reklama

view counter

Veřejná podpora firemních inovací odporuje zdravému rozumu

Místo toho, aby si firmy vlastní výzkum objednávaly u vysokých škol či Akademie věd a platily za něj, tahají peníze ze státního, píše Jiří Chýla.

Podnikání a trhy|Věda a vzdělávání
Jiří Chýla | 02.08.2012

KOMENTÁŘ Jiřího Chýly / V nebývale rozsáhlém rozhovoru ČESKÉ POZICE Zbyněk Frolík: Jen rozpočtový tlak může přinést změny ve výzkumu tato ikona českého podnikání (jak Zbyňka Frolíka, jednatele firmy Linet, označil redaktor Martin Rychlík) vyjádřila své představy o tom, proč a jak by měla vláda podporovat výzkum, vývoj a inovace v podnikatelském sektoru. Má-li se Česko vymanit z ekonomických potíží, musí podle Frolíka vláda jít cestou podpory inovací, jinými slovy podpory výzkumu a vývoje v podnicích.

Podporou inovací jako cesty k mezinárodní konkurenceschopnosti se zaštiťuje leckdo, rád bych však upozornil na skutečnost, že tato podpora může být v rozporu s klíčovou podmínkou fungování tržní ekonomiky, jíž je férová hospodářská soutěž. Současný způsob, jak vláda podporuje výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru, zjevně hospodářskou soutěž narušuje. A je tedy v rozporu nejen s rámcem Evropského společenství, který tuto podporu upravuje, ale i se zdravým rozumem. Realizace představ Zbyňka Frolíka by tuto situaci ještě zhoršila a sám tento veleúspěšný podnikatel dává svým jednáním ostatním podnikatelům špatný příklad.

reklama

view counter
Dvě poznámky úvodem

Není cílem tohoto textu vyvracet všechna tvrzení Zbyňka Frolíka, dvě však nemohu nechat bez komentáře, neboť úzce souvisí s hlavním tématem tohoto textu.

  • Poznámka první: Zbyněk Frolík v rozhovoru tvrdí:

„Podnikatelská sféra vynaloží letos na výzkum, vývoj a inovace až 40 miliard, z čehož jsou bratru tři miliardy tím, čím stát přispívá na pobídky. Pod deset procent. Tři miliardy, jež šly z programu TIP nebo z Technologické agentury ČR (TAČR) do průmyslu, jsou většinou určeny malým a středním podnikům. Jde o motivaci. Kdyby podniky nedostaly ani korunu, nikde by nekřičely.“

Obě čísla v první větě si ovšem její autor vycucal z prstu. Kolik letos podniky vydají na výzkum a vývoj, samozřejmě nikdo v polovině roku vědět nemůže a tato informace není známá ani za rok 2011, neboť data se ještě zpracovávají a Český statistický úřad je zveřejní až 17. září. Poslední spolehlivá data jsou za rok 2010 a ta hovoří jinak: výdaje na výzkum a vývoj činily celkem 59 miliard, z toho podnikatelský sektor poskytl 28,9 miliardy. Sám ovšem vydal o 7,7 miliardy více (36,6 miliardy), přičemž z oněch 7,7 miliardy pocházelo 4,7 miliardy z národních veřejných zdrojů a 3 miliardy ze zahraničí. Podíl veřejných zdrojů na výdajích podnikatelského sektoru tak činil 12,85 procenta, což je dvakrát více než průměr EU27.

  • Poznámka druhá: týká se Frolíkova tvrzení ohledně návrhu výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace na rok 2013:

„V návrhu rozpočtu pro rok 2013 jde o celkové snížení 700 milionů. Návrh rozpočtu byl snížen jak zejména pro ministerstvo průmyslu o 1,1 miliardy, tak pro ministerstvo školství – o 350 milionů. Nejde o ,politickou objednávku‘, jak Drahoš (předseda Akademie věd – pozn. red.) tvrdí, ale pouze o to, že šetřit musejí všichni: i Akademie věd, které se snížení dotýká jen málo.“

O tom, jak musejí „šetřit všichni“, svědčí nejlépe skutečnost, že z deseti kapitol státního rozpočtu, které poskytují prostředky na výzkum, vývoj a inovace (nepočítám Úřad vlády, který má ročně kolem 40 milionů na administrativní výdaje spojené s činností Rady pro výzkum, vývoj a inovace), rostou výdaje v roce 2013 oproti roku 2012 v sedmi z nich. A z těch zbývajících tří – ministerstvo průmyslu, ministerstvo školství a Akademie věd – jde u MPO o pokles o 870 milionů (nikoliv o 1,1 miliardy), vyvolaný vyčerpáním většiny prostředků na program TIP (o něm bude dále ještě několikrát řeč) a u MŠMT o pokles primárně v důsledku snížení výdajů na kofinancování Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, které navrhlo samo MŠMT. Skutečně kráceny jsou jen výdaje Akademie věd. To všechno Frolík dobře ví, a přesto říká nepravdu. Proč to dělá?

Jak (ne)léčit selhání trhu

V základech smlouvy o Evropské unii je založena rozumná zásada, že stát nesmí zasahovat do volného trhu tím, že by podporoval konkrétní subjekty. To platí jak uvnitř jednotlivých států, tak v rámci celé EU. Přesto je státní podpora některých ekonomických aktivit za určitých podmínek povolena. Jednou takovou oblastí je i výzkum, vývoj a inovace (VaVaI). Podle Rámce společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací je podpora VaVaI z veřejných prostředků slučitelná se společným trhem zemí Evropské unie tehdy, pokud v daném segmentu ekonomiky selhal trh, a za předpokladu, že poskytnutí této podpory povede příjemce podpory ke zvýšení vlastních výdajů na VaVaI.

Co přesně znamená „selhání trhu“, je poněkud vágní, ale hlavními charakteristikami jsou vysoké náklady spojené s nejistým výsledkem, které odrazují podnikatele od investic do výzkumu, jež by mohly přinést nejen velký zisk, ale i ztráty. Rámec říká konkrétně následující:

Pro účely pravidel státní podpory se však Komise domnívá, že státní podpora na inovace musí být povolena nikoli na základě abstraktní definice inovací, ale pouze v rozsahu, která se vztahuje ke konkrétním činnostem, které jednoznačně řeší selhání trhu brzdící inovaci a u nichž přínosy státní podpory pravděpodobně převáží možnou újmu způsobenou hospodářské soutěži a obchodu.

Zobrazit diskusi
Reakcí:15

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

Rozsáhlá reakce

Tento článek vyvolal rozsáhlou rekci, která je celá k přečtení na níže uvedeném odkaze:

 

Není zdravý rozum jako zdravý rozum

V nebývale rozsáhlém komentáři nebývale rozsáhlého rozhovoru ČESKÉ POZICE s podnikatelem Zbyňkem Frolíkem vyslovil 2.8. profesor Jiří Chýla řadu soudů založených na zdravém rozumu (Jiří Chýla: Veřejná podpora firemních inovací odporuje zdravému rozumu). Rozuměj: zdravému rozumu prof. Chýly. Velmi rád čtu přemýšlivé články pana profesora, když píše o věcech, kterým - na rozdíl od většiny současníků i ode mne – rozumí.  Tento jeho komentář je však bohužel ukázkou toho, co se stane, když odborník v nějaké oblasti začne aplikovat svůj „zdravý rozum“ na věci, kterým příliš nerozumí. Pana Frolíka osobně neznám a nemám žádný důvod se ho zastávat (jistě by to dokázal kvalifikovaněji sám – patrně kdyby o to stál), ale některá tvrzení autora zmíněného článku opravdu zasluhují reakci.

Více na:

http://www.inosfera.cz/inoforum/neni-zdravy-rozum-jako-zdravy-rozum/

Debata je jednostranná

Nyní nastal čas začít psát o firmách, které v ČR podpořily základní a univerzitní výzkum významnými sumami, nebo zadaly výzkum, který přinesl českým pracovištím světový věhlas. V Nature už v ČR publikoval kdekdo. Ale byla některá z těchto publikací iniciována zakázkou ze soukromé sféry?

 

Z redakce ČP historicky není k Petru Kellnerovi příliš daleko. A přesto ani čárka o firmě

http://www.sotio.com/ 

 

Evidentně se u Kellnerů-finančníků věnují velice specializovanému a nákladnému výzkumu. A proč tak skromně a bez velké publicity? Nebyl by Petr Kellner vhodným členem RVVI?

 

http://www.kellnerfoundation.cz/science/index.php?page=7 

 

Dobrý večer,

čárka tu určitě byla, jak vidno i z textu. Ale přibude, myslím :) rmt

To byla vynucená čárka

Dobrý večer,

 

tehdy v lednu šlo o lavinu, která proběhla všemi médii. Byla to lavina utržená temnou silou prostřednictvím E15. Zpráva. Ale žádná analýza.

 

Opravdu by bylo dobré "přitvrdit". Třeba takto:

11.11 V ýše příjmů, které VUT v B rně získalo z prodeje licencí v roce 2011 

 

strany 72 a 73

http://www.vutbr.cz/uredni-deska/vyrocni-zpravy-vut-f18830/vyrocni-zprava-vut-v-brne-o-cinnosti-za-rok-2011-d68952/vyrocni-zprava-vut-v-brne-o-cinnosti-za-rok-2011-p60758

 

11.13 Výše příjmů, které vysoká škola (ČVUT v Praze) získala z prodeje licencí v roce 2011

 

strana 93

http://www.cvut.cz/odborna-verejnost/vz/resolveuid/f3c6e9424be678c7020fe1c6cd0de91c 

Jak jsem psal pod různými blogy

Právní prostředí na univerzitách a akademii - to jest jak senáty a různé ústavní a vědecké rady chápou smysl a náklady ochrany duševního vlastnictví a nakládání s ním - vesměs skutečný transfer technologií negují. K dostatečně rychlé a účinné ochraně a realizaci duševního vlastnictví vedou ještě tak výzkumné zakázky - kde duševní vlastnictví patří zcela firmám - nebo postup podle zákona 130/2002 hlava IV, par. 16, část (4) b) - to je to, podle čeho běží, například, projekty TAČR. Že by univerzita dostečně rychle založila, například , spin-off s 20% podílem univerzity, 10-20% podíly hlavních tvůrců a dohromady 50% podílem hlavních finančních investorů, je zcela mimo realitu.

Pokud chceme větší podíl, musíme si říci, který senát vytáhne z kapsy milion na financování ochrany duševního vlastnicví na hlavních trzích. Popravdě řečeno, já bych to taky moc nedoporučil, a to ani u technologií pocházejících přímo z mého týmu a o jejichž kvalitě jsem zcela přesvědčen. Protože vím, že když prodám patent nebo licenci, jsem za její funkčnost přímo zodpovědný. A tudíž riskuji různé soudní spory s protivníky, kteří v nich jsou mnohem kovanější než já.  Za těchto podmínek je důvodem k patentování především získání bodů do kafemlejnku. Spin-off s minoritním podílem univerzity jako mezistupeň je naprostá nutnost.

Podle mne to funguje u pár ústavů. Např. u ÚOCHB (do značné míry) shodou šťastných náhod, u Ústavu přístrojové techniky AVČR (!!! co je to za základní výzkum !!!) kvůli tomu, že úplně nezanikla výroba, pro jejíž podporu !!!! byl původně zřízen atd. Každopádně vesměs předlistopadová tradice. U fakult je míra závisti senátů "zvolených lidem" často mnohemvyšší, ale jsou i jiné aspekty jejich exsietence, které transferu duševního vlastnictví velmi nepřejí. Například velké majetky potenciálně ohrožené soudními spory. Právní a společenské prostředí skutečnému využívání duševního vlastnictví vůbec nepřeje. Možná se dočkáme nárůstu přímých výzkumných zakázek, díky projektům VaVpI. Což bude přece pokrok proti současnému stavu.

(A to je výše uvedený příklad ještě velmi příznivá konstrukce. Minulý týden jsem mluvil s ředitelem inkubátoru zelených technologií na univerzitě v Austinu a podle něj univerzity dnes přistupují na zcela minoritní podíly výměnou za vyšší royalties. Aby byla vůbec šance, že se něco ujme.)

Ale, ale - na technických univerzitách se nedaří aplikovanému

výzkumu, na který dostávají takovou spoustu peněz a mají otroky v podobě levných studentů?

 

Řečičky o nákladnosti patentové ochrany nechme politikům - což tedy, Vy, Dalibore, evidentně toužíte být - kteří lžou na zakázku. Byznys je tvrdý a na blábolení o cenách patentů, teď, když ODS zařezává AVČR pod heslem APLIKACÍ a INOVACÍ, je pozdě.

 

Pro "fantastické" aplikační vynálezy se v ČR, či ve světě jistě sežene spousta investorů. Proč by privatizační magnáti (většinou ODS) a příjemci daňových úlev a stimulačních balíčků (nejenom ODS)  ze státního rozpočtu nemohli hradit patentové náklady? Stačí podat přihlášku českého patentu a zbytek uhradí zájemce.

 

Přímé výzkumné zakázky jsou, bohužel, nyní ideální trasou, jak zneužít grantové peníze a infrastrukturu škol k fingovanému výzkumu a nelegálnímu obohacení. Kdo chce, umí už nyní např. prostřednictvím databází RIV dohledávat takové trasy ...

 

Ale koukám, že Vy máte problém nejen s AV, ale i s univerzitami ;-).

 

Podáním přihlášky vzniká přihlašovateli právo přednosti. Právo přednosti, které vyplývá z mezinárodní smlouvy, musí přihlašovatel uplatnit již v přihlášce a na výzvu Úřadu je v jím stanovené lhůtě prokázat, jinak se k němu nepřihlíží. http://www.upv.cz/dms/pdf_dokumenty/forms2009/nevyplnovaci/navody_informace/PV-Informace.pdf 

trochu jste strelil vedle

Pane Chýlo, proč se tak navážite do Frolíka?  Právě on je  slušný podnikatel (narozdíl od mnoha jiných). Asi si neuvědomujete, že peníze na jakýkoliv výzkum, pedagogickou činnost či jakékoliv jiné aktivity v akademické sféře, je nutné nejdříve vydělat v soukromém sektoru. V celém Vašem příspěvku se stavíte do role spravedlivého, který by peníze rozdělil nejlépe, ale nejdříve je nutné ty peníze vydělat, tzn. nabídnout konkurenceschopné produkty nebo služby. Asi jste nikdy v životě nepodnikal (nemyslím psaní grantových projektů!), takže nevíte jaké to je usilí vybudovat No 3 na světovém trhu. Jinak byste se na Frolíka nedíval tak spatra. Kolik jste za svůj život do státního rozpočtu odvedl Vy, že se tak navážite do podnikatelů (myslím podnikatele, ne podnikavce)? A vůbec Vás nemrzí, že berete plat v akademické sféře a je Vám umožněno bádat za peníze jiných lidí, kteří by rádi dělali něco jiného, než Vám na to přispívali. Naprosto nezpochybňuji vaše výsledky, erudici atd., ale totéž byste měl umět vy - měl byste se umět na ten problém podívat také z druhé strany. Zde jste šlápl hodně vedle. 

Tak nikdo se podle mého nedívá na Frolíka z patra.

Jen prostě mlží a plká bludy. No tak se někdo snaží ty bludy korigovat. Je na tom něco špatného? Já si myslím , že ne.
Asi by bylo fajn kamarádit se Mahmoudem a naprojektovat, postavit, naštelovat a udržovat mu 10 jadernejch elektráren. Jenže Mahmoud je už moc velký EE, ale Hugo ten ještě projde. 

Komentář, kteřý říka vše

Skvělý příspěvek. Tohle by měla být povinná četba pro všechny členy Rady VaVaI, premiéra a jeho poradce. Pan Chýla identifikoval mýlky pana Frolíka vzniklé zploštělým uvažováním podnikatele a naznačil, co je třeba s financováním výzkumu udělat. Hlavní problém však zůstává. Vláda výzkumu a inovacím nerozumí. Neví, jak je řídit. Inspiruje se jednou tu, jednou tam. Zaplatí expertní studie. Do Rady povolá zástupce zúčastněných stran, včetně lidí ze soukromého sektoru, a nechá je, ať se o podobě výzkumu v ČR pohádají sami. Naslouchá a zvolí řešení. Výsledkem je porušování pravidel Evropského společenství a změny od mantinelu k mantinelu. Mění se ministři i poradci. Minulý týden zveřejněné Národní priority výzkumu zní spíše jako plán záchrany rozvojové země (namátkou bezpečnost občanů, obranyschopnost, vládnutí a správa, zdravá populace, materiálová základna), než jako priority výzkumu. Mám strach, že vláda chce v době krize z prostředků na výzkum financovat to, co by mělo být servisní funkcí státu.

 

Podíl HDP věnovaný na skutečný výzkum (a veřejností nepochopenou vědu) je už beztak nedostatečný, pokud chceme konkurovat západu nebo dokonce Asii. A i z takto malého podílu jde část firmám, kterým nepatří, nebo se neefektivně promrhá ve zbytečných projektech. A to se v příštích letech chystá promrhání až čtvrtiny peněz na výzkum dotováním provozu regionálních center vybudovaných ze strukturálních fondů EU!

 

Ale když se tedy státu nechce přispívat na vědu a základní výzkum, protože na to asi veřejnost a voliči neslyší, ale chce za každou cenu nacpat peníze firmám na inovace, tak proč ne přes daňové úlevy pro firmy, které se podílejí na společensky prospěšném výzkumu? Nebo podporu pro rizikový kapitál do rozvoje malých a středních firem, které jediné mohou do zatuchlé české ekonomiky přinést rozvoj a poptávku po výzkumu a inovacích?

 

Ale hlavně - budoucí rozvoj a rozkvět nás nečeká, pokud naše populace nebude mít kvalitní vzdělání. Tím nemyslím jen budoucí výzkumníky a inženýry, kteří budou tvořit pilíř výzkumu a inovací, ale i právníky a manažery, kteří zajistí efektivní fungování státní správy a konkurenceschopnost soukromých firem. Hough a jedničku z hvězdičkou pro pana Chýlu!

Selhání trhju je ale něco jiného

"Co přesně znamená „selhání trhu“, je poněkud vágní, ale hlavními charakteristikami jsou vysoké náklady spojené s nejistým výsledkem, které odrazují podnikatele od investic do výzkumu, jež by mohly přinést nejen velký zisk, ale i ztráty."

 

Pokud je mi známo, tak pod pojem "selhání trhu" takto definovaný stav rozhodně nespadá. Pod selhání trhu by mohla patřit například "nepatentovatelnost", nicméně společenská přínosnost vynálezu. Výše rizika nebo případných nákladů ale rozhodně pod selhání trhu nepatří.

Začít pěkne všichni u sebe

Kopíruji předchozí příspěvek:

Možná, že v kořenu věci je zcela fatální zásadní lež našeho výzkumu, kterou je prohlašování aplikovaného výzkumu a průmyslového vývoje za základní výzkum. Příkladem budiž statistiky GAČR, např. http://www.gacr.cz/statistiky/3/2011/ . Některé 100% financované granty technického panelu mají zcela otevřeně v názvu grantu slovo vývoj. Přitom jsou hodnoceny jako splněné. Pak není divu, že i průmysl se cítí oprávněn na takové granty dosahovat. Vždyť oni dobře vědí, že vývoj umí lepší než akademici. 

Kdyby se toto napravilo - na úrovni institucí, nejspíše by se ukázalo, že na základní výzkum je peněz poměrně dost.

Není ono to tak, že i uvnitř samé AVČR jsou ústavy, které mají svou náplní charakter těch Frauenhoferových institutů? Například okolo výročí úmrtí profesora Svobody (jeden ze zakladetelů počítačů) se v jeho životopise objevilo, že Výzkumný ústav matematických strojů Běchovice se nestal součástí Akademie věd, jen proto, že jeho představitele neměl ministr Nejedlý v oblibě. Kde je VUMS dnes konec? A naopak jakéže světoborné patenty v posledních 23 letech vyšly z různých projektů "technické"sekce GAČR a "technických" ústavů AVČR?

Úplně jiná věc je přímá podpora průmyslu pomocí daňových úlev a různých pobídek. Jak si asi poradit ve světě, který toto masívně provozuje všude okolo nás? Že by se z nás stal Škoda-world nebo ČEZ-word? Pokud by to bylo doprovázeno postupem do první vzdělávací ligy (jako podpora Nokie ve Finsku), proč ne? U nás ale jde spíš o  strmý sestup. 

Nejspíš tedy otázka nestojí jestli podporovat nebo nepodporovat a koho. Otázka je jak podporovat, aby to bylo k užitku. A to je přesně to, co se u nás dělalo po celá léta zjevně špatně, jak poznáváme po ovoci. Vinu na tom mají všichni, kdo se na systému po léta podíleli. Zejména však ti, kdo z něj těží nejvíce a nejstabilněji: AVČR, VŠ, hlavní příjemci programu TIP a jeho předchůdců .... Protože bez kvalitních realizátorů je sebelépe rozdělená podpora jen vyhazováním peněz.

Takže: zameťme si napřed před vlastním prahem. Podívejme se například na seznam projektů ERC. Až v tom budeme na úrovni jednoho menšího ústavu ve videňské oblasti, pak bude na místě se navzájem kádrovat  kdo je lepší a kdo horší.

Je snadné obviňovat abstraktní moc, k níž se teď nikdo nehlásí. Ti, co si dovedli najít cestu k premiérovi či různým ministrům, jak z těch dveří vyšli, tak v nich najednou vlastně nebyli. Asi tam vešel jejich duch. Pochybení, které dělali ti naši (např. prof. Kindl z Ústavu státu a práva AVČR) se nepočítá, ale u jiných (například tentýž profesor Kindl v Plzni) se na ně poukazuje. Kontrolní otázka: Byla prof. Illnerová zvolená předsedkyní AVČR právem, nebo to byla "správná interpretace" pravidel ? Kdo byl tedy v tom "správném interpretování" první? Po pravdě, dodnes si říkám, jestli to tehdy měla zapotřebí. Ale ono přece "pro tu naši partu čestných hochů je potřeba to udělat." To je ta skautská, rozumějme polovojenská, nebo i kostelní či akademickosněmovní - výchova. Na jedné straně naši hoši, samozřejmě čestní a vždy pravdomluvní - na druhé straně nepřítel.

Podobně by se mohlo jistě mluvit o všech ostatních aktérech debaty, ale rozdíl je v tom, že nikdo z nich se nestaví být takovým arbitrem elegance, jako AVČR. Proč? Protože oni mají různá každodenní nastavená zrcadla - studenty, praxi atd.

Data, data, informace ...

"Byla prof. Illnerová zvolená předsedkyní AVČR právem, nebo to byla "správná interpretace" pravidel ?" 

 

Bylo to "partikulárně užitečné pohrdání pravidly", v tom máte pravdu. Ale mýlíte se v konektivitě via skaut. Prof. Illnerová nebyla zrovna stoupenkyní skauta prof. R. Zahradníka . Hrála více za jinou skupinu.

 

Slyšel jste od někoho z farmaceutických firem o následujících "cenutvorných" sdruženích?

http://www.medical-academy.cz/akce.php?IDakce=348 

 

http://www.amepra.cz/

No, byl jsem u toho

Díky za souhlas. To ta "jiná skupina" byla tak slabá, že za ní nemohl kandidovat  nikdo jiný? Na  té superkvalitní AV? 

Ono jistě jsou z pohledu zevnitř bubliny Akademie věd rozdílné zájmy, nicméně nakonec to z hlediska celé společnosti vyjde nastejno. Prof. Illnerová je (pokud vím) taky skautka nebo něco tomu velmi blízkého. I skauti mají své oddíly a družiny, každý má jinou vlajku a jiný znak (to je zas ta komplexita). U volby prof. Illnerové jsem zrovna byl čirou náhodou dost zblízka.  

Ad tvorba cen apod.: 

Samozřejmě, že v průmyslu lze ledacos kritizovat. A že akademická sféra by měla v tomto hrát "pirátskou" roli je jasné. Aby to mohla plnit, musí mít především jasnou a obhajitelnou společenskou roli. A tu mají univerzity, minimálně jejich nejkvalitnější obory, ale Akademie věd, 23 let po komunismu a bez studené války, ne. Sorry. A existence AV, ale především její chování podle vzoru "our money first" a zároveň "no criticism allowed", trvale oslabuje pozici celé akademické sféry v naší společnosti.

Férově: Stejně, nebo ještě více, pozici akademické sféry oslabilo podlehnutí i těch nejkvalitnějších fakult tendenci k masifikaci. Zvláště ty fakulty, které měly velké výzkumné záměry, jsou fatálně vinny. Všechna čest těm několika málo výjimkám. 

Myslím, že většinu jsem už řekl a občas se ztrácí kontext, takže PT čtenáře odkazuji na své diskuse na české pozici a na aktuálně.cz, zejména pod blogy prof. Zlatušky. A díky za přímou e-mailovou podporu od kolegů. 

Frolíkův Linet neni jen monopolista,

ale používá i postupy, které jsou se zájmy ČR problematicky kombinovatelné. Poku je mi známo, když od Huga Chaveze získal proti Američanům venezuelský trh, bylo to za dodávku dvou nemocničních lůžek nemocnému Fidelu Castrovi. Tam trh asi selhává, ale že na přispívá česky daňový poplatník, je opravdu s podivem.
Frolíkova věhlasu v těchto kruzích si nicméně Petr Nečas považuje natolik, že ho vládě v rozporu se zákonem navrhl na jmenování do třetího funkčního období Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Na příslušném jednáni vlády vadila tato nezákonnost pouze ministru zahraničí Schwarzenbergovi. Vláda toto zákonu odporující obsazení RVVI většinou svých hlasů ale schválila.

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah

view counter