Nevyhazujte úsporné žárovky do komunálního odpadu!

Kvůli možné kontaminaci rtutí vyřazujeme léty osvědčené rtuťové teploměry a nahrazujeme je méně spolehlivými elektronickými, ale současně povinně uvádíme do života metráky rtuti v úsporných žárovkách a zářivkách. Je to energeticky úsporná cesta, jejíž správnost ohrožuje až zoufalá neinformovanost uživatelů žárovek a zářivek. Potvrdil to i průzkum společnosti Ekolamp, která se zaměřuje na zpětný odběr a recyklaci osvětlovacích zařízení.

Pouze 19 procent dotazovaných vědělo, že úsporné žárovky mohou při pouhém odhození zatěžovat životní prostředí. Bude-li toto uvědomování trvat stejně dlouho jako u dlouhých zářivkových trubic, které prožily prudký rozmach zhruba před 60 lety, není to dobrá vyhlídka. U lineárních zářivek ví o nebezpečnosti látek v nich i po těch dlouhých letech jen 43 procent dotázaných.

Rtuťové riziko úsporných žárovek tkví ve velkém odhozeném množství – 80 procent nevědoucích obyvatel dokáže vyprodukovat a vzápětí kamkoli odhodit horu nebezpečného odpadu. Oproti tomu v jediné zářivce či žárovce je rtuti poskrovnu, od dvou do pěti miligramů. Takže s teploměrem je nelze srovnávat kus proti kusu – v teploměru je rtuti 500krát víc.

Spíš firmy než domácnosti

Kolektivní systém Ekolamp, státem vybraný sběrač úsporných žárovek a zářivek, jásá. „Češi se opět zlepšili ve sběru a recyklaci úsporných světelných zdrojů. Tuzemské domácnosti a firmy loni sebraly a předaly k recyklaci 801 tun světelných zdrojů, což představuje zhruba pět milionů kompaktních a lineárních zářivek, výbojek a světelných zdrojů typu LED,“ uvádí Radoslav Chmela z Ekolampu. A zdůrazňuje: „Oproti roku 2010 je to nárůst o jedenáct procent!“

Vkrádají se škodolibé myšlenky, že to není prozřením občanů, ale pouhým důsledkem opatření Evropské unie, jež loni postupně zastavila výrobu a prodej tradičních vícewattových wolframových žárovek. Jenže co by to bylo za úsporné žárovky, kdyby vydržely tak krátký čas od stažení klasických žárovek z trhu, jejichž prodej ještě leckde dobíhá? Praktici, kteří se zabývají sběrem vyřazených svítidel, tento vliv vylučují. Projeví se mnohem později.

Největší podíl na sesbíraných úsporných žárovkách mají firmy, které jsou mnohem důslednější než domácnosti

Spíš než vzrůstající odpovědnosti uživatelů lze vzrůst přičíst ekonomicky uvažujícím firmám, které se orientovaly na úsporné žárovky s natolik velkým předstihem, že už jim jejich starší sady svítidel dožívají. Ekolamp zdůrazňuje: „Největší podíl na sesbíraných úsporných žárovkách mají firmy, které jsou mnohem důslednější než domácnosti.“

Chmela si pochvaluje, že se daří osvětou postupně přimět k odevzdání vysloužilých úporných žárovek i běžné spotřebitele: „Zatím se do sběru a recyklace zapojilo 40 procent domácností.“ Domácí spotřebitelé odevzdávají do sběru hlavně „dlouhé“, takzvané lineární zářivky. „Malé kompaktní zářivky považují mylně za neškodné a převážně končí v běžném komunálním odpadu, přestože také obsahují toxickou rtuť,“ potvrzuje Chmela.

Kam vracet

V Česku je možné vyřazené úsporné zářivky vrátit v jakémkoli obchodě s elektronikou, ve sběrných dvorech obcí či je uložit do malých sběrných nádob, které se za tím účelem nacházejí v obchodních centrech, úřadech nebo v řadě firem. Chmela potvrzuje, že zájem firem o umístění sběrných nádob meziročně narostl o 26 procent. Už jich je po republice rozmístěno více než 1400 a letos jich dalších čtyři sta přibude.

Použité úsporné žárovky lze ovšem vkládat i do kontejnerů pro malé elektronické spotřebiče jiných kolektivních systémů. Například firma Rema Systém má k dispozici celou síť kontejnerů ve firmách, na školách a v některých obcích. Richard Kubernát z Rema Systému tvrdí, že se kolektivní systémy po šestileté tvrdé rivalitě konečně snaží prolamovat bariéry. Vyřazená svítidla nadále zůstávají doménou Ekolampu.

V Česku je možné vyřazené úsporné zářivky vrátit v jakémkoli obchodě s elektronikou, ve sběrných dvorech obcí či nebo je uložit do malých sběrných nádob

Tomu se materiálově podařilo využít až 95 procent surovin ze světelných zdrojů (zářivky a úsporné žárovky) a 85 procent surovin z průmyslových svítidel. Zákon o odpadech definuje minimální míru materiálového využití druhotných surovin z průmyslových svítidel na 70 procent a světelných zdrojů na 80 procent. „Opětovně se dají využít stovky tun skla, plastů, kovů a hlavně zhruba 25 kilogramů toxické rtuti,“ vysvětluje Chmela.

Tato procenta se ovšem vztahují na sebraná svítidla. Ta, co projdou spalovnou, nebo jsou zahrabaná na skládkách, veškeré tyto hodnoty ztrácejí, a rtuť se stává jedem zamořujícím prostředí. Je tedy na spotřebitelích, aby se použité úsporné žárovky dostaly tam, kam mají.

A kdo ještě nešel do sebe a nerozmyslel si, kam s úspornou žárovkou, ať se zamyslí nad příměry Radoslava Chmely: „Loni se podařilo zachytit více než 25 kilogramů rtuti. Pokud by se toto množství dostalo do přírody, mohlo by znečistit vodu v objemu Lipna či téměř 80 Máchových jezer.“