Co můžeš udělat pro svou vlast?

Naučme se zacházet se státními symboly, jejichž poškozování postihuje zákon až desetitisícovou pokutou, vybízí Zdeněk Ondráček.

Politika
Zdeněk Ondráček | 02.03.2013
Úmyslné poškozování státních symbolů, mezi než patří i vlajka, je podle Zdeňka Ondráčka nešvarem nás Čechů.

V uplynulých dnech jsem snad na všech tuzemských televizních kanálech a také v dalších médiích opakovaně zaznamenal, jak si připomínáme slavné vítězství českých hokejistů na zimních olympijských hrách v roce 1998 v japonském Naganu. Růžička, Jágr, Hašek a spol. tehdy pod vedením dnes již zesnulého trenéra Hlinky vyhráli takzvaný turnaj století. Přízvisko získal díky tomu, že byla na dobu jeho konání přerušena kanadsko-americká NHL a mohli na něm startovat nejlepší hokejisté planety.

Očekávalo se, že turnaj vyhraje právě tým z Kanady nebo USA, popřípadě Ruska, ale nakonec to Češi světu „natřeli“ a odvezli si zlato. Pro hokejisty do Japonska přiletěl vládní speciál, po návratu do vlasti byli přivítáni jako největší celebrity a dostalo se jim i audience u prezidenta Václava Havla. Brankář Dominik Hašek, který se na výsledcích týmu významně podílel brilantním výkonem, byl davy fanoušků vzýván na Hrad a vítězství se později začalo přezdívat novodobý „Vítězný únor“.

I já jsem tehdy celý turnaj sledoval a jako správný patriot jsem našim hokejistům fandil. I já jsem cítil určitou pýchu, že jsem Čech a že jsme to světu zase jednou „natřeli“.

Uznávaný Remek

Je však nutno připomenout, že vedle sportovních úspěchů jsou i jiné významné události, na které můžeme být jako Češi hrdi. Vím, že vzpomínat na něco z doby před rokem 1989 se zase tak moc nenosí, ale i tehdy se udály věci, které Československo, potažmo Českou republiku, proslavily ve světě. Bylo by dobré a slušné je také připomínat.

Vladimír Remek je ve světě uznávanou osobností, a to dokonce více než v domovské zemi, pro kterou pracuje například v Evropském parlamentuJednou z takových významných událostí je let Vladimíra Remka do kosmu. Po sovětských a amerických kosmonautech byl právě on občanem třetí země, která se do kosmu podívala. Druhého března 1978 se odehrála událost, jejíž 35 výročí si v sobotu připomínáme (tedy možná někteří z nás) a která nás Čechy, respektive Čechoslováky zařadila na historické místo v dobývání vesmíru. Ať byla doba taková, jaká byla, a ať důvody k vyslání občana Československa do kosmu byly, jaké byly, historicky je tento fakt neoddiskutovatelný.

Vladimír Remek je ve světě uznávanou osobností, a to dokonce více než v domovské zemi, pro kterou pracuje například v Evropském parlamentu. Myslím, že právě on se nemalou měrou podílel na tom, že Česká republika má na svém území centrálu evropského globálního navigačního družicového systému, známého jako Galileo, což je obdoba amerického systému GPS a ruského Glonassu.

Je možné, že se Vladimír Remek v budoucnu stane českým velvyslancem v Rusku, kde by mohl zúročit své znalosti, zkušenosti i kontakty. Osobně si myslím, že by to bylo pro obchodní aktivity firem z České republiky v zemích bývalého Sovětského svazu přínosné, a Česká republika by tak alespoň formálně docenila tuto osobnost.

Vedle osobností, které dělají po světě ČR dobré jméno, máme i řadu těch, kteří dělají pravý opak. Osobně jsem se nejvíce zastyděl tehdy, když dosluhující prezident Václav Klaus ukradl protokolární pero při státní návštěvě v Chile. Žádná sláva není ani chování některých našich politiků v evropských institucích. Za vším tím negativním stojí většinou politici – lidé, které jsme si vybrali ve svobodných a demokratických volbách, aby nás zastupovali. Nezbývá tedy nic jiného než příště vybírat jinak a lépe.

Zamysleme se, až budeme zase fandit

Co můžeme pro dobré jméno naší vlasti ve světě udělat my? Třeba to, že se naučíme zacházet se státními symboly. Konkrétně mám na mysli státní vlajku a nápisy na ní. Zákon o státních symbolech České republiky, ale zejména zákon o užívání státních symbolů uvádí, že na státní vlajce nesmí být žádný text, vyobrazení, obraz, znak nebo odznak, kytice, smuteční závoj a nesmí být svazována do růžice a podle nesmí být používána v poškozeném nebo znečištěném stavu.

Tentýž zákon definuje přestupek, jehož se dopustí fyzická osoba tím, že zneužije, úmyslně poškodí nebo hrubě zneváží státní symbol České republiky, za což lze uložit pokutu do 10 000 Kč.

A podívejte se do hledišť stadionů. Nevím, proč mám vědět, odkud ten který fanoušek přijel. Zamysleme se nad tím, až budeme zase fandit a budeme hrdí na spoluobčany, kteří nám Čechům dělají ve světě dobré jméno. 

Zobrazit diskusi
Reakcí:12

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

Co muzes udelat pro svou

Co muzes udelat pro svou vlast? Co takhle zacit s tim udelat si poradek v tom jak ji nazyvame v cestine a anglictine? A to plati i pro pana autora. Pro vsechny normalni zeme pouzivame pri beznem styku a psani jejich zemepisne jmeno. Jenom v pripade Ceska to velke casti lidi i po 20 letech porad nejde asi proto, ze vubec nechapou rozdil mezi zempisnym jmenem, ktere se vztahuje k dane zemi bez ohledu na jeji momentalni statni zrizeni, a oficialnim politickym jmenem, ktere je vhodne pro oficialni prilezitosti, ale ne pro beznou mluvu a psani. Dukazem je samozrejme to, ze pro vsechny zeme v bezne reci a psani nepouzivame v zadnem jazyce oficialni politicka jmena. Chapu, ze pro mnohe jedince je toto nad jejich bezne rozumove chapani. Viz: http://www.czechia-initiative.com/

Vladimír Remek bavil husákovské Československo

svojí zmatenou mluvou z oběžné dráhy a na jeho účet se na pracovištích a ve školách národ dobře (a značně škodolibě) bavil.

Na oběžnou dráhu (nikoliv "do Vesmíru") se průměrný a obtloustlý pilot MIGu Remek dostal pouze a jen proto, že jeho otec, dvouhvězdičkový generál, byl vrchním velitelem československého vojenského letectva.

Není tedy důvod dělat ikonu z někdejšího průměrného-protekčního-vypaseného mladíka.

Dovolím si poznamenat,

že k té "zmatené" mluvě nám chybí srovnání třeba s tím, jak byste v té situaci mluvil vy (nebo já). Proto to není argument.

Do vesmíru se dostal také "pouze a jen" i proto, že prošel náročnými psychologickými a fyzickými testy a asi něco uměl (přinejmenším pilotovat nadzvukové letadlo - ostatně úroveň ruské kosmonautiky kromě některých ideologických zabedněnců nikdo nezpochybnil, nejméně pak jejich američtí kolegové). Co dáte na stůl ke srovnání vy? Také jste se chtěl stát kosmonautem?

Z Remka nikdo nedělá ikonu, to se hádáte sám se sebou. Remek ovšem dokázal udělat jako obchodní rada v Moskvě mnoho dobrého pro naše podnikatele, to se vám ovšem do té pavlačové tirády nějak nevešlo.

.....

Možná byl Vladimír Remek protekční dítě té doby, ale pokud vím neudělal národu ostudu, není za ním žádný skandál a celý život poctivě pracoval, byl a je prospěšný této zemi.  Můžeme toto uvést i o dnešních protekčních dětech?

Zákon je zákon

Ať je zákon o státních symbolech jakkoli a z pohledu kohokoli překonaný, je to zákon. Pokud chceme, aby jsem žili v právním státě, kde se zákony dodržují, tak musíme dodržovat i tento zákon. Jsou zákonné postupy, jak zákon změnit či zrušit. Každý z nás si může najít zákon, který je z jeho pohledu zastaralý, překonaný, zbytečný,.... Např. trestat neplatiče výživného podle norem trestního práva je překonané, v některých jiných zemích to v trestním právu nenajdete a přesto nelze souhlasit, že když si myslím, že to v trestním právu být nemá, tak to budu porušovat. Je to o morálce nikoli o zákazech a trestech. Jenže morálku musíme mít někde uvnitř a vychází i z toho, že dodržuji určitá pravidla, některá kodifikovaná, jiná jen historicky a vývojem daná. Zákazy a tresty musíme některá pravidla lidem vštípit tak, aby se pro ně stali součástí morálního jednání bez toho, aby byly v budoucnu vynucovány zákonem. Splodil jsem dítě? Tak je snad morální se o něho také starat, když se ještě není schopno postarat se o sebe samo.

K čemu vede nedodržování právních norem vidíme i  nyní v kauze "koňské maso".  Mají být klamaví výrobci nějak trestání?  Je to protizákonné jednání? Ano. Byl porušen zákon na ochranu spotřebitele. Jsme pro to, aby byli tito výrobci nějak potrestáni? Já ano, jiný může říci: Proč, vždyť nikoho nepoškodili, jen klamali spotřebitele a zvyšovali si svůj zisk.

 

Hmm..opravdu?

"K čemu vede nedodržování právních norem vidíme i  nyní v kauze "koňské maso". "

 

K čemu vedlo nedodržování právních norem za komunismu, když lidi utíkali za hranice?

Nevím. Když je právní norma správná, pak její nedodržování vede k situaci špatné. Když je právní norma špatná, pak její nedodržování vede často k situaci lepší.

Kdyby ten zákon neexistoval, napsal byste ten článek taky? Ne? Pak je ta norma asi zbytečná - protože i kdyby neexistovaly zákony na ochranu spotřebitele, stejně bychom se všichni shodli, že vydávat koňské maso za hovězí špatné je.

Máte zcela pravdu,

zákon je zákon a musí se dodržovat. Taky je zákon, který pod hrozbou sankce přikazuje všem občanům, zjistí-li porušení zákona, podat příslušný podnět na Státní zastupitelství. Protože se v zákonech nevyznám a vy ano,vyzývám Vás pane Ondráčku k podání oznámení. Třeba se rozvíří debata o (ne)vhodnosti chránit státní symboly v takové míře jak uvádí zákon a široce komentovaný soud s porušovateli by mohl vést k úpravě.  

.....

To se trochu pletete. Kdyby se muselo SZ oznamovat jakékoli porušení zákona, tak by se SZ zavalilo podáními. Oznamovací povinnost je dána jen u těch společensky nezvývažnějších porušení zákona, tedy u trestných činů a to pro státní orgány podle § 8 odst. 1, věty druhé tr. řádu. Pro občana nejde o povinnost plošnou, tedy všech trestných činů, ale jen u těch, které jsou taxativně uvedeny v § 368 tr. zákoníku. Máme i jiné oznamovací povinnosti, ale ty jsou dány určitým profesím, nikoli každému občanu.

Nápravu zákona nemůže provádět soud (pokud nemyslíme soud ústavní), ten musí  prosazovat jeho dodržování.  Cesta změny nebo zrušení zákona vede v demokratických zemích jen přes parlament.

Díky za vysvětlení,

asi jste nepochopil smysl mé poznámky, podat oznámení může každý občan který se domnívá že byl (třeba málo významně) porušen zákon a to opakovaně v režimu spolčení více osob. Pak už záleží na posouzení příslušných orgánů jak s oznámením naloží (třeba odloží). Ale hlavně dojde k správnému právnímu výkladu a poučení všech "nadšených porušovatelů" zákona. Ukázal jste na problém střetu nadšení a hrdosti občanů v kladném slova smyslu se striktním neosobním zněním zákona. Když už jste uchopil tuto absurdní, ale aktuální situaci,dejte tomu pořádný impuls k diskuzi, třeba jí chopí i někteří zákonodárci a budou jednat.  

Vlajku jen krev prolitá legitimuje

šport kopálisti.. moc reprezentativní není, ač pro pozice v rozvojovém světě, který nedávno opustil kanibalismus a hrabou agresi ocení, ne docela zbytečné. Víc film Django, kde je vítěz také ctěn a dokonce pivem poctěn. Vyjímka utvrzující pravidlo je neopakovatelný jednotlivec, i takové máme i v kolektivních sportech. O to lépe, když pozice sportem nabytá se využije čestně, nejen na kšefty.

 

Srpnová okupace centru evropy ruskem a jeho satelity se nehojila, přišla i mně nijak moc sympatická Charta 77, tah Remkem byl úspěšný, uvnitř i navenek. Zatím pan Remek nedefektoval, v jakém žoldu pokračuje lze se jen dohadovat. V té době měl letem i blízko k ruských vojenským technologiím, práce v kosmu byla prací válečnou, třeba zastydlou, ale to rozmrazit je hračka. ..."česky ani nemek" komentoval lid, jakkoliv u malého národa (zvětšením o sudety se nám moc nepomohlo, spíše naopak) i světově slavný vrah je populární.

 

Konečně prapor, záleží v čele čeho je vztyčen, popř. proč ho kdo sražený do bahna zvedl. Praporečníci hynuli jako první, bez standarty se nejen voják neorientoval, ale mohl i pochybovat o vývoji bitvy. Kdo tedy si jej bral doruky, věděl, co dělá. Zatímco tamboři bubnovali v jeden den i na opačné straně, bojovat uměl každý, bubnovat bylo umění. Prapor je i ostuda, viz standarta prezidenta, kde vykastrováno staré zvolání, v parodii proměněno. Ne náhodou ji mají až na vršku, takže lid se projevit moc nemůže. Hradní stráži ovšem standartu přeji, vojenská služba bez ohledu strany je úctyhodná.

Převzáno z Encyklopedie o právu.

Všeobecně platí, že nesvědčí o vysoké úrovni právního státu, je-li zákonem vynucována enormní úcta ke státním symbolům,které jsou svým obsahem často kontraversní a symbolika v nich vtělená může být částí občanů vnímána jako nežádoucí nerepresantivní a nespůsobilá sloužit jako předmět universální indetifikace. Právě v zemích s nejvyspělejší demokracií není trestným činem ani přestupkem např. spálit státní vlajku, v České republice jsou v posledních letech postihy za neúctu ke státním symbolům naopak neustále zpřísňovány.

      A přispívá ktomu celkem zbytečně pan Ondráček, asi nic není vhodnějšího k řešení....

    

Ten Remek

je jistě mnohem důležitější, než nějaké Nagano. Je to slovo do pranice, ale ať.

Nicméně s těmi státními symboly to je cesta do pekel, byrokraticko bolševické reziduum. Nikdy by mě nenapadlo "hanobit" státní symbol, až teď. Mnoho o tom bylo napsáno, jak si Američané svou vlajku hýčkají a mají ji všude možně, z čehož by se český dohlížitel nad zachováváním důstojnosti státních symbolů zvencnul. Vzpomínám si na polemiku, zda je možno dávat státní symboly na hrníčky a jánevímnacoještě. No to je opravdu úplná blbost. To je čistá buzerace, zlobte se nebo ne, směšování nedůležitého s důležitým. Má se stíhat korupce, a ne sledovat, jestli není vlajka svázána do růžice !?! Nikdy by mě to nenapadlo, hned to půjdu zkusit, co to je za blbost. Račte odpustit, ti lidé na fotce, co "zhanobili" vlajku svým rodištěm, ti doposud měli svou vlajku rádi, motali si ji kolem krku a vozili ji všude s sebou. Matka vlast je jistě ráda, když její barvy a symboly jsou součástí života, součástí běžného života, protože vztah k vlasti není věc sváteční, ale každodenní. Ten předpis je opravdu kontraproduktivní, to mohl vyplodit jen mozek podobný těm, které dělaly ty předpisy proti máničkám a státu hanobení. 

K tomu již jen klasik, Egon Bondy:

Ach, to státu hanobení,

nad to není, nad to není.

Příslušník se na nás kření,

že má frčku k povýšení.

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah