Šumava: Ideál divočiny je přitažlivý pro frustrovaného městského intelektuála
Ať chceme, nebo ne, Národní park Šumava se nachází v kulturní krajině s dávnou historií a na tom nic nezmění ani tlak aktivistů.
Do dlouhodobé diskuse, v níž se věnujeme problematice Národního parku Šumava a postojům různých odborníků, politiků i občanských hnutí k budoucnosti území, přispěl polemickým textem profesor Radomír Mrkva, odborník v oblasti lesnické entomologie, ochrany lesa a ochrany přírody. Reaguje na články Čestmíra Klose (například Vítáme kůrovce v nové sezóně. Ať se daří!), ale nejen na ně. Se „šumavskou“ problematikou je profesor Mrkva dobře obeznámen, byl například členem vědecké sekce Rady Národního parku Šumava v letech 1994 až 2006.
Ve sporu o Šumavu slýcháme argument aktivistů Duhy, ale i některých vážených přírodovědců. Je zřetelný a jednoznačný: V Národním parku se přece nekácí. Poněkud zaniká oponentní hlas Správy Národního parku Šumava a zase jiných vědců, kteří mají řadu protichůdných argumentů, proč kůrovcem napadené stromy kácet a početnost kůrovce tlumit. Národ to vše sleduje a vůbec tomu nerozumí. Má být pro Losnu, nebo Mažňáka.
Problém tkví vlastně v tom, že Národní park Šumava nebyl vyhlášen zákonem, a poslání parku bylo v příslušném nařízení vlády z roku 1991 formulováno vágně: Uchování a zlepšení přírodního prostředí a zejména ochrana či obnova samořídících funkcí přírodních systémů … To lze vykládat různě, zvláště když již v době založení parku byl na ochranu tohoto Bohem a Němci opuštěného a dlouhou dobu zadrátovaného území Šumavy dvojí názor.
- Jednak to byla panevropská snaha zelených stran: ponechat území zcela bez lidské intervence, a tudíž „přírodu přírodě, protože jen ona ví … jak dospět k DIVOČINĚ“.
- Na druhé straně byla, podle tradiční praxe ochrany přírody, představa, že na území parku budou bývalé hospodářské lesy opět přeměněny na lesy původní, a tak napraveno to, co člověk změnil. Pro takovou rekonstrukci má lesnická věda řadu poznatků a nástroje, jak to provést. Lesníci totiž nejsou jenom „dřevožrouti“, ale byli první, kdo navrhl chránit zachovalé části lesa označené pak jako pralesy.
Ideologové hnutí vymyslili, že divočiny lze v Evropě dosáhnout nezasahováním a působením přírodních procesů
Kvůli politické konstelaci a účasti ministrů životního prostředí za Stranu zelených ve vládě však tato koncepce vzala brzy za své, tak jako se změnilo vedení Správy Národního parku Šumava. Politickými tlaky bylo nakonec dosaženo, aby park byl zařazen mezi parky II. kategorie IUCN, to znamená po bok například rozlohou nesouměřitelných amerických národních parků, které ale nepoznaly „ruku člověka“ a vše je tam přírodní. Co ale nyní s DIVOČINOU u nás? Proto ideologové hnutí vymyslili, že divočiny lze v Evropě dosáhnout NEZASAHOVÁNÍM a působením „přírodních procesů“ a že vlastně vůbec nezáleží na tom, zda se nechá zpustnout pole nebo les, či jiné území. Vždy vznikne DIVOČINA.
Ideál divočiny
Pro frustrovaného, po kousku zeleně a po panenské přírodě toužícího městského intelektuála byla tato představa přitažlivá. Zvláště když byla spojena s emotivními hesly:
- „Mít, či nemít divočinu je především stav mysli a rozhodnutí srdce.“ (Vančura)
- „Pod pojem divočiny můžeme zahrnout třeba i trhlinu ve zdi nebo vrchol hlušiny, které rostliny i zvířata postupně dobývají.“ (Weinzierl)
- „Divočinu můžeme začít obnovovat v lese stejně jako v centru města prostě tím, že vybrané plochy ponecháme svému osudu bez lidských zásahů.“ (Bláha)
Je s podivem, že těmto iracionálním příslibům podlehli dokonce mnozí přírodovědci vedení k tomu pohlížet na předmět zkoumání zcela exaktně a hodnotit ho v souvislostech, a tudíž ekologicky. V balastu slov se ztratilo, že rozhodnutí o přírodě, zda ji někdo bude exploatovat, nebo ji nyní naopak pustí z otěží, dělají zase jen lidé. Jaksi se zapomnělo na evoluci, že život a také společenstva organismů se vyvíjejí, že prostě mají svou historii.
Mávnout rukou nad tím, že nevadí, když na Šumavě hynou dokonce šest set let staré smrky, po rozpadu lesa degradují lesní půdy, zaniknou kontinuálně se vyvíjející lesní společenstva a lesní prostředí, je stejné barbarství, jako třeba nechat povodní spláchnout Karlův most a hovořit o kladném vlivu takové disturbance na kulturu národa. To vše jen z ideologických pohnutek.
Cesta k uniformitě lesa
Je absurdní, že jde o téměř stejný proces, jaký nastane po tolik odsuzované velkoplošné těžbě lesa
Ponechat člověkem zmanipulovaný a převážně smrkový les na pospas kůrovci nepovede v našich podmínkách ke vzniku přirozených lesů, jak spekulují aktivisté a mnozí vědci. Bude to opět antropický produkt – a o to jde. Přirozené horské lesy byly mnohem pestřejší co do dřevinné i věkové skladby, úměrně tomu, jak jsou tam pestré stanovištní podmínky. Hromadné hynutí smrku působením přemnoženého kůrovce, které podporují aktivisté svými blokádami, povede k uniformitě lesa. Je absurdní, že jde o téměř stejný proces, jaký nastane po tolik odsuzované velkoplošné těžbě lesa, odmyslíme-li absenci biomasy.
Aniž se podceňuje užitečnost diskuse, lze závěrem připomenout staré české přísloví „Ševče, drž se svého kopyta!“ a nesnižovat úsilí lesníků, nezpochybňovat jejich vzdělání a poznatky, které byly vědci z jejich řad dosaženy. Úsilí postupně navrátit šumavským lesům v národním parku jejich původní, přirozený vzhled, zajistit v nich podmínky pro setrvalý život živočichům a všem společenstvům organismů je jejich legitimním posláním. Mají komplexní vzděláni, nepostrádající přírodovědný základ, jsou školeni nacházet a chránit ekologické vazby, hodnotit ostatní funkce lesa v krajině a v neposlední řadě rozumět potřebám obyvatel a jejich ekonomickým zájmům.
Ať chceme, nebo ne, Národní park Šumava se nachází v kulturní krajině s dávnou historií a na tom nic nezmění ani marketingově sebevíce uplatňovaný tlak aktivistů halící se do hesel o přírodě.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlaste nebo zaregistrujte.
Přeposlat
Verze pro tisk
Komentáře
ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.
Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.
Děkujeme vám za pochopení.
Obávám se že autor poněkud žvandá
"Problém tkví vlastně v tom, že Národní park Šumava nebyl vyhlášen zákonem, a poslání parku bylo v příslušném nařízení vlády z roku 1991 formulováno vágně"
ovšem o rok později bylo v § 90 odst. 9 zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. uzákoněno:
"Národní parky a chráněné krajinné oblasti vyhlášené podle § 8 zákona č. 40/1956 Sb. jsou nadále chráněny jako národní parky (§ 15) a chráněné krajinné oblasti (§ 25)."
což se týká i Šumavy, pro níž tedy zákonně platí :
§ 16
Základní ochranné podmínky národních parků
(1) Na celém území národních parků je zakázáno
a) hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch,
b) zneškodňovat odpady, které mají původ mimo území národního parku a zneškodňovat ostatní odpady mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody,
c) tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody,
d) vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu, zdravotní a veterinární službu a vozidel vodohospodářských organizací,
e) pořádat a organizovat hromadné sportovní, turistické a jiné veřejné akce a provozovat vodní sporty mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody,
f) provozovat horolezectví a létání na padácích a závěsných kluzácích a jezdit na kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody,
g) sbírat rostliny kromě lesních plodů či odchytávat živočichy, není-li stanoveno jinak v tomto zákoně, bližších ochranných podmínkách či návštěvním řádu národního parku,
h) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů,
i) zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy a bažantnice, kromě záchranných chovů, a používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti,
j) měnit stávající vodní režim pozemků,
k) stavět nové dálnice, silnice, železnice, průmyslové stavby, sídelní útvary, plavební kanály, elektrická vedení velmi vysokého napětí a dálkové produktovody,
l) provádět chemický posyp cest,
m) těžit nerosty, horniny a humolity kromě stavebního kamene a písku pro stavby na území národního parku,
n) pořádat vyhlídkové lety motorovými vzdušnými dopravními prostředky,
o) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany národního parku.
(2) Na území první zóny národního parku (§ 17 odst. 1) je dále zakázáno
a) povolovat a umisťovat nové stavby,
b) vstupovat mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vlastníků a nájemců pozemků,
c) měnit současnou skladbu a plochu kultur, nevyplývá-li změna z plánu péče o národní park,
d) hnojit, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady.
a také:
§ 22
Lesy národních parků
(1) Lesy v národním parku nelze zařazovat do kategorie lesů hospodářských;11) ustanovení o zásazích proti škůdcům12) a o případech mimořádných okolností a nepředvídaných škod3) lze použít jen se souhlasem a v rozsahu stanoveném orgánem ochrany přírody. ....
Snahy o zvláštní zákon o Šumavském NP jsou zjevně vedeny snahou tak zákonná (!) pravidla prolomit spoustou výjimek a specielních ustanovení zohledňujících údajná šumavská "specifika".
Jen na doplnění
nejsem biolog ani lesník a do jejich debat se nemíchám. \Můj názor na jejich debaty je spíše pocitový.
Můj chleba jsou ty paragrafy a k tomu se cítím být oprávněn se vyjadřovat.
Aniz bych se chtel priklanet
Zakladni pravda: Lesnici zpusobili epidemii kurovce vysazovanim monokultury smrku. V tomto svetle je predposledni odstavec pozadujici "nesnižovat úsilí lesníků" naprosty blabol. Chucpe.
Byla to lidska cinnost, ktera zpusobila sumavsky stav. Pozadujme vic cinnosti, aby nam bylo lepe? Nevim, nevim.
Nejprve clanek vypadal objektivne, fundovane, ale celkovy dojem je ideologicky a manipulativni.
Evoluce?
Evoluce je zmena v genetickem slozeni populace pod vlivem prirodniho vyberu. Clovek obcas konkuruje prirode a provadi vyber umely, coz vede k jezevcikum, bernardynum, obrim dynim a sterilnim lanum kukurice. Analogii kukuricnych lanu jsou produkcni smrkove lesy, kde bylinne patro temer neexistuje a ptacek nezazpiva. Nemyslim, ze by nekdo z kolegu vedcu horoval pro divocinu - ta tu ostatne nikdy dokonala nebyla. Sotva ustoupil ledovec, jiz cily mezoliticky lovec a sberatel liskovych orisku zacal vypalovat prvni lesni vysadky. Aby mel kde pestovat ty orisky. Cilem evropskych ochranaru je mit aspon nekde lesy svym slozenim odpovidajici prirodnim podminkam, kde najde utociste rys i vzacna plavunka. Bernardyn ani jezevcik neobstoji ve skutecne divocine severskych lesu, vlk ano. Clovek svym vyberem pusobi uplne jinak nez priroda. Proc ji tedy nedat slovo? Jak lesnici zajisti novou vysadbou odolnost vuci kurovci v budoucnosti? Neni to totez jako vypoustet do tajgy jezevciky?
Anebo jde drevorubcum jen o to, aby meli zase za cas co tezit? Tak proc to nereknou rovnou? Potrebujeme vykacet lesy, abychom byli v baliku a dotovali take prislusne politicke strany! V zajmu obcanu totiz kaceni Sumavy neni, mozna je to ale v zajmu stranickych pokladen.
Priroda diky selekci ponecha ty stromy, ktere jsou nejlepe adaptovane k danemu mistu - proto je dobre kdyz vitr zavane mezi padle velikany miliony seminek, prirodni vyber z nich vybere ty nejvhodnejsi. Tohle clovek nedokaze...To, co jsem videla z bavorskych lesu, svedci spis pro variantu nekacet - les tam pekne obrusta.
A na zaver - nejsem mestsky intelektual, posledni pulrok travim uprostred severskych lesu. Ted jdu pozorovat losy, protoze blizko polarniho kruhu je celou noc svetlo. A co se tyka ostatnich kolegu biologu, jsou vetsinou vic v terenu nez v pracovne. Sve nazory mame oc oprit !
me se jeho argumentace nepozdava
treba stat 'ideal divociny' je retoricke cviceni vyuzivajici propagandisticke metody hastros k niceni protivniku. Nevidim tam zadnou slusnou argumentaci kdy vezmu tvrzeni protistrany a neco k tomu reknu...
Ani nemusite byt intelektual, staci si poslechnout nazory odborniku a jet se podivat do bavorska a hned si muzete myslet sve. A Vancuru i pukliny na zdi muzete nechat doma.
Kazdopadne jsem rad alespon za nejakou diskusi ohledne nasich lesu, pac jejich urceni je jaksi nejednoznacne. Jsou k rekreaci, k pestovani dreva nebo ostrovem z nehoz za par set let bude skutecna divocina?
Sice zbytecne, ale neodolam
Reagovat na tento clanek by snad ani nemelo byt potrebne, kazdy si udela nazor sam (a lidem hluboce zakopanym na pozicich na obou stranach stejne nic nepomuze). Presto podotknu, ze neznam zadneho "vedce", ktery by byl proti diversifikaci spektra drevin v budoucich sumavskych lesich narodniho parku (vsech, i tech, co zatim preziji), prave naopak, je to jedna z nezbytnych podminek vetsi stability a diky minulym aktivitam lesniku je na Sumave nedostatek zdroju pro prirozenou obnovu takove diversity. Autor (stejne jako mnozi jini, bohuzel na obou stranach) nejspis nechape (nebo to aspon dovedne predstira), o co jde v pravda ponekud zkratkovitem pojmu bezzasahovost. Jestli to bude pochopitelnejsi, muzeme tomu rikat "lesnicka bezzasahovost" (tj. ne dohola a vysazet, coz je to jedine, co klasicky lesnik umi a cim vznikaji stejnoveke a tudiz, zvlast pokud jsou navic monospecificke, velmi zranitelne lesy - omlouvam se, ale trvam na tom). Take bych rad vedel, kde jsou ty rozsahle skolky vhodnych alternativnich drevin, ktere by lesnici pri takove obnove vyuzivali - jejich vznik bude nejaky cas trvat i pro dodatecne dosazovani tam, kde nebudou prirozene zdroje, pokud se na nem zainteresovane strany dohodnou. Znovu rikam, ze podle mne biologove v omezenem rozsahu a case nebudou proti. Kdo vysazi na Sumave dalsi smrkove monokultury, je i s ohledem na pro smrk nepriznive klimaticke zmeny jednoduse ignorant a pripravuje dalsi podobnou kalamitu, tentokrat nejspis mnohem drive nez za sto let. Ze na Sumave nejsou zadne pralesy (s vyjimkou nekterych rozlohou velmi omezenych lesnicky nevyuzitelnych uzemi, napr. mokradu) vi kazdy a soucasna situace je (jak autor v podstate sam uznava a ja mu za to dekuji :) ) primym dusledkem toho, ze v minulosti tam meli vzdy hlavni slovo lesnici. Zadani parku pak rovnez citoval sam autor a neni treba nic dodavat.
Nebo budme poctivi a rekneme, ze na Sumave zadny narodni park s dlouhodobe stabilnejsimi lesnimi porosty nechceme a ze ji chceme komercne vyuzivat. Je to legitimni nazor a pak bude aspon jasne, kdo je kdo. Je to dokonce castecne kompatibilni, ale vzdycky musi mit nekdo hlavni slovo. Vetsina kompromisu celou vec jenom diskredituje. Naprosto chapu, ze lesni delnik, ktery v potu tvare odkornuje v obtiznem terenu padle kmeny a slysi ve vedlejsich stojicich kmenech chroustat dalsi generaci kurovcu, si pripada jako idiot a proklina biology, kteri si to vymysleli (aspon tak mu to rekli). Ne, biologove si to nevymysleli, byl to jenom opravdu idiotsky kompromis a dalsi stale nasleduji. Nejvetsi problem sumavskeho narodniho parku je ten, ze mu neni dovoleno, aby mel dlouhodobe konsistentni odborne fundovany management s plnymi rozhodovacimi pravomocemi a moznosti vynutit provedeni svych rozhodnuti, protoze jine zajmy jsou prilis silne.
V kazdem pripade je dobre, ze CP dava slovo vsem stranam. Z meho hlediska je to dokonce nejlepsi zpusob, jak s taborem klasickych lesniku (cest osvicenym vyjimkam, opravdu bych se jich nerad dotkl) a jejich pestebnimi priruckami bojovat.
Re: dohola a vysazet
Nevim, jestli si to uvedomujete, ale vysledkem NE-lesnicke bezzasahovosti byly v letech 2009 a 2010 nahodile tezby v objemu 350 tisic kubiku dreva rocne. Na nekterych mistech tak vznikly holiny o rozloze desitek hektaru (neco takoveho by sotva nejaky "klasicky lesnik se svymi pestebnimi priruckami" pripustil). Zajimal jste se, zda mel pan reditel Krejci to, co nazyvate "rozsahle skolky vhodnych alternativnich drevin"? Mimochodem, co presne tim mate na mysli?
V jedne veci s vami souhlasim, Sumava potrebuje "dlouhodobe konsistentni ... management", dohodu na RACIONALNI zonaci a jeji dodrzovani.
Nerad bych zapradal delsi diskuse
Nerad bych zapradal delsi diskuse, ale kdyz jsem byl tazan, bylo by neslusne neodpovedet. Pokusim se strucne, ale nekdy to nejde... Nezlobte se na mne, pokud uz dale diskutovat nebudu.
Snad bylo zrejme, ze mluvim za svou komunitu, tedy za biology. Ta nikdy na zadne kaceni netlacila, maximalne (pokud se jich nekdo ptal) souhlasila pod tlakem s kompromisy a o tech viz vyse. Zrejme se domnivate, ze kdyby se od zacatku pouzivaly lesnicke metody, je Sumava dodnes zelena. Brat Vam to nemohu a sjet to znovu take nemuzeme, ale pripomenu treba Krusne Hory nebo Krkonose. Tam to byl obalec modrinovy (vzdycky se neco najde, kdyz se to ma stat) a bolsevik si tehdy prosadil dokonce velkoplosne chemicke osetreni v KRNAPu, pokud si dobre pamatuji. Nemyslim, ze to pomohlo. Zasadni problem je jeden a vyplyva z temer babylonskeho zmateni jazyku. Kdyz totiz pouziji slovo "les" ja, znamena to neco velmi odlisneho od tehoz slova v ustech lesnika (opet se omlouvam vyjimkam). Oni zapominaji (nebo si to vubec neuvedomuji), ze jejich metody jsou funkcni, kdyz to reknu brutalne (neberte mne uplne doslova), pro ochraneni smrkove plantaze pred skudci do mytniho veku treba i na Berounsku, kde by smrk normalne skoro nebyl, ale jsou zcela mimo ve skutecnem (tj. biologickem) lese, ktery musi byt kontinualni a jehoz velmi dulezitou soucasti je smrt. Vsichni jejich skudci a plnometry tam ztraceji smysl. Sumava mela tu smulu, ze les, ktery k tomu povetsinou nebyl puvodne zamyslen, byl prohlasen za cenny a hodny ochrany, ale doslo to do situace (a doslo by to do ni podle mne drive ci pozdeji v kazdem pripade diky charakteru tech lesu), kdy to v jeho puvodnim stavu nebylo a *nebude* mozne. Nejsem zadny odbornik specialne na Sumavu, ale jestli vite, jak to zacalo, pak vite, ze to byly navetrne vrcholove partie, videl jsem tehdy letecke snimky. O necem to vypovida. Acidifikace sumavskych jezer se studovala uz za mych studentskych let v 70. letech minuleho stoleti a biologicke jevy maji velkou setrvacnost. Klimaticke zmeny existuji, my, co obcas jezdime do terenu, vidime pochod jiznich druhu na sever. Smrky na Sumave starnou a jsou na velkych plochach stejnoveke. Proste se schazeji pro sumavsky smrk nepriznive okolnosti. Z meho pohledu se to muze resit jen dvema zpusoby: (1) Transformaci sumavskych lesu ve vybranych partiich (viz Vase poznamka o zonaci, ale tu by opravdu meli delat biologove a ne sumavsti mafiani) na neco diversifikovanejsiho a trvalejsiho. I kdyby to mela byt aspon zpocatku vice mene smrcina, aspon nesmi byt stejnoveka - videl jste nekdy detailni letecke snimky tajgy? (2) Rezignaci na cely NP. Nevidim nic jineho, co by melo smysl. Samozrejme muzeme budovat Potemkinovy vesnice jeste leta...
Ja jsem prece rekl, ze vznik skolek s vhodnymi (rozumejte druhove a geneticky - to je zalezitost pro botaniky) alternativnimi drevinami pro pripadnou dosadbu v obnovujicim se lese, pokud se o ni rozhodne, bude delsi proces. To pan Mrkva ve svem clanku pise, cituji: "Pro takovou rekonstrukci má lesnická veda radu poznatku a nastroje, jak to provest." Tak jsem se recnicky zeptal, kde ze ma ty nastroje schovane. Dodatecne bych se jeste mohl recnicky zeptat, kde to kdy lesnicka veda udelala (nemohu si na nic vzpomenout, ale mam spatnou pamet) a proc uz to za leta trvani parku neudelala na Sumave, ale to by nebylo uplne fer, protoze to po nich de facto zatim nikdo nechtel (skoda, protoze tohle se dalo ocekavat, i kdyz i my jsme to asi cekali trochu pomalejsi). Ale pravda je, ze cokoliv se v parku ma udelat, musi sprava (tedy MZP) chtit po lesnicich (tedy MZ), protoze vlastni lidi nema. Pokud to lesnici sabotuji (a oni to casto sabotuji, jak jsem slysel), neni proti tomu zadna ucinna obrana, minimalne v nasem mafianskem Absurdistanu. Na zaver - prosim opravdu mi verte, ze nepatrim mezi ty ochranare, kteri (jak rikal jeden nas profesor) krici "tam roste kandik psi zub" (aniz bych chtel nejak zpochybnovat bioindikacni hodnotu druhu).
+1
+1
NEDEJ SE – ČT – Šumava - Kůrovec
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1095913550-nedej-se/212562248420022/
To pro názorovou pestrost ... (;-)
šumava
konečně někdo normální. Děkuji
Konečně hlas rozumu
Děkuji, pane profesore, za uvážlivý hlas odborníka, který si již naprosto nepotřebuje masírovat ego a hrát si na spasitele přírody tak, jak to národu předvádějí někteří zakomplexovaní měšťáci.
uvědomujete si
že tleskáte slohovému cvičení prostého relevantním argumentům?
Jak se vyznat?
Jak se vyznat v problému Šumavy? Nevím, ale v prvé řadě je třeba si říci, zda jde o hospodářský les anebo o chráněné území. Pokud jde o park pak jsou řeči o sekeře čí pile zbytečné i od profesora. Při vší úctě k němu, je z generace lidí, jejichž světonázorem bylo, že je třeba si přírodu podmanit a ochočit a konkurenční živočichy vybít. Druhým hlediskem proč nevěřím lesníkům je, že jsou to "průmyslníci", pro ně není les příroda, ale fabrika. Zájmy většiny lesníků jsou ekonomické, na rozdíl od přírodovědců z univerzit, a těm věřím já. Který přírodovědec říká, že na Šumavu se musí s pilou?
Ŕeakce
Na Šumavě žiji od roku 1968. Dlouhou dobu jsem vykonával funkci starosty obce, která vlastní více než 100 ha lesa. A tak jako miluji vodu, tak miluji i les. Ale pokud si uvědomíme, že v souladu s přírodou chce žít i člověk, tak každý, i když to je přírodovědec, musí uznat, že některé lesní partie potřebují i lidský zásah. Buď tyto oblasti zanecháme zcela přírodě a nebudou tam žít lidé, nebo se budeme snažit žít v souladu mezi přírodou a člověkem. Vědecké činnosti si považuji, ale i mezi přírodovědci se nacházejí takoví, které musím řadit k ekoteroristům. To jsou tzv. "ochránci" přírody, kteří z různých důvodů, jistě ne vždy nezištných, této neobyčejně škodí. A velice mne mrzí, že mizí starý a věky osvědčený tzv. SELSKÝ ROZUM. Začněme konečně myslet hlavou, ještě není úplně pozdě. Plně souhlasím s profesorem Pačesem. Antonín Mack
Pane profesore ?
Vaše citace "Mávnout rukou nad tím, že nevadí, když na Šumavě hynou dokonce šest set let staré smrky, po rozpadu lesa degradují lesní půdy, zaniknou kontinuálně se vyvíjející lesní společenstva a lesní prostředí, je stejné barbarství, jako třeba nechat povodní spláchnout Karlův most a hovořit o kladném vlivu takové disturbance na kulturu národa. To vše jen z ideologických pohnutek", je nepřijatelná.
Šest set let staré smrky hynou přirozenou cestou, degradace lesní půdy vzniká z důvodu tvrdé těžby dřeva, suché, později spadené suché stromy svou dřevní hmotou vytváří podmínky pro zlepšení biodiverzity krajiny a Vaše přirovnání o spláchnutí Karlova mostu povodní, je zcela mimo. Již Aristoteles prohlásil ověřenou moudrost "Příroda nic nedělá bezúčelně".
Proboha živého ,
tohle snad inteligentní člověk nemůže tvrdit . Byl jsem svědkem , kdy brazilský president Lula da Solva osobně zakázal vykácet cca dvacet tisíc ha amazonského pralesa u ohbí amazonky s nějakým menším tokem . A to ten pan president neměl u sebe ekology ale lesníky . Proboha lidi , přece celá Šumava a já ji dobře znám už padesát let není žádnou divočinou ale hospodářský pěstovaný les po,mnoho staletí . Tak na co si tady chcete hrát ?
Pane profesore,
neštěstím Šumavy je, že se stala bojištěm dvou fundamentalistických táborů. A s politováním konstatuji, že Vy jste aktivistou jednoho z nich. Koncept „nezasahování“ i dogma „lesu rozumí jen (ti správní) lesníci“ jsou stejně nesmyslné a škodlivé.
Vaše generace lesníků má na svědomí horské lesy na opačném konci republiky. V rámci tzv. imisní kalamity byly v Krkonoších a Jizerských horách před nějakými 35ti lety holosečně zlikvidovány téměř všechny porosty v mýtném věku. Tenkrát jsem nepotřeboval zelené, abych pochopil, že v krizových situacích se lesník stará především o dřevo, a to mnohdy na úkor budoucnosti lesa. Vřele souhlasím s koncepcí obnovy původní struktury lesa, ale co jste proto tenkrát a tam udělali? A vzal jste někdy někoho z těch, kterým dnes poskytujete své rady na Šumavě, třeba na Kouli v Krkonoších, abyste mu ukázal, jak vypadá po půlce lidského života výsledek léčby lesa dřevorubeckou sekerou?
Mezi vyhlášením NP Šumava a vstupem Strany zelených do vlády uplynulo více než 10 let. Co se za tu dobu na Šumavě opravdu udělalo pro obnovu původního lesa? Nebylo to náhodou tak, že odborné veřejnosti se nastavil bohulibý Plán péče a mezitím z lesů (s Vaším požehnáním) mizelo to nevzácnější dřevo?
Myšlenku, že divočina je ideálem frustrovaného městského intelektuála opakujete ve svých textech již poněkolikáté. Ale vyjádřil jste se už třeba k záměru vykácet v I. zóně NP koridor pro tzv. Klausovu lanovku?
Vedci lesni
10% modrinu, 12% dubu, 20% tamhle toho, 30% tady toho a mame to spravne slozeni lesa. Nez zase za 50 let zjistime, ze jsme nekde udelali chybu, ze soudruzi?
lesníci
Jsou především taky hospodáři.
Navíc asi jako není jedinej správnej názor na ekonomii není jedinej správnej názor v ekologii.
V případě NP Šumava věřím víc přírodě než lidem.
Pane profesore
po dlouhé době konečně normální rozumný názor . Děkuji vám za něj . Prošel jsem snad celý svět a viděl tolik podivuhodných experimentů ( nejvíce v amazonii ) , kde se páchají neuvěřitelná zvěrstva na přírodě - že si myslím , aby v naší kultivované krajině po snad tisiciletí , byla péče o lesy svěřená těm , kteří svému řemeslu dobře rozumí a cvoky je v zájmu státu nutno eliminovat . Před asi měsícem jsem o tomhle našem problému mluvil s jakýmsi podnikatelem v těžbě dřeva na německé straně Šumavy a ten byl z těch naších tzv. ekologů nadšen . Říkal , že jim tohle divoké řádění na naší straně parádně zvyšuje zisky v prodeji dřeva . Co více k tomu dodat ? Jenom sentenci Wericha o tom ať každý je tím čím je a dělá to co umí ! Pane profesore ještě jednou díky .