Čím Šumava zaměstnává Evropskou komisi

Počínání správy národního parku bude podrobeno rozsáhlé diskusi. Emisaři z Bruselu přijedou 12. září.

Ekologie
Čestmír Klos | 07.09.2012
Český boj proti kůrovci dorazil do Bruselu.

Příjezd emisarů Evropské komise na Šumavu se blíží. Ve dnech 12. a 13. září by měli sbírat informace, aby mohla komise posoudit řadu stížností na jednání vedení Správy národního parku Šumava, jež se v Bruselu nashromáždily.

Tyto stížnosti nebyly nikde zveřejněny. Přestože byl již dopředu ohlášen termín mise a ministerstvo životního prostředí připravovalo ve spolupráci s oddělením ochrany přírody Generálního ředitelství EK program, ani vysocí ministerští úředníci dlouho neznali, alespoň podle tvrzení tiskového mluvčího Matyáše Vitíka, jejich konkrétní obsah. ČESKÁ POZICE se tímto textem pokouší hlavní výtky stěžovatelů upřesnit. Zároveň se domnívá, že by se s nimi měla ještě před příjezdem mise seznámit veřejnost.

Fundamentální výhrady

Stížnosti byly vyvolány jednáním vedení Správy Národního parku Šumava, které v době ředitelování Jana Stránského v roce 2011 vědomě porušovalo zákon na ochranu přírody a krajiny. Samo ministerstvo životního prostředí některé sporné kroky svých chráněnců ve vedení národního parku podporovalo.

Až nyní, těsně před příjezdem mise, začala Česká inspekce životního prostředí náhle konat a navrhla udělit správě parku pokutu. Konečně oficiálně pojmenovala hlavní přestupky, jichž se správa parku dopouštěla:

  • nedovoleným způsobem zasahovala do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů, zejména tetřeva hlušce;
  • narušovala biotopy tetřevů vytvářením rozsáhlých ploch bez stromového patra;
  • vykonávala při tom činnosti zakázané ve zvláště chráněném území.

Do té doby však české úřady projevovaly k porušování zákona na Šumavě netečnost, státní zastupitelství a policejní orgány jen hromadily trestní oznámení. A když na předloženou stížnost neodpovídalo ani ministerstvo životního prostředí, rozhodl se přírodovědec Mojmír Vlašín jménem své domovské základní organizace Českého svazu ochránců přírody Veronica podat stížnost Evropské komisi. Stalo se tak letos 20. března, více než půl roku po známém kácení u Ptačího potoka a následných demonstracích.

Přírodovědec Mojmír Vlašín upozornil na porušování zákona v lokalitě Ptačí potok

Vlašín se zaměřil na největší šumavský konflikt: „Dávám podnět na neoprávněnost masivního kácení stromů (těžby dřeva) v  lokalitě Ptačí potok, prováděném Správou NP Šumava. Tato lokalita je v režimu zákona o ochraně přírody a krajiny. Jakékoliv zásahy vyžadující intenzivní technologie – zejména prostředky a činnosti, jež mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch – jsou v nich zákonem zakázány,“ zdůrazňuje Vlašín. Pro chráněná území jsou to zcela samozřejmé věci, jež měly samy od sebe rutinním způsobem dávno řešit české úřady.

U Ptačího potoka dospěl k jedinému možnému závěru: „Rozhodnutí kácet stromy v této části NPŠ bylo protiprávní. Nadto se v lokalitě vyskytují zvláště chráněné druhy ptáků (tetřev hlušec, kulíšek nejmenší, sýc rousný a datlík tříprstý), savců (rys ostrovid) a rostlin (bradáček srdčitý),“ připomenul Vlašín.

Komisařovo poselství

Tři měsíce od zaslání stížnosti obdržel Vlašín 19. června z Evropské komise depeši: „Na základě Vaší stížnosti i ostatních intervencí z České republiky zaslal eurokomisař Janez Potočnik ministrovi Chalupovi dopis, ve kterém ho vyzval k zastavení holosečí na území Natura 2000 v NP Šumava.“ (O evropském systému ochrany přírody Natura 2000 blíže viz v článku Experti Evropské komise míří na Šumavu a také na Wikipedii.)

Ministr Chalupa se obdrženým dopisem nechlubil, a tak prvním, kdo ho zveřejnil, byl opět Vlašín. Podezřívavý senátor Tomáš Jirsa dokonce vypustil báchorku, že si Vlašín dopis adresovaný Chalupovi sám vymyslel. Nicméně dopis má datum 14.června 2012 a Potočnik v něm Chalupu vyzval: „Naléhavě Vás žádám, abyste zastavil velkoplošné kácení v národním parku Šumava a abyste zajistil splnění výše zmíněných ustanovení, dříve než začnete zvažovat jakékoli pokračování takové činnosti,“ psal Potočnik a zdůraznil: „Nemohu vyloučit, že budu v tomto kontextu nucen navrhnout Komisi, aby učinila právní kroky…“

Šumavská SOS

První stížnosti na počínání správy parku obdržela Evropská komise již v dubnu roku 2011

Vlašín nebyl prvním stěžovatelem. Sám ve svém podání připomíná, že orgány Evropské komise byly už v téže věci osloveny dříve. Nejprve dopisem z 15. dubna 2011 od Evy Chvojkové a Ondřeje Volfa z organizace Ametyst, kteří upozorňovali na možné porušení evropského práva na Šumavě. A to tím, že se chystají těžební zásahy do evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy Natura 2000 bez předchozího posouzení.

Další podnět zaslal Evropské komisi předseda České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek, který 20. července 2011 upozorňoval, že k tomuto porušení skutečně došlo instalací otrávených trojnožek, rušením tetřeva a dalších chráněných druhů a kácením na Ptačím potoce a dalších místech soustavy Natura 2000.

Zobrazit diskusi
Reakcí:0

Oblíbený obsah