Evangelík Joel Ruml: Šíbři a finančníci u nás „neparkují“

Joel Ruml je nejvyšším představitelem Českobratrské církve evangelické, která vznikla v roce 1918 a k níž se podle posledního sčítání lidu hlásí více než 50 tisíc věřících. Je také předsedou Ekumenické rady církví (ERC), která vedle České biskupské konference a Federace židovských obcíc tvořila takzvanou Církevní komisi, jež s vládou vyjednávala o podobě návrhu majetkového vyrovnání státu s církvemi.

ČESKÁ POZICE s předním aktérem vyjednávání církevních restitucí hovořila o tom, co majetkové vyrovnání bude znamenat konkrétně pro jeho církev, k níž se po Církvi římskokatolické hlásí nejvíc lidí. Padly i dotazy, zda se okolo této církve kvůli restitucím už nemotají různí finanční šíbři. Zatím prý jde jen o elegantní nabídky. „Přínosem církevních restitucí pro naši církev je, aby společnost poznala, že nejsme žádní uchvatitelé ve stylu ‚Pojďte k nám, ať je nás víc‘. Ale že nabízíme možnost rozvíjet se duchovně,“ říká mimo jiné Ruml.

reklama

Míč mají poslanci

ČESKÁ POZICE: Věříte, že současný vládní návrh na vyrovnání státu s církvemi bude schválen? Neobáváte se, že vzhledem k těsné většině Nečasovy vlády ve sněmovně by například někteří poslanci ODS, kteří mají k návrhu výhrady, mohli tuto věc ještě potopit?

RUML: Mnozí z poslanců hrají o svou pozici nehledě na faktickou věc. Všichni si uvědomují, že jejich hlas má váhu, ale někdy se vyjadřují k věcem, které jim příliš blízké nejsou. Přál bych městům a obcím, aby co nejdříve mohly disponovat majetkem, který je na jejich území. Bylo by správné církevní restituce dotáhnout do konce. Nejsem ale člověk, který by to chtěl uskutečnit za každou cenu. Odpovědnost nechávám na poslancích, ať se pořádně zamyslí. Ať nechají stranou populistické ohledy na nálady veřejnosti, které jsou velmi vrtkavé.

ČESKÁ POZICE: Měla by se vláda na návrhu církevních restitucí shodnout s ČSSD? Aby se po příštích volbách případně nestalo, že sociální demokraté návrh na vyrovnání výrazně změní…

Nejsem člověk, který by církevní restituce chtěl uskutečnit za každou cenuRUML: Kompromis by samozřejmě dobrý byl. Jedna věc je taková ta oficiální tvář politiky, jak se politici tváří navenek, když se na ně voliči dívají v televizi. Druhá věc je kuloárová politika. Z toho, co prosakuje, vyplývá, že leccos z vládního návrhu by pro některé sociální demokraty bylo přijatelné, ale navenek to nemohou před voliči říct. Pracuji s tím, že tu máme legitimní vládu, která si dala za úkol toto téma vysvětlit. Je na vládě, jaký způsob prosazení najde.

Pokud by situace měla zajít do stadia, kdy církevní restituce zatřesou vládou a měly by být nové volby, pak i z nich vzejde nějaká nová vláda. A bude zase na ní, jak k problému přistoupí. Třeba začneme jednat úplně od začátku nebo se změní jen některé problematické body pro novou vládu. Tak je prostě rozložena moc v naší zemi.

Žádné uchvacování dušiček

ČESKÁ POZICE: Pro vaši církev, která nedostane zpět takové množství majetku jako římskokatolická církev, by asi bylo výhodnější, kdyby byl schválen současný návrh, jenž kromě roviny vrácení konkrétního majetku počítá i s finančními náhradami za nevydaný majetek. Finanční kompenzaci ale sociální demokraté odmítají.

RUML: Jedna věc je, co teď ČSSD říká z opozičních lavic. Bylo by tomu tak i ve chvíli, kdyby byla u vlády? I v ČSSD je řada věřících, kteří mají zájem na vyřešení této věci. Předpokládám, že i ČSSD by s církvemi vyjednávala.

ČESKÁ POZICE: Čím je současný návrh církevních restitucí výhodný pro Českobratrskou církev evangelickou?

Jedna věc je, co teď ČSSD říká z opozičních lavic. Bylo by tomu tak i ve chvíli, kdyby byla u vlády?RUML: Už od roku 1993 se učíme být nezávislí na tom, co nám dá a slíbí stát. Spoléhat se na stát je vrtkavé, stačí ‚změna větru‘ a moci a vše je jinak, než jak bylo slíbeno. Snažíme se vychovávat tak, abychom všechno, co dostaneme, brali spíše jako dar, na kterém není tato církev existenčně závislá. Ale jako dar, který nebudeme konzumovat pro vlastní existenci. Tento směr je nastaven v této církvi od roku 1993.

Naše církev se učí nést náklady svého života sama. Teď je pro nás důležité slyšet, k čemu se stát rozhodne a co bude garantovat, abychom věděli, jak to vše poskládat. V naší církvi proto vyjednávání restitucí nevyvolává strach. Nejsme v pozici chvění se o svůj osud.

ČESKÁ POZICE: Co si slibuje vaše církev od majetkového vyrovnání? Využijete prostředky pro šíření osvěty? Nebo se budete snažit získat nové „sympatizanty“?

RUML: Prvotním smyslem církve není získávat členy, jako je tomu v případě politických stran. Existence církve tu je kvůli něčemu jinému. Když církev nemá být formovaná pro moc ve světě a ve společnosti, neznamená to, že nechce mít vliv na myšlení člověka – aby se mu dostalo co nejvíc podnětů, které ho kultivují a rozvíjejí. U nás existuje relativně velká skupina lidí, kteří mají našlápnuto k víře – jakékoli. Církev je tu pak od toho, aby nabídla a podpořila lidi v jejich ‚hledání‘ takové víry, která jejich život dobře rozvine a zušlechtí.