Ropák žere Šumavu

KOMENTÁŘ Čestmíra Klose / Od jmenování nekompetentního Jana Stráského ředitelem Národního parku Šumava v únoru 2011 bylo jasné, že v jubilejní dvacátý rok ankety byl do boje o Ropáka nasazen ten nejtěžší kalibr. Ministru životního prostředí Tomáši Chalupovi se jeho poslušnost Hradu velmi vyplatila, protože neměl sílu skončit výš než druhý a při dalším jubileu Ropáka nebudou jeho zoufalé prohřešky proti environmentálnímu poslání jeho ministerstva tolik připomínány.

Ropák 2011 Jan Stráský prokázal daleko větší účinnost protipřírodních a protispolečenských opatření než dosud největší environmentální kazisvět Pavel Drobil před rokem. Protože co jsou někam zašantročené peníze proti kompletnímu zničení pověsti našeho největšího národního parku? Ale co pověsti, ohrožena je přímo jeho podstata. Tedy příroda. Vzácné horské ekosystémy jsou ohrožovány kácením stromů i v dosud bezzásahových zónách. Nejbolestivější je to na Smrčině a v oblasti Ptačího potoka.

reklama

Bez ohledu na přírodu i vědce

Stráského pojetí managementu národního parku spočívá v opakovaném narušování klidu v jádrovém území tetřeva hlušce kácením stromů podél cest i asanaci kůrovcem napadených stromů právě v době rozmnožování tetřeva. Ostatně osud tetřeva musí být Stráskému a jeho lidem lhostejný, když do dosud klidových jádrových území tetřeva plánují zřízení nových cest a přechodů.

Od samého začátku své šumavské avantýry Stráský diskredituje poslání národního parku v očích veřejnostiJiné Stráského nominace jsou za ignorování zákona o ochraně přírody použitím postřiků s jedovatými pesticidy, za tolerování rozsáhlých devastačních těžeb Městským lesům Kašperské Hory uvnitř národního parku, často v přírodně velmi cenných lokalitách – například v okolí Zhůřských slatí a Vysoké Mýtě, za narušení činnosti státní správy při ochraně přírody a oslabení odborné péče o park a služby turistům zrušením pracovních míst kompetentním a kvalitním úředníkům.

Od samého počátku své šumavské avantýry Stráský diskredituje poslání národního parku v očích veřejnosti nerespektováním a popíráním zásad ochrany přírody a péče o chráněné území v kategorii „národní park“.

Dobré jméno Národního parku Šumava poškodil Stráský v zahraničí odmítnutím Diplomu Rady Evropy za vzorně spravované chráněné území, což jen podtrhl tvrzením o nepotřebnosti pokračovat v kvalitní péči, což je podmínka udělení diplomu.

Samostatnou kapitolou je Stráského konflikt s ekologickou veřejností. Když se účastníci nenásilného veřejného shromáždění v létě 2011 aktivně pokoušeli zabránit kácení v oblasti Ptačího potoka, povolal na ně policii. Tento zásah později Krajský soud v Plzni označil ve svém rozsudku z října 2011 za nezákonný.

Ani to není všechno, co lidé Stráskému vyčítají. Celý rozsah výtek bude možné nalézt na webu Dětí Země. Navrhovatelé tipů na Ropáka samozřejmě označili jen do očí bijící prohřešky proti odborné správě cenného přírodního území. Na mnohé se nedostalo. Jak se přírodovědně nezkušený Stráský obejde bez oponentury vědců? Kde je například kriticky zaznamenána ochota současné správy k vykácení průseku první a druhou zónou parku pro lanovku z Klápy na Hraničník? To se promítlo v kandidatuře na Ropáka pro jihočeského hejtmana Jiřího Zimolu. Ale kam ten se na Stráského hrabe v ignoranci vůči přírodě!

Princem je ministr

V ropáckém světě je obrácená hierarchie, na vrcholu je Stráský, na úpatí Chalupa. A nějak mu tam nedochází, že za všechny vyjmenované i nevyjmenované Stráského prohřešky je osobně zodpovědný. Že přicházely k takovéto podivné struktuře pokyny z Hradu, nebude u soudu nikoho zajímat. Na některé Stráského kroky je už podáno trestní oznámení. A ministr o všech kritizovaných nepravostech věděl. Žádná výmluva neobstojí.

Za všechny vyjmenované i nevyjmenované Stráského prohřešky je osobně zodpovědný druhý v pořadí, ministr Tomáš Chalupa

Chalupovu šumavskou spoluzodpovědnost nevzali v úvahu ani občanští tipaři do ankety Ropák. Nic z toho, co posvětil Stráskému, v tipech na Ropáka není. Nejsou tam ani zmíněny Chalupovy manipulace s návrhem zákona o Šumavě, který jde na ruku současné správě a aktivním starostům tamějších obcí, jako by se měl schvalovat Šumavský park Šumava, a ne národní park, který ctí především vědecky podložené ochranářské přístupy a ne velikost těžeb.

Chalupa byl překvapivě nominován jen za svou odpovědnost za podivuhodné machinace s nebezpečným odpadem z ostravských lagun. A za přiklepnutí rozdávání emisních povolenek velkým energetickým gigantům, místo aby šly do dražby, jak by to podle evropského úzu mělo správně být, a výtěžek aby dílem směřoval na zalátání děravého státního rozpočtu a dílem na nějaký spořící program snižující spotřebu energií.

Ač ze všech Chalupových překlepů mu byly vytčeny jen tyto dva, stejně získal od hlasujících druhý nejvyšší počet bodů.

Odkloněný Kocourek

Tragikomická energetická koncepce exministra Martina Kocourka s 80 procenty z jádra, rozbombardovanými limity těžby hnědého uhlí, nápady znovu rozšířit těžbu uranu zastavenou především kvůli ekonomické nevýhodnosti a rozhodnutí provrtat Beskydy kvůli černému uhlí vyprovokovala hlasující k podpoření jeho kandidatury. Třetí místo Kocourka je ovšem promarněné pro kritický dopad ankety. Dnes už do ničeho nemá příležitost mluvit, je od rozhodování odkloněnější, než byly jeho miliony od rozvádějící se manželky.