Fantazie o kandidátech na Hrad: Za ČSSD Zeman. Za ODS Švejnar.

Politika
Petr Nováček | 12.05.2012
Uchazeč sociálních demokratů

Jak však dešifrovat příčiny rovněž nedobrých prezidentských vyhlídek senátora a jednoho z místopředsedů sociální demokracie Jiřího Dienstbiera, když všemožné modely pro volby do sněmovny předpovídají ČSSD zisk 30 až 35 procent hlasů? V Lidovém domě počítají samozřejmě i s vítězstvím ve volbách do krajských zastupitelstev a s ještě větším „zoranžověním“ Senátu letos na podzim. Není pochyb, že sociální demokracie je dlouhodobě nejpreferovanější stranou, ale tou byla i za Jiřího Paroubka před květnovými volbami v roce 2010. Během posledního předvolebního týdne se však podpora ČSSD zřítila z víc než 30 na 22 procent preferencí volebního zisku.

Sociální demokracii se to pohříchu může přihodit znovu. Její volební preference jsou totiž do značné míry „našlehané“ protestními hlasy, nepodepřenými pevným přesvědčením, jako je tomu v případě voličů KSČM, ale vybuzenými emocemi. Ty se snadno vzedmou a preference ČSSD vytáhnou vzhůru, ale ještě snáze opadnou a tato strana se pak zřítí o patro níž natolik rychle, že to včas žádný průzkum nedokáže Lidovému domu signalizovat.

Protestní hlasy jsou protestními díky negativním emocím. Těch vyvolává dostatek Nečasova vláda, a když do ní předseda ČSSD Bohuslav Sobotka bije kyjem, preference jeho strany pro volby do sněmovny rostou. Jenomže prezidentská volba je cosi kvalitativně jiného. Úkolem prezidenta je být svorníkem společnosti, napomáhat dialogu i protilehlých politických stran, nastolovat zásadní témata vyžadující celospolečenskou debatu a formulovat na jejím základě hlavní směr, ideu státu, jeho smysl a cíle.

To všechno jsou úkoly pozitivní a najít a zvolit prezidentem kandidáta, který se jich bude schopný zhostit, není z podstaty věci možné hlasy „proti někomu“, ale pozitivně hlasy „pro někoho“, pro jasně stanovené hodnoty a perspektivu. „Našlehaná“ protestní část příznivců ČSSD jí je a bude v přímé volbě prezidenta k ničemu, jak je už ostatně vidět na slabé podpoře Dienstbierovi. Ten některými svými názory náleží i v samotné ČSSD k radikálům, a jak jsou jeho slovní vyjádření sympaticky otevřená, jsou zároveň kontroverzní.

Neřízená střela Jiří Dienstbier mladší

Podle některých lidí jak ze Sobotkova, tak z Haškova proudu je Dienstbier „neřízená střela“. Ba jsou tací, kteří tvrdí, že aby se Dienstbiera vedení ČSSD zbavilo po konfliktu, který měl s její pražskou organizací po komunálních volbách, „vykoplo“ ho nahoru a učinilo z něho kandidáta strany pro přímou volbu prezidenta. Pokud by to byla pravda, a ČSSD se takto snažila řešit své vnitrostranické problémy na úkor všech občanů a státu, bylo by to krajně nezodpovědné a mělo by ji to diskvalifikovat jako možnou budoucí vládní stranu. Naštěstí pro ni se to asi „na beton“ nikdy nedozvíme.

Jiří Dienstbier mladší je na žebříčku potenciálních prezidentských kandidátů až sedmý.

V každém případě prezidentské vyhlídky kandidáta ČSSD také nejsou optimistické. Měl vzejít z primárek, v nichž se měl na besedách po Česku Dienstbierovi postavit Jan Švejnar. Ten ale svou kandidaturu dosud nepotvrdil, moudře čekaje na schválení prováděcího zákona pro přímou volbu prezidenta. Potvrdil však úmysl zachovat svou nezávislost, nebránit se případné podpoře různých politických subjektů, ale neuvázat se ke kandidatuře za ČSSD.

Dienstbierova reakce byla dost drsná a Bohuslava Sobotky rovněž odmítavá. Ostentativně dali najevo, že Švejnar se v Lidovém domě odepsal, čili že ho ČSSD nepodpoří. Sociální demokracie je prý hrdá strana a – dodávám – stranické mozky jsou stranické mozky! Politolog Jiří Pehe, jenž mívá pro sociální demokracii pochopení, Lidovému domu bez okolků naznačil, že vypadne-li po prvním kole jeho kandidát, může být ČSSD ráda, bude-li se moci před druhým kolem prezidentské volby postavit za Švejnara.

Už zkraje roku 2003 sociální demokracie volbu prezidenta zpackala, když část jejich poslanců podrazila Miloše Zemana. Nejenže ho vlastně tehdy ztratila, ale sama se kvůli tomu málem rozštěpila. Mladí náčelníci dnešní sociální demokracie se nejspíš z vlastní historie příliš neučí, poněvadž jinak by nemohli být natolik lehkovážní a před první přímou prezidentskou volbou, v níž by se strana měla pokud možno blýsknout, opět šlapat jako sloni v porcelánu.

Karel Schwarzenberg a Jana Bobošíková

Vraťme se však k virtuálním žebříčkům prezidentských volebních modelů. Mezi vedoucí trojkou Fischer–Švejnar–Zeman a „chvostem“ reprezentovaným Jiřím Dienstbierem, Přemyslem Sobotkou a Evženem Tošenovským „trčí“ s nějakými plus minus šesti procenty Karel Schwarzenberg, jenž svou kandidaturu oznámil už loni v listopadu. Osobní popularita ministra zahraničí a předsedy TOP 09 však od té doby pozvolna vadne a v minulých třech měsících zaznamenává poměrně strmý pokles volebních preferencí i „topka“ (dnes pro sněmovnu jen okolo jedenáct procent).

Popularita ministra zahraničí a předsedy TOP 09 Karla Schwazenberga pozvolna vadne.

I když však knížeti vydrží elán a síly a „půjde do toho“, zdá se nepravděpodobné, že by postoupil z prvního kola. V ODS jsou na něho nabroušení, a i kdyby výhled jejich kandidáta byl ještě pesimističtější než Schwarzenbergův, antipatie a Klausův vliv zvítězí, a proto se kníže společným kandidátem pravice nestane. Tento moudrý a vážený muž je však na rozdíl od pouhých „partajníků“ schopný velkorysého gesta – podpory přijatelnějšího z obou kandidátů, jenž postoupí do druhého kola.

Zobrazit diskusi
Reakcí:2

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

Jestli vybírat mezi Švejnarem

Jestli vybírat mezi Švejnarem a Zemanem, můj hlas bude vždy patřit Zemanovi. Osobně statečný člověk, brilantní ekonom a moudrý politik, navíc se vzácným smyslem pro humor, a tak nějak náš. Švejnar mi k srdci nepřirostl. Nějakou dobu jsem jej se zájmem pozoroval, když však začal lobovat pro penzijní reformu v režii penziních fondů, změnil jsem názor. Ten pán si na čestného jenom hraje a v podstatě se jedná o figurku typu Maria Montiho. Jeho plány na volební kampaň za 50-100 mil. Kč také zavání sviňárnou, protože politika nikdo pro jeho krácné oči nesponzoruje. Pokud se nyní, s podstupem času, tolik pohoršujeme nad tím, že nám dříve vybíral prezidenty Kreml, měli bychom se zamyslet, kdo a proč může asi platit ty sponzorské dary pau Švejnarovi.

Pekny clanek

Jen bych doplnil, ze CSSD se stala stejne jako VV jen nakupnim kosikem pro ODSku, ktera si tam nakoupi kdykoliv se ji namane nejakeho toho poslance, senatora, statniho urednika proste kdo je zrovna na sklade a je potrebny.

Tim, ze bude prima volba se ODSka zaroven odepsala protoze hazet do kosiku miliony obcanu na to rozhodne nemaji ani jeji kmotri. Urcite neprestanou krast proto aby byl jejich kandidat volitelny. To se bohda nestane aby ODSak od stolu hladovy utikal. Proto to tadsi odpiskaji nebo tam hodi jednoho co vypada aspon trosku nenapapane.

Jsem pro Svejnara. Ten tady s temi modrymi a orazovymi bolseviko- chameleony nema nic spolecneho.

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah