Odkaz českých červenců dnešku: Další pražská defenestrace?

Spolupracovník ČESKÉ POZICE Bohumil Studýnka již napsal o významných událostech v českých i světových dějinách v měsíci srpnu. Dle něho přinášejí spíš prohry. Nyní se zaměřil na podobné události v naší historii v měsíci červenci. Ty se dle něho naopak nesou ve znamení významných vítězství, zásadních rozhodnutí, počátků nové doby i nových symbolů.

Letos 5. a 6. července většina českých obyvatel prožila takzvaný dlouhý víkend. Státní svátky v těchto dnech před víkendem jim totiž umožnily odjezdy na dovolené a na rekreaci. Tyto dva svátky však představují osudové mezníky v české a moravské historii.

reklama

První červencový státní svátek se vztahuje k 5. červenci 863. Tehdy podle tvrzení historiků dorazili na Moravu (míněno na Velkou Moravu, raně středověký státní útvar rozkládající se od Karpat až po českou kotlinu) svatí Cyril a Metoděj, věrozvěsti, soluňští bratři a nositelé a misionáři křesťanské víry v byzantském výkladu. Druhý červencový svátek se týká upálení Mistra Jana Husa 6. července 1415 v Kostnici na Bodamském jezeře.

Cyril a Metoděj

Věrozvěsti Cyril a Metoděj přišli na pozvání knížete Rastislava. Šířením křesťanské víry v místním jazyce a k tomu vytvořeným písmem hlaholicí měli působit proti duchovnímu a mocenskému vlivu Franské říše ze Západu. Jejich mise byla úspěšná. Podařilo se jim upevnit identitu slovanských obyvatel tehdejší Velké Moravy, přestože se později velkomoravská koruna stala součástí českého přemyslovského knížectví, čímž se dostala do sféry vlivu a myšlení Západu a do sounáležitosti s ním.

V současnosti je odkaz soluňských bratrů a základů naší kulturní existence vnímán různě – od naprosté lhostejnosti až po politologické hrátky

V současnosti, téměř po 1150 letech, je odkaz soluňských bratrů a základů naší kulturní existence vnímán různě – od naprosté lhostejnosti až po politologické hrátky, jež podsouvají věrozvěstům začátek našeho ovlivňování z východu. Příchod obou věrozvěstů je oslavován na moravském Velehradu, o kterém se však neví, zda existoval už za Velkomoravské říše. Návštěvnost na každoroční velehradské slavnosti značně kolísá, záleží na počasí.

Bratranci Slováci tuto událost slaví na různých místech – například v národnostně vypjatém Komárně. Neví se totiž, kde byla postavena slavobrána, jíž oba bratři do Velkomoravské říše vstoupili.

Jan Hus

Druhý červencový svátek se vztahuje k upálení Mistra Jana Husa 6. července 1415 v Kostnici na Bodamském jezeře, přičemž během něj bývá ještě větší pracovní klid než předchozího dne. Slaví se například v obnovené Betlémské kapli v Praze, kde se každý rok koná oficiální shromáždění. Menší oslava se odehrává v jihočeském Husinci, kde se Jan Hus narodil. Na hradě Krakovci na Rakovnicku ale nebývá téměř nikdo.

Jan Hus jako nikdo jiný před ním zahájil v českém království revoluční kvas a změny. Je klíčovou postavou pro vývoj českého státu na prahu renesance. Svým učením zasáhl českou společnost duchovně, ekonomicky i mocensky. A ovlivnil i její kulturní rozvoj. Ponecháme-li Husův duchovní odkaz teologům a historikům, přinesl mocenský, ekonomický a kulturní úpadek samonosné existence i významu českého státu a ukončil úsilí Karla IV. zvýšit roli tohoto státního útvaru v Evropě, zejména střední.

Během oficiálních oslav tohoto svátku katolická církev, vyčerpaná slavností předchozího dne na Velehradě a za stále jen rozpačitého nadšení Svatého stolce, pokračuje v odmítání kanonizace českého církevního reformátora a drží se daných mezí. Československá církev husitská, jež vznikla za první republiky, masovější uvědomění u českých rekreantů příliš nevyvolává.

Husitská doba

Události v měsíci červenci v husitské době jsou významné. Například 15. července 1410 se bitvy u Grunwaldu, v níž polsko-litevská koalice porazila Řád německých rytířů, zúčastnil i slavný husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova a údajně v ní přišel o oko. (K jeho strategické a taktické prozíravosti se hlásil i vojevůdce, jako byl americký generál za druhé světové války George Patton.) Čeští žoldnéři byli většinou na vítězné straně, „pracovali“ však pouze tam, kde byl právě k dispozici žold. Ideologie u nich nehrála žádnou roli.

Jan Hus svým učením zasáhl českou společnost duchovně, ekonomicky i mocensky. A ovlivnil i její kulturní rozvoj.Husitská revoluce začala pražskou historickou specialitou – vyhazováním škodících a opotřebovaných politiků z oken. První pražská defenestrace se odehrála 30. července 1419 na Novoměstské radnici a politici při ní padali na nastavená kopí a sudlice. Král Václav IV. z toho měl za pár týdnů smrt. A jeho bratr, král uherský a římský Zikmund, který nastoupil po něm, byl korunován na Pražském hradě českým králem rok poté a rovněž v červenci, konkrétně 28. července 1420.

Nikomu přitom nevadilo, že předtím jej 14. července 1420 porazil na Vítkově Jan Žižka. Na Hradě totiž měli navrch katolíci. V příštím roce, poté, co přestal být v dosahu, mu však Češi kralování odepřeli. V roce 1429 s ním ale zavedli „přátelské“ vztahy a v roce 1436 ho znovu potvrdili českým králem.