Mnoho otázek nad programem nová Zelená úsporám

„Zelené dotace výrazně zhubnou,“ hlásila 13. srpna MF Dnes v titulku článku o nové podobě Zelené úsporám. Při bližším pohledu je však zjevné, že nejde o prosté škrtání, ale o zcela nový systém tohoto programu. Teprve se rodí a není zatím prost nejasností, na které bychom chtěli upozornit.

Základní zpráva zní: Stát bude nadále přispívat na opatření ke zmenšování spotřeby energie a snižování emisí oxidu uhličitého v domácnostech i ve veřejných budovách. Program Zelená úsporám však bude mít vůči svému předchůdci pozměněnou konstrukci:

reklama

• Především počítá s mnohem větším rozsahem podporovaných investic: od výměny čadícího kotlíku po výstavbu pasivního domu.
• Místo nevratné dotace se má podstatná část podpory skládat z půjčky zatížené nižším úrokem než u komerčních úvěrů.
• Půjčka bude doplněna nevratným finančním bonusem, o jehož hodnotě se dosud vedou diskuse.
• Výše podpory se bude odvíjet od projektovaného objemu ušetřené energie.
• Zažádat o podporu bude moci každý majitel rodinného nebo bytového domu, který předloží smysluplný projekt. Týká se i zřizovatelů veřejných staveb, jako jsou školy, školky, domovy pro seniory či nemocnice.
• Novinkou je sociální rozměr programu. Upozornil na něj náměstek Státního fondu životního prostředí Tomáš Podivínský: „Podpora by měla umožnit realizovat energeticky úsporná opatření i těm žadatelům, kteří nemají žádný vlastní kapitál na jejich realizaci.“ Stačí předložit projekt, práce se budou platit ze schválené půjčky. Jak sdělil první náměstek ministra Jakub Kulíšek, součástí projektu musí být rozpočet. Po jeho uznání Státním fondem životního prostředí bude výsledná částka závazná a nebude se moci navyšovat o vícenáklady.

Tolik záměr. Nyní otazníky.

Kolik miliard bude k dispozici?

Zdroj financí se mění. Nemá to být již prodej přebytečných kjótských kreditů, ale výtěžek státu z prodeje emisních povolenek v aukcích. Předpoklad je 28 miliard korun během pěti let. Otázkou však je, zda se fond nové Zelené úsporám skutečně naplní očekávanými osmadvaceti miliardami. Záleží na tom, jestli se Evropské komisi podaří úřednickými intervencemi vrátit cenu povolenky na trhu do rozmezí 20 až 28 eur za kus, nebo zda evropský obchod povolenkami zkrachuje a nadějný fond zůstane prázdný.

Prožíváme poslední rok druhého zúčtovacího období emisí, v němž se kvůli neuváženému dřívějšímu rozdávání nahromadilo tolik povolenek, že se mohou přehazovat vidlemi. A tomu odpovídá i jejich nízká cena dokonce pod sedm eur za vypuštěnou tunu emisí. Při takové ceně by se výnos státu z prodejních aukcí významně ztenčil a oslabilo by se nejen redukční poslání povolenek, ale i česká podpora občanům a veřejným stavbám.

Aby předešla krachu evropského systému (EU ETS) nakládání s emisemi a tudíž i s povolenkami, navrhla Evropská komise velký balík povolenek na čas zmrazit. A předpokládala, že tento krok rázem ztrojnásobí cenu povolenky na předpokládaných 20 až 28 eur. Mnozí obchodníci jsou ovšem k tomuto opatření skeptičtí, protože prý přichází příliš pozdě. Momentálně sotvakdo odhadne, jak tento nevyzrálý evropský proces skončí.

Kolik může činit bonus?

První náměstek ministra životního prostředí Jakub Kulíšek ubezpečuje, že každý, jehož projekt prokáže budoucí dosažení energetických úspor, dostane za výhodných podmínek půjčku na celou realizaci projektu. A k tomu finanční bonus, který má motivovat občany ke snižování energetické náročnosti budov. „To je to nejtěžší, co musíme před spuštěním nové Zelené úsporám vyřešit. Docílit, aby bonus byl dostatečně motivační, ale aby na druhé straně nebyl na úkor efektivity vložených peněz.“

Pouze letmé úvahy lidí zodpovědných za přípravu nové Zelené úsporám se podle Kulíška u bonusu pohybují mezi deseti a pětadvaceti procenty ceny projektu. To je samozřejmě méně, než byl dárek státu účastníkům první Zelené úsporám, kdy dotace v některých případech pokryly až 80 procent investice. Druhou oporou nového systému však mají být úvěry.

Jak budou fungovat půjčky?

K využití půjček občanům by nepochybně v dalším kole sáhli i autoři původního dotačního projektu. Lákavost tohoto systému tkví v tom, že občan či obecní úřad mohou investovat do šetření energie bez koruny v kapse. A nemusejí přitom vyjednávat, zda jim na to půjčí banka. Nárok na půjčku vznikne schválením projektu v rámci Zelené úsporám. Půjčka ovšem bude běžným bankovním produktem a splácení se bude řídit bankovními předpisy. Jak uvádí Kulíšek, tento model se osvědčil už ve Velké Británii a v dalších státech.

Nabízí se otázka, které banky a za jakých podmínek budou půjčky poskytovat. A v tom zatím není jasno. Dosud neproběhly žádné konzultace s bankami a není ani dohodnuta žádná spolupráce, ministerstvo životního prostředí ani Státní fond životního prostředí proto nemají zatím představu o tom, jak budou stanoveny úroky a co z nich připadne bankám na administraci a co fondu. Vše bude rozhodnuto před koncem letošního roku.

Záměrem je, že splácet se začne až po realizaci daného opatření, když už se začnou rodit plánované úspory. Velikost splátky nemá výši této úspory překročit. Kulíšek se zaručuje, že úsporné opatření může být takto uskutečněno bez zásahu do rodinného rozpočtu. Úvěry by měly být splaceny do poloviny životnosti realizovaného opatření.