Občanský demokrat versus občanská společnost

KOMENTÁŘ Jana Schneidera / Občanský demokrat versus občanská společnost – tak vyznělo vystoupení poslance Marka Bendy, který odpovídal na otázky moderátora po čtvrteční tiskové konferenci nově ustavené platformy „Vraťte nám stát“. V této platformě se spojilo 23 občanských iniciativ a organizací, které požadují obnovení elementární důvěry občanů v demokracii a právní stát. To je jev nezvyklý, což potvrzuje i zřetelně nervózní a popuzená reakce poslance Bendy.

Je opravdu podivuhodné, že se široce rozmanitý názorový vějíř iniciativ byl schopen na něčem shodnout. Jenže současná vláda se chová velmi podobně jako předlistopadový režim – ten dal svou činností dohromady lidi, kteří by se za jiných okolností sotva pozdravili, těžko by si sedli k jednomu stolu, a na společné akci by se nesjednotili ani náhodou. Přesto se to stalo, za což mu budiž paradoxně vysloven maličký, spíše symbolický, přesto však dík.

reklama

Současná vláda se chová velmi podobně jako předlistopadový režimTi, co onu těžko představitelnou spolupráci zažili, na to nikdy nezapomenou. Už proto, že něčím připomíná současnost. Jeden z mluvčích platformy totiž formuloval zcela „chartistickou“ myšlenku: neprosazujeme žádný politický názor. Chceme jen znovu zavést jasná pravidla, podle nichž se pak do sebe demokraticky pustíme.

Snaha Marka Bendy diskreditovat hned zkraje tuto platformu opakováním rádoby hanlivých žvástů o „nepolitické politice“ byla v jeho případě – zejména vzhledem ke čtyřem letům v kriminálu jeho otce, jimiž stvrdil důležitost tohoto typu angažovanosti – nejen kontraproduktivní, ale dočista až trapná.

Na čem se nová platforma sjednotila

„Vraťte nám stát“ požaduje sestavit „občanskou“ vyšetřovací komisi, která vyšetří napojení organizovaného zločinu a kmotrů na politiku, veřejnou správu a justici. V této souvislosti pokládá za nezbytné zajistit odtajnění a zveřejnění materiálů BIS, týkajících se aktivit lobbistů, kmotrů a mafiánů a jejich propojení na politiky a další veřejné činitele. Následně hodlá zajistit vyvození odpovědnosti, včetně trestní, vůči všem aktérům. A konečně navrhuje prosadit návrhy zákonů, které zabrání opětovnému vzniku mocenského monopolu.

Cíle to jsou ambiciózní, ale realizačně by se mohly zadrhnout. Projděme si je jeden po druhém.

Vyšetřovací komise

Prvním požadavkem je vznik parlamentní vyšetřovací komise složené z neposlanců (zástupců protikorupčních iniciativ, zástupců akademické obce, duchovních, bývalých politických vězňů a dalších důvěryhodných osobností). Ze zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny (§ 48 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb.) by stačilo vypustit podmínku, že členy vyšetřovací komise mohou být jen poslanci. Komise by dostala za úkol z dostupných materiálů zjistit, zda a jak o penetraci třech sloupů demokracie organizovaným zločinem informovaly zpravodajské služby příslušné adresáty, a zda a jak tito adresáti v rámci svých povinností a pravomocí reagovali.

Problematické by ovšem bylo prověřování členů komise Národním bezpečnostním úřademProblematické by ovšem bylo prověřování členů komise Národním bezpečnostním úřadem, který (včetně informačních subdodavatelů, tedy zpravodajských služeb) by se mohl ocitnout v jakési tísni (říkejme tomu časové), což ovšem bezpečnostním prověrkám škodí jak na kvalitě, tak na pověsti.

Čistším řešením, jak zřídit přístup členů komise k utajovaným informacím, by bylo využití institutu „Zvláštní přístup k utajované skutečnosti“ podle § 58 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti, jeho prostým rozšířením o členy parlamentní vyšetřovací komise. Vzhledem k tomu, že určující vlastností navrhovaných osob má být jejich důvěryhodnost, nepostrádal by tento legislativní krok logiku.

Zveřejňování materiálů BIS

Druhý požadavek je nejen sporný, ale i zbytný. Platforma totiž požaduje „odtajnění a zveřejnění materiálů, které shromáždila za poslední roky BIS, týkajících se aktivit lobbistů, ‚kmotrů‘ a mafiánů a jejich propojení na politiky a další veřejné činitele“.Spornost požadavku spočívá zejména v předpokládaném neselektovaném zveřejnění spousty textů, obsahujících osobní data a citlivé informace. To by bylo způsobilé vyvolat nepříjemné soudní dohry, ale mohlo by to i ohrozit zpravodajské zdroje ve velmi exponovaném prostředí, což by bylo až děsivě kontraproduktivní.

Nadto by asi opravdu hrozilo nebezpečí laciných skandalizací, v tom má Marek Benda pravdu. Současné mediální prostředí je už tak dostatečně upadlé, a ještě mu přihrávat další čerstvou potravu, to by bylo zcela zcestné. Nehledě k tomu, že publikováním útržků bez kontextu by se čtenářům vzdalovala či byla zastírána skutečná podstata a rozsah šetřeného problému.

Trestněprávní konsekvence

Vzhledem k tomu, že další požadavek platformy hovoří o „vyvození odpovědnosti, včetně trestní, vůči všem aktérům i vůči těm, kteří tyto informace měli a v souladu se zákonem nekonali“, lze účelu dosáhnout i jinak než zveřejněním „všech informací“: Komise by zveřejnila výslednou zprávu pro veřejnost, v níž by specifikovala podněty, které předala orgánům činným v trestním řízení.