Limonádový premiér, oligarchové a koaliční jednota

V posledním čísle týdeníku Respekt premiér Petr Nečas poskytl rozhovor na aktuální témata. Nečasovy odpovědi vyjadřují slušnou porci bezmocnosti a bezradnosti, až se obáváme zvýšeného počtu sebevražedných pokusů čtenářů a vůbec obyvatel tohoto státu.

KOMENTÁŘ Jana Schneidera / Šéfredaktor Respektu Erik Tabery se premiéra zeptal na financování Věcí veřejných (VV), protože se objevili jacísi jejich tajemní sponzoři z Kajmanských ostrovů. Premiér české vlády však soudí, že VV „to musejí vysvětlit české veřejnosti. Já tady nejsem od toho, abych někoho zkoušel z financování jeho politické strany nebo si nechával předvádět doklady a podobně.“

reklama

Aha. Kalousek může, premiér nikoliv. No, aspoň se nám jeví lépe ty poměry ve vládě, kdo je potenciálním a kdo skutečným držitelem moci.

Nečas dále docela komicky dovozuje, že v roce 1997 nejasné financování nebylo příčinou pádu Klausovy vlády, ale pouze záminkou. Že ty obě financováním ODS navenek tolik pohoršené partaje měly stejné kostlivce ve skříni. Ano, stejné, protože jedním dechem Nečas přiznává, že financování ODS nebylo v pořádku.

Zbývá se jen zeptat: Co nám to tady vlastně premiér káže? Že – podobně jako před 15 lety – má ODS zřejmě další zásobu kostlivců ve skříni? Pokud ano, nemůže se tudíž ptát VV na jejich financování, protože by jí mohli ti kostlivci z přeplněné skříně vypadnout, což by mohlo vést k pádu vlády. Dotaz na „véčka“ namísto našeho statečného a transparentně financovaného premiéra má prý udělat veřejnost!

Nečase ani tolik nezajímá financování politických stran jako spíše koaliční jednota

Nečas také poukazuje na slovenskou kauzu Gorila. Ta podle něho neuškodila slovenské vládě ani zdaleka tolik jako její vnitřní nejednotnost! Proto Nečase ani tolik nezajímá financování politických stran jako spíše koaliční jednota. Ve filmu Limonádový Joe jsme se tomu smáli, ať gauner nebo hrdina, jsme všichni jedna rodina. U Limonádového premiéra člověka ale sranda přechází.

Nutno kvůli objektivitě přiznat, že následující premiérova velmi racionální a historií poučená úvaha, perfektně souznící s Václavem Bělohradským, se čte velmi dobře: „Možná vás to překvapí, ale střídání levicových a pravicových vlád považuji za přirozený cyklus zdravé demokracie (...) samotný fakt, že vláda ODS bude nahrazena vládou ČSSD, považuji za přirozený politický cyklus. Mám jediný problém – sociální demokracie stále není schopna si uvědomit realitu ekonomického vývoje kolem nás a pořád sní své blouznivé sny o sociálnědemokratické politice, té ‚old-fashioned‘ sociálnědemokratické politice, která mentálně odpovídá sedmdesátým létům minulého století.“

Premiér a totální zoufalství

O to hůře se čte jiná pasáž interview. Tabery konstatoval, že premiér (v MF Dnes) „sdělil zásadní, až alarmující zprávu o vlivu oligarchů na politiku“. Jak se to projevuje? zeptal se premiéra. „Chtějí například více mluvit do konání konkrétních politických stran. Už to není jen nepřímý vliv přes ,své lidi‘, které mají v politických stranách,“ odpovídá Nečas.

O několik řádek níže nemohl nenásledovat dotaz: Pokud víte, že tu nějaké finanční skupiny získávají vliv na politiku, požádal jste BIS, aby to šetřila? Nečas ovšem reagoval naprosto neuvěřitelným způsobem: „To je opět mediální klišé. Nemám právo jakkoli úkolovat BIS.“

Ocitujme z platného znění zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, § 7, týkající se odpovědnosti za činnost zpravodajských služeb a jejich koordinaci: „Za činnost zpravodajských služeb odpovídá a koordinuje ji vláda.“ A vládu řídí premiér a nese za to politickou odpovědnost. Tentýž zákon v § 8, týkajícím se podávání zpráv zpravodajskými službami a ukládání úkolů zpravodajským službám, stanoví ve čtvrtém odstavci: „Vláda a prezident republiky ukládají zpravodajským službám úkoly v mezích působnosti těchto služeb. Prezident republiky ukládá zpravodajským službám úkoly s vědomím vlády.“

Premiér si stěžuje, že oligarchové zvyšují svůj vliv, a zároveň veřejně vyhlašuje, že on s tím nemůže nic dělat a pro BIS to je podřadný úkol

Tabery se zřejmě nechal tímto Nečasovým suverénním defétismem naviklat, přesto zkusil namítnout: „Úkolovat ji nemůžete, ale můžete dát podnět k šetření.“ A Nečas prohloubil propast své absolutní nekompetentnosti zdrcujícím způsobem: „Ani podněty ne. BIS má své přesně stanovené úkoly. Jejich primárním úkolem je ochrana této země před působením jiných špionážních služeb a před mezinárodním terorismem. A mezi její úkoly patří i ochrana ekonomických zájmů České republiky, to je pravda. Ale já řeknu velmi otevřeně, že v porovnání s těmi prvními klíčovými úkoly je to služba sekundárního charakteru.“

K tomu opět nutno ocitovat zmíněný zákon, který v § 5 vymezuje působnost zpravodajských služeb. V prvním odstavci týkajícím se BIS jsou však všechny úkoly na stejné úrovni. Zákon nezná žádné „klíčové úkoly“ a „služby sekundárního charakteru“. Pouze vláda může na svou politickou odpovědnost zpravodajským službám stanovit priority. Učinila tak Nečasova vláda ve smyslu premiérova vyjádření? Pak tedy cíleně otevřela dveře vlivu oligarchům sama česká vláda, což by už bylo možno interpretovat jako trestnou činnost proti základům republiky!

Premiér si tedy stěžuje, že oligarchové zvyšují svůj vliv, a zároveň veřejně vyhlašuje, že on s tím nemůže nic dělat a pro BIS to je podřadný úkol. To už smrdí demisí! Absolutní neznalost zákonů, svých povinností a pravomocí – a místo toho odevzdání se osudu. Kdyby šlo jen o Nečase, prosím, mouchy – snězte si ho. Ale tady jde o celou republiku!