Peníze, nebo pozemky? Prologis přišel v Brně o obojí.

Jako o bizarní záležitosti hovoří Ben Bannatyne, ředitel pro střední a východní Evropu developerské společnosti Prologis, když popisuje „deal“ s brněnskou firmou Deveplan. Americká společnost při obchodu nejenže přišla o peníze, ale nedisponuje ani parcelami, o nichž se domnívala, že od Deveplanu koupila. „Mým americkým kolegům se špatně vysvětluje, že Prologis nyní nemá ani pozemek, ani peníze, za které jej koupil, a že toto všechno bylo potvrzeno soudcem brněnského soudu,“ dodává Bannatyne.

Abychom pochopili celou kauzu, je třeba se vrátit do srpna 2007. Společnost Prologis, jeden z největších globálních majitelů, provozovatelů a developerů logistických a průmyslových komplexů, tehdy uzevřela s Deveplanem smlouvu o budoucí smlouvě kupní. Kontrakt se týkal parcel v blízkosti Brna. Obě strany se zavázaly, že dohodu podepíší, budou-li splněny určité podmínky.

reklama

Verdikt v režii Deveplanu

Koncem roku 2008 Deveplan skutečně vyzval Prologis k podpisu kontraktu. Měl totiž za to, že všechny podmínky již byly splněny. Zástupci Prologisu ale měli odlišný názor, a kupní smlouvu odmítali uzavřít. Věc se tak na popud Deveplanu dostala až před rozhodčí soud. Senát, kterému předsedal Milan Kindl, bývalý děkan plzeňských práv, dal za pravdu Deveplanu. Součástí nálezu byl i text kupní smlouvy. Na základě toho Prologis usoudil, že na něj vlastnictví pozemků přechází, a v květnu 2009 za ně vyplatil Deveplanu více než 267 milionů korun. Katastr nemovitostí poté změnu majitele parcel zapsal.

Klasická kupní smlouva mezi Deveplanem a Prologisem nebyla nikdy uzavřenaKonec případu? Ani náhodou! V polovině listopadu loňského roku začalo s Deveplanem insolvenční řízení, které vyvrcholilo letos 17. ledna vyhlášením konkurzu. Insolvenční správce Miroslav Sládek zahrnul do majetkové podstaty firmy i zmíněné pozemky u Brna. Svůj postup zdůvodnil tím, že rozhodčí nález nemohl být „titulem pro převod vlastnického práva k nemovitostem“.  Správce tvrdí, že arbitrážní nález tak, jak je formulován, „nenahrazuje souhlasný projev vůle, a nemá proto charakter kupní smlouvy“. Klasická kupní smlouva mezi Deveplanem a Prologisem tedy nebyla uzavřena. Paradoxem je, že senát rozhodčího soudu vydal nález, který je jádrem sporu, přesně ve znění, které mu navrhl Deveplan.

Vylučovací žaloba zamítnuta

Prologis přihlásil svou pohledávku za Deveplanem spolu s ostatními věřiteli a zároveň začátkem února podal žalobu, jíž se domáhá vyloučení parcel z majetkové podstaty. Důvod je zřejmý. Deveplan kromě zmíněných parcel nedisponuje téměř žádným jměním, na účtu měl k 14. únoru necelých 15 tisíc korun. Věřitelé přitom přihlásili pohledávky za více než 1,4 miliardy korun. Prologis, pokud by vyčkával na náhradu za zaplacené pozemky až do konce insolvenčního řízení, by se prakticky nedočkal ničeho.

Kde se vzal Deveplan

Společnost Deveplan byla založena v roce 2005. Jak vyplývá z obchodního rejstříku, zabývala se pronájmem nemovitostí a dále pak přepravou, nákupem, prodejem, půjčováním a uschováváním zbraní. Jejím jediným akcionářem je od 4. srpna 2009 František Mészáros. Od ledna letošního roku je firma v konkurzu.

Začátkem září rozhodl Jan Kozák, soudce Krajského soudu v Brně, že žaloba na vyloučení věci z majetkové podstaty Deveplanu, přesněji pozemků u Brna, za které Prologis zaplatil v roce 2009 přes 267 milionů korun, se zamítá. Kozák se neztotožnil se závěry žalobců. „Je třeba konstatovat, že v případě žaloby o vyloučení věci ze soupisu majetkové podstaty se neřeší otázka vlastnického práva. Je to pouze otázka dispozic s majetkem, který dle právní úpravy může být do majetkové podstaty konkrétního dlužníka zahrnut,“ píše mimo jiné v rozsudku.

„Předmětem této vylučovací žaloby je posouzení skutečnosti, zda insolvenční správce, to je žalovaný, postupoval při soupisu předmětných nemovitostí řádně a v souladu s právní úpravou, to je zda je zde důvod pro sepsání předmětných nemovitostí do soupisu majetkové podstaty dlužníka,“ je dále uvedeno v rozsudku. „Insolvenční správce je povinen jednat tak, aby maximálně šetřil práva účastníků řízení, to je zajistil maximální možnou míru poměrného uspokojení jejich pohledávek,“ je přesvědčen soudce Kozák, jehož jméno se neobjevuje v médiích poprvé.

Na Jana Kozáka, místopředsedu Krajského soudu v Brně, podalo ministerstvo spravedlnosti v jiné věci kárnou žalobu. Dle České televize je soudce viněn ve čtyřech bodech, z nichž tři se týkají manipulace s rozvrhem práce a jeden případu insolvence OP Prostějov. Ministerstvo spravedlnosti podalo na Kozáka také trestní oznámení. Okolnostmi insolvence OP Prostějov se bude zabývat i policie.