Nejsem bufeťák, ale freegan

Vyhrabávání potravin a věcí z kontejnerů láká stále víc lidí. Nejen z nouze, ale jako součást životního stylu.

Politika na ulici
Jan Charvát | 13.02.2013

Jejich revírem jsou kontejnery za supermarkety a tržišti. Sdružují se na internetu a jejich počet neustále roste. Neumírají hlady. Jen jim vadí, že se jídlo a další věci zbytečně vyhazují. Říkají si freegani. Od klasických bezdomovců je poznáte. Jsou většinou čistí, netáhne z nich alkohol a o důvodech svého chování rádi přesvědčují natolik dlouho, až možná také dostanete chuť na okurku právě vytaženou z „kontyše.“

Freeganismus je v podstatě vyhrocenější forma veganství. Vegani odmítají z etických důvodů – například zacházení se zvířaty – všechny živočišné produkty, zatímco freegani je odmítají i kupovat, aby se co nejméně podíleli na konvenční ekonomii a minimalizovali spotřebu zdrojů.

Myšlenka to není nová. Snaha o odpoutání se od systému je pravděpodobně stejně stará jako systém sám, například různé řády žebravých mnichů. Moderní forma freeganismu se však možná zrodila u hippies a do dnešní podoby se vyvíjela od devadesátých let, přičemž byla vždy spojovaná s bojem proti většinové společnosti a s kritikou konzumního způsobu života.

Nové technologie však dávají freeganům nové možnosti, a proto se v uplynulých letech začali více spojovat, aktivizovat a sdílet své zkušenosti. Tato komunita vzkvétá především v sousedním Německu, kde se freegani sdružují například na stránkách foodsharing.de. Freeganská komunita má zde podle Hospodářských novin už 7500 členů. Ti nyní upozorňují, že každý Němec ročně vyhodí potraviny za 235 eur.

Jídlo nepatří supermarketům, ale zemi

Základ freeganství tvoří soběstačnost a nejlepším způsobem, jak ji zajistit, pak užívat jen to, co člověk najde. V létě proto freegani sbírají různé plodiny nebo je pěstují, v zimě nebo uprostřed velkoměsta toho však vypěstovat ani objevit příliš nelze, a proto se hrabou v popelnicích. Freegani jsou přesvědčeni, že jídlo nepatří supermarketům, ale zemi, z níž vyrostlo. Supermarkety se proto mají o přebytky spravedlivě rozdělit s chudšími, a nikoli je vyhazovat.

Uvedená internetová stránka nabízí seznam měst a míst, většinou v blízkosti obchodů či restaurací, kde lze najít nejlepší pomeranče, květák či pečivo. Některé obchody dávají své přebytky k dispozici dobrovolně. Do sítě se však zapojují i občané, kteří přenechávají/sdílí své přebytky nebo pořádají společné „zbytkové mejdany“.

Food sharing

Známý je také z přírody. Nazývá se reciproční altruismus, kdy se jeden živočich vzdá dobrovolně jídla ve prospěch jiného. Food sharing byl pozorován u mnoha živočichů, například u hmyzů, ptáků, netopýrů či primátů. A nemusí jít jen o vztah matky a potomků. Altruistické chování bylo pozorováno i mezi nepříbuznými jedinci. Samečci některých druhů hmyzu, ptáků i savců jsou ochotní dát potravu samičce, když ji chtějí zaujmout a oplodnit. Toto chování lze pozorovat i u lidí.

Velká komunita freeganů žije také ve USA a v Kanadě a příznivce má tento životní způsob i v Česku. U nás však mají freegani údajně podstatně horší podmínky než například v Německu, protože kvalita potravin v německých kontejnerech je občas lepší, než nakupujeme přímo na pultech. Kromě iniciativ, jako jsou potravinové banky, které sbírají přebytky potravin z provozoven a darují je neziskovým organizacím, u nás žijí i skuteční freegani. Jedním z propagátorů tohoto způsobu života je Josef Maňák, který freeganství popsal následovně:

„Je to životní filozofie, která se staví mimo současný ekonomický systém a hledá alternativní životní strategie. Jde o to být v časových fázích entity (věci, potraviny) od zrodu nebo výroby až do konzumace nebo užívání (osobní výroba movitých i nemovitých statků, soběstačný dům, pěstování stravy,…) nebo získání entity v časové fázi skartace (Dumpster diving) či nalezení entity, jenž je ve fázi užívání, ale nikdo tuto fázi neprovádí (squatování, přírodní sběr: např. známé houbaření a sběr lesních plodů, ale také paběrkování, sběr květenya stromových plodů,…). Využívání dopravních prostředků, které nespotřebovávají palivo (kolo, chůze,…) a také spoludopravy (stopování, Freighthopping,…).

Maňák se spolu s dalšími přáteli také několikrát týdně potápí do útrob kontejnerů, přestože ho od tradičního „bufeťáka“ poznáte na první pohled. Je dobře oblečený a chodí do práce. Kontejnery navštěvuje, protože v nich lze objevit mnoho potřebných věcí, které by jinak zbytečně skončily na skládce. A nejde jen o jídlo, najít se dají i věci ke každodenního použití. Stejně jako ostatním freeganům mu vadí zbytečné plýtvání surovinami a energií a nastavení systému, které tento nehospodárný život podporuje.

Důvody tohoto chování ukazuje film Dumpster diving (Potápění v odpadcích), který se tomuto životnímu způsobu věnuje. Podle něj jsou spotřebitelé a obchodníci dnes odděleni od produkce jídla a věcí, a proto na ně nahlížejí jako na další objekt. Nevidí za nimi práci a energii, popřípadě utrpení zvířat či lidí v zemích třetího světa. Proto výrobějí produkty, které nevydrží příliš dlouho, aby konzumenti museli co nejdříve nakoupit nové a starých se zbavit do kontejneru.

Zobrazit diskusi
Reakcí:4

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

Tak teda dobrou chuť! "Freegan" ze mě nebude... :-P

"kvalita potravin v německých kontejnerech je občas lepší, než nakupujeme přímo na pultech"...

Proboha, co je tohle za hloupé kydy? To snad ani nestojí za komentář. Někteří levičáci zřejmě se svou protitržní filoZofií dospěli tak daleko, že už to vypadá na nějakou duševní nebo osobnostní poruchu. :-)

Civilizovanější země dávají jídlo vedle,

zbožné ani do smetí vyhodit nesmí. Tak dítko, co už nemůže, skývu políbí a položí na čistém místě. Ovšemže jsem ji dojedl, jednak nebyly valuty, jednak  bylo hodně věcí zajímavějších, např. prodej archeologických nálezů. Stejně tak pozvání cizímu k pikniku, když jdete jen kolem, popř. se můžete pozvat sám, a přijmou vás (u rusů).

Tak poznáte lidi z šoa (války)  i z třetí další generace, věnují jídlu pozornost, pozitivně nebo negativně.

Jiný aspekt mne naučil dirigent, co se narodil v gulagu, nejen netopil, vařil jen čaj, zkrátka sebepoškozování se stalo jeho identitou. Stejně deprivovaní si nedovolí restauraci, v obchodě se vrhnou na slevy, a dárek (sociální dávky, nemocenská) je to pravé. Předváděčka pro gottwaldovo děti. V horší formě kleptomani, koupená propiska je k ničemu, ale šlohnutá, to se jeden oblízne. Mohl by si o ni říci, ale to by princip "KDYŽ NEDAJ vemu si sám" už uspokojen nebyl. To "nedaj", to je nefunkční matka, nefunkční otec, absence sourozenců, místo stolování cpaní se u ledničky jak bulimici..

Spíše to bylo myšleno tak, že

Spíše to bylo myšleno tak, že vegani nejí živočišné produkty, ale pouze rostlinné. Rostlinné produkty klidně kupují. Freegani je nechtějí ani kupovat, tak je porůznu hledají :)

Freeganismus je v podstatě vyhrocenější forma veganství?

Takže vegani sice živočišné produkty kupují, ale pak je ostentativně nejedí?

Kdežto "freegani" živočičný produkt z kontiše altruisticky zdlábnou?

:-)

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah