Veřejná podpora firemních inovací odporuje zdravému rozumu

Pane Chýlo, proč se tak navážite do Frolíka?  Právě on je  slušný podnikatel (narozdíl od mnoha jiných). Asi si neuvědomujete, že peníze na jakýkoliv výzkum, pedagogickou činnost či jakékoliv jiné aktivity v akademické sféře, je nutné nejdříve vydělat v soukromém sektoru. V celém Vašem příspěvku se stavíte do role spravedlivého, který by peníze rozdělil nejlépe, ale nejdříve je nutné ty peníze vydělat, tzn. nabídnout konkurenceschopné produkty nebo služby. Asi jste nikdy v životě nepodnikal (nemyslím psaní grantových projektů!), takže nevíte jaké to je usilí vybudovat No 3 na světovém trhu. Jinak byste se na Frolíka nedíval tak spatra. Kolik jste za svůj život do státního rozpočtu odvedl Vy, že se tak navážite do podnikatelů (myslím podnikatele, ne podnikavce)? A vůbec Vás nemrzí, že berete plat v akademické sféře a je Vám umožněno bádat za peníze jiných lidí, kteří by rádi dělali něco jiného, než Vám na to přispívali. Naprosto nezpochybňuji vaše výsledky, erudici atd., ale totéž byste měl umět vy - měl byste se umět na ten problém podívat také z druhé strany. Zde jste šlápl hodně vedle. 

Skvělý příspěvek. Tohle by měla být povinná četba pro všechny členy Rady VaVaI, premiéra a jeho poradce. Pan Chýla identifikoval mýlky pana Frolíka vzniklé zploštělým uvažováním podnikatele a naznačil, co je třeba s financováním výzkumu udělat. Hlavní problém však zůstává. Vláda výzkumu a inovacím nerozumí. Neví, jak je řídit. Inspiruje se jednou tu, jednou tam. Zaplatí expertní studie. Do Rady povolá zástupce zúčastněných stran, včetně lidí ze soukromého sektoru, a nechá je, ať se o podobě výzkumu v ČR pohádají sami. Naslouchá a zvolí řešení. Výsledkem je porušování pravidel Evropského společenství a změny od mantinelu k mantinelu. Mění se ministři i poradci. Minulý týden zveřejněné Národní priority výzkumu zní spíše jako plán záchrany rozvojové země (namátkou bezpečnost občanů, obranyschopnost, vládnutí a správa, zdravá populace, materiálová základna), než jako priority výzkumu. Mám strach, že vláda chce v době krize z prostředků na výzkum financovat to, co by mělo být servisní funkcí státu.

Podíl HDP věnovaný na skutečný výzkum (a veřejností nepochopenou vědu) je už beztak nedostatečný, pokud chceme konkurovat západu nebo dokonce Asii. A i z takto malého podílu jde část firmám, kterým nepatří, nebo se neefektivně promrhá ve zbytečných projektech. A to se v příštích letech chystá promrhání až čtvrtiny peněz na výzkum dotováním provozu regionálních center vybudovaných ze strukturálních fondů EU!

Ale když se tedy státu nechce přispívat na vědu a základní výzkum, protože na to asi veřejnost a voliči neslyší, ale chce za každou cenu nacpat peníze firmám na inovace, tak proč ne přes daňové úlevy pro firmy, které se podílejí na společensky prospěšném výzkumu? Nebo podporu pro rizikový kapitál do rozvoje malých a středních firem, které jediné mohou do zatuchlé české ekonomiky přinést rozvoj a poptávku po výzkumu a inovacích?

Ale hlavně - budoucí rozvoj a rozkvět nás nečeká, pokud naše populace nebude mít kvalitní vzdělání. Tím nemyslím jen budoucí výzkumníky a inženýry, kteří budou tvořit pilíř výzkumu a inovací, ale i právníky a manažery, kteří zajistí efektivní fungování státní správy a konkurenceschopnost soukromých firem. Hough a jedničku z hvězdičkou pro pana Chýlu!

Kopíruji předchozí příspěvek:

Možná, že v kořenu věci je zcela fatální zásadní lež našeho výzkumu, kterou je prohlašování aplikovaného výzkumu a průmyslového vývoje za základní výzkum. Příkladem budiž statistiky GAČR, např. http://www.gacr.cz/statistiky/3/2011/ . Některé 100% financované granty technického panelu mají zcela otevřeně v názvu grantu slovo vývoj. Přitom jsou hodnoceny jako splněné. Pak není divu, že i průmysl se cítí oprávněn na takové granty dosahovat. Vždyť oni dobře vědí, že vývoj umí lepší než akademici. 

Kdyby se toto napravilo - na úrovni institucí, nejspíše by se ukázalo, že na základní výzkum je peněz poměrně dost.

Není ono to tak, že i uvnitř samé AVČR jsou ústavy, které mají svou náplní charakter těch Frauenhoferových institutů? Například okolo výročí úmrtí profesora Svobody (jeden ze zakladetelů počítačů) se v jeho životopise objevilo, že Výzkumný ústav matematických strojů Běchovice se nestal součástí Akademie věd, jen proto, že jeho představitele neměl ministr Nejedlý v oblibě. Kde je VUMS dnes konec? A naopak jakéže světoborné patenty v posledních 23 letech vyšly z různých projektů "technické"sekce GAČR a "technických" ústavů AVČR?

Úplně jiná věc je přímá podpora průmyslu pomocí daňových úlev a různých pobídek. Jak si asi poradit ve světě, který toto masívně provozuje všude okolo nás? Že by se z nás stal Škoda-world nebo ČEZ-word? Pokud by to bylo doprovázeno postupem do první vzdělávací ligy (jako podpora Nokie ve Finsku), proč ne? U nás ale jde spíš o  strmý sestup. 

Nejspíš tedy otázka nestojí jestli podporovat nebo nepodporovat a koho. Otázka je jak podporovat, aby to bylo k užitku. A to je přesně to, co se u nás dělalo po celá léta zjevně špatně, jak poznáváme po ovoci. Vinu na tom mají všichni, kdo se na systému po léta podíleli. Zejména však ti, kdo z něj těží nejvíce a nejstabilněji: AVČR, VŠ, hlavní příjemci programu TIP a jeho předchůdců .... Protože bez kvalitních realizátorů je sebelépe rozdělená podpora jen vyhazováním peněz.

Takže: zameťme si napřed před vlastním prahem. Podívejme se například na seznam projektů ERC. Až v tom budeme na úrovni jednoho menšího ústavu ve videňské oblasti, pak bude na místě se navzájem kádrovat  kdo je lepší a kdo horší.

Je snadné obviňovat abstraktní moc, k níž se teď nikdo nehlásí. Ti, co si dovedli najít cestu k premiérovi či různým ministrům, jak z těch dveří vyšli, tak v nich najednou vlastně nebyli. Asi tam vešel jejich duch. Pochybení, které dělali ti naši (např. prof. Kindl z Ústavu státu a práva AVČR) se nepočítá, ale u jiných (například tentýž profesor Kindl v Plzni) se na ně poukazuje. Kontrolní otázka: Byla prof. Illnerová zvolená předsedkyní AVČR právem, nebo to byla "správná interpretace" pravidel ? Kdo byl tedy v tom "správném interpretování" první? Po pravdě, dodnes si říkám, jestli to tehdy měla zapotřebí. Ale ono přece "pro tu naši partu čestných hochů je potřeba to udělat." To je ta skautská, rozumějme polovojenská, nebo i kostelní či akademickosněmovní - výchova. Na jedné straně naši hoši, samozřejmě čestní a vždy pravdomluvní - na druhé straně nepřítel.

Podobně by se mohlo jistě mluvit o všech ostatních aktérech debaty, ale rozdíl je v tom, že nikdo z nich se nestaví být takovým arbitrem elegance, jako AVČR. Proč? Protože oni mají různá každodenní nastavená zrcadla - studenty, praxi atd.