Rtuť může škodit dál

Zástupci sta států se sjeli do Uruguaye, aby přijali úmluvu o znečištění rtutí. Ale odchýlili se od navržených zásad.

Ekologie
Čestmír Klos | 03.07.2012
Na alternativní scéně v Punta Del Este referuje Jindřich Petrlík o starých ekologických zátěžích rtuti v Česku.

Pro mnoho míst kontaminovaných rtutí se 1. červenec 2012 stal smutným datem. Toho dne měla být na zasedání Mezivládního vyjednávací výboru přijata takzvaná Minamatská úmluva, podle níž měly být likvidovány staré zátěže rtuti a přijaty zásady, jak takovému znečištění zabránit do budoucna. Jak ale referoval předseda Arniky Jindřich Petrlík z uruguayského Punta Del Este, jednající strany se od přijetí závazných opatření, směřujících k vyčištění ekologických zátěží kontaminovaných rtutí, zcela odklonily.

„Když se lidé z lokalit postižených kontaminací rtutí zeptají, jaké kroky se budou muset provést podle nové úmluvy k vyčištění kontaminovaných míst, musíme odpovědět: po smluvních stranách se v podstatě nebude vyžadovat vůbec nic. To je velké zklamání,“ uvedl Petrlík pro ČESKOU POZICI.

Konečné znění úmluvy má být dojednáno v lednu 2013 na dalším setkání signatářských států. Nepodaří-li se pohnout zarputilým postojem zástupců vyspělých (znečišťujících) států, jako jsou Kanada, Austrálie a USA, bude místo dohody, napomáhající odstranění rizik ze znečištění rtutí, pouhý paskvil.

Navržený text o kontaminovaných lokalitách neukládá znečišťovatelům povinnost zaplatit jejich vyčištění či odškodnit obětiNejhůř to psychicky ponesou tisíce Japonců, kteří – nebo jejich už zesnulí příbuzní – vážně onemocněli takzvanou minamatskou nemocí. Dost dlouho trvalo, než byla odhalena její příčina: kontaminace rtutí, kterou do moře vypouštěla společnost Chisso. Rtutí se nejprve kontaminovaly ryby a jejich masem lidé z pobřeží celé Minamatské zátoky, pro něž jsou ryby základní potravou. Dodnes se ani od firmy, ani od japonské vlády nedočkali odškodnění.

Ani navržený text o kontaminovaných lokalitách neukládá znečišťovatelům povinnost zaplatit jejich vyčištění či odškodnit oběti. Prosazuje nezávazný přístup ke kontaminovaným lokalitám a neposkytuje rozvojovým zemím žádné peníze na vyčištění ekologických zátěží. „Znečišťovatelé mohou být spokojeni. Úmluva, jak je teď formulována, neposkytuje nikomu prostor použít ji k tomu, aby po nich požadoval zaplatit za lehkomyslnou kontaminaci vody a půdy rtutí anebo odškodnit oběti. Delegáti nechali tuto zátěž na obětech a daňových poplatnících jednotlivých států,” namítl Fernando Bejarano, zástupce mezinárodní sítě IPEN, která prosazuje přísná opatření na kontrolu rtuti.

A co Spolana?

To je to poslední, co čekali od zasedání představitelé Japonců zasažených katastrofální kalamitou rtuti. Za současné situace považují za výsměch, že by se dohoda měla jmenovat podle jejich rtutí poškozené zátoky Minamata. Takeši Jasuma z japonské nevládní organizace Občané proti toxickému znečištění (CAAP) v této souvislosti prohlásil, že by bylo ostudné nazývat takovouto jalovou dohodou Minamatskou. Předpokládá, že se v Japonsku proti ní zvedne silný odpor.

Problém není nijak vzdálený ani Česku. Kvůli vyprázdnění chystané dohody nebude žádná mezinárodní úmluva tlačit například na likvidaci staré zátěže rtuti ve Spolaně Neratovice.Velký problém tu představuje používání rtuti při výrobě chlóru, ale také provoz staré amalgámové elektrolýzy, který je silně kontaminovaný více než 250 tunami toxické rtuti.

Dokud tato stará ekologická zátěž nebude vyčištěna, zůstane Spolana Neratovice stálým zdrojem znečištění. Při povodních, podobných té v roce 2002, se rtuť naakumulovaná v sedimentech Labe dostane i do Německa či Severního moře. „Podobných míst je na Zemi víc a nebudou-li vyčištěna, svět se kontaminace toxickou rtutí nezbaví,“ tvrdí Petrlík. 

Zobrazit diskusi
Reakcí:0

Oblíbený obsah