Stráský na Šumavě: Kácející až do konce

„Krizový ředitel“ Jan Stráský skončí ve funkci šéfa Národního parku Šumava 30. června. Tuto informaci ve čtvrtek potvrdil a veškeré nejasnosti vyvrátil ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS), s nímž Stráský po ránu neformálně na rozloučenou posnídal.

Stráského domluva s Chalupou byla na ročním až jedenapůlletém angažmá. Rok sice uplynul už 15. února, ale zazší mez vzájemné domluvy spadala až na polovinu srpna, na samotný konec předpokládané aktivity kůrovce, Stráského protihráče. Bylo vůbec rozumné odvolávat hlavního aktéra v nynější vyhrocené situaci, kdy se opět na Šumavě začíná kácet? Nebo lze hledat důvod Stráského odchodu třeba v Bruselu?

Konzultovali jsme se všemi

„V jaképak vyhrocené situaci? Svůj záměr jsme konzultovali předem se všemi odpůrci. Máme v úmyslu kácet jen hnízda patnácti stromů, aby nevznikly holiny větší než půl hektaru. A nenecháme ležet kmen na podmáčené půdě,“ ujišťuje Stráský na důkaz, že své odpůrce taky poslouchal. „Na Ztraceném půlku stromů loupeme nastojato a jen půlku budeme kácet. Ten zásah dokončíme za několik málo dní,“ sdělil ČESKÉ POZICI Stráský.

Ale proč se musí kácet zrovna na Ztraceném, kde před jeho příchodem byla bezzásahová zóna? Stráskému nevadí, že vybrat si nejspornější lokalitu ze sporných může vyvolat dojem, že jde o schválnost, o secvičenou frašku? Tu kousavou otázku šumavský ředitel obešel a naopak zdůraznil: „Sedmnáct let se na tomto území mohlo zasahovat, pak tu dva roky byla bezzásahová zóna a teď už zase není. Tak se kácí,“ vidí to jednoduše Stráský.

Z Bruselu se však na to dívají jinak.

Drahý Tomáši, zastavte kácení

Eurokomisař pro životní prostředí Janez Potočnik napsal Chalupovi: „Naléhavě vás žádám, abyste zastavil velkoplošné kácení v národním parku Šumava…“ A přestože komisař k oficiálnímu oslovení připsal „Drahý Tomáši“, ukončil dopis velmi jednoznačně: „Nemohu vyloučit, že budu v tomto kontextu nucen navrhnout Komisi, aby učinila právní kroky, nicméně má kancelář bude i nadále k dispozici za účelem konzultování věci s vaší kanceláří s cílem najít řešení ve shodě se zákony EU.“

A zatímco dopis s familiérním oslovením koloval po republice rozesílán Mojmírem Vlašínem, který na Evropskou komisi napsal jeden z podnětů, ministerstvo zarputile tvrdilo, že žádný dopis nedostalo.

Kácet v bezzásahové zóně je obtížnější, přes mezinárodní podmínky Natura 2000 se do věci plete i Evropská komise

Zato Jan Stráský prostřednictvím MF Dnes vzkázal: „Kácet a loupat budeme dál podle plánu.“ A připojil trochu jízlivé pozvání: „Všechny z Bruselu bych rád pozval na Šumavu, aby se přijeli podívat, jestli to už trochu nepřehánějí.“

Na straně komisaře se do věci vložil jeho mluvčí Joe Hennon a odvětil, že Evropská komise má dobrý obrázek o tom, co se na Šumavě děje. „Jestliže to bude potřeba, zahájíme právní kroky vůči České republice. Máme řadu podnětů,“ pohrozil mluvčí.

Přestože letošní lesnické zásahy na Šumavě jsou méně drastické, výzvy z Evropské komise jsou mnohem vážnější. V Bruselu sedí ostřejší protivníci, než byli lonští blokádníci, které zpacifikovala nezákonně pozvaná policie naučenými chvaty a hmaty.

Kácet v bezzásahové zóně je obtížnější, přes mezinárodní podmínky Natura 2000 se do věci plete i Evropská komise. Není přeci jen tohle důvod náhlého ukončení spolupráce s ředitelem Stráským?

Poslední vývoj na Šumavě jsme komentovali minulý týden v článku: Vítáme kůrovce v nové sezóně. Ať se daří!.

Spokojený Chalupa, spokojený Stráský

„Ministr dnes poděkoval Janu Stráskému za kvalitní a poctivou práci, kterou odvedl ve prospěch národního parku i jeho obyvatel, a předal mu svůj osobní dar,“ tohle sdělení lze mluvčímu ministerstva Matyáši Vitíkovi věřit. I když většina přírodovědecké a ochranářské obce nepochybně s Tomášem Chalupou nesouhlasí. Zejména, když ministr vychvaluje velice sporné Stráského zásluhy: „Jako krizový manažer se osvědčil. Účinně bojoval proti kalamitně přemnoženému kůrovci. Se svým týmem pomohl ke vzniku nového zákona o Národním parku Šumava. Stabilizoval situaci v regionu. Nastavil parametry oboustranné spolupráce s obcemi a oběma kraji. Vedle toho rozběhl transparentní prodej dřeva ze šumavských lesů,“ sdělil Chalupa.

Jak Stráský sdělil ČESKĚ POZICI, je hrdý na to, že se mu za rok a čtvrt podařilo vytvořit podmínky „pro lesnické hospodaření“ a vyřešit personální obsazení. To jsou přesně ty věci, kvůli nimž jsme se se Stráským ostře střetávali. Navíc prezentoval vizi, že Národní park Šumava je podstatně jiný než ostatní národní parky a že v dosažení dokonalosti překážejí systémové prvky, prosazené ochranáři.

Jan Stráský: „Věřím, že až to skončí, na což se docela těším, uvolní se mi síly, abych poreferoval o svém fungování v této roli.“

„Věřím, že až to skončí, na což se docela těším, uvolní se mi síly, abych poreferoval o svém fungování v této roli. A budu se pokoušet dokazovat, že jsme pro Šumavu za tak krátkou dobu něco udělali,“ vyhlíží do budoucna Stráský. Pro přírodovědecký a ochranářský svět bude tedy mnoho živné půdy pro polemiky a dokazování, že nejvyšší kvalitou jsou nerušené přírodní procesy. A my z této polemiky budeme těžit pro své články.

Zejména proto, že Chalupa se Stráským počítá v jeho staronové funkci předsedy Rady parku, budeme psát i o tom, že jako ředitel parku vědomě porušoval zákony a že jsou na něj proto podána dosud nevyřízená trestní oznámení.

Člověk do jakékoli nepohody

Ministr Chalupa zároveň jmenoval novým ředitelem Správy NP Šumava Jiřího Mánka. Mánek byl jako nenahraditelný náměstek iniciátorem mnoha „Stráského kroků“, jimž vzhledem ke svému patřičnému vzdělání dodával odbornost, případně alespoň zdání odbornosti. Uspěje tedy jako nositel současného trendu.

Ale třeba i trendu opačného, kdyby tlak Bruselu byl neúprosnější, než je. Ostrý obrat od přírodovědeckého pojetí národního parku k současnému už jednou prokázal, proč by to nešlo opačně? Pro ten případ by se daly použít publikované články Mánka coby nadšence pro bezzásahový management národního parku. Je to univerzální člověk, který se hodí do jakékoli nepohody.