Fantazie o kandidátech na Hrad: Za ČSSD Zeman. Za ODS Švejnar.

Příští rok mezi 6. lednem a 5. únorem by se mělo rozhodnout o nástupci prezidenta Václava Klause, jehož mandát vyprší 7. března 2013. Poprvé v dějinách České (a Československé) republiky by hlavu státu měli volit občané přímou volbou, a nikoli jako dosud parlament. Stanoví to nedávno schválená novela ústavy, jež s výjimkou úpravy některých prezidentových kompetencí vstoupí v platnost letos 1. října. Zatím je to však jen teorie, byť parlamentní strany odprava doleva ujišťují, že legislativní skluz rychle doženou.

Stále totiž schází prováděcí zákon k ústavní novele o přímé volbě hlavy státu. Pro každý typ voleb – do Evropského parlamentu, Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR a do zastupitelstev krajů a měst a obcí – existuje speciální volební zákon a s přímou volbou prezidenta tomu nemůže být jinak. Projednávání zákona ve sněmovně je však teprve na začátku, a dokud návrh neschválí a totéž ve stejném znění, jak u volebních zákonů předepisuje ústava, neučiní Senát, nepodepíše jej prezident a nevyjde ve Sbírce zákonů, budou se přípravy na přímou volbu prezidenta odehrávat jen „nanečisto“.

reklama

Atraktivní zboží

Z tohoto důvodu jsou volební modely pro prezidentskou volbu, jak je začala už před několika měsíci zveřejňovat „on-line“ po internetu se dotazující agentura SANEP a poté i metodou „face to face“ Factum Invenio a Median, zatím spíš virtuální hříčkou, a nikoli „momentkou“ okamžitého stavu, jako jsou standardní průzkumy volebních preferencí a volební modely politických stran. Mediálně je však informace, že „už třetí průzkum veřejného mínění potvrdil Miloše Zemana v nejsilnější trojce prezidentských kandidátů, za Janem Fischerem a Janem Švejnarem“, jak uvedl deník Právo 9. května, atraktivním zbožím.

© ČTK

Jasným favoritem prezidentské volby se zatím jeví expremiér „úřednické“ vlády z let 2009 až 2010 Jan Fischer.

Čtenáři, diváci či posluchači po něm se zájmem sáhnou, aniž by mnohým či většině z nich vadilo, že je to realita ryze virtuální, neboť pánové Fischer, Švejnar ani Zeman ještě fakticky nikam nekandidují, poněvadž bez prováděcího zákona zatím ani nemohou. Nicméně i výzkumy virtuální reality dokážou zachytit náladu ve společnosti, sympatie a antipatie lidí a jejich očekávání, a proto je potenciální kandidáti a politické formace, jež za nimi stojí, pečlivě sledují, byť je před veřejnosti bagatelizují.

Dosud zveřejněné modely prezidentské volby se shodují, že deklarovaná volební účast je o deset a více procentních bodů vyšší, než jaká bývá ve volbách do sněmovny. Zajedno jsou také v tom, že žádný z předpokládaných kandidátů by nezvítězil už v prvním kole volby, poněvadž by nezískal více než 50 procent odevzdaných hlasů. A do třetice jsou svorné v pořadí na prvních třech místech.

Výsledky průzkumů

Jasným favoritem se jeví expremiér „úřednické“ vlády z let 2009 až 2010 Jan Fischer se ziskem hlasů v prvním kole 24 až 33 procent, na druhém místě je profesor ekonomie, Čechoameričan Jan Švejnar, přibližně s 18 procenty. Společnou charakteristikou „vedoucí dvojice“ je ostentativně střežená nadstranickost a nezávislost. Až na třetím místě je první stranický kandidát.

© ČTK

V primárkách ODS, které odstartovaly minulý týden v regionu „Východ“ (Pardubický a Královéhradecký kraj), s přehledem zvítězil Přemysl Sobotka.

V případě Miloše Zemana (jedenáct až dvanáct procent) se však sluší použít vzhledem k dynamickému nárůstu jeho příznivců spíš formulace „už na třetím místě“. Zeman přitom nenabírá příznivce coby „spojitá nádoba“ Strany Přátel Občanů Zemanovci, jíž povyskočily preference jen v několika průzkumech, ale především odjinud, v neposlední řadě od příznivců ČSSD. Těch by podle zjištění Factum Invenio volilo Zemana 16 procent, zatímco místopředsedu ČSSD a v současnosti jejího jediného „kandidáta na kandidáta“ Jiřího Dienstbiera mladšího jen 11,7 procenta. Ten je přitom na žebříčku potenciálních prezidentských kandidátů až sedmý (4,5 až 5,3 procenta).

Pokud jde o ODS, druhý z údajně nosných pilířů zdejšího demokratického systému, její zatím dva kandidáti jsou na tom stejně neslavně. První místopředseda Senátu, ideologicky výrazný Přemysl Sobotka, je na osmém až devátém místě (4,6, respektive 3,5 procenta) a europoslanec, bývalý ostravský primátor a moravskoslezský hejtman Evžen Tošenovský, na šesté pozici (pět procent podle Medianu, Factum Invenio ho nezachytilo).

Kandidáti občanských demokratů

Prozatím nedobré vyhlídky dvou v úvahu připadajících kandidátů ODS nepřekvapují. Stranu ověnčenou „kmotry“ stíhá jedna aféra za druhou, její volební preference pro sněmovnu klesly k 17 procentům a Petr Nečas jako premiér i předseda ODS není dostatečně pevný v kramflecích. ODS za minulé tři roky opustilo devět tisíc členů a nejspíš se od ní odtahují i respektované vědecké, kulturní a jiné veličiny. Jinak by totiž do první přímé volby prezidenta nasadila nějaký trumf, a nikoli jednoho z dvojice Přemysl Sobotka a Evžen Tošenovský.

© ČTK

Druhým kandidátem občanských demokratů je bývalý ostravský primátor a moravskoslezský hejtman Evžen Tošenovský.

Přitom pokud ODS nedopadne dobře v říjnových volbách do krajských zastupitelstev a do třetiny Senátu, výchozí situace jejího kandidáta pro přímou volbu prezidenta může být tristní. Nepředbíhejme však!

Zatím je ODS ve fázi, kdy svého kandidáta teprve vybírá ve vnitrostranických primárkách. Odstartovaly minulý týden v regionu „Východ“ (Pardubický a Královéhradecký kraj), kde s přehledem zvítězil Přemysl Sobotka. Primárek se tu však zúčastnilo pouze 30,5 procenta členů ODS, což není mnoho Pro ty ostatní buď nebyl žádný z obou kandidátů „ten pravý“, nebo mají k přímé volbě – ostatně jako ODS po léta – negativní vztah, či stranické řady propadají apatii, což se projevuje i malým zájmem o primárky.