Kolem Bárty, Okamury a Holešovské výzvy se rodí projekt „Úsvit“

Rovnice, jejímž výsledkem by mohlo být protestní hnutí s šancí na úspěch: Lid + známý politik + zákulisní vyjednávač + odborné hledisko.

Politika
Ondřej Koutník | 22.02.2013
Zleva: lídr Holešovské výzvy Jaroslav Popelka, předseda Věcí veřejných Vít Bárta a senátor Tomio Okamura.

„Vít Bárta je šikovný homo politicus,“ pochválil šéfa Věcí veřejných na podzim roku 2011 prezident Václav Klaus. Byla to zakletá slova. Bártovým nejvýznamnějším úspěchem od té doby bylo osvobození u soudu. Politicky skomíral a nyní se stal předsedou Věcí veřejných, strany s nulovými preferencemi. To má být politický vrchol člověka, který před necelými třemi lety vytáhl mrňavou stranu až do vlády? Nemusí tomu tak být. Objevují se obrysy nového politického... řekněme bloku, proudu, jehož více či méně volnou součástí by se mohl stát i Bárta a jeho Věci veřejné.

V polovině ledna se v Národním domě na Vinohradech uskutečnil takzvaný Velký sněm. Zúčastnili se ho vedle občanů reprezentanti řady protestních iniciativ v čele s Holešovskou výzvou, ale též několik výrazných politiků – Vít Bárta, Tomio Okamura, Libor Michálek. Ale například též ekonom a člen vládního NERVu Pavel Kohout. Vyšla nám z toho hypotetická rovnice, jejímž výsledkem by mohlo být protestní politické hnutí s jistou šancí uspět: Lid (Holešovská výzva) + populární politik (Tomio Okamura) + šikovný vyjednávač (Vít Bárta) + odborné hledisko (Pavel Kohout).

Je tato varianta tak bizarní, jak se na první pohled zdá, co o ní soudí protagonisté Velkého sněmu a jak ji hodnotí odborníci či političtí šíbři? Ptali jsme se a dobrali se k velmi zajímavému výsledku.

Na volební konferenci Věcí veřejných Bárta prezentoval program, který připomíná politický outlet

Voličský slevomat

Na volební konferenci Věcí veřejných Bárta prezentoval program, který připomíná politický outlet. Strana pod jeho vedením bude bojovat o levnější silnice, levnější život, levnější teplo, levnější zdravotní péči, levnější potraviny, a dokonce levnější pivo. Bárta cílí na primární potřeby a pudy, nicméně je to značně „nehloupý“ postup. V kampani by taková témata mohla fungovat. S Holešovskou výzvou začal spolupracovat už loni v listopadu, podpořil ji finančně a její představitele dokonce nechal v budově Poslanecké sněmovny vystoupit s programovým prohlášením na tiskové konferenci. Politicky pak Bárta vytáhl proti majiteli Agrofertu Andreji Babišovi a jeho hnutí ANO 2011.

Když jsme s Bártou hovořili o jeho plánech ve sněmovní kantýně, působil dojmem, že si příliš nepřipouští riziko, že by na jaře roku 2014 měl přijít jeho konec ve vysoké politice. K otázce nastartování nového hnutí ČESKÉ POZICI řekl, že Holešovskou výzvu považuje za nejvýznamnější protestní hnutí, které tu během Nečasovy vlády vzniklo. „Máme celou řadu společných zájmů (přímá demokracie, návrat Petra Lessyho, posílení pravomocí prezidenta atd.) a nevidím důvod, proč je nezasponzorovat. Jde o dobrou věc,“ dodal.

Jak ale říká, společný politický projekt s těmito iniciativami zakládat nehodlá. „Určitě plánujeme spolupracovat na tom, co máme společné. Což je snaha o implementaci přímé demokracie. Jinak žádné společné hnutí, které by kandidovalo, neplánujeme.“ Místo toho se Věci veřejné dle předsedy hodlají zaměřit na obecní a městská zastupitelstva, více pak chce spolupracovat s lokálními osobnostmi a občanskými iniciativami.

Úsvit

Cílem iniciativy Velkého sněmu je sepsání nové ústavy. Inspirací prý je kniha Pavla Kohouta Úsvit.

Oč rezervovanější byl Bárta, o to sdílnější byl lídr Holešovské výzvy Jaroslav Popelka. ČESKÉ POZICI sdělil, že cílem iniciativy Velkého sněmu je sepsání nové ústavy. Inspirací prý je kniha Pavla Kohouta Úsvit. „S některými politiky komunikujeme. Minulý týden jsem jednal s Vítem Bártou a asistentem pana senátora Okamury.“ A spolupráce by podle Popelky měla nadále pokračovat: „Bude ještě výraznější, zatím ale nesmím říkat, jak konkrétně bude vypadat. Veřejnost se konkrétnější plány dozví na Václavském náměstí 7. dubna (jde o akci Celonárodní shromáždění – pozn. red.).“

Popelka popsal půdorys případného nového hnutí: „My máme lidi, oni (politici) zase politické zkušenosti, kontakty do médií, vědí, na koho se kdy obrátit. Zkrátka doplňujeme se. Chtěli bychom se rozrůst do všech oblastí. Chceme se propojit s intelektuály. Zkoušíme oslovit i další politiky – naposledy Miloše Zemana, kterého jsme pozvali na onu dubnovou akci. Zatím se neozval.“

Na otázku, zda připadá v úvahu přetransformování Velkého sněmu do politického projektu například pro volby do sněmovny, Popelka odpověděl: „Proč ne? Musíme být aktivní, když se nám nepodaří politiky přesvědčit o nutnosti změn. Nebyla by to strana, ale politické hnutí. Pracovní název by mohl být Úsvit, o tom však stále jednáme, nic není v tuto chvíli jisté.“ Popelka dále uvedl, že senátor Okamura se v současnosti na činnosti Holešovské výzvy přímo nepodílí, pomáhá však prý z povzdálí. „Počítáme s ním spíše do budoucna,“ dodal guru Holešovské výzvy.

Řecká paralela

Mimochodem, nebyl by to první politický projekt s úsvitem na praporu. V Řecku uspěla v červnových parlamentních volbách se ziskem bezmála sedmi procent hlasů strana Zlatý úsvit, jež je označována za neonacistický subjekt (kvůli xenofobním heslům a symbolice připomínající svastiku), avšak její politické vize jsou poněkud širší. Oslovila frustrované vrstvy společnosti, podle průzkumů stranu ve volbách volili zejména policisté, nespokojení mladí lidé a starší občané žijící v městských periferiích s vysokou kriminalitou.   

Zobrazit diskusi
Reakcí:31

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

Spíše jistota, že investice do reklamy jsou přímo úměrné

úspěchu voleb. Peníze mít nemusíte, stačí mít sponsora a jeho jistotu, že budete v jeho zájmu či v česku spíše pasivně, tedy nebudete proti jeho zájmům. Potom se můžete vrtat v parlamnentu nebo v ...., jak chcete.

 

Tak u každé aféry vidíme zejména pasivitu neschopnost okolí reagovat. Netřeba páchat rovnou zločin, stačí jej nevidět, odměna přijde, třeba ve sklepě na chatě najdete zlatou cihlu. Neradím to hlásit, příště by tam mohla být věc mnohem méně milá.

 

 

Obávám se,  že pan  Popelka 

Obávám se,  že pan  Popelka  a jeho spolupracovníci  mnoho   LIDU  nikam nikdy  nepřinesou či  nepřivedou,  na to jsou  značně odtrženi od  reality  a chybí  jim  elementární soudnost (zato  přebývají  ambice...), stačí  se podívat, co  dokázali  svými  opakovanými  výzvami vládě, prezidentovi ... ,  aby  okamžitě odstopili , jimak že vyjdou  zástupy  do ulic,  svolají  generální  stávku..."Dejte mi mandát  a  já  to  rozjedu",  hřímal  pan Popelka před víc jak  rokem  v sále Hloubětínské  Tesly.. Mandát (naprosto  pochybný od  několika desítek  náhodných  lidí...) si  vynutil  a rozpoutal velké  NIC...

 

A co  se týká  spolupráce  se zvoleným  prezidentem  Zemanem:   Na tom  "Velkém  sněmu" mi jeden Popelkovec  sebral  mikrofon (ten  den a  tam jako jedinému řečníkovi...),  když  jem  se snažil  přítomným sdělit,  že  místo  plamenných výzev  a osobních  stesků  je potřeba se alespoň pokusit  dohodnout  se na jednom  reálném  konkrétním  společném cíli a navrhnul  jsem za tento  krok - týden před druhým kolem  prezidentské  volby-   podpořit kandidaturu   M. Zemana,  protože  ten  veřejně  a opakovaně  vyjadřoval  podporu  občanské  společnosti, obecnému   referendu, odvolatelnost politiků... 

Ten naprosto  bezprecedentní  projev   antidemokracie ještě vylepšil  ten  uzurpátor  mikrofonu  sdělením:  " My jsme Zemana sem zvali, nepřišel,  tak  mu tu nebudenme dělat reklamu..."   Pánové  nevědí,  co  vlastně  chtějí, respektive  vědí,  ale  nějak jejich skutečné cíle nepasují  k jejich  proklamacím... 

Komické

Pamatuju si, jak Slávek Popelka během svého zoufalého vystoupení v Hyde parku zmínil, že Holešovská výzva se inspiruje mimo jiné i kritickými podněty Jana Kellera. A teď chce spolupracovat s Kohoutem? Kdykoli slyším o Holešovské výzvě, naskakuje mi vyrážka, ti lidé jsou tak neuvěřitelně nevzdělaní a zmatení... i na české poměry je to opravdu silné kafe.

 

 

Mnoho povyku pro nic

Tahle nesourodá míchanice nemá budoucnost, jsou to "třeskoplesky"..Žádný z aktérů pro mne není politikem, ten by už dávno věděl, že z téhle konstelace nic nekouká..Chodil jsem na shromáždění "Holešovské výzvy" do té doby, než jsem pochopil, že to, co navrhuje, je amatérské a politicky neprůchodné.

Bártu jsem přes všechna ale bral, nicméně jeho špatný odhad při volbě svých spolustraníků mluví za všechno. Ikdyž říká, že se poučil ze svých chyb, svou účastí v téhle míchanicí dokazuje opak..A Okamura? Snad si opravdu nemyslel, že se může stát naším prezidentem? Moc špatný odhad, velké ego.. Češi jsou z větší části konzervativní, žeby to nevěděl? Shrnuto a podtrženo: Nihil novum sub sole..Tohle fungovat nebude..

Zastupitelská demokracie

Není demokracie, tak jako jí nebyla "lidová demokracie" za komunismu. Už sám fakt, kdo rozhoduje o tom, jací lidé nás budou zastupovat (tj. "průměrný volič" který se více či méně kryje s průměrným televizním divákem, nadšeně konzumujícím turecké telenovely a stokrát přežvýkaná schemata reality show typu SuperStar, to vše vylepšené "původní "TV tvorbou" vztahových seriálů Ordinace a Ulice, kde nejde o nic víc, než o milionkrát rozpatlaná klišé...

Této kvalitě pak odpovídá kvalita volených zástupců - aneb, jak řekl Winston Chrurchill - "nejlepší argument proti demokracii, je pětiminutový rozhovor s voličem".

Ale - pořád je to ten nejlepší systém který máme (snad až na výjimečné historické události, kdy lidu vládl skutečně osvícený diktátor či monarcha). Podíváme-li se na naši situaci odpovědně, pak máme poměrně vysokou úroveň zdravotní a sociální péče, máme co jíst a kde spát, žijeme v bezpečí, anší hlavní (ne-li jedinou) starostí je "nadávat na poměry". Což se dělo vždycky (kdo pamatuje "komunisty", případně starší co pamatují II. sv. v. či I. republiku - vždycky se nadávalo na poměry)...

Takže nejsem spokojený, protože "věci veřejné" lze spravovat rozhodně lépe, ale tak nějak nevěřím, že z predložené hypotetické konstrukce vznikne cokoliv smysluplného...

Hmm

Když já bych raději místo "zkušených a nemoudrých" viděl v politice "nezkušené, ale moudré"... BTW Všimněte si prosím v diskuzi bojovného přístupu "vox populi" nicku vlkodlac, který skvěle naplňuje podstatu rčení: "Na každý problém existuje jednoduché řešení, které je špatné" aneb Čím méně věcem rozumím, tím více jich jednoduše vyřeším. Cituji: "
Zrušit nesmyslné úřady, sloučit ministerstva, zrušit senát, zrušit nebo posílit prezidenta, sloučit zdravotní "pojišťovny" do jedné, sloučit kraje, prořezat nesmyslnou přebujelou byrokratickou strukturu, kdy na jednoho vedoucího připadají tři "pracující" úředníci, z toho dva škodící, vyžadovat od státních zaměstnanců práci a především odpovědnost za činy, zavést hmotnou odpovědnost za rozhodnutí. Vyvozovat personální odpovědnost i za nedbalost, to lze okamžitě!" Konec citace. Kdo bude rozhodovat o nepotřebnosti úřadů, úředníků, krajů, kdo bude určovat míru odpovědnosti a na základě čeho (a to údajně dokonce okamžitě). Vy? Mohu se zeptat jaké jsou vaše osobní zkušenosti z výše uvedených oblastí a čím se sám přesně profesně zabýváte?

Pán jest potrefený?

Z jakého jste říkal, že jste úřadu? Evidentně je personálně mizerně vybavený a pracovně nevytížený. Začněmež tedy u něho.

Můžete :-)

Odpovídat na otázku otázkou

Odpovídat na otázku otázkou není slušné.  Ale budiž... Chápu, že co se ve výchově zanedbá v mládí, ve starším věku se dohání hůře. Musím vás ale zklamat. Nejsem z žádného úřadu, pracuji ve vedení dvou soukromých společností a dříve jsem působil jako novinář, publicista a vydavatel. Od roku 1991 se zaměstnávám sám, čímž naznačuji, že všechny společnosti ve kterých jsem od roku 1991 až do současné doby pracoval jsem vlastnil nebo spoluvlastnil (bez podílu státu:-). A od státu jsem ani žádné zakázky neměl a nemám, pokud by vás zajímala tato eventualita mé případné provázanosti s úřady. Především díky novinářské a publicistické práci jsem se ovšem setkal s mnoha úředníky a politiky a vyslechl také mnohé názory. Nebráním se ani názorům lidí ze zahraničí - ať už formou rozhovorů nebo sbírání informací z literatury. Díky všem těmto zdrojům jsem načerpal nemalé penzum informací o práci úředníku u nás i v zahraničí - a to jak v rovině teoretické, tak i praktické. Je mi sympatická vaše touha po změně, nicméně mám za to, že vámi navrhovaná cesta ke zlepšení je poněkud silně zjednodušená. A teď už mi, myslím, můžete odpovědět na mou původní otázku...

Moje otázky byly čistě řečnické.

Se svou skvělou kvalifikací jste aspoň na to mohl samostatně přijít.

Křehotinka v potu práce sesmolila jakýsi materiál, který rozhodně není v možnostech prořízky zdaleka úplný, ale pro začátek z něj lze vyjít:

http://lidem.cz/dokumenty/prilohy/Navrh-uspornych-opatreni-v-oblasti-zjednoduseni-agend-a-zruseni-duplicit-ve-statni-sprave-pro-rok-2014---1--etapa.pdf

Chybí mi tam například ta velvyslanectví v zemích EU, podpora politické turistiky všech možných papalášů, podpora kopálistů všeho druhu, vysílání zbytečných TV programů typu ČT sport, podpora politických stran, členské příspěvky v kdejakých obskurních a zbytečných mezinárodních organizacích, prostě kde oko spočine, tam se dá něco uříznout :-)

Takové zdravotní "pojišťovny" už nás přišly na pěkných pár desítek miliard a přinesly, kromě velkého kulového NIC jen půlce ministerstva zdravotnictví "práci" s jejich "regulací". Desítky nákladných sídel, ředitelů, náměstků, správních rad, tisíce zaměstnanců, stamiliony vynakládané na jedinou smysluplnou činnost těchto "pojišťoven" - přetahování pojištěnců z jedné do druhé pomocí "benefitů", čti korupce. A na obzoru teprve ten správný kýžený tunel - "privatizace". To se to bude soukromě hospodařit se zdravotní daní!

I u těch úřadů a ministerstev, které není vhodné rušit se dá sloučením ušetřit hromady peněz - ubude ministrů, jejich nohsledů, poradců, náměstků, ředitelů, sekčních ředitelů, jejich náměstků, technických a servisních oddělení, správy budov, personálních a bezpečnostních oddělení, IT služeb, licencí. Peníze tečou všude jak z cedníku. Podobně přebujelé jsou krajské úřady, stamiliony státu prodělává zcela zbytečné ČSA, ČEZ je tunelován pomocí nesmyslných "investic", policie nikdy nic nevyšetří, zato zaměstnává desítky občas fešných tiskových mluvčí, které ve služebním poměru a za výsluhu štěbetají do TV kamer, zatímco jejich papaláši v přebujelé struktuře dělají čertvíco. Možná, abychom se nemohli na vlastní oči přesvědčit o jejich profesních kvalitách. Státní zástupci kupodivu jsou si mluvčími sami sobě. Ministerstvo vnitra je asi nejpřebujelejší, nejneschopnější, nejzbytečnější a nejškodlivější struktura ve státu, viz Henych. A všechny tyto struktury. čím méně jsou schopny samostatných výkonů, tím více zadávají svou práci externím poradenským a právnickým tunelářům.

Abych nezapomněl, na úrocích ze státního dluhu platíme odhadem 80 miliard ročně. Ty by se taky daly ušetřit...

S vašim přehledem by jistě

S vašim přehledem by jistě rovněž nemělo být nemožné na jednoduchou otázku jednoduše odpovědět. A přece se odpovědi nedočkám...:-) Znovu opakuji, že váš zápal pro nápravu věcí veřejných je mi sympatický. S mnohým, co říkáte, nelze než souhlasit (mnohé je ovšem opět populisticky zjednodušeno - - mimochodem, víte ve které oblasti se nakumulovala největší část státního dluhu?). Mé kritické hodnocení se týkalo spíše příliš zevšeobecňujícího a zjednodušujícího (což skutečně považuji za populistickou záležitost) pohledu na státní správu a velmi nešťastného nástinu "plošného" šetření (který převeden v praxi připomíná spíše tragikomickou frašku). Převážná většina věcí které zmiňujete není otázkou rozhodování nebo činnosti úředníků státní správy, ale především politiků a na ně navázaných soukromých organizací. Proto bych volil podstatně jinou rétoriku, co se týče úsporných opatření. Rozhodně bych neužíval slova, která mohou obhajovat Kalouskovo "plošné šetření" ve státní správě (i když je zjevné, že v této oblasti se s vizemi ministra financí celkem slušně shodujete). Než takové "šetření", to opravdu raději žádné - to je zase můj názor. I úspory se totiž bohužel v praxi dají provádět různě. "Slučovat", "zeštíhlovat" nebo"ořezávat" nemusí totiž v konečné fázi znamenat úsporu, pokud to bude znamenat udržení a přeskupování provázaných politicko-úřednických struktur a propouštění řadových úředníků. Podle mě je důležitější pracovat a trvat na vyšší odpovědnosti politických vedení na všech úrovních, než šetřit pouhým početním snižováním stavu úředníků. Beru to nicméně tak, že zde pouze diskutujem - tedy vyjadřujeme své názory. Nemám žádné tendence někoho přesvědčovat o svých pravdách, jen se snažím upřesnit svůj názor, případně pokládám otázky, abych si upřesnil názory jiných. Toť vše.

Vaše otázka je nemístná, tudíž se odpovědi skutečně nedočkáte.

Pokud jste opravdu novinář, o čemž pochybuji, doporučil bych Vám naučit se "populisticky" zjednodušovat, jinak Vaše produkty nebude nikdo číst. Jsou totiž plné hlušiny. Zjednodušování není populistické, je racionální a nutné. Jinak hrozí "pro stromy nevidět les". Populistické je říkat "zdroje jsou" a horempádem zadlužovat. Populistické je říkat co se lidu líbí, ne, že jsme ve svrabu a bez nepříjemných věcí se z něj nevyhrabeme.

Patrně myslíte důchodový systém. Tím spíš je obludný Kalouskův druhý důchodový pilíř/tunel.

Vy patrně vůbec nechápete, co já říkám. Když jste schopen to dávat do souvislosti s Kalouskovým "plošným" šetřením". To, co dělá Kalousek, je jen krycí kosmetická rétorika, přičemž ve skutečnosti ty nejškodlivější hluboce zakořeněné parazitní struktury nezasahuje, spíš posiluje a buduje vysokokapacitní tunely - zvyšování daní, důchodový, zdravotnický, zadlužovací. Řezat je třeba daleko hloub, do masa státně-mocenského parazita. Odstranit žáby na prameni, papaláše nic (užitečného) nedělající a za nic neodpovídající, s jejich podpůrnými krycími sekcemi, odbory, odděleními. Řadový úředník, pokud jakžtakž něco užitečného dělá, nechť klidně pokračuje. Náklady na něj jsou nepatrným zlomkem toho, co stojí ten vrchol pyramidy. "Šetřit" provozní výdaje státu  je možné a nutné ne o deset, ale okamžitě nejméně o třicet až padesát procent a to bez toho, aby se nutně změnil užitečný podávaný výkon. Spíš se změní k lepšímu, pokud se odstraní převážně škodící samosezaměstnávající struktury. Kupříkladu takové ministerstvo zahraničních věcí bych zrušil okamžitě a bez náhrady, žádnou vlastní zahraniční politiku ve skutečnosti stejně nemáme :-) Ponechal bych, možná, nějakou obchodně-podpůrnou organizaci (sloučený Czech-invest/trade/?) v nejdůležitějších obchodně perspektivních lokalitách. To je populistické, viďte?

Vy určujete, která otázka je

Vy určujete, která otázka je na fóru nemístná a která ne? :-) Dovolte, abych vám ocitoval ze Slovníku cizích slov: "populistický - 1) zjednodušeně podaný pro širokou veřejnost, 2) bezohledně zaměřený na efekt, demagogický". Populistický tedy zdaleka neznamená eufemismus pro výraz "líbivý", jak se snažite naznačovat. Další výstižnou definicí je také: " Populismus  je termín, používaný pro hodnocení agitace a argumentace, především v politologii a při hodnocení politického působení. Jedná se o způsob, jak získat stoupence na základě reagování na aktuální společenskou poptávku, ale jen slovně, sliby zlepšení ve prospěch posluchačů nebo čtenářů..." Vaše úvahy skutečně jsou populistické a navíc značně chaotické. Názory oponentů čtete nepozorně, protože netoužíte poslouchat, ale naopak být poslouchán. Umění naslouchat je však základním pravidlem vědění. BTW Kdybyste četl pozorně, věděl byste, že skutečně nejsem novinář a nemusel byste zbytečně "pochybovat".

Samozřejmě, kdo jiný?

Zejména pokud je to otázka na mě.

Nesnažím se naznačovat nic. Nepovažuji debatu o tom, co je nebo není populismus, za smysluplnou. Sám dokládáte, že pohledy mohou být různé, každý tím může myslet něco jiného. Osobně bych se v politice přikláněl k té definici z wikipedie s velkým důrazem na podvodné jednání. Viz v předchozím mém příspěvku "Populistické je říkat "zdroje jsou" a horempádem zadlužovat.".

Na mé příspěvky v diskusi však tuto politologickou definici nelze vztáhnout z mnoha důvodů - nejsem kandidát ani politik, nedávám nikomu žádné sliby a v žádném případě nemůže docházet k jejich splnění nebo nesplnění.

Já budu tvrdit, že ve své diskusní argumentaci zjednodušuji podle slovníkové definice 1), což jsem ostatně doporučil i Vám, Vy patrně, že argumentuji demagogicky podle 2). V takovém případě ovšem nemůže být nic snazšího, než má tvrzení či argumenty vyvrátit svými protiargumenty, namísto nálepkování.

Mně je úplně jedno, čím se zabýváte, zabýval jste se, nebo čím tvrdíte, že se zabýváte. Jen jsem vyjádřil své přesvědčení, že Váš styl vyjadřování svědčí o tom, že to novinařina není, nebyla, nebo byla mizerná. Myslím z hlediska řemeslného, obsahově je u nás samozřejmě mizerná všeobecně  :-)

Aniž bych se zastával nicku vlkodlac,

nevidím v jeho většině názorů až tak převahu nesmyslů nebo nemožných řešení. 

Několikrát se provalilo kolik podivných  subjektů se zrodilo u všech ministestvech, kolik úřadů má problém doložit svoji potřebu pro chod státní správy. Připustme si "jednoduchý" závěr, nejsou taková korýtka vytvořená jen pro umístnění příbuzných a známých politků?

Sloučit ministerstva, co je na tom tak divného? Máme ministerstva která jsou samostatná jen a jen na uspokojení ambicí koaličních stran, na co je nám samostatné ministerstvo kultury v čele s neschopnou ministryní, nebylo by vhodnější Ministrstvo školství a kultury? 

Sloučit pojišťovny do jedné? Poč ne? Stejně tzv. konkurence je podvázána spoustou předpisů a zákonů nedovolujících žádné výrazné odlišení od konkurence.

Vyžadovat od státních zaměstnanců práci. A tak se tázám,proč jsou ve státních službách zaměstnáni ? No přeci aby pracovali ve prospěch občanů. Co je na tom tak podezřele "jednoduchého"?

Vyžadovat personální odpovědnost? Proč ne, pracovník vykonávající svoji práci nedbale je vizitka neschopnosti šéfa a oba potřebují vyhodit. Jejich vizitkou je odvedená práce, když nefunguje služba, jakákoliv, je za tím vždy neschopnost, nedbalost, úmysl, nebo zločinné spolčení.

A kdo bude určovat míru odpovědnosti, nepotřebnosti ? Určitě si prostudujte potřebnost zákona upravující strukturu státní správy, odpovědnost jejich složek a odtržení odpolitických vlivů. Není náhoda, že se  ani přes prezentovaní úžasně namáhavé práce na novém zákoně nedaří prosadit. Proč asi?

Víte, Vaše pohrdání jednoduchostí svědčí o typické schopnosti dělat z "komára velblouda", připomínáte mi směšnou postavu naší vlády Karolinu Peake, která neustále na  vládě vyvolává bezvýsledné debaty.

Dovolím si oponovat v tom

Dovolím si oponovat v tom směru, že se zjednodušujícím populismem je sice debata bezvýsledná (v tom vám dávám zcela za pravdu) - to však neznamená, že s ním není vhodné polemizovat, neboť jedině tak lze bojovat s demagogií.

Tvrdíte, že se několikrát provalilo kolik podivných  subjektů se zrodilo u všech ministerstev a kolik úřadů má problém doložit svoji potřebu pro chod státní správy. Takže kolik a které - bavme se prosím korektně a konkrétně.

Pokud by se taková skutečně našla (a já věřím, že se v ojedinělých případech skutečně najdou), nemyslím si, že je takový fakt racionálním důvodem pro všeobjímající a zjednodušující razantní zásahy s velmi pochybnou účinností. Opravdu se lze - podle vás -  domnívat zcela reálně, že v rámci tzv. zeštíhlování státní správy, což je mimochodem obyčejný eufemismus pro propouštění, budou propouštěni ti neschopní přítelíčkové a rodinní příbuzní politiků a nikoli ti schopní, avšak jaksi "bez zastání"? Z čeho soudíte, že agenda ministerstva školství a ministerstva kultury je natolik stejná, že je možné tato ministerstva bez problémů spojit? Co má společného užitečnost ministerstva kultury a jeho každodenní agenda s konstatováním, zda toto ministerstvo právě nyní řídí schopná či neschopná ministryně? Sloučit pojišťovny do jedné? Proč ne? Takže proč ne... Těch argumentů by se ve skutečnosti našlo mnoho, takže alespoň ten nejdůležitější. V čem bude pro stát a občany výhodný monopol poskytování zdravotních služeb jedinou pojišťovnou? Bude stejně výhodný jako například monopol v poskytování energií? Nebylo by naopak vhodnější uvolnit pojišťovnám ruce pro větší konkurenční klání? A kde jste prosím vás přišel na to, že od řadových státních úředníků není vyžadována práce? Sporné je spíše to, jaká práce je vyžadována a nakolik politická zadání ovlivňují smysluplnost takové práce.

Otázkou je rovněž, zda mnohé řadové úředníky silně nedemotivuje toto nesmyslné "zeštíhlování" (propouštění), "reorganizace" (zmatek v kompetencích), "slučování" (boje papalášů o nově vytvářená místa a přesuny jejich oblíbenců),"šetření" (nekoncepční zastavování již probíhajících projektů, bez ohledu na to, že tím ztrácíme prostředky již vložené). Mohou samozřejmě odejít a milovníci rychlých řešení by jim tento postup zcela jistě doporučili. Nevím, zda je těmto "blitzkrieg expertům" známo, že zkušený odborník - úředník nepřichází z ulice a že jeho vyškolení stojí rovněž nemalé finanční prostředky. Doporučovat tedy takovému odborníkovi odchod, není očividně právě nejhospodárnějším způsobem vedení lidských zdrojů. Nehledě na to, že jeho nástupce bude brzy demotivován naprosto stejně, protože lidé už od přírody nejsou zavedeni k tomu, aby je uspokojovala práce zbytečná a nesmyslná. Jednoduché plošné šetření přináší právě především nekoncepční a zmatené požadavky, které ústí pochopitelně v nesmyslné a zbytečné pracovní úsilí řadových úředníků.

A neodpustím si jednu citaci:"Určitě si prostudujte potřebnost zákona upravující strukturu státní správy, odpovědnost jejich složek a odtržení od politických vlivů."  Odhlédněme od toho, že potřebnost lze jen stěží prostudovat, je možné ji však zcela jistě na základě jistého studia adekvátních pramenů předpokládat. Správně naznačujete, že státní správa je u nás ze zákona zcela pod politickým vlivem a do značné míry vždycky bude. Ovšem populistické výkřiky o jednoduchosti kroků k nápravě jsou pouhým klouzáním po povrchu problémů bez schopnosti nahlédnout k podstatě. Rozhodně nepohrdám jednoduchostí, ale ve shodě s A. Einsteinem soudím, že je nutno dělat věci "co nejjednodušeji" nikoli "nejjednodušeji".

Milé že jste se tak zeširoka rozepsal,

ukazuje to výstižně na Vaše povolání (jak uvádíte v jiném příspěvku). Mohl bych lehce rozpitvat každou Vaši větu, vyvracet,překroutit,onálepkovat, jako vy, máte totiž novináři (asi vzhledem ktomu,že jste placeni od rozsahu díla) tendenci každý problém posouvat tak dlouho,až se původní navrhované řešení problému rozplizně v beztvarou debatu o ničem.

Malý příklad, jedné části apelujete na korektní konkrétnost a vzápětí uvádíte Vaši víru že se ve státní správě konkrétnost (ojediněle) nachází. Tak buď nachází a nebo ne.

Nedomnívám se, že v rámci zeštíhlování budou propuštěni......,jsem technik budu korektně konkrétní, podle výsledků práce úředníků,právníků a poradců je náš stát veden jako s prominutím jako"cikánská rodina", bez dopovědnosti k budoucnosti, neustálým zadlužováním a rozhazováním pomalu padáme do pekla  insolvence. Takhle řídit svoji firmu, dávno spím pod mostem. Je mi naprosto fuk kdo vyhodí (já bych je klidně vyházel ) neschopné úředníky kteří tvoří podklady k fantasmagorickým rozhodnutím politiků,  při Vašem slovním tanečku navádíte situaci že není řešení a každý názor nebo návrh onálepkujete " jednoduchostí, populismem" a podobně. Jestli Vám stav naší exekutivy vyhovuje, není co řešit.

Úplně jste mě dorazil větou: Ovšem populistické výkřiky o jednoduchosti kroků k nápravě (jedná se o neschopnosti politického vedení prosadit zákon  který má každá vyspělá země ) jsou pouhým klouzáním po povrchu problémů bez schopnosti nahlédnout k podstatě.  Tak tedy, jednoduchost je v tomto případě snad jediná možná cesta k vyloučení spletitých slovních variací a neustálých debat zakrývajících nechuť zákon zavést do našeho právního řádu.   Chcete řešení? Poslal bych sekretářku opsat uvedený zákon v Rakousku,Německu Anglii,případně ve Rwandě, Angole  a po mírných úpravách instaloval do našeho právního řádu.

Ještě pro doplnění malý seznam institucí krmených státem:

Výzkumný ústav živočišné výroby

Česká plamenářská inspekce

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů

Státní fond rozvoje bydlení

Rada pro rovné příležitosti mužú a žen

Ústav zemědělských a potravinářských  informací Praha

Národní ústav odborného vzdělání

Národní vzdělávací fond

Divadelní ústav

Český normalizační institut

Národní informační a poradenské středisko pro kulturu

Státní fond kultury

Evropské spotřebitelské centrum

Vinařský fond

Doufám že jsem Vás uspokojil.

Skutečně nemám s psaným

Skutečně nemám s psaným projevem problém a neměl jsem s ním už kdysi ve škole - s tím má novinářská praxe sotva co dělat. Ve vašem příkladu jde především o naprosté nepochopení mého textu. To vy přece tvrdíte, že víte o konkrétních pochybeních (tím ovšem není prostý seznam institucí, které se vám jeví jako zbytečné - například mnozí moravští vinaři by s vámi v hodnocení Vinařského fondu jako zbytečné instituce zcela jistě nesouhlasili), zatímco já ne . Protože však znám lidskou povahu, připouštím, že taková pochybení jsou ojediněle možná

Zkuste slušně a srozumitelně vysvětlit v čem vidíte rozpor.

Ale to není podstatné... 

Podstatná byla následující otázka, zda dílčí pochybení je racionálním důvodem k systémovému zrušení celku.  A zda by zrušení onoho celku neměla minimálně předcházet úvaha proč k onomu selhání došlo (čili převedeno do praxe, zda je za zbytečnost úřadu dílem řadového úředníka státní správy nebo vychytralého politika) a vyvodit důsledky. Nebo je podle vás lépe vinu jednotlivců v podstatě zamaskovat "kobercovým bombardováním" celé státní správy?

Klíčová pasáž vašeho předchozího příspěvku zní: "Takhle řídit svoji firmu, dávno spím pod mostem. Je mi naprosto fuk kdo vyhodí (já bych je klidně vyházel ) neschopné úředníky kteří tvoří podklady k fantasmagorickým rozhodnutím politiků."

Pokud bude mít firma totiž skvělé dělníky a techniky, ale špatného vedoucího, bude stejně vykazovat mizerné výsledky. A věřím, že i vy nahlédnete, že zřejmě nebude řešením začít ve velkém propouštět právě zmíněné dělníky a techniky, případně fúzovat více firem s dobrými pracovníky, ale špatnými vedeními.

Nechci se mi ani příliš věřit, že by průměrně inteligentní člověk viděl řešení situace  v tom , že "prostě vyhází neschopné úředníky". Znovu se ptám, kdo určí, zda jsou ti dotyční úředníci neschopní?  Vedoucí? A u vedoucího další vedoucí? Na vrcholu pomyslné pyramidy ale nestojí úředník. Tam stojí ministr - jmenovaný politik, vůdce resortu z politické vůle. Ten rozhoduje od stolu a stanoví "úsporné" kvóty (totiž kolik úředníků má být kde a ke kterému datu propuštěno). Myslíte, že taková poměrná procenuální kvóta postihuje skutečně kvalitu propouštěných pracovníků? A tak nejnižší vedoucí (vědom si toho, že i na něj může přijít kvóta) musí vybrat kandidáty na nezaměstnanost.  Pochopitelně nepropustí bratra svého šéfa, protože v případě "kvóty" bude tento šéf zase rozhodovat o něm. Navíc práci těch, kteří odcházejí nikdo nepřebírá. Zastavují se počaté investiční akce, prodlužují se lhůty nejrůznějších úkonů, lidé se učí, že v době "úsporných opatření" je lepší nedělat nic než udělat chybu. To jsou jen postřehy z praxe, nic víc.

Naprosto s vámi souhlasím, že změna zákona tak, aby byl výkon státní spávy méně svázán s politickými rozhodnutími by mohla být prospěšná, ale není celým řešením. Současně však nesouhlasím s tím, že existuje demokratická země, kde by mohl být výkon státní správy zcela odtržen od politiky (a není to tak v Německu, v Rakousku ani v Anglii). To prostě není z principu možné, protože výkon státní správy (sociální sféra, školství, zdravotnictví a další) se od politických rozhodnutí přímo odvíjí. Je jisté že je žádoucí změna stavu exekutivy, rozhodně se tak ale nestane "mesiáškým prozřením" a "šetřením", které rozbíjí i to málo, co ve státní správě zatím fungovalo. A to ani blíže nezmiňuji zásadně opačný pohled keynesiánských a monetaristických ekonomů na činnost státu v době stále slábnoucí kupní síly a úměrně k tomu se stále zvyšující nezaměstnanosti.

Podle mého názoru je nejvyšší čas začít měnit především úroveň politiky v této zemi, nikoli rozbíjet úřednickou strukturu. Ta je pouze výkonou částí státní správy, nikoli částí řídící. Nebavme se o vymahatelné odpovědnosti úředníků (ta je koneckonců celkem jasně právně ošetřena), ale o odpovědnosti politiků. To jsou ty podstatné změny, vše ostatní jsou jen kosmetická vylepšení chátrající ekonomiky, která ve skutečnosti jen zakrývají skutečné jádro problému. A mýlíte se, vše co jsem napsal o zmatku, nekompetenci a propouštění, které jsou jediným skutečným výsledkem tzv. "zeštíhlování" není žádná účelová rétorika. To je prostý fakt. Můžete tělu naroubovat šikovnější ruce a rychlejší nohy, ale pokud bude vše řídit stále stejně hloupá hlava, bude to k ničemu.

Dobře, pokusím se Vám stručně odpovědět.

Vinařský fond je opravdu pro moravské vinaře dobrá instiuce, jestli jste se o něj zajímal, zjistil jste určitě, že jen pro některé. Pro nás nevinaře je takové vycucávání státních peněz určitou zvýhodněnou skupinou zlodějina. Nic bych proti fondu neměl, kdyby fungoval jen z příspěvků vinařů. Jsem konzument ale za každý lok vína si tvrdě zaplatím. 

A teď k tomu hlavnímu, nač hlubokomyslné úvahy, složitou polemiku, nekonečné debatování, hlavní smysl Úřednického zákona je zcela jednoduchý (tak jak to nemáte rád), oddělit politické vlivy do určité úrovně úřednických postů, zajistit výběr nejschopnějších a pojistit jejich definitivu (při řádném vykonávání pracovních poviností) bez ohledu na střídající se politické směry.

Politické vedení jen do úrovně náměstků ministra a od ředitelů odborů všechny vedoucí místa obsazovat výběrovým řízením. Pravidelné  hodnocení práce vedoucích s vyžadováním odpovědnosti za výsledky podřízených.

Vaše námitka že je to jen část řešení nic nemění na potřebnosti zákona k uklidnění a zvýšení profesionální úrovně práce úředníků. Píšu o práci úředníků, službě občanům. Politická úroveň by se jich měla dotýkat jen velmi a velmi vzdáleně, tak na úrovni vědět zhruba jak se jmenuje jejich ministr.   

Samozřejmě, že je Vinařský

Samozřejmě, že je Vinařský fond dobrý pro vinaře a především pro celé oblasti, kde se víno pěstuje (protože jak jistě víte, popularizuje svou činností tuzemská vína v ČR i v zahraničí, značnou mírou napomáhá k rozvoji turistiky v těchto oblastech atd.). Ano, o Vinařském fondu vím dost, abych o něm netvrdil, že je to instituce zcela zbytečná a pouze se v něm "zbytečně utrácí" peníze daňových poplatníků. Je jisté, že jako nevinař a člověk, který žije mimo vinařské lokality můžete mít pocit, že tuto instituci nepotřebujete. Stejně tak ovšem mohou nad potřebností sociálních podpor pro svobodné matky uvažovat vdané ženy jako o zbytečnosti. Stejně tak může podnikatel nazvat "zlodějinou" vyplácení podpory v nezaměstnanosti člověku , který přijde o práci ("Vždyť může taky podnikat a ne čekat až ho někdo zaměstná!"). Realista si zjistí, jak funguje dnes takové vinařství. Nejde o to, že je to těžká práce - s tím každý vinař počítá, ale že konkurenční podmínky nejsou stejné. Jestliže Francie, Španělsko, Německo a dnes už dokonce i Čína podporuje své vinaře, má Česká republika dvě možnosti: buď podporu vlastních vinařů zavrhnout jako nespravedlivou a neekonomickou a pomoci vinařským oblastem do větších problémů než v jakých už tak jsou (neboť vězte, že podpora vinařů ve výše uvedených zemích je finančně nesrovnatelně vyšší), nebo se pokusit vinařským oblastem pomoci. To, že si za každý lok vína zaplatíte, nemá s politikou rozvoje problematických regionů a konkurenceschopností českého nebo moravského vína na zahraničním trhu nic společného.

Souhlasím s vámi, že princip tzv. Úřednického zákona je jednoduchý. I princip lidského soužití je jednoduchý a byl vysloven již před mnoha a mnoha lety - "nečiň, co nechceš, aby druzí činili tobě". Přesto ještě nebylo v lidské historii žádné společenství, které by dokázalo tento princip prakticky naplňovat. To proto, že principy a teorie mohou být jednoduché, praxe nikdy (a rozhodně to napříč lidskou historií nebylo dáno tím, zda já osobně mám nebo nemá rád jednoduchá řešení:-). Proto v žádné zemi není státní správa ve skutečnosti oproštěna od politického vlivu. Nicméně moje námitka, že zmiňovaný zákon je jen částí celého řešení,  nebyla rozhodně vedena proti potřebnosti zákona, naopak jsem psal, že by takový zákon by mohl být prospěšný. To myslím lze jen stěží chápat jako vyjádření "proti" takovému zákonu.

Nejsem apriori proti VF, není to moje oblast zájmu,

spíše proti zneužití fondu k vysávání peněz daňových poplatníků. Rozpočet fondu (odhaduji tak kolem sta milionů) je samofinancován zvláštní daní z litru vína a z rozlohy vinic. To představuje tak třicet milionů,ostatní jsou dotace státu. Ty se používají na tzv. propagaci vinařských oblastí, vydávání třeba knihy veršů a na podporu  turistiky. Nestačí výhoda vinařů, že jejich produkt není daňově zatížen jako jiné nápoje, ještě musí dostávat dotace. Jako třešničku si vinaři přilepšují dovozem cisteren mírně nekvalitního vína z ciziny kterým občas pančují  své produkty. Odvolávat se na těžkou práci, úsměvné, těžce pracují na vinicích většinou námezdné síly, které ze zisků nevidí nic, jejich platy jsou pod celostátní úrovni. A žehrat nad tím, že konkurenční podmínky nejsou stejné by mohlo každé odvětví. Jak je možné že některé naše výrobky se obejdou bez dotací? Asi jsou kvalitnější, levnější a potřebnější než jiné. A totéž by mělo platit i o vínu. A nic na tom nezmění nějaká podpora v jiných státech. Ta jenom svědčí o nemravnosti vinařů a politiků v těchto státech.

Nedávno jsem četl, jak skupina z tzv.kulturní fronty žehrá nad tím, že se výše dotací  do "živé kultury" zmenšují. Mimo jiných je pod peticí podepsána řada vydavatelů a šéfredaktorů širší veřejnosti naprosto neznámých periodik. Jistě tu situaci znáte. Tak mi vysvětlete, proč by měl mít nárok na finance od státu časopis, který má tak malou čtenářskou základnu, že se z prodeje svých výtvorů není schopen samofinancování. Kdyby jejich výtvory měli kvalitu a úroveň pro kterou by čtenáři rádi zaplatili větší obnos,měla by existence takového časopisu smysl. Když nejsou schopni takových výkonů, nemají na trhu co dělat.

Podpora v nezaměstnanosti, to je od Vás trochu rána pod pás,každý člověk si v době zaměstnání platí příspěvek na nezaměstnanost, tak to nevkládejte do oblasti dotací, je to předplacená dávka. Pokud jde o sociální dávky,jedno komu, nepřirovnávejte je prosím k dotacím které polykají prosperující podniky. Je to hloupé a vůči některým spoluobčanům necitlivé.

K zákonu už jen malou poznámku, výraz .... by mohl být potřebný.... je přesně výraz který novináři umenšují nenápadně důležitost zákona.

 

Ano, shodujeme se v tom, že

Ano, shodujeme se v tom, že dotace, které putují do Vinařského fondu slouží k propagaci tuzemských vín a vinařských oblastí. Vy o vinařství a pěstování vína moc nevíte, že ne? Víno skutečně není lihovina a jeho výroba je mnohem finančně náročnější (vinař si nikdy nemůže dovolit nasadit na svůj produkt tak vysokou prodejní marži jako výrobce lihoviny), navíc je víno pro lidský organismus mnohem prospěšnější než pálenka. Na základě těchto fakt rozhodli ve Francii potravinářští odborníci (nikoli politici), že by víno nemělo být zařazeno na trh primárně jako alkohol, ale jako potravina. Tento názor převzal (samozřejmě i z důvodu konkurenceschopnosti) poté celý vinařský zbytek Evropy. Tolik k nižšímu daňovému zatížení vína. Odvolávat se na těžkou práci je úsměvné jen pro toho, který se vůbe c nezná s lidmi, pracujícími zejména v rodinných vinařstvích, která dnes na Moravě tvoří většinu vývozové produkce kvalitních vín. Zjevně opravdu neznáte situaci. Pančování vín si mohou dovolit jedině snad velká "průmyslová" vinařství, která se soustředí na levný produkt a maximální stlačení ceny produktu směrem dolů (tedy výrobci levných stolních vín a různých krabicových produktů). Podpora těchto vinařství ale rozhodně cílem Vinařského fondu není. Ostatně můžete mi prozradit, které zemědělské výrobky se dnes obejdou bez dotací, pokud má být jejich výroba v Evropě konkurenceschopná. Můžeme polemizovat, zda tento trend nastartovala mravnost nebo nemravnost evropských politiků, nicméně musíme se současně smířit s tím, že to tak prostě je.

Podpora v nezaměstnanosti není předplacená dávka, je to produkt přerozdělování peněz v rámci státem vynucované solidarity a jako taková náleží po omezenou dobu i těm občanům, kteří nikdy nepracovali a tedy se na žádném "předplatném" nikdy nepodíleli. Na ně pak navazují nejrůznější další sociální dávky pro dlouhodobě nezaměstnané, které jsou rovněž výrazem pomoci a solidarity, nikoli dávkou fungující na vratném systému. Je na státu, aby určil, která - jím vyplácená - podpora je v posledku pro stát (a tedy jeho občany) užitečná. Tedy se opět dostáváme k odpovědnosti politické, nikoli úřednické.

Výraz "zákon by mohl být prospěšný" jsem otestoval nezávisle na sobě na třech různých osobách a všechny ho shledaly pozitivním a srozumitelným. Z vaší poslední věty tedy vyplývá pouze to, že nemáte rád novináře a vytýkáte jim i to, co ve skutečnosti výtky hodno není.

Víno skutečně není lihovina (podle Francouzů), jejich

akorát obsahuje ve 2dl  12% alkoholu (tj. 12 gramů). S takovou "potravinou" se dá lehce uvést do stavu podnapilosti. Že si frantíci účelově zařadí alkoholický nápoj do potravin a po nich se zase účelově opičí celá Evropa, jenom ukazuje sílu vinařského lobismu a kreativismus při hledání cesty jak se vyhnout daním.

     §39 Zákona o zaměstananosti:

Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který

a) získal v rozhodném období (§41) zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu v délce alespoň 12 měsíců (dále jen zaměstnání)........To jen k upravení Vašeho názoru že podporu v nezaměstnanosti dostává i ten kdo nikdy nepracoval.

   Pokud jde o sporný výraz ".....mohl by být prospěšný", přímo odporuje skutečnosti, že v několika desítkách států je obdobný zákon prospěšný a neznám důvod proč by měla být Česká republika vyjímkou. 

   Velice se mýlíte že nemám rád novináře, jde o uznání kvalitně odváděné novinářské práce v souladu s novinářskou etikou. Bohužel současnost novinařinu v rámci pochlebování majitelům a politikařením, stále více degraduje. Mám rád, i když to zrovna není přesný název stavu mé mysli, některé novináře, hodně takynovinářů beru za prodejné pisálky.  Nahotu úrovně novinařiny ukázala nechutná jednostrannost periodik v přímé volbě prezidenta. Hrůzná postava, kterou musím v této souvislosti vyzdvihnout, je pan Kalenský z ČP.    

Máte zjevně jiný názor na

Máte zjevně jiný názor na podporu prodeje vína než politici v mnoha státech Evropské unie. Nepochybně na to máte právo, ale nic to nemění na tom, že věci jsou nastaveny tak, jak jsou a pokud nepodpoří vláda české vinaře, prostě a jednoduše je za daného stavu poškodí. Pouhé konstatování, že máte na řešení určitého problému jiný názor než třeba (v tomto případě) já, však přesto rozhodně není objektivním konstatováním zbytečnosti instituce.

Co se týče podpory v nezaměstnanosti, máte samozřejmě pravdu v tom, že dávka zvaná "podpora v nezaměstnanosti" se nyní vyplácí až po odpracování 12 měsíců v posledních 3 letech (že ovšem nejde o princip předplácení je zjevné například z toho, že do oné "pracovní doby se započítává např. doba přípravy osoby se zdravotním postižením k práci, pobírání plného invalidního důchodu, osobní péče o dítě do 4 let věku a další "náhradní" činností spojené obvykle opět s pobíráním jiné sociální podpory). Poslední úprava, kterou zmiňujete, navíc platí až od roku 2009, do té doby na ni měli nárok i například absolventi vysokých škol, kterým se pro potřeby vyplácení "podpory" započítával čas studia. Tedy skutečně rovněž nešlo o předplácení sociální služby. A nejde o ni ani dnes. Nikdy nepracující student si totiž může požádat místo "podpory v nezaměstnanosti" rovněž u úřadu práce o tzv. podporu při rekvalifikaci. To je další typ sociální dávky pro nezaměstnané. Podmínkou získání podpory při rekvalifikaci je to, aby se žadatel účastnil nějakého rekvalifikačního kurzu nebo programu, který je zajišťován úřadem práce. I tato podpora není tedy zjevně předplacená a přesto ji na principu solidarity stát vyplácí. A to jsem měl na mysli, když jsem mluvil o tom, že existují rozhodnutí státu, které jsou vždycky pro někoho výhodná a pro jiného ne a přesto mají své opodstatnění. A zřejmě bude vždycky předmětem diskuze, zda je to či ono  potřebné nebo ne.

Není dost dobře možné, abych tvrdil, že zákon "je prospěšný", pokud u nás neplatí, ani že "bude prospěšný", pokud nevím, zda bude skutečně prosazen. Protože se jedná o hypotetickou úvahu v rámci úzusu"kdyby byl vytvořen a schválen" užívám tvrzení, že "by v takovém případě mohl být prospěšný". Nic víc za tím skutečně nehledejte.

Pro doplnění citace z článku časopisu Týden,

V České republice se z celkového množství zde vypitého vína vyprodukuje jen třetina, a nulovou daní na vína se tak sponzorují dovozy.....  Jistěže to je křivení trhu. Jeden výrobek je zvýhodněn proti druhému.

Z makroekonomického hlediska

Z makroekonomického hlediska je otázka celkem jednoduchá. Zvýšit daň na vínu by znamenalo podpořit levnější vína ze zemí, které mají příznivější podmínky k pěstování takových vín (Chile, kalifornská vína atd.) než Česká republika a spustit tak likvidační proces s českými a moravskými vinaři. Přijdeme sice o vinařství, vinařskou turistiku, hodně lidí přijde o práci, ale vybereme o něco víc na dani (a dáme slušně utržit zahraničním producentům vína). Otázka zní: "Jak se spolehnout na "nepokřivený" trh tam, kde si trh sami zlikvidujeme tím, že vlastním vinařům odebereme výhody, které užívá konkurence?" Vážně vám to připadá tak jednoduché a přitom moudré? Každopádně děkuji za slušně vedenou rozumnou debatu, na internetu se to už dnes tak často nevidí.

Pojmenovani problematickych komponent stavajiciho systemu

je pozitivni krok bez ohledu na to, kdo tak cini. A pokud se podari nejake ty systemove chyby odstranit, tim lepe. Ze se stavajici garnitura tvari, ze je vse v poradku, je klasicka jizda na mrtvem koni. Bohuzel porad se najde dost lidi, kteri tomu nejen veri, ale jeste povzbuzuji konskou zdechlinu.

T.Okamura

si spolčováním se s V.Bártou riskantně pálí kredit.  Možná ale nastane v budoucnu tragická situace, když voliči neprohlédnou a toto prapodivné (= podezřelé) seskupení budou masivně podporovat.

Smutný pohled.

Ať člověk kouká jak kouká, nevidí jinou reálnou možnost, než že vítězství v příštích volbách spadne bez jakýchkoli zásluh do klína socanským lemplům, kteří nemají co jiného nabídnout, než populární trademark, populismus (koláče bez práce) zadlužování a svou lenost, hloupost a bolševickou aroganci kombinovanou s neschopností.

Bárta jako politický hochštapler nemá na spolupráci s utopickou politicky nezřetelnou Holešovskou výzvou co ztratit. Ale Okamuru bych v jejich blízkosti rád neviděl a před nimi varoval. Vidím ho jako možného budoucího lídra strany střední vrstvy. Strany racionální, pragmatické, hájící zájmy lidí, kteří nechtějí ani parazitovat na sociálním systému, ani loupežit na státu.

Hlavním bezprostředním problémem tohoto státu je zadlužování a i další způsoby zbavování se suverenity. Kalousek nás záměrně a důsledně vede do řecké pasti a ještě se snaží zamlžovat tento nesporný fakt řečičkami o opaku.

Manifest a cíle řeckého Zlatého úsvitu jsou dobrým východiskem. Jako nezbytný první krok je nutné okamžitě zastavit zadlužování a postupně se co nejrychleji zbavit dluhu. Že to jde relativně snadno a "bezbolestně", to dokazuje na svých stránkách Petr Mach. Krizi je potřeba vnímat jako jedinečnou šanci odřezat ze státního molocha nepotřebné, ba škodící maso. Příležitosti "šetřit" jsou doslova na každém kroku. Slovo šetřit mám v uvozovkách, protože de facto jde spíš o zamezení plýtvání, naprosto iracionálního rozhazování peněz ve správě věcí veřejných. Zrušit nesmyslné úřady, sloučit ministerstva, zrušit senát, zrušit nebo posílit prezidenta, sloučit zdravotní "pojišťovny" do jedné, sloučit kraje, prořezat nesmyslnou přebujelou byrokratickou strukturu, kdy na jednoho vedoucího připadají tři "pracující" úředníci, z toho dva škodící, vyžadovat od státních zaměstnanců práci a především odpovědnost za činy, zavést hmotnou odpovědnost za rozhodnutí. Vyvozovat personální odpovědnost i za nedbalost, to lze okamžitě!. Zrušit druhý důchodový tunel, zpětně podporu fotovoltaiky, zamezit privatizaci státní moci, (exekuce, zdravotní pojištění, školství, základní infrastruktura). Zavést principy odpovědnosti i do soudního systému, zbavit se soudců, kteří nerespektují zákony a nejsou schopni soudit tak, aby masově nedocházelo k úspěšným odvoláním. Přestat vyhazovat peníze za stavby či koupě nových budov, ať už pro NKÚ či velvyslanectví v Berlíně. Stát má budov až moc a velvyslanectví minimálně v členských zemích EU jsou stejně na dvě věci a třetí zrušení. 

Řezat, řezat, řezat tu havěť. Žádnou nešetřit!

chyba v článku

Libor Michálek se "velkého sněmu" neúčastnil. Sice byl inzerován jako host, ale snad mu to někdo na poslední chvíli rozmluvil.

L.M. byl v té době nemocný a

L.M. byl v té době nemocný a odmítal všechno. Takže uvidíme jak se k tomu bude stavět dál.

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah