Budou i šéfové tajných služeb stříhat metr?

Pro ředitele zpravodajských a bezpečnostních složek jsou vhodná dvě pětiletá funkční období. Avšak nikoliv bezprostředně po sobě!

Politika|Právo a bezpečnost
Jan Schneider | 16.07.2011
Když je ředitel tajné služby dobrý, je deset let málo. Když tomu tak není, je deset let k nepřežití.

Vláda tento týden předložila v Poslanecké sněmovně návrh zákona o vzniku Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Důležitou novinkou v tomto návrhu zákona je omezení funkčního období ředitele GIBS.

Legislativní přílepek k tomuto zákonu by měl – analogicky řediteli GIBS – upravit funkční období i ředitelům civilních zpravodajských služeb (Bezpečnostní a informační služby, BIS a Úřadu pro zahraniční styky a informace, ÚZSI), policejnímu prezidentovi a generálním ředitelům hasičů a celníků. Záměr je to chvályhodný, nicméně technické provedení by potřebovalo výrazně doladit.

Nesestřelitelný ředitel

Když se řekne v bezpečnostní komunitě jméno John Edgar Hoover, každého rozumem a odpovědností nadaného člověka zamrazí. Když Hooverových 47 let (!) ve funkci ředitele FBI prošetřila zvláštní komise Kongresu, zjistila množství případů ilegálních odposlechů, sledování členů Kongresu, infiltrace politických hnutí, pomlouvačné kampaně (například proti Martinu Lutheru Kingovi) a další závažná porušení zákona. Z těchto důvodů Kongres v roce 1976 omezil funkční období ředitele FBI na maximálně deset let.

Neblahý příklad J. E. Hoovera, který řídil FBI neuvěřitelných 47 let, vedl k tomu, že Kongres v roce 1976 omezil funkční období ředitele FBI na maximálně deset let.

Deset let může být relativně dlouhá, ale i krátká doba. Stará hádanka zní: Je lepší mít rychlého, nebo pomalého koně? Odpověď zní: To závisí na tom, jestli jedete správným směrem.

Když je ředitel tajné služby dobrý, je deset let málo. Když tomu tak není, je deset let k nepřežití. Demokracie se za deset let vystavět nedá, to už víme taky, že to bude trvat nejméně dvě generace. Ale co všechno se dá za deset let zbořit, zdevastovat a navíc zapomenout – hrůza pomyslet.

Úskalí dvou funkčních období

Autoři návrhu zákona o české generální inspekci se možná inspirovali desetiletým omezením funkčního období ředitele FBI. Aby však bylo možné dřívější vystřídání ředitele GIBS, formulovali návrh tak, že ředitelé mohou setrvat ve funkci pouze dvě pětiletá období po sobě.

Zde však hrozí jiné nebezpečí! Analogicky dvěma konsekventním obdobím u funkce amerického prezidenta se lze velmi rychle začít obávat, že ke konci prvního období by se ředitel tajné služby (nebo bezpečnostního sboru) více než práci věnoval zvýšení šancí na své znovuzvolení. Co by mohlo nastat, vzbuzuje dost ponuré představy, neboť takový ředitel má co nabídnout.

Mnohem lépe by zněl návrh zákona v tom smyslu, že ředitel může vykonávat maximálně dvě pětiletá funkční období, avšak nikoliv bezprostředně po sobě! To by znamenalo, že se výkonu své funkce může věnovat skutečně až do poslední minuty, a neodchází zklamán, protože o dni odchodu věděl pět let dopředu. Neměla by být připuštěna ani možnost, aby pouze přešel do jiné zpravodajské služby (nebo bezpečnostního sboru), protože pak by se opět mohl věnovat více péči o svou budoucnost než o výkon funkce.

Kontrola inspektorů

Klasická otázka, kdo bude kontrolovat, případně šetřit činnost GIBS, zůstala v návrhu zákona nedořešena. Ředitel má být jmenován premiérem. Má se tak stát na základě návrhu vlády po jeho projednání v poslaneckém výboru, příslušném pro otázky bezpečnosti. Takto si však vláda prosadí, koho bude chtít, takže celá procedura je zbytečná.

Místo toho by mělo být „natvrdo“ napsáno, že ředitel GIBS je jmenován s výslovným souhlasem opozice. Současné vládní partaje by si měly uvědomit, že jednou budou v opozici zase ony (ovšem, dostanou-li se do parlamentu).

Všeobecně platí, že být ředitelem tajné služby třeba jen dva roky není žádná ostuda

Systém vnější kontroly poslaneckou komisí je bezzubý. Máme totiž zkušenosti s poslaneckou kontrolou zpravodajských služeb. Kolik poslanců má bezpečnostní prověrku, kolik poslanců se v problematice vyzná? Poslanecká komise bez permanentního profesionálního podpůrného týmu je zadarmo drahá!

Systém vnitřní kontroly prováděný vnitřním kontrolním orgánem GIBS by však mohl sloužit k vyvážení politické zodpovědnosti – zvláště v případě, že zákon projde v navrhovaném znění a kandidát na místo ředitele se v poslaneckém výboru pouze projedná, aniž by opozice měla právo veta.

Systém by bylo možno nastavit tak, že šéf vnitřní kontroly by byl jmenován – s jednou významnou odchylkou – stejnou procedurou jako ředitel GIBS. Nebyl by tedy v personální pravomoci ředitele GIBS, ale premiéra. A ten by ho jmenoval – na návrh opozice! (Zase je třeba současnou vládní partičku upozornit, že by se jim to v budoucnu mohlo velmi hodit, a možná ne za tak dlouho!)

Legislativní bastard

Zákonodárci se chystají opět zplodit „přílepek“, tedy legislativního bastarda. Naštěstí ho chtějí přifařit k zákonu alespoň tematicky podobnému, a ne třeba k zákonu o zakřivení okurek. Každopádně je však zřejmé, že zmíněná omezení funkčních období ředitelů zpravodajských a bezpečnostních sborů by měla být příhodněji vtělena do odpovídajících zákonů.

Poslanecká komise bez permanentního profesionálního podpůrného týmu je zadarmo drahá

U ředitelů zpravodajských služeb by tedy příslušné ustanovení omezující délku funkčních období jejich ředitelů mělo být zařazeno do takzvaného střechového zákona, který pojednává společné záležitosti všech zpravodajských služeb České republiky. Tím by se předešlo vytvoření podivné legislativní asymetrie.

Zobrazit diskusi
Reakcí:0

Oblíbený obsah