Oportunistická debolševizace senátora Štětiny
Senátor neusiluje o ukončení, ale pozastavení činnosti KSČM, dokud neodstraní například název strany a adoraci marx-leninistického násilí.
Ministerstvo vnitra je skeptické k možnosti zakázat KSČM. Jeden z iniciátorů tohoto procesu, Jaromír Štětina, však tvrdí, že neusiluje o ukončení, ale pozastavení činnosti, dokud neodstraní například název strany, jeho historii a adoraci marx-leninistického násilí. Pro ty, kterým to rozum nebere: Dle Štětinova pojetí by přejmenováním a zfalšováním své historie KSČM učinila výrazný pokrok na cestě k demokracii!
OMEZENÝ PŘÍSTUP
Tento dokument je kompletně přístupný uživatelům služby VIP POZICE. Pokud službu užíváte, přesvědčte se prosím, zda jste přihlášeni. Jste-li přihlášeni, a přesto se dokument kompletně nezobrazil, můžete získat podrobnější informace na své uživatelské stránce.
Podrobné informace o nabídce výhod, které skýtá služba VIP POZICE, získáte kliknutím na tlačítko. VIP
Přeposlat
Verze pro tisk
Komentáře
ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.
Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.
Děkujeme vám za pochopení.
Poměrně nepříjemná a místy
Poměrně nepříjemná a místy hloupá debata mezi pány Martinem Vadasem a Janem Schneidrem. A to je mám oba rád :-)
Ale oba se snižují k tomu, aby druhému dokázali, že je divný, téměř temný, případně, že je snad dokonce přisluhovačem KSČM či Moskvy. Škoda, že při snaze oponenta deklasovat klesají téměř na úroveň Petra Cibulky. Což je samozřejmě zjevná nadsázka, protože klesnout až k Cibulkovi je téměř nemožné :-)
Pro mne je zklamáním to, že ani jednoho z nich nenapadlo, aby nad svým oponentem získal onu toužebnou převahu nikoli přikydáváním další a další domnělé špíny na jeho hlavu, nýbrž normální a pokud možno vytříbenou argumentací. Jan Schneider tak svými dost hloupými diskusními reakcemi snižuje hodnotu svého pojednání o panu Štětinovi a Martin Vadas stejně pitomým počínáním naopak znehodnocuje svoji obhajobu senátora. Oba jsem považoval za chytřejší než se momentálně ukazují.
Zkusím proto navrhnout. Oprostěte se oba od osobních animozit, jež jste si patrně vzájemně bleskově vytvořili, vykašlete se na snahu zpochybnit druhého oponenta podpásovými údery a zkuste se vrátit k podstatě sporu. Pak bude diskuze o něco zajímavější.
Budu povděčen,
když se sám zkusíte vrátit k podstatě sporu. V čem podle vás spočívá?
Podle mého soudu spočívá v tom, že nelze jedněmi ústy prohlašovat předchozí režim za zločinný, a přitom být v tom minulém, i v tom současném "nahoře". Buď ten režim nebyl zločinný, anebo je ten dotyčný "splachovací", jako korek, stále nahoře, za všech režimů. V tom je podstata sporu, že by společnost neměla akceptovat takové chameleonství.
Uráží mne, když na vodě postavené pokusy mne denunciovat (bylo tam něco konkrétního?) stavíte na roveň věcným důkazům, které jsem uvedl (faksimile listinných důkazů - proboha, co už byste chtěl?), nehledě už k tomu, co na sebe návdavkem sám oponent zajímavého pověděl.
Hloupé je na tom prostě jen to, že se musíte rozhodnout. Nemějte mne rád, bude to lepší, než když budete nivelizovat diskusi (a mít rád všechny) a shazovat mou snahu se obhájit. A na to snad mám právo - ? Jinak by to opravdu nemělo cenu se pokoušet chovat jinak, když bych nakonec skončil na jedné hromadě s nejrůznějšími vykuky, a ani se nemohl ozvat!
Ve vaší diskuzi mne nejvíce
Ve vaší diskuzi mne nejvíce vadí vzájemná snaha deklasovat oponenta vytahováním jednotlivých radoby kompromitujících faktů. Pan Vadas kupříkladu naznačuje, že pan Schneider je dosud na výplatní listině tajné či kdovíjaké bezpečnostní služby. Pan Schneider na oplátku předkládá na adresu pana Vadase například osočení, že byl možná členem Svazu československo sovětského přátelství. Ani jeden z nich k těmto, či řadě jiných ataků, nepřikládá žádný důkaz, tím méně listinný. Při používání tohoto stylu argumentace neumím vážit na misce vah kdo z oponentů používá více podpásových tvrzení.
Oba dva, při této snaze získat vrch nad oponentem, shazují v mých očích víc sebe, než toho druhého.
Samozřejmě, že minulost je často klíčem k pochopení přítomnosti a to včetně faktů ze života jednotlivých lidí. Pokud to jsou ovšem fakta a ne, jak pan Schneider trefně napsal "na vodě postavené pokusy denunciovat".
Rozhodnout se pro jednoho, či druhého vůbec nemusím, mít rád člověka, či najít pro něj pochopení, včetně pochopení pro jeho možné chyby, vůbec nesouvisí s tím, zda vhodně, či nevhodně argumentuje. Oba argumentujete, samozřejmě zdaleka ne vždy, ale místy ano, pitomě. Oba jste diskusní střet přenesli do osobní roviny. To je to co mne vadí.
K podstatě, o kterou podle mne jde, se daleko trefněji vyjádřil například Simon Wiesenthal. K otázkám viny, odpouštění, pokrytectví. Nepochybuji o tom, že jste jej, nebo alespoň Levyho knihu o Wiesenthalovi, oba četli a dobře vnímali. Myslím, že s ním i souhlasíte :-)
Ale mám-li hodně zjednodušit podstatu: Nemyslím, že je pan senátor Štětina důvěryhodným antikomunistou.
odkazy na listinné důkazy
<http://www.pecina.cz/files/stetina1.pdf><http://www.pecina.cz/files/stetina2.pdf><http://www.pecina.cz/files/stetina3.pdf><http://www.pecina.cz/files/stetina4.pdf><http://www.pecina.cz/files/stetina5.pdf><http://www.pecina.cz/files/stetina6.pdf><http://www.pecina.cz/files/stetina7.pdf><http://www.pecina.cz/files/stetina8.pdf><http://www.pecina.cz/files/stetina9.pdf>
O psu a koze a voze :-)
Ale jistě, páně Štětinův svazek a podobné věci jsem četl. Kde tam jsou ovšem důkazy například o tom, že pan Vadas byl členem SČSP?
O tom byla řeč.
Čtěte prosím pozorněji.
Napsal jsem toto:
"...na fakultě jednával za ROH, či dokonce SČSP? Rozhodně tam tento "dělník antikomunismu" v nějakých komisích sedával, nevím to přesně, měl by to říci sám, z kolejí to na FAMU bylo daleko, předaleko."
Trvám na tom, že v nějakých komisích na FAMU sedával, jeden případ mám osobně dosvědčený člověkem, který nechce být tahán médii - sám mi to v návaznosti na tuto polemiku sdělil. V té komisi byli členové SČSP a ROH (a kdoví, jestli tam nebyly zastoupeny i jiné orgány - k tomu všemu se Vadas měl vyjádřit, ale nevyjádřil; nicméně to nepopřel, že v nějakých komisích sedával!!!). Takže trefa.
A v jakém dresu tam Vadas seděl? Já jsem skutečně jako železniční dělník do těchto kádrovacích komisí neviděl (ta komise totiž dávala stanovisko k přijetí onoho nejmenovaného pedagoga). Napsal jsem tam dokonce otazník, abych to zdůraznil, že jsem to nemohl vědět přesně, že tam byli soudružsky promíseni a že to nebylo prostředí, kde bych se pohyboval.
Tipnul jsem si, že jednal za ROH, ale nemohl jsem vyloučit, že jednal za někoho jiného. Myslím, že jsem to napsal naprosto přesně, jako dohad, takže není možné po mně chtít "důkaz". Žádný písemný materiál stejně asi neexistuje, o to se Vadasové a ostatní jistě postarali. Každopádně tam za někoho byl a jednal a měl důvěru této instituce.
Že tam jednal za ROH, vyplývá následně z Vadasova přiznání o manipulaci s penězi ROH. Zřejmě k tomu měl i dostatečné postavení.
A ještě ke Štětinovi - o listinných důkazech jste vedl řeč, a ne že o tom řeč nebyla. Napsal jste:
"Ani jeden z nich k těmto, či řadě jiných ataků, nepřikládá žádný důkaz, tím méně listinný."
Nevím, o jakou jinou řadu ataků jde, ale atakoval jsem Štětinu a Vadase. Ke Štětinovi tedy listinné důkazy máte. Co jsem tvrdil, to jsem doložil. Co jsem se dohadoval, to jsem dal s otazníkem. A nebyl jsem tak daleko od pravdy.
Tak to snad stačí. A děkuji Vám za závěrečné vyjádření nedůvěrohodnosti Štětinova "antikomunismu".
Oceňuji s jakou pečlivostí se
Oceňuji s jakou pečlivostí se věnujete diskusi. Máte pravdu, že lze moji připomínku ohledně chybějích důkazů vztáhnout také na pana Štětinu a ne jen pana Vadase. Sice jsem to tak nemyslel, nicméně jde o moji nepřesnost, chcete li neobratnost, ve vyjádření. I když si myslím, že z kontextu textu je zřejmé o čem jsem psal.
S panem Vadasem jste se do sebe zakousli skutečně důkladně. On u Vás hledá temné motivy toho proč se zajímáte o minulost a morální integritu senátora Štětiny. Snažil se Vás zpochybnit, aby ospravedlnil pana Štětinu a Vy jste se na oplátku snažil zpochybnit pana Vadase při své obraně.
Unikla Vám jedna věc. Dvojí optika a metr pana Vadase. Jedna na pana Štětinu a druhá na Vás. Jinými slovy, u pana Štětiny jsou pochybné záležitosti z jeho minulosti obhajitelné, u Vás je naopak poněkud lopotně hledá. Aby dosáhl ospravedlnění pana Štětiny. Pan Štětina prostě říká to co se panu Vadasovi líbí a Vy píšete opak. Pokud by na minulost pana Štětiny pohlížel stejným metrem jako na Vás, pak by na panu senátorovi mnoho suchého nezůstalo. Ale to je normální lidská vlastnost. Vzpomeňte na příběh Kunderův nebo Skalníkův.
Připusťme, že příběh pana Štětiny je takový, jaký tvrdí on. Tedy, že neudával, podpis kterým se zavázal spolupracovat s StB byl vynucený, do SSSR jezdil bez jakýchkoli vedlejších závazků a do KSČ vstoupil z naivity. I pokud by to bylo tak, jak tvrdí pan Štětina, je podle mého názoru jeho antikomusmus poněkud nedůvěryhodným. Třeba jen proto, že nebyl dostatečně soudným, aby si uvědomil, že jeho někdejším členství v KSČ bude zpochybněna jeho antikomunistická činnost.
Na druhou stranu, kdysi jsem pana Štětinu poznal v obklíčeném Sarajevu za války v Bosně. Netušil jsem o jeho minulosti z dob komunismu nic. Choval se tam velmi statečně v prostředí kde bylo těžké být statečným. Tohoto pana Štětiny si velmi vážím, na toho s praporem antikomunismu se dívám podezíravě.
Tato odpověď není z urputnosti, ale z respektu.
Napsal jste to pěkně, i když se musím ohradit, neunikl mi dvojí metr pana Vadase. Dvojí metr je orwellovština a stojí v základu mé argumentace. A kdyby se Štětina (i Vadas) vyvarovali spektakulárních vystoupení, z nichž si nota bene udělali živnost, nechal bych je být. S jejich minulostí by udělali všeobecně lépe, být skromně při zdi. A já bych pak dokonce byl schopen říci, že bylo třeba dobře, když v ROH byl rozumný funkcionář, který možná svým hlasem přispěl k přijetí kvalitního pedagoga na FAMU (bylo to ovšem koncem 80-tých let a nebylo to již takové hrdinství, jako třeba postavit se za někoho za normalizace, s rizikem, že budu vyhozen s ním). To by se ovšem lidé jako Vadas a Štětina museli přiznat k celé své historii, a nevynechávat některá místa. Pak v očích - jako ve Vašich - právem ztratí důvěryhodnost.
A ještě k tomu Štětinovu výslechu. Když člověk něco chtěl zatlouct, odvolával se na druhý odstavec §102 tr.řádu, který vyslýchanému umožňoval odmítnout výpověď, pokud by tak mohl přivodit trestní stíhání sobě, nebo příbuzným či osobám, jejichž újmu by pociťoval jako svoji vlastní (omlouvám se, cituji nepřesně, po paměti). To znamená, že po použití tohoto paragrafu vyslýchaný čelil agresívní otázce: "Takže jste to napsal vy? Prostě v tom jedete, protože jinak byste nemohl použít tento paragraf!?!!" No, a na to neexistovala jiná odpověď, než znovu odvolávka na §102, odstavec dva. Většinou to tím skončilo, protože i vyslýchající pochopil, že to jinak nebude.
Jestli jste si všimnul, zdroj StB uvedl, že Štětina očekával, že mu bude nabídnuto členství v KSČ. To by pak odpovídalo tomu, proč Štětina nepoužil §102 a uvedl jména šesti spolupracovníků, kterým tak mohl způsobit docela velké problémy. Tím však účinně odvedl pozornost od sebe. Kdyby však použil onen §102, pozornost od sebe by neodvedl, naopak by se implicitně zařadil mezi podezřelé. Tím chci říci, že tyto dvě okolnosti jsou v souladu. A podporuje je okolnost třetí, že totiž na kontrarozvědce nebylo zvykem, aby nechali osobu podepsat spolupráci s výhradou "v zahraničí". To byl z jejich strany velmi vstřícný krok, a o nátlaku se tudíž asi nedá mluvit.
Na samý závěr si dovolím ocitovat jednu ze Štětinou udaných, Šárku Neumannovou (uvedeno též na "Slepecké holi"):
"... Dobře si vybavuji, že se Štětina tvářil teatrálně. Herec byl vždycky výborný. To nám docvaklo až po letech s kolegou Šoutou, že se bál, aby se neprovalilo, že se v Géemesce rozmnožuje Charta a on nebyl s touhle „protistátní“ činnosti svých kolegů jakkoli spojován. Měl by patrně po výjezdech. Hrdina tedy nebyl.
* Tím to skončilo?
Neskončilo. Za několik dní si mne k sobě zavolal šéfgeolog Jirka Čermák a že ať si dám pozor s tím rozmnožováním. Tvářila jsem se udiveně. Jiří jen dodal „Dejte si pozor na Štětinu.“ Mirek totiž nevěděl, že náš šégeolog byl z rodiny velkého kulaka a komunisti rodině sebrali veliký majetek. Takže jsem si pozor začala dávat. ..."
Ach jo
Vzpomínka Šárky Neumannové( http://slepeckahul.pecina.cz/2010/03/jaky-byl-jaromir-stetina-vzpominky.html ) na společné zážitky s panem Štětinou mé pozornosti unikla. Pani Neumannovou jsem znal a považuji její svědectví za důvěryhodné. Či velmi důvěryhodné.
S prominutím, začíná se mně chtít zvracet :-(
Bezcharakterní kariérista?
Mám z pan Štětiny velice nepříjemný pocit. Dělá na mne dojem člověka, který usiluje jen o své korýtko a který vycítil, že markýrovaný boj s komunisty mu přinese jistotu zájmu médií a v Praze i jistotu volebních hlasů lidí nepoužívajících svého mozku. Ale jací voliči, takoví jejich volení zástupci.
Prosim nebudme k panu
Prosim nebudme k panu Stetinovi tak prikri a snazme se ho pochopit. Boj proti komunismu je pro pana Stetinu jeho hlavni politicka agenda. Jenom diky teto aktivite se muze zviditelnit a vydobyt si trochu te medialni pozornosti. Je to typ velice flexibilniho politika, ktery je nazorove politicky siroce rozkrocen od Strany zelenych az po TOP 09. Pro lepsi pochopeni tohoto cloveka doporucuji jeho webove stranky a jeho zivotopis: http://www.jaromirstetina.cz/zivotopis/ ve kterem dava jasne na vedomi, na jake strane stoji a za co bojuje. Hlavne uvod, ve kterem, tak citlive pise o sve babicce z otcovy strany svedci o jeho schopnosti pochopit obycejneho cloveka. Ten clovek ma proste obrovsky mindrak, to je bez debat. Na to nemusi mit clovek precteneho Freuda. Vzdy jsem ho povazoval za dogmatickeho novinare ( jeho novinarske pusobeni v Rusku ), ktery neni schopen nezavisle referovat o skutecnych faktech bez emocionalniho zabarveni. Proto nejsem prekvapen, tim co predvadi jako politik. Ohledne
fenomenu internetovych debat a toho co predvadi utocny pan Vadas. "Pracovne" tyto lidi nazyvam MODRI KOMSOMOLCI. Uvedomuji si, ze tato prezdivka neni uplne spravna, ale myslim si, ze dobre vystihuje podstatu techto lidi. Ocenuji pristup pana Schneidera.
Abstrakce
Tato debata mi připadá krajně úmorná, ale v článku mě zaujalo mj. toto:
"Zkusme se oprostit od rétoriky založené na účelovém zahlcování pozornosti nadužíváním pojmu „komunismus“ v jeho různých podobách. Abstrahujeme-li pak, co nám vlastně na minulém režimu vadilo, s hrůzou, nebo s překvapením či jen se smutkem zjistíme, že podobné jevy a postupy můžeme indikovat i v současnosti."
Ono asi bude záležet na tom, kam až se nám bude chtít abstrahovat. Mně osobně docela vyhovuje, že na rozdíl od doby před rokem 1989 můžu studovat humanitní obory bez povinné ideologie, jezdit na zahraniční stáže, že si můžu koupit jakoukoli knihu nebo muziku, na kterou mám peníze, že můžu kromě českých médií sledovat i spoustu zahraničních, že si můžu vybrat zaměstnání, které mě uspokojuje (a to i mimo hranice ČR), že můžu jít klidně demonstrovat před sídlo vlády a nadávat Kalouskovi, aniž mě policie zmlátí, a že nepotkávám příslušníky sovětských ozbrojených sil při procházce např. Olomoucí.
Ano, jinak to samozřejmě všechno stojí za houby, ale těch pár detailů mě někdy potěší.
Že je pan Štětina pokrytecký
Že je pan Štětina pokrytecký šašek, toho jsem si všiml už dávno, ale že půjde se svým pokrytectvím takto otevřeně ven, to bych od něj nečekal. Stalo se a na jednu stranu to vnímám jako vážné varování, kdo všechno se může dostat do vysokých funkcí, na druhou stranu mě těší, že jsem se v něm nemýlil.
K obsáhlé diskuzi autora s panem Vadasem a Petrczechem bych dodal jen to, že je to klasická ukázka snahy někoho se srovnaným pohledem na svět slušně a nenásilně diskutovat s někým, jehož názor stojí na vymezení se (v tomto případě vůči komunismu). Tento postoj je typický pro podstatnou část dnešních mladých lidí (narážím na to poměrně často spadaje do této generace). Taková diskuze sice přestává být po třetím příspěvku zajimavá, ale rozhodně je příjemnějším čtením než diskuze u konkurenčních médií.
Panu Schneiderovi doporučuji k přečtení články od Matina Malého o fenoménu (nejen) internetových diskuzí tzv. kultu trvale udržiltené krávy zde a zde. Věřím, že některé figury zná od Čapka, jiné možná ne, jisté však je, že oba zmínění diskutéři je používají hojně a tudíž je diskuze s nimi vcelku bezpředmětná (ačkoliv na poměry českého internetu neuvěřitelně slušná!).
Velice děkuji!
Theo, Váš příspěvek mě velice potěšil. Povzbudil. A taky jsem se něco dozvěděl, vždyť já na toho Čapka úplně zapomněl! Hned mám co dělat, budu ho srovnávat se Schopenhauerovou Eristickou dialektikou (en, Havlíčkův Brod 1991), navazující na Aristotelovo pojednání O sofistických důkazech. - Máte pravdu, když decentně dáváte najevo, že možná mařím čas i elektriku bohapustými diskusemi. Máte ovšem i pravdu douškou o tom, že příspěvky neuklouzly do vulgarit. Možná proto v reakcích pokračuji, neboť problém pokládám za velmi závažný.
Pěkný den přeji.
Zákaz KSČ?
V každém případě bych vydal zákon, který by KSČM zákazal jakkoli se přejmenovat a přikázal jim používat jejich osvědčené symboly rudou hvězdu, srp a kladivo, na stěnách jejich buněk ať jsou kontrfekty Lenina, Stalina atd. Proč?
Ať každý vidí, s kým má tu čest, aby se nikdo nemohl vymlouvat, že nevěděl, že pod třešničkami a pod se skrývají stalinisti/leninisti (o trockistech nemluvě, to je stejná parta)
Komunistická agitační hatmatilka padla do pera pana Schneidera
Kampaň pana Schneidera na podporu KSČM a jeho pokusy o dehonestaci senátora Štětiny mě přiměly nahlédnout do Wikipedie na vývoj významu pojmů oportunismus, oportunista a oportunní, abychom si rozuměli.
Přečetl jsem si, že zpočátku oportunismus býval hodnotově pozitivní, či téměř neutrální.
Ve Wikipedii se dočteme: "Oportunismus (z lat. opportunus, příznivý, popř. anglického opportunity, příležitost)
Latinské slovo opportunus původně užívali námořníci pro příznivý vítr, který je zanese do přístavu (portus, přístav). Oportunní později znamenalo příhodný, vhodný za daných okolností. "
Později jde o způsob jednání a rozhodování, které se neřídí vlastními zásadami, nýbrž se přizpůsobuje vnějším okolnostem, příležitostem a výhodám z toho kterého rozhodnutí.
Pan Schneider na námořníky zřejmě nemyslel a k prvotním významům přilévá olej do ohně, koření oportunismu zejména negativními konotacemi, jako to kdysi dělali právě komunisté.
Schneider tvrdí:
"Oportunistou se člověk stává, když využívá příležitostí ku svému prospěchu. Štětina je oportunista: stále nahoře, jako korek, za každého režimu. Exemplární příklad!" To aby měl čtenář jasno. :-)
Wikipedie dál praví:
"Protikladem (oportunismu) je doktrinářství, dogmatismus."
Schneider, nálepkovač údajných oportunistů ve veřejném životě, je tedy on sám doktrinářstkým dogmatikem?
Kde zde najít hluboké, či alespoň kritické myšlení?
Wikipedie nám pomáhá:
"Slovo oportunismus vzniklo v rámci politické agitace koncem 19. století, zejména ve sporech o socialismus. Do současnosti se jeho význam rozšířil i mimo politiku do jiných oblastí lidského působení (práce a kariéra, podnikání, …) jako zaslepené dychtění za lepším místem ve společnosti pouze skrze vyskytlé příležitosti, nehledě na ostatní zásady."
A jsme doma.
"Ve sporech mezi revolučními a reformními socialisty od konce 19. století se slovo oportunismus začalo užívat jako pejorativní označení (nadávka) pro politiku sociální demokracie a reformních socialistů, kteří chtěli postavení dělníků zlepšovat postupnými kroky v rámci demokratického uspořádání společnosti, a nikoli celkovou revolucí.
Pozdější komunistická propaganda rozlišovala tzv. pravicový oportunismus, který hájil systém několika politických stran - politický pluralismus - zejména v politice sociální demokracie a levicový oportunismus, kterým označovala politiku jiných komunistických států než spojenců Sovětského svazu, například ČLR či Albánie, jež sovětský komunismus kritizovaly. . ."
Aspoň máme jasno, kde se pan Schneider inspiruje. Byli to socialisté 19. století a později právě komunisté, kdo svým názorovým oponentům rozdávali nálepky oportunistů. Jejich odkaz rozvíjí pan Schneider a jejich pohrobkům z KSČM dnes posluhuje, když obhajuje jejich domnělou legalitu v demokratické společnosti a špiní své názorové oponenty.
Na rozdíl od pana Schneidera, který hned od roku 1990 využíval prebend utajeného státního zaměstnance, Jaromír Štetina se dlouhá léta živil prací. Když se rozhodl kandidovat na senátora, musel předstoupit před voliče a získat si jejich důvěru kontaktní kampaní tváří v tvář s voliči. K tomu, co dnes dělá, má (už zase obnovený) mandát senátora. Pan Schneider, údajně odešlý z tajných služeb, dnes vystupující pod vlastním označením "publicista, bezpečnostní analytik" žádný mandát nikdy neměl a nemá. Holedbáním se vlastní hlubokomyslností ho zřejmě ani nezíská.
Vzdávám se.
Je vidět, že jste z marxismu-leninismu asi nepropadl; zadřel se vám do dřeně, nebo kdovíkamještě. V tomto ohledu na vás opravdu nemám. Já to jako železniční dělník nepotřeboval, kdybyste ve své účelově střižené argumentaci chtěl náhodou zabrousit před rok 1990, po němž jste se též mohl ucházet o "prebendy" státního zaměstnance. Jenže, jak byste asi vysvětloval svůj studijní pobyt ve Francii (1978-79), když v té době zrovna dostávali členové VONSu "pálky" a začínala vrcholit "Asanace"? Ajta a třikrát běda. Proto končím polemiku, protože s vámi by moje holedbaná hlubokomyslnost brzy dostala ujímání.
Schneiderovo "broušení" před rok 1990 může být vždy užitečné
Schneiderovo "broušení" před rok 1990 může být vždy užitečné, snad někde tam budou i kořeny jeho dnešních i minulých aktivit za udržení "legality" pro KSČM.
Chlubí-li se pan Schneider modrou uniformou železničního dělníka, gratuluji.
Dělnický původ jsem získal bez vlastní zásluhy, narodil jsem se do rodiny montéra. Táta byl vyhozen z práv před poslední rigorózní zkouškou v roce 1948, kdy byl zatčen, vyšetřován a eskortován do pracovního tábora. Po vojenské základní službě mu bylo umožněno jedenáct let na čerstvém vzduchu montovat rozvody vysokého napětí, pak mu dělnická třída umožnila vystudovat průmyslovou školu a složit si další maturitu . . .
Přesto jsme na manuální práci nezanevřeli. Sám jsem prošel mnoha dělnickými profesemi. Byl jsem plničem PB bomb, kopáčem, pomocným dělníkem, fasádníkem, natěračem, tryskačem, torkretářem, izolatérem a snad i něčím dalším, ale k výhodám zaměstnaců železnic jsem se nikdy nepropracoval.
Byl jste lepší, pane Schneidere.
Peníze, které jsem vydělal, jsem použil na financování mého studia a podporu našeho absolventského filmu.
Vysvětlit můj šestiměsíční studijní pobyt ve Francii (1978-79) nějak nadpřirozeně neumím. Snad by pan Schneider mohl pomoci(?). Máte-li nějaké relevantní informace, sem s nimi. Zajímalo by mě, co se asi přihodilo, že po mém návratu domů byl náš absolventský film Evžen mezi námi uložen do školního trezoru, na přihlášku k práci na Barrandově mi nikdy nikdo ani neodpověděl Nikdy jsem už nedostal ani devizový příslib ani výjezdní doložku k cestě do kapitalistické ciziny.
Není na škodu "brousit" i do období po roce 1990.
Domnívám se, že efektivitou činnosti pracovníka bezpečnostních služeb a ředitelování čehosi po roce 1990 v souvislosti s obdrženými prebendami i výsluhami z peněz daňových poplatníků by se skuteční novináři měli též zabývat.
Kolik KGB špiónů pan Schneider za státní peníze asi odhalil, kolik tunelářů oznámil Policii ČR a jak přispěl k jejich odsouzení? Jak zabránil nekonečnému rozkrádání veřejných peněz?
Zášť vůči senátorovi Štětinovi, která kape z textu pana Schneidera, údajného publicisty a bezpečnostního analytika, může mít své kořeny právě v souvislosti s otázkami a výhradami, které senátor Štětina s mandátem od voličů si dovolil položit vůči činnosti některých tajných služeb České republiky.
Že by tedy P.R. službička objednaná ze strany bývalých kolegů? Nebo splátka dluhu vůči KSČM?
Slabé, velmi slabé.
Téměř není na co odpovídat. Nic Vadas nevysvětlil, jen uráží, resp. pokouší se o to, protože na to nemá, stejně jako Štětina, ani figuru, ani pozici.
Moje bio: 1977-1990: Železniční stavitelství záv. 02, dělník.
Vandasovo bio:
(http://www.blisty.cz/aut/41/bio.html).
Skutečně srovnatelné s "výhodami železničního dělníka"!
Ale je to dobré, že se nám takto sami profilují největší "antikomunisté". Jezdili si po světě, pracovali ve své branži - a po změně režimu na něm nenechají nitku suchou. Jen aby se náhodou nezačalo mluvit o nich, urážejí a napadají jiné. Chucpe.
Jako desinformace Schneiderovy pomluvy nejsou špatné
Řemeslo má zlaté dno.
Kdepak se pan Schneider naučil vyrábět své desinformace ? Kdo byli jeho učitelé? V jeho "bio" žádná zmínka.
Na místo elementární odpovědnosti a omluv za vše, co zbabral ve státních funkcích po roce 1990, mlčí. Jen pomlouvá své názorové oponenty.
Z profesního životopisu M.V. ze starých BL pan Schneider umně umazal, co se mu nehodí do jeho desinformační konstrukce - 1973/1979 před a při studiu FAMU zaměstnán v mnoha dělnických profesích.
Sám se chlubí "výhodami železničního dělníka". Hm. Fakt dobrý.
Chytře odvedena pozornost od obsahu diskutovaného článku - Schneiderova podpora legality KSČM a účelové pomluvy senátora Štětiny.
Ostříkávání názorových oponentů, urážení a napadání druhých - jak z rejstříku komunistických propagandistů. Chucpe!
Jaké oslavy "suchých nitek" minulého režimu nám pan Schneider příště předvede?
Je něco špatného být antikomunistou, antinacistou nebo antifašistou? Komu ku prospěchu? Komu slouží pan Schneider svou anti-antikomunistickou rétorikou?
Jen aby se nezačalo mluvit o samotném autorovi, který sám nemá nejen figuru - snad jen nějakou utajenou pozici(?).
Samá voda - přihořívá ale z jiného konce!
Jaké desinformace? O své dělnické minulosti se Vadas vychválil sám, bylo nutno dodat jeho "nedělnickou periodu", kdy na fakultě jednával za ROH, či dokonce SČSP? Rozhodně tam tento "dělník antikomunismu" v nějakých komisích sedával, nevím to přesně, měl by to říci sám, z kolejí to na FAMU bylo daleko, předaleko. Vadas sám zamlčel eviventní fakta. Je vedle, jak ta jedle. Proto se musí uboze uchylovat k dohadům.
Něco mu však povím. Moc jsem toho ve státních službách nezbabral, dokonce jsem se pár věcí přiučil. Díky "Slepecké holi" a dalším informacím jsem se dostal na stopu jednomu člověku, který se zavázal ke spolupráci s StB v zahraničí, pro jeho svazek si přišli soudruzi z rozvědky - a pak stopa končí. Buď si jeho svazek (a tudíž i řízení) převzali přímo lidé z KGB (a pak bych byl přímo na horké stopě agenta KGB, což by měl Vadas do nebes chválit!), nebo jsem na stopě jiným, co začišťovali stopy po tomto agentovi v archívu (protože bylo nemožné, aby si rozvědčíci převzali na kontrarozvědce svazek a nezanenesli to do svých registrů - právě snad s výjimkou, že by to šlo přímo na KGB). V tom případě by to zase musel být velký lump, když by jim stál za takovou námahu. K tomu se je možné přičíst i případnou činnost takových malých vzteklých agentů-pišišvorů, kteří jsou využíváni k zastíracím činnostem hrubého rázu pro svou vrozenou žlučovitost, aby pozuráželi každého, kdo by se kolem těchto záležitostí začal motat, se snahou ho znechutit a poplivat.
A to je docela dobrý výsledek!
Eviventní fakta zamlčuje pan Schneider
Co jiného než desinformace jsou Schneiderovy dohady, "horké stopy" a opsané spekulace? I za patnáct let učení se a pobírání prebend ve státních službách je to poněkud málo. Trocha pravdy, trocha lží, kopa obecných spekulací a kočičí a pejskův dort je hotov. Proč někoho neostříknout, když se to hodí. Jen aby se nediskutovalo o obecných přínosech soudního pozastavení činnosti/rozpuštění KSČM. Za státní prebendy se naučil.
Jak to říkal Werich? Z vlastního "rozumu", nebo za cizí peníze?
Dělnickou minulostí na železnici v dobách komunismu se Schneider vychlubil. Proč ne, není-li nic jiného.
Kolaborantský SČSP s gustem Vadasovi přilepil, za otazník se schoval. A stud mu dokonale chybí. Co je desinformace neví(?). Chucpe.
Zakuklený M.V. si s ROH jezdil s dětmi na rekreaci, platil jízdné, aby pan Schneider měl svou výplatu dělníka na železnici, daněmi zachraňoval komunistický režim, včetně Schneiderovy státní železnice. A 20.listopadu 1989 navrhl, vyjednal a předal z prostředků ROH 50 000,-Kčs studentům AMU na stávku.
Jeden z těch studentů (Martin Mejstřík) se později protivil tajnému holportu předáků OF s vedením KSČ. Upozornil bývalé disidenty ve vedení OF, kteří se rozhodli studenty zahánět do škamen, že ani jeden z požadavků, se kterými studenti zahájili svou stávku, nebyl splněn. Nechtěl pochopit smysl dohody disidentů s komunisty. . .
Co asi v tu chvíli dělal pan Schneider? Pracoval už tehdy na legalizaci KSČ? Nebo si KSČM oblíbil až později? Abstrahoval, aby neshledal žádný rozdíl mezi komunismem a demokracií? Nebo snad už dopředu osnoval své "horké stopy" a kariéru v "bezpečnostní oblasti"? :-)
Zametač a mlžič se zase ozval
Ke Štětinově členství v KSČ se nevyjádřil, jak se to slučuje se snahou (když je to výhodné) zrušit organizaci, jejímž byl členem (když to bylo výhodné).
Ke Štětinovu podpisu spolupráce s StB se také nevyjádřil (nebyl to podpis vynucený: to by ho nenechali dopsat doušku o dobrovolné spolupráci "v zahraničí" - vše je dobře čitelné na faksimilích na "Slepecké holi"). Štětina v roce 1977 podle záznamu StB doufal, že mu bude opět nabídnuto členství v KSČ. Proto tak ochotně udal jména pěti svých spolupracovníků, kteří mohli na pracoviště výtisk Charty 77. Spolupracovníkům tak reálně "zavařil", a přímo od jedné z těchto pěti osob vím, že se za to nikdy neomluvil.
Takový člověk nemůže stát v čele aktivit, které by se měly vypořádat s naší nedávnou minulostí. On však taky v čele žádné reálné aktivity nestojí: jemu vadí na komunistech název a radí jim, aby "odstranili" historii a přestali adorovat marxismus-leninismus. To je opravdu snaha kabaretní, s vyrovnáním s minulostí a s demokratizací komunistické strany nemá nic společného. Ani nemůže, má-li cesta k demokratizaci vést přes "falšování dějin". Zde Štětinovo bolševické střevo vyhřezlo zcela.
Za Štětinou se houfují lidé, kteří minulými dobami procházeli způsobem, který bych nepřipomínal, kdyby znali slušné vychování. Například ve Francii studovaný filmař, v dobách tuhé normalizace vyučující na FAMU, má drzost mistrovat lidi, kteří na rozdíl od něj měli páteř a neměli hroší kůži.
Dělal zřejmě odborového funkcionáře, když mohl bezprostředně po listopadu 1989 zkusit za prostředky ROH si vykoupit přízeň nového režimu.
A nás, dělníky, vlastně Vadas svými daněmi živil. Neuvěřitelné. Vadas je (nejen) ekonomický mamlas. Asi mu zůstalo utajeno, že peníze jdou z hospodářství do kultury, zejména do školství, a nikoliv obráceně.
A tak je to se vším, co říká. Téměř všechno je obráceně. I ten jejich "antikomunismus" je vlastně diskreditací jakéhokoliv reálného pokusu "vyrovnat se s dějinami". Jen ubohé pavlačové figury, které bohužel ještě někteří lidé papají i s navijákem.
Snad to není úplně marné a zbytečné opakovat holá fakta o těchto "bolševikobijcích", kteří jsou sami bolševiky.
Politikařící Schneider bez houfu, bez mandátu - "jen" s KSČM
Drzost Janu Schneiderovi rozhodně nechybí. Bolševické nálepky rozdává zcela nestoudně. V roce, kdy Štětina vstupoval do KSČ, v euforii konce šedesátých let, Schneiderovi bylo 13 roků.
Senátor Štětina, jeho komise senátorů a posléze i celý Senát PČR našli na současné KSČM několik šanonů rozporů s Ústavou. Udělali, co bylo jejich povinností, vládě připravili kvalifikovanou žalobu pro Nejvyšší správní soud. Tím rozhořčili Jana Schneidera. Komunisty a nacisty se zákonodárci s mandátem od občanů snaží odstavit, aby nedostali příležitost zakroutit krkem demokracii a vraždit, jak odedávna deklarovali a nakonec vždy také udělali. . .
Co udělal a dělá Jan Schneider? Vraťme se k jeho článku. Jan Schneider obhajuje a "legalizuje" KSČM a bagatelizuje zločinnost KSČ. S komunisty se mu zřejmě dobře žije. Na jeho argumentaci neshledávám nic autentického! Jde o pozoruhodnou službu komunistům, pro kterou Schneider nemá od občanů žádný mandát. Je zcela logické, ptát se, proč Schneider svou hysterickou kampaní se snaží odradit vládu, aby kruciální otázku polistopadového vývoje postoupila Nejvyššímu správnímu soudu.
Není to poprvé, kdy Schneider okřikuje (a když argumenty dojdou, tak jen špiní) senátora Štětinu. Již dříve upíral zákonodárci právo konat v rámci jeho mandátu.
http://www.konzervativnistrana.cz/temata/prispevek/select_category/34/ar...
Zde zachycená Schneiderova obhajoba komunistické vraždící státní prokurátorky působí velmi komicky po nedávném výroku Evropského soudu pro lidská práva, který rozhodl, že trestní řízení i odsouzení Brožové-Polednové bylo spravedlivé.
Tehdy Schneiderem uplatňovaný apel na "legalitu", kterým se snažil schovat pod koberec podezřelé aktivity BIS, srovnejme s jeho dnešní neurvalou kampaní s cílem, aby se KSČM nedostala před Nejvyšší správní soud, kam legálně jednoznačně patří.
To se divim Vadasi, ze zrovna vy si ztezujete na komunismus.
Vzdyt jste za komunisticke penize studoval v kapitalisticke cizine. To bylo v minulem rezimu doprano kazdemu? Nebo jste byl vyjimecny talent, kteremu to strana a vlada nemohla nedoprat?
Jeste stesti, ze jste, podobne jako senator Stetina, vcas prohledl a postavil se znovu na spravnou stranu.
Také jsem se divil, egidio,ale nebylo to za komunistické peníze
Výjimečnost mého údajného talentu jsem vždy nechával na ostatních, nyní na Vás, egidio.
Když jsem se od staršího kolegy z FAMU dověděl, že komunismus nekomunismus i koncem 70. let existovala (s tradicí od dvacátých let) mezinárodní výměna studentů s Francií, přihlásil jsem se. Podmínkou byla alespoň nějaká znalost francouzštiny. Požádal jsem o stipendium francouzskou vládu prostřednictvím MŠ a kupodivu na 6 měsíců jsem se stal "bursier du gouvernement francais".
Nevím, zda ve Francii měli tehdy nějaké "komunistické peníze"(?), které Vám leží na srdci, ale CROUS v Paříži mi vyplácel měsíčně několik stovek francouzských franků, které tehdy stačily na zaplacení postele na koleji a stravy v menze.
Nevím, co jsem komu provedl, ale po návratu domů jsem už nikdy nedostal ani "devizový příslib" ani výjezdní doložku k cestě do kapitalistické ciziny. Zřejmě si komunisté spolu s Vámi mysleli, že už toho cestování bylo dost. :-)
Pokrytci
I díky takovým pokrytcům, jako je Štětina, tato zoufalá společnost půjde brzy k šípku. Štětináčů totiž den ode dne přibývá a bohužel i Uzdis.áčů. A Metelka nikde...
To je zajímavé, jak rychle se dokážou seběhnout všichni
- no, dobrá, možná jen skoro všichni - sympatizanti pana Štětiny na místo, kde je o něm řečeno něco kritického :))
Vám, zdá se,
přijde všechno zajímavé. A proto jste také vedle. Například mě pan Štětina vůbec nezajímá a neznám ho.
Může mě ale namíchnout článek, který naprosto nevyváženě napadá kritika komunistické strany, aniž by se negativně vymezil vůči této zločinné organizaci.
Když pana Štětinu vůbec neznáte a nezajímáte se o něj,
tak proč o něm tvrdíte, že to je "kritik komunistické strany"?
Třeba já mám z jeho veřejných projevů, které jsem zatím měl příležitost vyslechnout či přečíst, dojem, že si ho tato strana, respektive její p.r. oddělení (jestli nějaké má) platí.
Ne, že bych byl zrovna vyznavač hospodských hesel, ale "To chce klid" bych si dovolil se vší úctou přece jen doporučit... :)
Chyba lávky!
Štětina je kritik NÁZVU komunistické strany a JEHO HISTORIE. Nelíbí se mu též adorace marx-leninismu, kteroužto nelibost ovšem objevil až v době, kdy jemu samému ta adorace již k ničemu není... Vůči zločinné organizaci jsem se nevymezil, protože stačí, když jsem se vymezil proti konkrétní činnosti jednoho jejího bývalého člena. Kdyby každý udělal alespoň to!
Pan soudruh Schneider
svým kopáním do pana Štětiny de facto silně nahrává komunistické straně, k jejímuž působení vlastně on sám nemá žádnou připomínku.
Tento článek by panu Schneiderovi bez váhání otiskly i Haló noviny, na to vsadím balík, pokud už ten článek z nich nebyl přebral.
Namísto kritiky 40leté komunistické hrůzovlády Schneider sprostě uráží kritika komunistů, a navíc naznačuje, že za své znásilnění ze strany STB si znásilněný Štětina může asi hlavně sám.
Jenže podpis spolupráce s STB nikdy nebyl aktem dobrovolným: vždy byl důsledkem řevu a výhrůžek zrůd majora Zemana a kapitána Hradce.
Pane Štětino, děkuji Vám za Vaši iniciativu, díky!
Pane Schneidere, styďte se (pokud to slovo znáte). Máte velice podivné přátele...
Peterczech
Pane Petrczechu. Jestli nekdo nekoho urazi, tak jste to vy. Stydet by jste se mel predevsim
To je teda úlet! Až se příště
To je teda úlet! Až se příště budete nad nějakým článkem rozhořčovat, rozklikněte si alespoň odkaz "o autorovi" v záhlaví, ať se tu neztrapňujete...
Ztrapňujete se Vy.
Na hodnotu článku napsaného 12.7.2011 má vliv kvalita, vnitřní logika a vypointování jeho obsahu, nikoli životopis jeho autora.
No prave.
A kvalita, vnitrni logika a vypointovani textu je skvele.
Všechno naopak!
Rozhodně jsem nikdy nebyl soudruhem Štětinovým (a kdoví, koho všeho ještě, Peterczechu?). Ani tehdy, ani nyní.
Na rozdíl od nich jsem si své výhrady k minulému režimu řešil na férovku (neanonymně!) ještě za onoho režimu, kdy však o výhradách současných hrdinných kritiků minulých dob nebylo vidu ani slechu. Pádlovali někde po Dálném Východě, nebo kde co vlastně dělali?
Nepotřebuji se tedy pitvořit. Já ne.
A co tak něco k věci?
Kritizuji přece, že jste vůči zločinné organizaci KSČ neřekl ani "popel".
Místo toho tady předvádíte svůj ostrovtip na p. Štětinovi, který hraje s otevřenými kartami, a to proti KSČ - jenže ono je přece tak jednoduché békat na plné kolo: "on byl v Káesčééé, on byl v Káesčééé!....".
Je Vás tohle hodno?
A mají se jít všichni, co před rokem 1990 volili kandidáty Národní fronty (99,7 % zletilé populace) utopit do Vltavy či jiné místní vodoteče?
Planá kritika
Já jsem si své o komunistech vyříkával s komunisty (nyní v tom pokračuji se Štětinou). Zločinná ta organizace asi příliš nebyla, když Štětinovi umožňovala pravidelně vyjíždět ze státu, kde měla vedoucí úlohu, do nejrůznějšího (!) zahraničí, aby tam ukájel své hobby (nebo to bylo jinak?). A Vadasovi zase v době vrcholné normalizace umožnila studium ve Francii, vojnu si odkroutit jako filmař, a pak být celou "totalitu" na volné noze, přednášet a pracovat v oboru (http://www.blisty.cz/aut/41/bio.html).
Anebo to byla zločinná organizace, ale nikoliv vůči Štětinovi a Vadasovi. Takže jejich řev je nyní skrznaskrz falešný. Odvracejí pouze pozornost od sebe, a ještě na tom chtějí postavit živnost. A to je už trochu moc.
Štětina nehraje s otevřenými kartami. Dlouho trvalo, než přiznal, že byl v partaji. O svém podpisu spolupráce s StB pomlčel. Dle klasického výkladu patří mezi pozitivní lustráty, a měl by udělat to, co jemu podobní doporučují jiným: v tichu se vypařit z politické scény.
A co se týče voličů Národní fronty, můj problém to není. Já nikdy za předchozího režimu k volbám nešel. Když nebudou "békat" lidé jako Štětina, nebudu "békat" ani já. Toť celé - a myslím si, že i spravedlivé.
No tak přece demokracie je od
No tak přece demokracie je od toho, aby se mohlo říkat i věci, které nahrají soupeři a také od toho, aby o síle tvrzení rozhodovala kvalita argumentů. Mě naopak nepřijde příliš demokratické chtít po každém, kdo se vyjádří k citlivému tématu (z vašeho úhlu pohledu už to je zřejmě téměř ideozločin), aby se potom obřadně očistil pokřižováním ve stylu "ale já jsem taky proti komunistům".
Pan Schneider přeče o Štětinovy jen nebéká, ale přišel s tím, že pan senátor Štětina zakládá své požadavky na "změně jména" a "zřeknutí se histore," což jsou dvě věci, které se nezdají být příliš racionální povahy. Já osobně mám daleko větší hrůzu, než z důchodcovské KSČM, tak z thoho antikomunismu, který nehledá racionální argumenty a stává se z něho ideologie nebo téměř až náboženství. Viz Vaše volání po rituální očistě.
Clanek je vcelku k veci.
Neni duvodu, aby autor dodaval cokoliv, nadto notoricky znameho, o KSC. Vy zrejme pozadujete jakesi zaklinadlo po vzoru marxistu: at se kdysi psalo o cemkoliv bylo potreba mezi jistym druhem lidi citovat Marx-Engelse. Dnes podobna skupina vyzaduje, at se pise o cemkoliv, zminit KSC. Uznejte, ze ve spojeni s byvalym komunistou a udavacem by to pusobilo obzvlaste smesne.
Maslo na hlave
Vas rozbor pokladam za velice trefny. Ono to tak vetsinou byva, ze se v dnesni dobe proti komunismu nejvice vymezuji lide, kteri maji z minulosti maslo na hlave. Pan Stetina je toho prikladem. Tito lide si nekde hluboko ve svem nitru uvedomuji, ze se nechovali za minuleho rezimu zrovna moralne, tak se to snazi "odcinit". Ze pritom sami pouzivaji bolsevickou argumentaci, si ve sve horlivosti nejsou schopni ani v nejmensim uvedomit.
Podobnou konstrukcí jako pan Schneider
S nacisty a komunisty se panu Schneiderovi zachtělo svobodně soutěžit? Komu ku prospěchu?
Podobnou konstrukcí jako pan Schneider vyráběli oportunisty i komunisté. Ještě za bolševika. Kdepak se pan Schneider asi vyučil?
Co tedy nám chce pan Schneider namluvit?
Že existence komunistické (stejně jako nacistické) strany je součástí politického spektra v každé demokratické zemi?
A kdepak?
Vaše vidění světa je velmi povrchní!
V každé demokratické zemi jsou strany, jejichž okraje se dotýkají extrémních poloh. Za minulého režimu bylo naopak politické spektrum zregulované na jednu vedoucí stranu a pěkně sešněrovanou "Národní frontu". Kdo se nevešel do toho výměru, byl "extremista" a politické soutěže se zúčastnit nemohl (viz. Pavel Wonka). Po tomto se stýská panu Vadasovi?
Ve Spojených státech možná stále živoří Komunistická strana, stejně jako ve Francii. Živoří, nezajímavá, od té doby, co se jí přestali bát a hysterčit a případně ji potlačovat. Na YouTube je vidět mnoho otřesných záběrů amerických neonacistů. Američané z nich nedělají mučedníky lacinými represemi. Pečlivě sledují moment, kdy by se od řečí, jakkoliv nechutných, mělo přejít k násilí.
Balancování společnosti ve vztahu k extrémním názorům závisí na nacházení momentu, kdy jsou extrémní názory nejslabší. Když nejsou slyšet, nemůže jít o demokratickou společnost. Když jsou slyšet moc, nepůjde už dlouho o demokratickou společnost.
Je velkým uměním brát extremistům témata. Není žádným tajemstvím, že čím je společnost nespravedlivější, tím více narůstají a sílí extrémní křídla. Chesterton trochu provokativně řekl: „Máme-li zachrániti majetek, musíme jej rozdělit téměř tak přísně a radikálně, jako francouzská revoluce. Můžeme se uchránit socialismu jenom změnou tak ohromnou, jako socialismus."
Nevím, kde se demokratickým způsobům učil pan Vadas, ale pro mne není rozhodující, jak se kdo jmenuje, jak vypadá či co dělali jeho rodiče. Pro mne je rozhodující pohled, jemuž dal krásnou podobu Heinrich Böll (a ocitoval ji Magor Jirous v jedné své slavné básni): "Jsou lidé, kterým bych se vydal, a jsou lidé, kterým bych se nevydal."
Štětina však tento problém řeší urážlivě povrchním - a pro něj zřejmě signifikantním - způsobem: Přijatelný je pro něj ten, kdo je ochoten se na požádání přejmenovat a zfalšovat si historii a adorovat kohokoliv, podle toho, kdy je co výhodné. Toho se snad zastává pan Vadas?
Mé vidění světa není o nic povrchnější než pana Schneidera
Pan Schneider nevysvětlil, kde se učil vyrábět oportunisty. Dobře.
Namísto argumentů výstřel o povrchním vidění světa. :-)
Pan Schneider uvádí příklad nacistického a komunistického živoření v USA, které zatím nezažily na vlastním území desítky let trvající okupace (obě spojené s genocidou - třídní a rasovou), jako se to poštěstilo několika zemím ve Střední Evropě a jinde. Že by záměrně zamíříl zcela mimo mísu?
Pan Schneider s mimořádně hlubokým viděním světa zřejmě vědomně zapomíná na právo demokracie na vlastní obranu. Přehlíží přitom pozitivní zkušenost s rozpuštěním politické strany, která měla řádově jiné preference i mandát, než má dnešní KSČM. Ani naše zkušenost s odebráním registrace k politické činnosti pro DSS není k zahození.
Co zbývá?
Jen konstatování o tom, že pan Schneider se rozhodl dehonestovat nepohodlného senátora odkazem na dávné spisky zločinné StB, bez uvedení odkazu na verzi nařčeného, která je rovněž na webu přístupná. Podobně pracovali kdysi i komunisté na stránkách RP.
Pan Schneider se rozhodl dezinterpretovat stručná vyjádření senátora Jaromíra Štětiny, autentického odpůrce KSČM, který shromáždil několik šanonů současných nezákonných skutků této politické strany, aby poznatky senátní komise PČR mohl projednat NSS.
Pan Schneider na činnosti KSČM neshledal nic, co by mu vadilo.
Obdivujme hloubku jeho myšlenkových procesů, ale ptejme se,
komu ku prospěchu?
Bez demagogie by to nešlo?
Oportunisty jsem nevyráběl a nevyrábím, vůbec žádné, nikdy. Dokažte opak, místo prázdného tvrzení. Oportunistou se člověk stává, když využívá příležitostí ku svému prospěchu. Štětina je oportunista: stále nahoře, jako korek, za každého režimu. Exemplární příklad!
Mimo mísu s příkladem komunistické strany jako součásti demokratického spektra nejsem. Otázku "A kdepak?" položil sám pan Vadas. Zřejmě to byla řečnická otázka, na níž nečekal odpověď a je nyní poněkud zaskočen.
Příklad živoření Komunistické strany ve Francii, která ve svých dějinách zažila leccos, pan Vadas zkusil radši už jen ladně přeskočit. Všiml jsem si!
Ani s tím zapomenutím na sebeobranu demokracie nemá pan Vadas pravdu. Napsal jsem, podle jakého kritéria se ta obrana řídí. Jsou v těch Spojených státech hákliví na svobodu slova, proto ta aktivní obrana nastupuje až při výskytu násilí. Ale poměrně brutálně. Jestli je to optimální, toť otázka do pranice. Rozhodně je to však důležitý příklad ke zkoumání.
Rozpuštění DSS není žádným vítězstvím. To je byrokratický pohled, který nemá s realitou nic společného. Přestrukturují se a jsou tu zas. Nezmizeli, jen se přejmenují. Proto je tragikomické toto vidění světa, že něco přejmenováním zmizí. To si může myslet jen tuplovaný naivka a ideolog. Zmizelo jméno, nezmizely důvody. Jak to geniálně vyjádřil Ludvík Vaculík: "Komunismus zmizel, ale důvody, proč vznikl, jsou tu zase. Tak co jsme to vlastně udělali?"
Senátora nedehonestuji! Senátor se dehonestuje sám, svým životem a spektakulárními aktivitami, na něž prostě nemá ani pozici, ani figuru. Platí-li výroky jeho kamarádů, že "komunista zůstane vždy komunistou", pak by to mělo platit i ve Štětinově případě. Zde se ovšem zdá být Štětina spíše ilustrací orwellovského, že někteří jsou si rovnější ("na některé komunisty to platí, na jiné to neplatí" - a o tom, na koho to platí, rozhoduje Štětina?)
Trochu pozornosti bych si vyprosil, nejde-li o otázku internetové (ne)gramotnosti: na stránce, na níž jsem odkázal, je též požadované vyjádření (verze) senátora Štětiny. Ani v tomto bodě nemá pak Vadas pravdu.
Ještě jednou opakuji: své problémy s bolševikem jsem si řešil za bolševika. (Je to dohledatelné. Pan Vadas tudíž nemá sebemenší důvod pro své urážlivé plky!) Senátor Štětina mohl tehdy udělat totéž. Nyní je směšný, nota bene se svojí bolševickou minulostí. Už to nedožene, a jeho minulost mu překreslit nebo přímo "odstranit" nedovolíme.
Je tak těžké nahlédnout, že Štětinův postoj je oportunní, v žádném případě však autentický? (Poznámku k tomu, jak tyto postoje od sebe odlišit: za autentický postoj hrozí persekuce, za oportunním se skrývají výhody. Štětina je opravdu dobrou ilustrací!)
Ano, dobrá páně Vadasova otázka: komu je Štětinova činnost ku prospěchu? Co má zakrývat? Od čeho má odvádět pozornost?
A co třeba bez předstírání hlubokomyslnosti páně Schneidera
Ach tak, Jakobínů se páně Schneiderovi zachtělo, proto se snad upíná k dědicům Francouzské krvavé revoluce vykrmeným ze Sovětského svazu, od nichž zde chce učit demokracii?
Na senátorovi Štětinovi se mi líbí, že dokázal překonat zátěž prostředí, do kterého se narodil. Krátké členství v KSČ na vrcholu naivity "zlatých" šedesátých mu nevyčítám.
http://www.facebook.com/note.php?created&¬e_id=233994543287298
Proč ve většině normálních evropských zemích v tomto století už nejsou komunistické ani nacistické strany v parlamentech? Mj. i proto, že tamní občané dostali rozum - bez předstírané hlubokomyslnosti a nactiutrhání páně Schneidera.
Proč v Německu již od padesátých let minulého století je komunistická strana zakázána? NSDAP tam skončila hned po válce a žádná jiná kounistická či nacistická strana nebyla a nebude připuštěna.
Jan Beneš míval hezkou otázku pro hlubokomyslné posluchače, říkával jim: "Řekněte mi jediný nacistický zločin, kterého se nedopustili komunisté". Rudí v auditoriích zahekali, popadali dech, ale slova ze sebe nevypravili.
Dvacátý první rok po zhroucení sovětského komunismu už zase vystrkují růžky a někteří hlubokomyslní intelektuálové, Bůh ví v jakých službách, jim tu dláždí cestu.
Opovážil by se pan Schneider, hrdina odvždycky, horovat v Německé spolkové republice za místo pro nacisty nebo komunisty v Bundestágu?
K nepředstírané páně Vadasově demagogii:
Snad by se nemusel pan Vadas tak durdit, a pohovořit spíše o situaci Francouzské komunistické strany, jejímž možná dokonce byl i hostem při svém studijním pobytu (1978-79: tehdy tam jezdit bylo zřejmě "normální" - spíše ale jen ve velmi specifických kruzích, za velmi specifických podmínek).
Nebudu se dopouštět popírání šoa, abych tvrdil, že nacisté a komunisté dělali totéž. Opravdu nedělali, a je hanba, že to Vadas ve své zaslepenosti nerozeznává. Nikoliv, Birobidžan opravdu není Osvětim, to by i pan Vadas už mohl vědět.
Dodal bych jen to, zda-li
Dodal bych jen to, zda-li panu Vadasovi nechybí ve jménu/nicku páté písmenko abecedy, když se ohání jistou DSS:-)
Blahopřeji!
Strčit do jednoho pytle Pavla Wonku a komunistickou stranu, jako jste to udělal Vy právě teď a v této replice, to se opravdu nepodaří jen tak někomu.
Číst něco,
a vyvodit z toho opak, to už chce kus sebezapření (nebo negramotnosti)?
Pro vaši potřebu ještě jednou: Na jedné straně byla vedoucí strana a váš favorit Štětina, a Wonka byl na straně druhé. Wonka totiž nejezdil po Sojuzu, Wonka rozhodně ne.
Priklad
Dekuji vam pane Vadasi, ze jste mi nezistne poslouzil vasim prispevkem, jako priklad meho konstatovani.
Štětina je vtipnej
Jeho boj, je především boj s jeho vlastní minulostí. Největší prudič je vždy ten co přestane kouřit. Každej den se tím zabejvá, všem o tom vykládá, je nesmírně podrážděněj, když někdo nechápe jeho pochody. Cítí se ohrožen vždy a všude.
Někdy mi je za p Štětinu trapně. Historie by měla být zdrojem racionálního ponaučení a né emočního marastu.