemůže být ani jiná, když místo osobností tvoří politickou reprezentaci většinově jen šašci, co umí leda tak plout po proudu, aby se někde nezadrhli, když si přikrádají. Korouhvičky, co ráno nasliní prst, odkud vítr vane. A lidi jim k tomu všemu ještě tleskají a omlouvají je.

To jde spíš o to, co si symbolizujeme slovem symbol :-)

A nejde přece o to kopat za každou cenu do Klause, podle toho jestli je na koni nebo pod koněm. Ta amnestie byla taková lumpárna, že to teď za to stojí. Ne proto, že to je Klaus, ale proto, že to je ten chlap co vyhlásil tu mafiánskou amnestii.  

Čili nikomu bych nevyčítal, že do toho dříve nešel. Klaus prostě takovouhle lumpárnu doteď neudělal. Teď si zved ze židle i spoustu lidí, kterým byl zatím celkem ukradený.

 

Nevím, kde berete tu jistotu.

Hodnotit amnestii bez analýzy seriózně nelze. A žádná analýza dosud nebyla dokončena, protože mnoho případů ještě není dořešených. Mnoha mafiánů se amnestie nedotkla - kdo to napíše? To, co tu píšete, je pavlačová řeč. Klaus prý doteď takovou lumpárnu neudělal - no to jste asi skoro celou jednu generaci prospal, nebo co ...

Václav Klaus byl a zůstane mocným mužem,

prezidentský úřad sem nebo tam. Je sice pravda, že před pár lety by měla podobná iniciativa větší grády, ale taky by byla dost nereálná v takovémto rozsahu. Myslím si, že senátoři určitou reálnou odvahu ale projevují i teď, což lze vidět i z toho, že těch, kteří se připojili, zase není tolik a že to stálo spoustu přesvědčování. Vidím ovšem jako paradox, že zákonodárci si chtějí nechat vysvětlit od ÚS, co znamená zákon, který oni splácali.

Vlivným, možná,

ale z čeho by se měla odvíjet jeho moc, když nebude v žádné ústavní funkci? To ho máme akceptovat jsko nějakou "mimoústavní" entitu? Že bude zpoza plenty mocně působil, tedy vykonával nějakou moc? To snad ne!?

Senátoři neprojevují vůbec žádnou odvahu, proboha! To by pak byla odvaha už vůbec každý den vstát. K otevření novin ovšem již potřeba odvahy je.

Spoustu přesvědčování to nestojí proto, že by se senátoři báli, ale protože mají rozpaky. Ta ústavní žaloba opravdu není tak jasná, jak si někteří myslí. (A kdyby se senátoři báli, pak se musí vzdát mandátu, protože by ho tím pádem porušili, protože složili slib, v němž není nic o tom, že by strach mohl ovlivňovat výkon jejich mandátu!)

Nevím ovšem, co je na tom paradoxního, že by soud měl vykládat zákon. To je přece normální stav! Měli by zákony vysvětlovat snad stranické sekretariáty, nebo kdo? Poslanci? U toho bych opravdu nechtěl být. Navrhovatel zákona je povinen sdělit, co zákonem chtěl říci, a definovat pojmy, to ano. Ale zákon v kontextu právního řádu musí opravdu vyložit soud, zákonodárci ani exekutiva to být nemohou. Proto jsou ostatně ty "sloupy" demokracie odděleny.

I nyní Kalousek častuje

I nyní Kalousek častuje žalující senátory svými vysokoprocentními výroky. Na to se nám hodí zase cosi o vránách sedajících si vedle sebe.

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah