Šumava: Pohádkář Mánek ředitelem národního parku

Ekologie
Čestmír Klos | 12.07.2012

A do třetice? „Průlomová studie“, že lomoz kácení ani ruch turistických cest tetřevům nevadí. Měla dodatečně odůvodnit zrušení tetřevích klidových zón kvůli novým turistickým cestám. A také nařízené kácení v místech, kde žije tetřev. Mánek ze studie nadšeně veřejně citoval, ale když vystoupilo třináct profesorů-přírodovědců s vážnými výhradami, jak neprofesionálně se v ní pracovalo se sesbíraným materiálem, byla náhle stažena.

„Nepoužíval bych termínu průlomová,“ je nyní už opatrnější Mánek a vysvětluje: „Nic na té studii průlomového není. Je to vyhodnocení skutečných dat a záznamů o výskytu tetřeva v NP Šumava za posledních šest let. Vsadili jsme na lidi, kteří se tetřevem ve svém životě prakticky zabývali, kteří mají k tetřevu blízko a mají k němu přirozenou úctu.“

Té se ovšem netěší tvůrci studie. Profesoři, většinou světově uznávaní odborníci na statistické zpracování biologických dat, tvrdí, že autoři studie se dopustili zásadních prohřešků proti nejelementárnějším zásadám správné analýzy dat. Profesoři varují: závěry té práce nelze v žádném případě brát vážně a opodstatňovat jimi jakákoli rozhodnutí vedení parku. Mánek se chtěl „průlomovou studií“ zaštítit, ve skutečnosti si s ní uřízl v odborném světě ostudu.

A průlomová je doopravdy – prolamuje turistické cesty do klidových míst.

Bajky i v životopisu

Vymýšlení je nakažlivé – bájí i Mánkovi životopisci. Mánek byl na Šumavě náměstkem dvakrát. Ale jen při druhém působení vystoupal na nejvyšší post. Za časů ředitelování přírodopisce Aloise Pavlíčka (2004 až 2007) naopak jako náměstek nepřesvědčil a byl vyměněn. „Odborně nestíhal, obcházel nařízení, jeho ctižádostivost ho hnala k nepředloženostem, vynášel informace zevnitř, nejlépe rovnou na ministerstvo, do týmu rozhodně nezapadal. A kdovíjak pracovitý taky nebyl,“ vzpomíná Pavlíčko.

Podle pamětníků Mánek dříve nebýval tak zdatným bijcem kůrovce, jako je nyní

Ovšem životopisný portrét v Lidových novinách z 29. června mu připisuje aureolu mučedníka, když tvrdí, že „byl odvolán kvůli svému nesouhlasu s vyhlášením rozsáhlých bezzásahových území.“ S tím tvrzením se pamětníci rozhodně neztotožňují. Podle nich Mánek nebýval tak zdatným bijcem kůrovce, jako je nyní. A to ani v lesních porostech, kde správa parku měla povinnost tvrdě zasahovat. Mánkovi, který jako Pavlíčkův náměstek odpovídal za lesnický provoz, ochranu přírody a výzkum, unikl na lesní správě Srní výskyt kůrovce a Česká inspekce životního prostředí hrozila správě parku velkou pokutou.

Podle Jiřího Mánka se to seběhlo jinak: „Za ředitele Pavlíčka jsme byli všichni připraveni scelit rozdrobenou první zónu a zvětšit její území. Na Srňsku se tehdy šířil kůrovec z NP Bavorský les do našich lesů, které byly poměrně cenné, a přišlo nám lepší než kácet, tak to tam nechat. Na tom jsme se domluvili s vedením NP Šumava a také s ministerstvem,“ vzpomíná Mánek a vysvětluje: „Ředitel Pavlíčko doslova řekl, že do toho půjdeme i za cenu pokuty. Ale ten, kdo vydával pokyny, jsem byl já. Vydal jsem ústní pokyn nezasahovat ve druhé zóně. Když to pak přijela šetřit Česká inspekce životního prostředí, všichni od toho rozhodnutí dali ruce pryč, včetně ministerstva i ředitele Pavlíčka. Vypadalo to, že ,vinu‘ ponese vedoucí územního pracoviště. Proto jsem přijel na místo a do protokolu nadiktoval, že jsem to byl já, kdo vydal ústní pokyn. Nechoval jsem se nikdy jako zbabělec a nepřipustil bych, aby někdo, kdo za nic nemůže, pykal za cizí rozhodnutí. Hrozila pokuta padesát tisíc korun a měl jsem strach, že za to ponesu odpovědnost. Je to dost peněz,“ vykládá Mánek.

A stáčí vyprávění na aktuální téma: „Tehdy hrozily postihy asi za 50 nezpracovaných stromů. Od té doby na Šumavě umřelo ve druhých zónách miliony stromů a nikomu to nevadí, nikdo nenese odpovědnost. Není to paradoxní?“

S Šumavou srostlý

Jiří Mánek (39) je šumavský rodák. Vyrůstal v rodině lesníka na Horské Kvildě, vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy a vzdělání si rozšířil studiem lesního inženýrství na České zemědělské univerzitě, kde pokračoval doktorandským studiem. V roce 1996 přijal zaměstnání na Správě NP Šumava, kde vydržel deset let. Po odchodu, od roku 2007, provozoval geneticko-biochemickou laboratoř se zaměřením na výzkum genofondu populací lesních dřevin, zabýval se cestovním ruchem na Šumavě i v Bavorsku. Mimo jiné se zaměřil na cestování osob se zdravotním postižením. Kromě toho je už od roku 1996 držitelem živnostenského oprávnění na šestnáct různých skupin činností.

Pozitivní očekávání?

V personální politice nového šéfa Mánka pozitivní očekávání nehledejme. Jako ukázkový první krok ředitel zrušil místo Michalu Valentovi, který měl na starosti kontakty s národním parkem Bavorský les. Dlouholetý nenápadný svorník sousedské spolupráce se ztrácí. A s ním další vazby na mezinárodní ochranářské instituce. Na straně vedení parku se naopak udály dvě očekávané změny: na pozici prvního náměstka byl jmenován Mánkův souputník u Stráského Tomáš Fait a z pozice šéfky odboru vnitřní správy odchází Zdeňka Šartnerová, před Stráského příchodem krátce zastupující ředitelka.

Zobrazit diskusi
Reakcí:2

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

Porušovali zákony?

Proč nejsou souzeni? Kde je chyba?

Přesně tak

Jakto že ještě nejsou v teplácích?

Nevím jestli to řeší i jinej soud než Klatovský, ale ten rozhodl o nelegálnosti kácení, Stránský je lhář - viz taky afera s lapačema na kůrovce podle něj měl udělenou výjimku, ale byla to lež kterou taky pak sám přiznal. Jak může vést nějaký podnik a obvzláště státní osoba tak nízkých morálních hodnot?

 

http://klatovsky.denik.cz/zpravy_region/soud-zasah-proti-blokade-byl-protizakonny20111006.html

 

zbytek si jistě můžete případně dohledat sami.

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah