Kuba versus Jankovský: Brzdí zákon o veřejných zakázkách ekonomiku?

Začaly diskuse, zda je nutné již podvacáté novelizovat zákon o veřejných zakázkách. Shoda je možná jen u několika vybraných bodů.

Právo a bezpečnost
Kateřina Menzelová | 04.03.2013
Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (vlevo) a ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský.

V zadávání veřejných zakázek vše nefunguje tak jak má. To je to jediné, na čem se shodnou dva téměř nesmiřitelné názorové tábory. Jedni tvrdí, že situaci vylepší další novela zákona o veřejných zakázkách, v pořadí již dvacátá. Přitom ta poslední ještě neoslavila ani první výročí, v platnosti je od 1. dubna loňského roku. Podle druhého názorového proudu na vině není zákon, ale hlavně chování úředníků. Ti totiž v mnoha případech volí pro ně tu nejschůdnější cestu.

Mezi zastánce stávající novely se celkem logicky řadí ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský (LIDEM), jehož resort je gestorem zákona o zadávání veřejných zakázek. V čele řekněme radikálního proudu volající po změnách v zákoně je ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS).

Může za pokles zakázek přísná novela?

Názor 1: Pokles počtu veřejných zakázek i jejich hodnoty je výsledkem novely zákona o veřejných zakázkách

Ministr Kuba společně s Komorou administrátorů veřejných zakázek založil projekt Fórum Veřejné zakázky kvalitně. Ve společném prohlášení z poloviny února konstatují, že pokles počtu veřejných zakázek i jejich hodnoty je výsledkem novely zákona o veřejných zakázkách. Dle statistik Fóra předpokládaná hodnota vypsaných zakázek v roce 2012 meziročně poklesla o 9,2 procenta. Pokud se bere v úvahu pouze období od dubna do prosince, pak je prý pokles více než 47procentní.

„Hodnota nově vypsaných zakázek od počátku dubna 2012 až do konce uplynulého roku se výrazně propadla. Je třeba tuto situaci a problémy se zadáváním zakázek co nejdříve napravit a změnit platnou úpravu tak, aby podporovala růst. Nelze připustit, aby se dále prohlubovala recese české ekonomiky,“ komentoval statistické údaje Martin Kuba.Názor 2: Objem veřejných zakázek není určován textem zákona, ale množstvím finančních prostředků v rozpočtech zadavatelů

Podívejme se však na data také z jiného úhlu. Vzpomeňme na to, jak mnozí zadavatelé ještě na poslední chvíli překotně vypisovali zakázky před 1. dubnem, kdy jim tehdejší právní úprava umožňovala losovat finalisty tendrů nebo jejich počet omezit hodnotícími kvalifikačními kritérii. Nechvalně proslulými rekordmany se v tomto ohledu staly Středočeský a Ústecký kraj.  

A existuje vůbec příčinná souvislost mezi novelou zákona a poklesem veřejných zakázek? Právník Daniel Weinhold, který je předsedou expertní skupiny Platformy pro transparentní veřejné zakázky, o tom pochybuje. Shoduje se spíše s názorem ministerstva pro místní rozvoj, které tvrdí, že objem veřejných zakázek není určován textem zákona, ale množstvím finančních prostředků v rozpočtech zadavatelů. „Pokud je v rozpočtech méně peněz, méně se zadává,“ uvedl pro ČESKOU POZICI náměstek ministra Jan Sixta. Ministr Kamil Jankovský odmítá, že by novela zákona o veřejných zakázkách brzdila hospodářství.

Více škody než užitku?

Jeden významný advokát, který si nepřál být jmenován, je ale přesvědčeno opaku a se staví na stranu „reformátorů“. „Vypisování zakázek je zdlouhavé. Velké tendry schvaluje vláda, a musí tak projít připomínkovým řízením. Připomínky je nutné posléze vypořádat. Celý proces zadání zakázky po její vyhodnocení se může protáhnout až na rok a půl. Malé obce mohly dříve přidělovat zakázky do dvou milionů korun z ruky. Dnes musejí vyhlásit výběrové řízení. Často nejsou vůbec schopny dodržet zákon. Když chtějí mít poradce, zase je na něj nutné vypsat tendr. Zákon je hodně přísný, vše posuzuje, jako by šlo o komoditu,“ shrnuje nejvýraznější negativa právník.  

I podle hejtmanů, z nichž většina je z ČSSD, zvýšila novela zákona administrativu a přinesla zatím více negativních než pozitivních dopadů. „To v konečném důsledku komplikuje i čerpání prostředků z evropských fondů. Zdlouhavý proces tak může vést až k tomu, že se prostředky na dotace musejí vrátit,“ říká předseda Asociace krajů ČR Michal Hašek (ČSSD).

Podle Asociace krajů ČR se prý dvě třetiny krajů bojí, že pokud nevyberou nabídku s nejnižší cenou, budou nařčeny z netransparentního jednání

V souvislosti s kritikou poslední novely zákona o veřejných zakázkách se nejčastěji hovoří o tom, že zadavatelé se při hodnocení nabídek nejčastěji řídí dle nejnižší ceny. To je mnohdy problém, protože nejnižší cena nemusí znamenat, že je zakázka provedena v optimální kvalitě. Asociace krajů ČR tvrdí, že kraje při výběru vítězů nejčastěji využívají kritérium nejnižší nabídkové ceny. Podle asociace se navíc prý dvě třetiny krajů bojí, že pokud nevyberou nabídku s nejnižší cenou, budou nařčeny z netransparentního jednání.

„Není pravdou, že zákon stanovuje povinnost zadavatele vybrat nabídku dle nejnižší ceny,“ oponuje Weinhold. Zákon říká, že by měl zadavatel rozhodovat především podle ceny a dále podle kvalitativních předpokladů, které specifikuje. Musí ale umět vysvětlit a obhájit, proč tak rozhodl. Pro úředníky je nejjednodušší řídit se podle ceny. Zastánci změn tvrdí, že úředníci jsou pod společenským tlakem.

Nanejvýš technické korekce

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) se na nutnost další novely zákona o veřejných zakázách dívá rezervovaně. „MMR opakovaně a dlouhodobě tvrdí, že v oblasti veřejných zakázek se sice chyby regulace investičního procesu projevují, nicméně jejich příčina až na výjimky není způsobena úpravou veřejných zakázek,“ tvrdí náměstek Sixta. Přeloženo: Chyby se dějí, ale naše novela za to nemůže.

Zobrazit diskusi
Reakcí:5

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

vv

Věci veřejné byly v poslední době vystaveny nové sérii útoků na stranu jako celek i na její jednotlivé představitele. Investigativní pořady České televize a televize Nova se na základě toho snažily vzbudit dojem, že financování VV bylo neprůhledné. Městský soud v Praze ovšem rozhodnutím ze dne 14.2. 2013 zrušil usnesení Police ČR o zajištění finančních prostředků na bankovním účtu VV.

Vše má své pro a proti...

Na straně jedné je vše průhlednější, dá se dohledat "kdo, komu, kolik a za co" zaplatil. Na straně druhé:

 

1) LČR - od dob podezřelého odvolání Olivy jde o ukázkovou trafiku, která má průhledné tendry skoro na vše a vše se tak mění v průšvih.

Výsledkem je, že práce v lese reálně téměř stojí, protože v tendru opakovaně zvítězivší firma LESS má existenční trable (zvítězila s dumpingovou cenovou nabídkou). Nebýt mikroaukcí, samovýrobců a možnosti provádět práce plánované na 2013 už v r. 2012, nepracovalo by se v lese vůbec. (Práce na rok 2012 jsou "zmraženy" v tendru, možná na ně dojde v r. 2014)

LČR léta používala ve své výstroji oblečení Silvajagd. Bylo přijatelně pohodlné, vysoce odolné, v mnoha funkčních i barevných variacích. Pak najednou tendr vyhrálo oblečení od firmy Banner, které je sice "efektní" ale závažně ho poškodí i banální zasmolení nebo roztrhne větvička - takže tak maximálně pro myslivce na posed, ne na práci. Spolu s tím se i drasticky redukovala šíře oblečení, především letní varianty a funkční prádlo. Problém nastal i u bot, ty nově vytendrované nekloužou na kovu ani oleji a kdovíco ještě - jenže na jehličí kloužou takřka dokonale a jako lesní boty jsou tedy prakticky nepoužitelné.

Zcela se rozložil systém lesních školek, protože kvůli celkovému objemu by měl být tendr i na tohle - a to se nikomu nevyplatí. Něktré aktivity lesních závodů byly zároveň kvůli transparentnoti nuceně outsourcovány.

 

2) Předražené projekty - V jednom malém městečku roste na jednom místě několik desítek starých stromů. Radnice pod tlakem varování, že asi brzy spadnou a poškodí přilehlé památkové objekty, schválila revitalizaci - a vyhlásila tendr obálkovou metodou. Projektant (sic!) na základě nějakých tabulek vytvořil projekt s rozpočtem cca 3M a firmy začaly podávat nabídky. Většina nabídek byla jednoduchá - třetina až půlka naprojektovaného rozpočtu, tedy cca 1-1,5M. Jenže do tendru se přihlásila i místní firma, co podobné věci dělá v menším v rámci běžné "údržby" a nabídla 0,3M, tedy 10% projektantova rozpočtu.
Faktem je, že z těch 300 tisíc by ta firma i tak měla asi 50-100 tisíc marži - co teprve, kdyby zůstalo u projektantova návrhu !

VV NA STRANĚ OBČANŮ- sledujme bedlivě!

Pokud se VV podaří dodržet jejich desatero, zaslouží si naší pozornost. Kromě jejich boje proti církevním restitucím v současné podobě a vysokým cenám potravin, vidím jako velmi zajímavé/ hodno pozornosti:
- levnější život ve spravedlivém státě
- spravedlivé důchody bez chudoby
- více peněz do kvalitního školství
ALE PŘEDEVŠÍM: PŘÍMÉ VOLBY POSLANCŮ, STAROSTŮ A REFERENDA

DŮM ZE SKLA

průzračnost, průsvitnost je málo.  Občan má právo najmout nejspíše advokáta a nechat jej prozkoumat, co úřad provádí. Občan sám nemá kvalifikaci, kompetence, úřad s ním zamete, strčí mu lestro, kterému nejen nerozumí, ale mu rozumět nelze. Jinak advokát, hned aktivuje trestní aparát. Když mu soud dá zapravdu, náklady na advokáta splácí funkcionář jako mourovatej.

 

Jinak hra na demo.krad.y je fraška. Stejně poškozená firma, stejně zbytečná investice odkazující na špatného hospodáře. Např. odvoz poloprázdných popelnic na náklady obce.

Jestli on už ten samotný

Jestli on už ten samotný vstup že se snižuje počet zakázek není trochu na vodě....

http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jiri-skuhrovec.php?itemid=19202

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah