Cyril Svoboda: Nevyřešenými restitucemi stát církve umlčuje
Dokud bude církev závislá na státu, nelze od ní očekávat kritický názor. Například že určité vládní opatření je v rozporu s jejím učením.
Cyrila Svobodu, který spojil své služby s KDU-ČSL, si pamatujeme nejen jako člena několika vlád a dvojnásobného předsedu strany, ale také jako důležitého hráče ve věci majetkového vyrovnání státu s církvemi. Nejvíce to bylo patrné v roce 2008 v době prezidentské volby, kdy doufal, že výměnou za hlasování lidovců pro Václava Klause podpoří občanští demokraté zákon o církevních restitucích. Což ale nakonec překazil rebelující poslanec ODS Vlastimil Tlustý.
Po neúspěšných volbách v roce 2010, kdy lidovci vypadli z Poslanecké sněmovny, se Svoboda věnuje hlavně vyučování na několika vysokých školách. Přesto má vzhledem ke svému dlouholetému působení ve vrcholové politice k restitucím stále co říci. ČESKÁ POZICE s bývalým šéfem KDU-ČSL vedla rozhovor o nedostatcích současného vládního návrhu majetkového vyrovnání s církvemi a o jeho alternativním návrhu, jak se s restitucemi vypořádat.
Svoboda pochybuje o tom, že by se parlamentu podařilo vládní předlohu církevních restitucí schválit. Dokumentuje to na příkladu smlouvy mezi Českou republikou a Svatým stolcem. „Parlament ani není schopen ratifikovat česko-vatikánskou smlouvu, která je pro restituce důležitá. Smlouva stále nebyla ratifikována, což znamená, že tam chybí vůle,“ míní.
Stát hraje podle Svobody celou dobu s církvemi hru. „Myslím, že církevní restituce nikdo nikdy nechtěl. Vidím to jako největší problém, protože to, že se otázka restituce neustále otevírá, vytváří situaci, ve které jsou církve vůči státu až příliš loajální. Žádná z církví neví, která že strana postaví ministra kultury, ministra financí, či kdo za jakou stranu bude premiérem. Takže je to taková hra na očekávání, kdy se církvím říká: ‚Počkejte, dostanete to cukrátko, kterému se říká restituce. Nebojte, narovnáme to.‘ Jenomže ono se tak nestane,“ vyvozuje Svoboda.
Samofinancované církve
Dle návrhu Nečasovy vlády by vedle navrácení části majetku měla být sedmnácti církvím v příštích třiceti letech vyplacena finanční náhrada 59 miliard korun. K tomu Svoboda poznamenává: „Naturální restituce, to znamená majetek, nechť stát vydá. Církve tento nárok nepochybně mají. Zpochybňuji však naivní víru, že stát dodrží závazek plnění finanční náhrady. To je opovážlivé spoléhání se na Boží prozřetelnost. Třicet let, po které by se finanční n áhrady vyplácely, je tak dlouhý čas, že vůbec netušíme, co všechno se v jeho průběhu může stát.“
Něco jiného by prý bylo, kdyby tuto pohledávku církve prodaly institucím mimo Českou republiku. „Například Mezinárodnímu měnovému fondu, který by si pohledávku od státu nějakým způsobem vyrazil,“ dodává Svoboda.
Pokud by církve prodaly svou pohledávku například Mezinárodnímu měnovému fondu, ten by si ji od státu už nějakým způsobem dokázal vymociMísto finanční náhrady by mělo být podle bývalého šéfa KDU-ČSL definováno přechodné období pět, sedm let, ve kterém by se církve naučily samofinancovat a vybírat peníze mezi věřícími. „To by strávili i sociální demokraté. Bylo by to zkrátka přechodné období před samofinancováním. Bylo by to elegantní a poctivé,“ domnívá se.
S takovým návrhem řešení podle Svobody nesouhlasila v roce 2007 Česká biskupská konference. „Se zlou jsem se potázal. Byla to velmi negativní reakce, že bych tím prý uvrhnul církve do chudoby. Já však zdůrazňuji, že členové církve – tím jsem i já – primárně nesou odpovědnost sami za sebe. Když jsem před lety své řešení nabízel biskupům, olomoucký arcibiskup Jan Graubner řekl, že faráři by se v kázáních museli přizpůsobovat tomu, kdo je jejich největší mecenáš ve farnosti. Neměl ale pravdu, protože tím hlavním mecenášem je dnes stát, který sedí v první lavici. A všechny církve si dávají velký pozor, aby si to se státem nerozházely,“ řekl Svoboda.
Podle něho bude veřejnost obrovskou sumu peněz, které by církve od státu dostaly ve formě finanční náhrady, vnímat negativně. „Když se lidé dozvědí, že církve dostanou takové peníze, ztratí motivaci církvím přispívat. Přitom církve musejí být vnitřně soudržné a lidé v nich musejí spoléhat sami na sebe,“ dodal bývalý šéf lidovců.
A co na to zemědělci?
Některá tvrzení odpůrců majetkového vyrovnání, že církev je veřejnoprávní, a nemůže tedy restituovat, považuje Svoboda za báchorky. „Vždyť už v roce 1990 byl schválen zákon o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací. Už tím moderní demokracie po roce 1989 uznala církev jako subjekt způsobilý restitucí,“ myslí si o naturální části církevních restitucí.
Obává se však, že projde-li vůbec návrh parlamentem, mohl by posléze narazit u Ústavního soudu. „Návrh nyní pravděpodobně projde ve sněmovně, stoprocentně ale nebude souhlasit Senát (v něm má levice, která s vládním návrhem zákona nesouhlasí, většinu – pozn. red.). Návrh vrátí zpět do sněmovny a bude bitva – bude se počítat každý jeden hlas. Projde-li to poté znovu sněmovnou, je tu Ústavní soud. Pokud dostane otázku principu rovnosti, která se týká finanční náhrady, bude to porovnávat s tím, zda takovou podporu dostali například zemědělci,“ předpovídá další vývoj Svoboda.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlaste nebo zaregistrujte.
Přeposlat
Verze pro tisk
Komentáře
ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.
Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.
Děkujeme vám za pochopení.
Těžko k tomu něco říci. O
Těžko k tomu něco říci. O exministra Svobodu by si dnes dost lidí, ani já neopřel0 ani kolo. Jestli on církvi vytýká ticho, může být rád, pokud mu jeho zpovědník má-li nějakého, neomlátil v tichu ale o to víc o hlavu jeho známý majetkový soud. Asi k tomu nedošlo, v opačném případě by se již dávno kál v jeskyni a živil kořínky.
V e Svobodově tvrzení je mnoho sporných věcí. např "prošustrování" předlistopadvého kreditu církví a personální obsazení. Ono to je těžké - předlistopadové kněžstvo bylo pro-paxteriérováno, pro katolického věřícího byl svým způsobem akceptovatelný i pax-kněz prostě proto, že pro věřícího je nejvyšší autoritou Bůh, nikoliv chybující člověk. O uzavřených (jak jinak) církevních společensvých a o církevních "disidentech" neměla sekulární veřejnost potuchy a tišší kněží zprostředkující svým ovečkám slovo Boží vnější svět nezajímali. Popularita církve okolo r.1990 byla částečně pěnou dní doby a projekcí lidí co o ní moc nevěděli ale těkali po nových idolech, církev, Havel, Klaus... než pěna opadla. Kvalifikovat to jen jako prošustrování tehdejšího velkého kreditu je hloupost, na pěně stavět nešlo. Kardinálu Vlkovi se tradičně vyčítá, že namísto o církev, staral se o majetek. Zapomíná se např. nemalé úsilí v prvých letech o vyčištění (částečné) teolog.fakulty.....A na Svatovítskou katedrálu proti církvi nasadil stát resp. státní televize erudovaného demagoga, tu "historika", jindy "publicistu" Mahlera, jen připomínám, že v době, kdy Milada Horáková visela na provaze a kati spolu se soudružkou Polednovou jedli salám a čekali, kdy se udusí, ambiciozní kádr Mahler šéfoval vysílání pro mládež Československého rozhlasu. A po "plyšáku" svou špinavou práci odvedl dokonale, národ slzel, katedrála je "naše" podobně jako pivo a zlatí hoši z Nagana.
Otázka návratu majetku - osobně jsem zcela pro. I s vědomím, že velká část církve - faráři a ještě víc řeholníci kteří se dosud věnovali jiným věcem, nejsou na hospodaření s majetkem dost připraveni. Stařičký, sotva chodící kněz v... který se sám živí brambory a chlebem si stěžuje, že zaplatil dvacet tisíc za opravu vitráže "řemeslníkem" který mu otvor zvící dlaně přelepil střepem skla. Kněží velkého řádu v centru Prahy jsou nadšeni, že se správy jejich majetku ochotně ujme suverénní manažerka aniž si uvědomují, že si právě do kožichu nasazují veš která pod Bémem úspěšně rozchvacovala majek Prahy.... A obávám se, že část politiků tzv.vrcholných i místních, kteří na restituci tlačí, již mají políčeno na něco z očekávaného majetku, pěkná fara není k zahození, les se dá prodat. Kde jsou doby klášterů které zvelebovaly okolní krajinu s vizí desítek a stovek let dopředu.
Přesto či právě proto pane Schneidere považuji za podpásovku Vaši nedavnou radost nad čtenářovou připomínkou nešťastného prodeje domu Voršilek vedle Národního. Jako novinář víte, že nestačí aby informace byla pravda (byla) ale i jaký se jí dá motiv,váha a kontext. Na druhé straně týchž vah je třeba rožďalovický farář který si neuměle spravuje 40 let starou fiatku aby mohl jezdit za farníky a jako za komunismu i dnes spravuje střechu kostela který je sice dominantou okolí ale peníze nejsou. Na jednu stranu gaussovy křivky dejte Cirdu Svobodu a poslance co si v parlamentu právě potřebují zbudovat kapli, na druhou stranu křivky patří zesnulý Augustin Navrátil a jemu podobní, teprve po seriozním zvážení (!), kde je je vrchol a váha křivky, pak teprve soudit a radit. A.Navrátila jsem zmínil - byl pojem. Hromada jiných obětavých dělá tady a teď, sůl země, v sociální sféře jich je neskonale víc, než odpovídá reakci žurnalistů. Graubnerův Mercedes je vidět víc.
Abych to zkrátil - církev katolická má problém kam jde, mazlavým VIP jako zmíněný Graubner s jeho přihřátými kněžími lze těžko věřit cokoliv. Kardinál Duka obávám se, nechtěně pro církev dělá víc, než se zdá. Hovoří-li se o jakés takés vnitřní obrodě, tento hradní pytel loje, či jak jsem nedavno zaslechl trochu surové "modrý paxteriér", i přes vertikální loyajálnost typickou pro katolíky, tak pro kritičtější část věřících je mementem jak dobudoucna opravdu, ale opravdu ne.
Veškerý majetek, byť v soukromých rukou, v nějaké míře spoluvytváří bohatství celku. Jsem přesvědčen, že v případě restituce bude církev (církve) pod takovým drobnohledem farníků i (víceméně nepřejícího) okolí a majetkové přehmaty ke kterým při tom množství nutně dojde, budou natolik medializovány, že suma sumárum zrovna tento majetek bude spravován efektivněji a rozchvácen bude relativně méně, než běžné veřejné statky rozkrádané skupinami okolo politických klanů ať přímo, či skrze předraženou správu a údržbu. Ergo - majetky kdysi znárodňované a nyní oddělené pro církve ve skutečnosti ponesou větší celkový prospěch, než sousední veřejné statky. Nemohu si pomoci, mezi lidmi co "chodí do kostela" je v souhrnu cynismu a zlodějny méně, spolupatřičnost a sociální cítění větší. Zdravím.
Vy znáte celý kontext
Svobodova majetkového soudu, že tak příkře soudíte? U těch Voršilek byl kontext ještě širší, než je vám asi milo: jeden federální poslanec mi tehdy řekl, že církev dostala i to, co by nikdy nemohla doložit, ale nechalo se to být, "protože trpěla". No, tak si to dejte dohromady s tou "pěnou", kterou správně nazýváte rádoby církevní kredit, a pochopíte mé stanovisko - obzvláště, když si k němu na druhou stranu přičtete můj podpis na Navrátilově petici. Ano, ovšem, ta se netýkala majetku. Takže církev na něčem stavět mohla, ale nebylo to nic, co by se dalo obchodovat na burze. A jestli máte za to, že by církev měla být na hospodaření s majetkem "více připravena", než je dosud, nepřejete jí podle mého mínění nic dobrého.
Pominu vaši neuvěřitelnou naivitu in puncto vnitrocírkevní majetkové kontroly, i vaše jednostranné historické exkursy, protože by bylo nutné doplnit ještě o mnohé jiné, včetně církevních, aby ten obraz minulosti nabyl plastičnosti.
Nemohu však pominout váš zcela podpásový argument "ad hominem", který ovšem nemůže nic měnit na tom, zdali má Mahler pravdu. To je opravdu trapná demagogie. Vzpomeňte si na Písma svatá - zpochybňuje někdo Pavlovy spisy odkazem na jeho minulost? Dejte si studenou sprchu a pokání mlčením!
Ó vy malé víry
Vážený pane Schneidere,
Svůj text jsem psal k ránu, nekrátil, namísto zobecnění jsem uvedl příklady a Vy jste zřejmě usoudil, že to je „vše co vím“.
Českým prokletím je nekonečná diskuse vedená ze vzájemně krajních pozic, skutečnost bývá mezi. Proto jsem zmínil Gaussovu křivku. V Holandsku se učí na základní škole, nikoliv v matematice ale ve společenských předmětech. S jejím vědomím se diskutuje o dopravě, plánování, prospěšnosti veřejných projektů…ta země prosperuje. Doporučuji namalovat si ji na zeď a kouknout se vždy, až budete zaťatého názoru ve věci, která, aby se pohnula, potřebuje vzájemné pochopení. Lenka Procházková ani hradní Professorissimo věru nejsou příklady diskutérů schopných vnímat i něco jiného než svůj zaťatý kolovrátek. Vy i já, jak jsem pochopil, vidíme v katol. církvi rozpory a velký deficit u „kléru“. Skutečnost, že Vy vidíte sklenici poloprázdnou (či prázdnou) a já poloplnou Vás vedla k mistrování a doporučení, abych si dal studenou sprchu a pokání mlčením. Takže:
a) C. Svobodu nehodnotím (jen) podle dědického soudu, ten je mi jedno, o soudnictví nemám iluze. Nejvíc ten žvátora bez potřebné sebereflexe poškodil lidovce, posílil široce sdílený názor na ně, jako na oportunní korouhvičky. Pro mne C.Sv. patří přesně mezi ty, které jak jinde na ČP říká MUDr. Hnízdil – je třeba vybagrovat. Jeden z mála, kdo nebyl této krevní skupiny byl Jiří Čunek a také byl nomenklaturou sestřelován až posléze sestřelen, připadal jsem si tehdy jak za hilzneriády. Soudce Cepl se ukázal jako chatrný stín svého otce, když sice popravdě jmenoval jednu polovinu justiční mafie která z toho Čunka dostávala, ale slovem nezmínil druhou polovinu justiční+policejní+STBácké mafie, která do toho pod taktovkou ODS/ČSSD Čunka uvrtávala. Polopravda horší lži. Trochu jsem ujel, takže k restitucím:
b) K Voršilkám – můj názor byl shodný s Vaším, šlo o chybu. To Vám bylo málo, takže kontrujete, „jeden federální poslanec mi tehdy řekl, církev dostala i to, co by nikdy nemohla doložit…“ Kauzu jsem měl ne od poslance ale od advokáta, který věc dokonale znal a právě se rozhodoval na kterou stranu je pro něj (!) výhodnější pracovat.
Kdyby se ten Vševěd podíval jak živoří hromada far, zpíval by jinou. Vámi zmíněnou vnitrocírkevní majetkovou kontrolu tuším. Ale také doufám, že vše má svůj vývoj. To je ta Vaše poloprázdná a moje poloplná sklenice.
c) K Mahlerovi – podpásovka? Počátkem 60. let, bylo mi třináct, dostal jsem jeho knihu pro mládež, režimní šunt. V létě 89 jsme se u rádia chechtali že Milouš to už může zabalit. Z RFE, která již nebyla od ledna rušena a v mém zaměstnání s ní souhlasili i partajníci, tak kromě jiných, kteří si sem honem zajeli zlepšit kádrový profil se odtud ozval i Mahler a svým nenapodobitelně zduřelým způsobem národu sdělil, že socialismus není dobrý. O tom, že poč. 50. let, tedy v době věru hnusné, vedl mládežnickou redakci v rozhlase, jsem se dozvěděl mnohem později a pouze to dokresluje obraz. Opakuji – pro „Katedrálu“ si nemohla ČT najmout pracovitějšího a mazanějšího demagoga.
d) Odkaz na minulost a dílo Sv.Pavla a kontinuální produkci Z.Mahlera je metodický nesmysl.
e) Vaše reakce ve mně utvrdila ekonomický názor, že pokud se (ostatně nevelká) část společenských statků dostane do rukou církve resp. církví, bude hospodaření s tímto majetkem pod lepším drobnohledem, a ponese větší celospolečenský prospěch než majetek jiný. Než se tak případně stane, doporučuji obrátit Vaši kritickou pozornost třeba na Pozemkový fond, na hospodaření většiny hejtmanů, na promrhání EU peněz o kterém se obecně žvaní a prakticky nic nedělá přestože právě tady a těď přišly vniveč peníze srovnatelné s celou letitou církevní kauzou, na tiché a obrovské majetkové úniky v posledních okamžicích Fischerovy vlády. Zanedlouho se bude volit prezident.
g) Studenou sprchu si dávám, pokání mlčením Vám nenakazuji, katolík nejsem. S pozdravem.
Nevím, kde žijete.
Protože ač se zdá, že třeba problematiku katolické církve nahlížíme bez zásadnějšího rozporu, najednou vedete ujetou litanii o Čunkovi a jakési "justiční+policejní+STBácké mafii". Asi nevíte, jak jste mne tím urazil, protože jste případ sledoval přinejlepším z rychlíku a vedete takové ostré a naprosto nepodložené soudy. Kdybyste ten případ sledoval z dostatečné blízkosti, musel byste narazit i na tzv. Výbor na obranu Marcely Urbanové, jehož jsem měl tu čest být členem. A to přesto, že se mi do toho nechtělo, protože člověk má svých starostí dost. Když jsem se ale po této nabídce (stát se členem toho Výboru) rozmýšlel, studoval jsem kolem toho případu, co se dalo - a zhrozil jsem se a už jsem neváhal a členství jsem přijal a nelituji toho. Nikoliv Čunkovi se dělo příkoří - ten jen nepatrně slízl důsledky své chamtivosti a nestydatosti. Ještě je toho totiž mnoho, co zůstalo nedořešeno. A vůbec nehraje roli, kdo se kolem toho případu následně přimotal a přihřál polívčičku. Základ je úplně jinde a je prostší a může si za to Čunek sám. Pokračujte prosím ve studených sprchách, aby vám to, co je podle vás "za světem", nezakrývalo prostý pohled na svět, který je začátkem jakékoliv analýzy.
S Mahlerem jste se nevypořádal, ani trochu. A jelikož to víte, odmítáte "metodicky" srovnání s apoštolem Pavlem, aniž byste toto tvrzení jakkoliv podpořil, čímž zůstalo bezcenným.
Souhlasím však s vámi, že se toho rozkradlo strašně moc - ale církev, jak správně podotknul zase Cyril Svoboda - nevydala dosud ani hlásku. Zřejmě jí ty laxní kontrolní mechanismy z nějakého důvodu nevadí, což je přinejmenším podezřelé. A to, uznejte sám, nabourává ten váš předpoklad větší kontroly církevního hospodaření - už jen proto, že k číslům státu se člověk dostane těžko, ale k církevním nebude mít vůbec nárok.
Proto je jediným slušným řešením ono francouzské (veškerý majetek patří státu a je církvím pronajat za symbolickou cenu). A nepoužívejte prosím pseudoargument o státu coby horším hospodáři, který má na mysli firmy prosperující, kdežto já bych musel demagogický obraz světa, skládající se pouze a jenom z prosperujících firem, doplnit o ty beznadějně zbankrotované a krachující teď i v budoucnu.
pěkný den přeji
Vážený pane SchneidereO
Vážený pane Schneidere
O případ, ač pražák jsem se začal zajímat, jakmile rozhlas sdělil, že případ dostal státní zástupce který si vzal krátce na to dovolenou (!?) a držel vládu v šachu. Kdo by si něco podobného dovolil kdyby nevěděl, že si to dovolit může, resp. to má v zadání. Dvojnásob jsem se začal zajímat, když mi pramen nezávislý na p.Čunkovi sdělil, že v r.1990 předseda občanské komise p.Hučín a její místopředseda Čunek zveřejnili dr. Obsta jako člověka s vazbou na místní STB.
Je pozoruhodné jak blízko máte k soudům typu "viděl z rychlíku".
Byl-li jste ve výboru na obranu M.U., inu, Vaše vysvědčení, nemám k tomu co říci. Urážejte se jak chcete.
Chamtivost na MMR , skrze které tekly EU peníze se dělá jinak, než pitomým "půlmilionem v obálce" dobrým tak pro TV zpravodajství pro méně inteligentní.
Za Čunka vydaný "Návrh koncepce...deprivovaných...romského etnika" je jediný mně známý konzistentní materiál na toto téma. Připomíná mi britské municipální přístupy z 90. let které považuji za dobré.
Politickou němotu zmíněnou nyní C.Svobodou (proč nyní?) jsem (jsme) konstatovali před 10 lety, obyčejný člověk měl v mediích méně místa než dnes, dost nás trápila. Před C.Sv. ji přiznal a popsal např i V.Malý. Přesto pro mne je ta číše poloplná. Je-li pro Vás zcela prázdná, divím se, že jí věnujete tolik emocí. Možná by Vás rády angažovaly Halo noviny.
Zdravím.
PS. Jen doufám, že za 2000 let se společnost nebude opírat o Mahlerovy dopisy. I když - to již mi asi bude celkem jedno.
PPS - ve státním kostele se výborně provozuje např. hospic a organizuje se terénní péče farnic, které ji sponzorují ze svých důchodů.
Zmatek nad zmatek.
Je vidět, že o případu nic nevíte, o to víc však o něm povídáte. Ta záležitost s dovolenou je opravdu komická. To by si pak státní zástupce nesměl vzít dovolenou nikdy, protože vždycky nějaký případ před dovolenou dostane. Hodné pozoru by bylo, kdyby po přidělení případu si naopak třeba plánovanou dovolenou nevzal. Víte něco o tom, jak dlouhá byla ta dovolená, z jakého důvodu si ji vzal - a zdali si ji předtím třeba neplánoval? Jestli tyto detaily nevíte, vaříte zcela podjatě z vody.
"Vazby" na StB - jste komický, stejně jako umanutý Hučín, kterého znám dlouho, a jemuž by prospěly ne studené sprchy, ale skotské střiky. To je klasický příklad člověka, který chce "debolševizovat" společnost, ale používá k tomu typicky "bolševické" metody. Podobně jako neslavně proslulí Pavel Žáček a Jaromír Štětina. Od nich se nechat "debolševizovat" může jen skutečný milovník sado-maso. - Takže prosím, jaké "vazby" na StB shledáváte u dr. Obsta závadnými, které by mohly hrát roli v kauze Čunek?
Vaše pokusy urážet jsou - vzhledem k vašim osobnostním rysům, jímž dáváte nestydatě veřejně vyniknout - naprosto nezpůsobilé. Jste navýsost trapný.
Díky
Pane Schneidere,
Názory se mohou lišit. Vy již poněkolikáté, konstatujete, že Vy víte a přispěvatel nic, věcně uhýbáte, sklouzáváte do osobní roviny a míra osobních invektiv je větší než malá, není důvod pokračovat.
O výboru na obranu té zázračně prozřevší dámy jsem věděl, Vaši přítomnost jsem omlouvám se, nezaznamenal, výbor jsem chápal jako účelové seskupení s nečistým cílem, jména pěšáků, mně neznámých lidí mi byla fuk. Zvažte ty Haló noviny, východiska i metoda by odpovídaly. Škoda, že již nevychází Denní telegraf.
Já se dám do sebe a přes mé osobnostní rysy udělám vše, aby mé pokusy urážet byly nikoliv nezpůsobilé ale aspoň trochu způsobilé.
Naposled zdravím.
Že byste zkusil být alespoň někdy konkrétní?
Vaše plané žvásty mi chybět nebudou. Chyběly by mi vaše kritické názory, kdybyste byl schopen je věcně podložit. To ale není váš případ. Píšu věcný argument své nechuti k vašim příspěvkům: podívejte se na svůj poslední. Poněkolikáté prý cosi konstatuji (aniž byste ocitoval jeden konkrétní případ).
O urážkách darmo mluvit - výbor jste chápal jako "účelové seskupení s nečistým cílem", z čehož vyplývá vaše chorobná předpojatost a soběstřednost, čirý solipsismus: soudíte, aniž byste co znal (což přiznáváte, že jste o Výboru nevěděl nic - konkrétně na mé účasti to je průkazné). Toto je věcný důkaz chabosti vašeho přístupu, který mohu právem tvrdě kritizovat, a můžete klidně opakovat své bezzubé nářky: vidoucí vidí, jak to je. S těmi pokusy urážet jste nejen trapný, ale i nudný. Vítám vaše poprvé moudré rozhodnutí "naposledy pozdravit".
A ještě zprostředkovaný hlas "odborného lidu":
"Cyril S. při jednáních o církevním majetku z devadesátých let 'kopal první katolickou ligu' a vynikal podivuhodnou 'pružností' myšlení. Svým tlačením na pilu zapříčinil nepřijetí smlouvy s Vatikánem. Činil to s takovou neohrabaností, že to budilo dojem, že nepřijetí smlouvy je jeho cílem. (Samozřejmě to tak není, z té prohry se ještě nevzpamatoval.) Cyril se nepochybně nesmířil s tím, že by natrvalo opustil politickou karieru. U lidovců má dveře zavřené, a tak to zkouší u socialistů. Proto ono francouzské řešení. Leč není důsledný. Vydat nemovitý majetek - to by chtěl. Starat se o kostely - to by nechtěl, to ať dělá stát.
Problém však je, že onen nemovitý majetek, který by se měl vydat, byl určen převážně na hrazení nákladů údržby, oprav a provozů kostelů."
církevní restituce
Jestli jsem správně pochopil články zde na internetu, na členy vlády byly podány žaloby kvůli církevním restitucím. Proto, že pozemky, které mají být katolické církvi vráceny prý původně vůbec nebyly jejich majetkem, ale církev je měla pouze státem "propůjčeny". "Navrácení majetku" se tedy děje protiprávně. Má se vracet něco, co církvi nikdy nepatřilo.
Z tohoto pohledu jsou řeči pana Svobody jen účelovým "koho chleba jíš, toho píseň zpívej".
Omyl
Dobrý den,
mýlíte se. Naturální část restitucí se týká majetku, který budou muset farnosti a kláštery doložit papírově, že jim patřily. Psali jsme o tom například v tomto článku: http://www.ceskapozice.cz/byznys/podnikani-trhy/cirkevni-sok-test-necasovy-barky
O.K.
Církvím chybí hrdost!
Cyril Svoboda pojmenovává největší současné hříchy (asi nejen) katolické církve. Plánovaný handl (restituce za zvolení prezidenta) rozhodně církvím na prestiži nepřidal. Takových po majetku chamtivých subjektů tu máme víc, a zajdou-li takovéto církve na úbytě, celkem se nic nestane.
Církevní restituce (nebo spíše obdarování) by jistě našlo neskonale větší obecnou podporu, kdyby církve nebyly tak připosražené (podle Svobody "loajální"), úlisně se lísající k dávající ruce. To je až trapné!
Dost drsnou předpověď vyslovil Cyril Svoboda - odhaduje, že církve jsou ochotny své (domnělé či skutečné) pohledávky prodat do zahraničí někomu, kdo to zpětně ze státu "vyrazí". Případný termín, dobře charakterizující "duchovní obzor" a styl církve (kdysi) svaté.
Pěkně znovu Cyril Svoboda opakuje, aby si to každý zapamatoval, a aby odstranil jakoukoliv pochybnost v porozumění sdělenému: Hlavním mecenášem je stát a všechny církve si dají velký pozor, aby si to se státem nerozházely. --- Tak v takovéto kondici jsou církve (resp. hlavně jejich vedení), že se plazí před mecenášem v očekávání, že jim bude nasypáno do žlabu!
Svoboda drsně pokračuje vzpomínkou na morální autoritu církve za "totality", kterou již téměř prošustrovala. "Dokud bude církev ekonomicky závislá na tomto státu, nebude se z logiky věci vůči němu vymezovat. Neslyšel jsem katolickou církev říkat, že opatření některého ministra je v rozporu s učením církve."
Toto je brilantně formulovaná pointa problému. Ó vy, malé víry! pravil kdysi křesťanský klasik.
Jsem si zcela jist, že kdyby se církev hrdě a statečně a v souladu se svým učením vymezila proti státu (tedy ve prospěch druhých, nikoliv svůj!!), už by dávno měla leccos majetkově vyřešeno, a nadto by měla společenské postavení, jaké ji nezajistí ani pozlacené kliky v arcibiskupském paláci.
Ale takovíto o majetky se třesoucí církevní hodnostáři jsou hanbou původního křesťanského učení (jehož zvěstování bylo vždy na penězích nezávislé). Svoboda to říká sice diplomatičtěji, ale říká - a tak nakonec není ani moc překvapivé, že se kloní k francouzskému modelu ! Bravo ! Tudy vede cesta !