Vítáme kůrovce v nové sezóně. Ať se daří!

Po loňském úspěchu se na Šumavu vrací divadelní představení s mnoha populárními hrdiny.

Ekologie
Čestmír Klos | 20.06.2012

KOMENTÁŘ Čestmíra Klose / Lýkožrout smrkový zvaný kůrovec se rojí. A tak se správa Národního parku Šumava chystá zopakovat loňský scénář. Zatím začala předehra - odkorňování stromů nastojato. Začněme však u kůrovce.

Několik let po větrné kalamitě bylo u Ptačího potoka na Šumavě k vidění přírodní divadlo. Vědci i lesníci - a z turistických cest i veřejnost - tu mohli sledovat drama, jak horský smrkový les podléhá kůrovci a jak na svých vlastních skeletech dává vyrůst nové lesní generaci. Vše za velice aktivní účasti rostlinstva, hub a zejména zvířeny, od tetřeva hlušce až po titěrné zemní roztoče.

Kladným hrdinou Stráského frašky je oholený čtyřmetrový špalek

Impresário, ředitel národního parku Jan Stráský, však na angažmá těchto herců nebere žádný ohled. Kladným hrdinou jeho frašky je oholený čtyřmetrový špalek. Největším zločincem a vyhlášeným všivákem kůrovec. Do vedlejších rolí angažoval Stráský dřevorubce. Tak tomu bylo loni. Vzejde z toho nějaké poučení? Lesnický management národního parku se nechává slyšet, že na svých postupech nehodlá nic měnit.

Příroda na tlačítko

Pozorovatel zvnějšku se nestačí divit, s jakou troufalostí jsou soudobí scenáristé ochotni vstupovat do přírodních dějství, která trvají staletí. Na scénu jsou posíláni „ozbrojenci“, aby tu přírodní anarchii srovnali. Kdo si až dosud myslel, že ochrana přírody, zejména ve vyhrazených územích národních parků, má přednost před způsobem hospodaření jako v hospodářských lesích, byl naivní. V Česku lze stisknout tlačítko, z hodiny na hodinu otočit ochranářský režim a v dosud přísně chráněných územích začít těžit.

Když loni předložil Stráského management ministerstvu životního prostředí seznam plánovaných zásahů proti kůrovci, snad jen nějakým omylem, protože rozumem si to lze těžko vysvětlit, na ministerstvu přehlédli bezzásahovou zónu Na Ztraceném. (Ostatní sporné bezzásahové zóny ze seznamu úředníci vyškrtli.) Stráský toho náležitě dokázal využít a spoustil dřevorubecké představení.

Hrobař nebo porodník?

Co je kůrovci do lidí? Byl na zemi dřív než oni, nejspíš stejně dlouho jako jeho „hostitel“ smrk. A zůstanou spolu navěky, jistě déle, než sebezničující lidské plémě.

To lidem na kůrovci záleží. Aby v hospodářských lesích nebyl. Rovné a zdravé smrkové dřevo se hodí na tolik věcí! Ale v přírodě? Nedostane-li svobodu, nikdy neuvidíme pravé přírodní divadlo. Proto si na nejcennějších přírodních místech zakládáme národní parky. Jejich hlavním posláním je chránit nerušený vývoj a proměny přírody, přestože lidé, kteří je mají v této politické éře na starosti, na tuto svoji povinnost velice čile zapomínají. A dokonce takovouto základní formulku, že ochrana přírody v národním parku je prioritní, vypustili z návrhu zákona o Šumavě, který chce předložit ministr životního prostředí jako svoji poslaneckou iniciativu.

Bez kalamit by horská divočina nebyla divočinou, respektive by nedávala smysl existence národního parku

Ale co je kůrovci do zákona. To my lidé musíme zamezit nápadům likvidovat v jádrových zónách popadané stromy po větrných polomech či po pádu lavin a umožnit kůrovci jeho žír. I on se tak vzápětí stává kalamitou. Jenže bez těch kalamit by horská divočina nebyla divočinou, respektive by nedávala smysl existence národního parku.

Vyjmenované kalamity mají obrovský význam pro další vývoj přirozeného lesa. Příroda jimi reaguje na změny klimatu či jiných podmínek k životu. Za normálního stavu kůrovec napadá čerstvě padlé stromy či stojící staré jedince a hraje roli jakési lesní zdravotní služby. Při kůrovcové kalamitě se však stává nemilosrdným hrobařem tisíců zdravých stromů. Ale ne všech. Vždy se najde odolný jedinec, který dá semena novému lesu. Odolnějšímu, než byl předchozí. Tlející dřevo předků dodá lesu neuvěřitelně velké množství živin a poskytne životní prostor tisícům druhů hmyzu, hub a v poslední fázi i půdním roztočům a dalším půdním živočichům. To potvrzuje, že kůrovec je i statným porodníkem.

Budou snad na Modravě zákopy?

Obec Modrava se permanentně připravuje na kůrovcovou válku. Své bojové odhodláníposilují tamní občané názornou propagandou v podobě nápisů a plakátů celoročně rozvěšených po obydlích. Před třetím zvoněním kůrovcové těžby Na Ztraceném vyjely podle rozhlasového svědectví i „alegorické traktory“. Už je jisté, že opět nastane kácení, a předpokládá se, že znovu vyvolá blokádu. A že na blokádníky opět přijede policie. Že by se žádná ze stran sporu nepoučila? Ani z toho, že soud označil policejní zásah za nezákonný?

Modravský starosta: „Dojde-li k nějakému osobnímu kontaktu mezi blokádníkem a místním obyvatelem, tak ten kontakt bude fyzický.“

Modravský starosta Antonín Schubert důrazně varuje: „Jsem naprosto přesvědčen, že v letošním roce v rámci blokády dojde k újmě na zdraví. A nemíním tím, že by někdo něco organizoval. Míním tím prostě to, že dojde-li k nějakému osobnímu kontaktu mezi blokádníkem a místním obyvatelem, tak ten kontakt bude fyzický. Neschvaluji žádné fyzické násilí, neschvaluji žádnou újmu na zdraví, volám na obě strany: neblázněte, nedělejte věci, které nespadají do kulturní společnosti.“ Nicméně na bojovém odhodlání vlastní obce má starosta svým veřejným vystupováním už od loňska medvědí podíl.

Zobrazit diskusi
Reakcí:6

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

Pane autore,

nevím co všechno o přirozených ekosystémech víte, ale chtěl bych podotknout, že bezzásahový režim snesou jen takové, které jsou opravdu přírodě blízké. A takových je v NP Šumava pomálu. Drtivá většina lesů (včetně velké části NPR Boubín) jsou lesy hospodářské a v minulosti obhospodařované. Pokus nechat tyhle kulturní plochy bez zásahu je obrazně řečeno  podobné, jako nechat kukuřičné pole bez sklizně a čekat, že se tam vytvoří přirozený travní biotop. Nevytvoří. Vznikne tam něco, čemu se říká degradovaná kulturní krajina a co dnes vidíme na mnoha místech v NP Šumava.

Je špatné, když člověk porušuje zákony, které si stanovil, ale je možná ještě horší, když stanoví zákony, kterými porušuje zákony přírodní.

na trhleho strazce Stranskeho

plati jedine homicid od sileneho chemika

http://chemik23.rajce.idnes.cz/bordel#homicid_final.jpg

nebot ten pan je v zajeti jakychsi zastaralych predstav o lese.  Prosim venujte chvilku nazorum Bavorske strany a pochopite ze i holina je prirodni jev, nehlede na to ze treba pro me ma i esteticke kouzlo. Stejne tam ta monokultura nebude naporad, vzdyt je stara...nakonec ji zpustosi, kdyz ne Strasnky s broukem tak treba vychrice. Obnova Sumavy nas stejne nemine...ja bych se rad dozil opravdove divociny.

 

Nejde o nic jineho nez o zajem moct Sumavu vytezit.

Zvasty o tom, ze si les sam neporadi, jsou nejjednoduseji vyvratitelne na Plechym. Tam byla prvni kurovcova kalamita tusim v roce 96 a nastesti se  prosadla bezzasahovost i proti vuli ing. Klause. Nyni je tam 4-6 metrovy vzrostly smiseny les, prevazne smrkovy. Jenze ti, kdo se zastavaji kaceni, jsou bud napojeni na financni lobby, ktere maji zajem na sumave udelat sjezdovky, 5* Hotely a znicit vse, co je na te krajine hezke.  Protoze to nemohou udelat otevrene, pouzivaji radoby ekologickou retoriku a spravne vedi, ze se vetsina nasi zapecnicke spolecnosti na Sumavu stejne nepodiva (pozor Plechy je kopec), aby si overila pravy stav veci a bude radeji v klidu nadavat na lidi, kteri se snazi veci menit, aby mamon nezabral vsechno. A ti sami lide budou potom v hospode nadavat, jak se u nas krade a jak proti tomu nikdo nic nedela.   

ČRo - o kůrovci zahraničním

http://www.rozhlas.cz/meteor/prispevky/_zprava/zavri-oci-brouku--1074249

aneb jak se lze k problému stavět na základě třicetiletých zkušeností.

Jsem rád,

že se Šumavané budou vetřelcům, všem těm Kateřinám Jacques a pod., nedbajícím rozhodnutí soudu a pokynů Policie, osobně bránit.

Jak to říct a neurazit?

No třeba když si k problematice něco nastudujete, tak pochopíte. Poměrně hezky polopatisticky popsal problém již autor ve svém článku. Jak vidno, pointu jste nezachytil. Zkuste si jej proto přečíst pomalu a v klidu ještě jednou. Případně jsou i jiné zdroje viz.:

http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ln-evropska-unie-zada-zastavit-kaceni-stromu-na-sumave

 a nebo zde:

http://www.sumava-kurovec.cz/

PS: Je smutnou vizitkou státu, když o dodržování zákonů se musí starat dobrovolní ekologičtí aktivisté ve svém volnu, zatímco organizační složky státu, které jsou k tomu zřízené a z našich daní placené,  buďto ze strachu mlčí (ČIŽP) a nebo v horším případě tomuto porušování aktivně napomáhají. Viz pravomocný (!) soudní verdikt o nezákonnosti policejního zákroku proti blokádníkům loňského kácení na Straceném…

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah