Sabotáž: Časované bomby v produktech, které kupujeme

Je to jen zákon schválnosti, že tiskárna nebo pračka přestanou často fungovat krátce po vypršení záruky? Není.

Podnikání a trhy
Petr Matějček | 31.03.2013

Také vás občas napadne, zda spotřební zboží nemá „naprogramované“ datum rozkladu? Anebo je to pouze zákon schválnosti, že tiskárna nebo pračka přestanou často fungovat krátce po vypršení záruky? Na tyto otázky se v uplynulých měsících pokusila najít odpověď německá strana Svaz 90/Zelení. Výsledek? Závěr víc než stostránkové studie okomentovala mluvčí strany Dorothea Steinerová: „Je to sviňárna.“

Ukázalo se totiž, že z takzvaného plánovaného zastarávání se stala běžná praxe, jejímž prostřednictvím velké koncerny maximalizují své obraty. „Plánované zastarávání je dnes všudypřítomné. Součástky jsou často funkčně poddimenzované, předčasně se opotřebovávají anebo rovnou způsobují v podstatě načasovanou poruchu. Z prodeje záměrně nekvalitně vyrobeného zboží se stal masový fenomén,“ říká Stefan Schridde, jeden z autorů studie.

Dle něj má plánované zastarávání širokou škálu podob:

  • kovové součástky se vyměňují za umělohmotné;
  • přístroje jako například notebooky se vyrábějí tak, aby nebylo možné se do nich dostat;
  • baterie jsou často pevnou součástí produktu a nelze je vyměnit;
  • vyvíjí se příslušenství, které je kompatibilní jen s některými modely;
  • a tak dále a tak dále...

Nejextrémnějším případem je, když firma rovnou naprogramuje do svých výrobků přesnou délku životnosti. Běžně to dnes zřejmě dělají někteří výrobci paměťových karet pro fotoaparáty nebo telefony: překročí-li majitel určitou kvótu, karta se stane nepoužitelnou. Podobně to prý funguje například i u řady kávovarů, které po určitém počtu káv jednoduše přestanou fungovat a majiteli dají najevo, že je čas na údržbu.

Totéž platí pro tiskárny: některé byly nastaveny tak, aby po určitém počtu vytištěných stránek přestaly tisknout. Konkrétně studie uvádí případ náplně do laserové tiskárny: její zabudované počítadlo zapříčinilo, že tiskárna již po patnácti tisících vytisknutých stránkách hlásila, že je nutno náplň vyměnit. Schriddemu a jeho kolegům se podařilo počítadlo třikrát přetočit a bez problémů tak vytisknout padesát tisíc dalších stránek...

A kam pak s tím vším?

O zatím největší mediální skandál se v tomto smyslu počátkem 21. století postarala společnost Apple. Kalifornský gigant své mp3 přehrávače iPod sestrojil tak, aby nebylo možné vyměnit baterii, jejíž životnost navíc v Palo Altu uměle omezili na 18 měsíců. V roce 2003 následovala v USA hromadná žaloba, jež vyvrcholila mimosoudním vyrovnáním: Apple musel slíbit, že baterie bezplatně vymění a zároveň prodlouží záruku z osmnácti měsíců na dva roky.

Ostatně společnost Apple je v německé studii zmíněna hned několikrát. Mimo jiné proto, že se její přístroje vyznačují speciálními šroubky, takže se k vnitřnostem produktů dostanou pouze majitelé specifického nářadí – tedy Applem autorizovaní opraváři. (V případě „appláckých“ notebooků je to ještě o něco složitější, tam jsou jednotlivé součástky dokonce rovnou slepené.)

Cena součástky, jež by životnost produktu prodloužila až o celou dekádu, se od ceny běžně používaných komponent nelišila ani o jeden eurocentZa velký podfuk naší doby Schridde považuje rovněž nejrůznější čachry s elektrolytickými kondenzátory, které v podstatě patří k nejdůležitějším součástkám elektronických spotřebičů. „U řady produktů, jakými jsou například televize, DVD přehrávače, počítače a podobně, se nám podařilo prokázat, že byly zřejmě záměrně vestavěny kondenzátory, kvůli nimž se životnost spotřebičů zkrátila o pět až deset let,“ píše expert ve studii. A dodává, že to rozhodně není otázka ceny, jak by se někdo mohl domnívat: cena součástky, jež by životnost produktu prodloužila až o celou dekádu, se totiž od ceny běžně používaných komponent nelišila ani o jeden eurocent!

Elektronika však rozhodně není jediným spotřebním zbožím, které studie zmiňuje. Najdete v ní také:

  • podrážky z nekvalitní gumy, jež se předčasně ošoupávají, a jsou navíc k botě přilepeny tak, aby nebylo možné je vyměnit;
  • spirálovité umělohmotné zipy, které předčasně vypoví službu;
  • anebo bavlnu s tak krátkými vlákny, že textilie z ní vyrobené vydrží sotva pár měsíců.

„Příklady z expertízy ukazují, že plánované anebo alespoň tolerované předčasné zastarávání je všudypřítomné. Baterie, které nelze vyměnit, slepené kryty anebo cíleně vestavěné slabiny to jasně dosvědčují. Je to prasárna,“ míní mluvčí německých Zelených Dorothea Steinerová. Dle ní tak nevznikají pouze obrovské náklady spotřebitelům, ale rovněž gigantické hory odpadků, ze kterých se co nevidět vyklube fatální problém pro životní prostředí a nakonec i zdraví nás všech.

Vlastně nic nového

Nutno podotknout, že plánované zastarávání není výmyslem 21. století, ale v určitých formách existuje již přes sto let. Klasickým příkladem pro systematické zkracování životnosti produktů je dnes již legendární žárovkový kartel Phoebus z roku 1924.

Tehdy se přední výrobci žárovek, mezi něž patřily například i společnosti Philips, Osram, General Electric Company a Compagnie des Lampes, dohodli, že unisono zkrátí životnost svých produktů z 2500 na 1000 hodin. Kartel prokazatelně existoval až do roku 1942, kdy americká vláda General Electric a další zažalovala kvůli nekalé soutěži.

Zobrazit diskusi
Reakcí:42

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

Tak už jsem našel zdroj, odkud tyhle bláboly kolují po světě

Plánované stárnutie vecí - Žiarovková konšpirácia
"Dokumentární" film
Francie, 2009,  slovenský dabing, 50 min

Video najdete na YouTube: http://www.youtube.com/watch?v=MMJS1CdiW30

Ale pozor! Je to ukázkový příklad konspirativní demagogie a naprosté dezinterpretace faktů. Jako by to točila nějaká náboženská sekta jako svůj propagační film pro své věřící-nemyslící... Zelení magoři takovou sektou evidentně jsou!

Česká pozice má čtyři roky zpoždění, a ještě tyhle bláboly a dezinterpretace faktů nekriticky podporuje a hlásá. 8-O

Mě se vždycky líbí jak se někdo chytne jedné části složitého pro

blému a pak se už neřeší další návaznosti.

To, že se výrobky, které jsou i beztak levné jako nikdy, po čase kazí, je pro většinu společnostri výhodné.  Pokud by tomu tak nebylo a výrobky by vydržely "věčně", tak by došlo ještě dříve k nasycení trhu a spousta fabrik by musela omezit výrobu a spousta lidí by přišla o práci. 

Čemu dáte přednost, nikdy se nekazícímu holicímu strojku, nebo nezaměstnanosti 50%?

Tak nevim... Jak udelat z komara velblouda...

Pokud si pamatuji ze sveho zivota... Kdo jezdil pred 30ti lety autem videl kazdou chvili stat auta na krajnicich se zdvizenou kapotou. Zastupy lidi pred Mototechnou na nahradni dily. Vzdy bylo neco co nefungovalo. Auta rezivela po cca 2 letech. A to jezdilo mnohem mene aut a behem sve zivotnosti i o mnoho mene kilometru. Dnes videt auto u krajnice je udalost... Vyrobci nabizi 5ti a vicelete zaruky za smesne penize nebo v cene. Ktera je v prepoctu na realnou mzdu nizsi nez v minulosti. Pracka, mycka, trouba a dalsi veci s mnohem vetsim komfortem, mnohem vetsim poctem soucastek a elektroniky, radove jinymi funkcemi slouzi v pohode 15 a vice let. Statisticky by mely byt mnohem vice poruchove-radove- nez jednodussi vyrobky... Nejsou. Nepopiram, ze nektere veci jsou mozna zamerne delane tak aby mene vydrzely, ale rozhodne bych to nevidel tak dramaticky. I priklad s obuvi-pomerne stupidni. Zkuste si vzit obuv s kozenou podrazkou do deste nebo snehu a pak jinou s gumovou podrazkou... Uvidime, ktera vydrzi dele. Spotrebni elektronika? Pokud si pamatuji dobre, tak pred 25-30ti lety existovala napr. profese opravar televizi/radii. Ty se kvuli mechanickym soucastkam/ elektronkam/tranzistorum kazily kazdou chvili. CRT obrazovka byla za chvili vypalena. Dnes? Pokud nepotrebujete pro masirovani sveho ega kazde 2 roky novou elektroniku, tak vam vydrzi klidne 10-15 let a dele. Zivotnost u baterii je rovnez zavadejici-je nutne si uvedomit odber zarizeni a jejich uzivani. Ty stare by za nekolik mesicu byly k nicemu. Na druhou stranu je pravdou, ze se spotrebovava zbytecne mnoho, ale to neni vlastnostmi vyrobku, ale lidmi. 

Elektronky

Se prave pouzivali v Migu 25, protoze jako jedina soucastka byly schopne vydrzet podminky vysoko nadzemi.
Namísto polovodičů, palubní avionika i radiolokátor Smerč využívaly ještě vakuové elektronky, které se ale ukázaly velmi výhodné pro svoji schopnost odolávat nejen vysokým teplotám, ale také tzv. elektromagnetickému pulsu EMP, provázejícímu explozi jaderných zbraní. Elektronky mohly být při poruše snadno vyměňovány i málo vycvičeným personálem.

A takhle bych mohl pokracovat taxe prosim vzpamatujte...

Hoxlaku

Pletete si odolnost s poruchovosti.

Napr. tank muze byt velmi odolny vuci strelbe ze vzduchovky, ale zaroven muze byt nesmirne poruchovy. 

Elektronka je napr. velmi odolna vuci vyssim teplotam, ale malo odolna padu na beton z vysky 2 m. U tranzistoru je tomu naopak.

O palubnich pristrojich letadel mi nemusite vypravet. Proslo mi jich dost rukami. Mam jednu z nejvyssich kvalifikaci, kterou slo behem vojenske sluzby ziskat na jejich opravovani, udrzbu a revize.

Souhlas

Napsal jste to líp než já. Jinak já vůbec nejsem odpůrcem ochrany spotřebitele. Naopak. Ale je třeba se soustředit na skutečné problémy a nešířit konspirační bláboly. Tenhle článek mě dožral právě kvůli té konspirační "příchuti". A také skoro ve všech směrech odporuje mojí zkušenosti.

 

 

Pierrote, dekuji

Ano, mate naprostou pravdu. Je to zbytecne bombasticke a racionalne mysliciho cloveka to musi dozrat. Trochu poctive prace a normalniho usudku neskodi ani v novinarine i presto, ze se ji tyto fenomeny v Cesku obloukem vyhybaji. Nu coz, statisticky je prumerne IQ Cechu udajne 97. Udajne. Mozna ani nechci vedet kde je median... 

PRoblem vas dvou

Asi tkvi vtom, zeste nemeli nikdy poptavku po necem lepsi nez neco co se za ty 2 roky vysype. Bez urazky dlouho se zabyvam repasem starych veci a hlavne opravou High end techniky a muzu vam rict, ze tu neni k dostani nic nadprumer a kdyz taxe na to musi cekat mesice tydny a to je ten problem. Ze ani nepoznate shit od state of art a nejakou prumernou statistiku mam v *.

Potrebuji reseni na urovni, malokdo tomu rozumi, potrebuji opravit vnitrek neceho, malokdo tomu rozumi, zastoupeni firem? Pouze retail nic jineho. At jsou to opravy specifickych typu aut to bych tady mohl psat story pres 3 stranky, nebo oprava prumyslovych zarizeni, filtru chemie, audio techniky.
Kdyz se vam v sestave vypali reprak po 5 letech tak kolik tu mate opravaru repro? Sestava stala 50 tak to hodite kominem?

Vubec jste nepochopili, ze tahle dira se stala domenou endretailu a vozi se sem shity obcas se mrknete dovnitr a podivejte se jak je to resene. Je jedno jesi China, Filipny, Hong Kong vsichni umi vyrobit kvalitu staci to zaplatit, ale kdyz tu vsichni tlaci na cenu tak ve finale plati pouze pronajem shitu, kterej vymeni za jinej shit a pronajem jede znova. K zivotu ja osobne potrebuji spolehlive veci a ne pronajem a nevim kdy se mi to vysere...

Priklad

Proc armada spojenych statu a mnoho uradu v USA stale pouziva Windows xp pro nektere aplikace premyslel nadtim nekdo proc nemaj 7cky visty 8cky atd?

Pár postřehů

Myslím, že článek je zbytečně bombastický a ignoruje do značné míry kontext. Například to, že dnešní uživatel věcí je "spotřebitel" a ten z definice neuvažuje nad tím, že by si nějakou věc podržel delší dobu. Chování lidí je dnes takové, že svou domácí výbavu (elektroniku zejména) obměňují v řádu měsíců (počítače, mobilní telefony, foťáky), auto pak v řádu sotva několika let (i když na to peníze nejsou, leasing pomůže). I kdyby tomu tedy bylo zčásti tak (a víc než zčásti sotva), jak se v článku píše, většina spotřebitelů to vůbec nezjistí. Zbavují se totiž věcí tak rychle, že je dvou nebo tříletá záruka vůbec nezajímá. Je to problém, který k nim vůbec nedolehne. Výrobci tohle velmi dobře vědí a je pro ně daleko snazší působit na spotřebitele produkcí neustále nových a nových věcí, než zbytečně komplikovanou metodou nějakého cíleného zastarávání věcí. Lidé jsou dnes  navíc nastaveni tak, že "starej křáp" je věc starší dvou až tří let a ochotně se takové věci zbavují. Málokdo si tak kupuje novou věc až potom, co mu ta stará "odejde". Tím nechci říct, že fenomén popsaný v článku vůbec neexistuje. Ale zdá se mi, že v problematice roztáčení kola spotřeby je daleko důležitější chování spotřebitele, resp. jeho nenasytná touha po nových a nových věcech..

A ještě jedna "chytrá" poznámka na závěr: u všech věcí platí, že jejich životnost je  závislá na tom, jak se s nimi zachází. Už jsem mnohokrát viděl různé lidi láteřit nad tím, jak "ten krám, co stál tolik peněz,  nic nevydrží". A pak jsem byl svědkem toho, jak s věcmi zacházejí a hned jsem byl o něco moudřejší.

P.S.: Jinak jsem stoupencem co nejdelšího používání věcí. Momentálně jsem šťastným majitelem hromady funkční elektroniky, která má průměrné staří cca 4-5 let. Zastarává dle očekávání, pokud záruku přežije 3x, budu zcela spokojen..

Množství výrobků morálně zastará mnohem rychleji, než fyzicky

Což v době prudkého rozvoje technologií i součástkové základny je zcela přirozené. Sedím u PC 10 let starého a pro většinu potřeb je stále vyhovující (v době nákupu byl sestaven "na míru", z kvalitních komponent a nebyl právě levný). S drobnou údržbou a revizí může klidně fungovat ještě několik let. Když budu potřebovat výkonnější, má smysl pořídit úplně nový, a ne dělat zbytečně "upgrade" starého.

Podobnou zkušenost mám i s řadou dalších výrobků (mobilní telefon, rádio, TV přijímač a podobně). A třeba i holicí strojek BRAUN je symbolem nezničitelnosti po dlouhou řadu let. A vždy samozřejmě záleží na tom, jak s těmito výrobky uživatel zachází. Takže pokud nekupujete nejlevnější "no name" výrobky z Číny, problémy s krátkou dobou života mít nemusíte. Ne všechny firmy přestěhovaly výrobu do Číny a současně ani výroba v Číně nemusí nutně znamenat, že jsou výrobky méně kvalitní. Článek je svou podstatou blábol, který hledá příčinu nějakého jevu tam, kde není. Zelení si jenom našli další téma, kde před svými ideovými fanoušky mohou vystupovat jako jejich "ochránci před zahnívajícím spotřebním kapitalismem" a slibovat, že jsou to právě oni, kdo se "postarají o nápravu". Podobnost s komunisty nikoliv náhodná. ;-)

Zeleni se snazi pouze

Zeleni se snazi pouze politicky uchopit objektivne existujici jev. Programovana zivotnost (eufemizmus pro kurvitko) je beznou soucasti konstrukce prakticky cehokoli. Otazka je pouze to, zda si to jako spotrebitele nechame libit.

Programovaná životnost

Chcete snad tvrdit, že u spotřebního zboží výrobce "programuje střední dobu života" výrobku tak, aby nebyla příliš vysoká? Chápu, že z pohledu konstrukce a nákladů na výrobu (a tím i konkurenceschopnost výrobku na trhu) existuje vědomý a plánovaný proces, který tyto náklady snižuje pokud možno na dosažitelné minimum. Ale pak se  jedná spíš o  minimalizaci nákladů na výrobu obecně, a ne plánování doby života tak, aby výrobek "nevydržel moc dlouho". Konkurence na trhu nedovolí, aby někdo dodával beztrestně a dlouhodobě na trh nekvalitní výrobky. Díky relativně dlouhé zákonem stanovené záruční lhůtě u průmyslových výrobků je naopak problémem, že řada výrobků i běžným opotřebením nebo provozem v nevhodném režimu požadované dvouleté doby života nedosáhne (a třeba to od nich ani nikdo neočekává). Jejich cena ale bývá poměrně nízká, takže majitel počítá s nákupem nového výrobku a reklamacemi se nezatěžuje. Typicky u obuvi, kde záruka platí jen potud, pokud obuv není zjevně opotřebovaná každodenním používáním. Byla ale její "krátká doba života" záměrně naplánopvána? Sotva.

V praxi jsem se setkal s výrobky, kterě měly neobvykle krátkou dobu života, vada byla způsobena nekvalitní výrobou (nebo, chcete-li, příliš krátce "plánovanou" dobou života), a jako zákazník jsem si to rozhodně líbit nenechal. Třeba první nákup obuvi po roce 1990 u Bati byl pro mě rozčarováním, jaké šmejdy si dovolil zákazníkům předložit (platila jen půlroční záruka). U jinak pěkných lehkých bot se po 14 dnech nošení roztrhly tkaničky (zjevně nekvalitní materiál). Poprvé je vyměnili z bot na skladě, podruhé už náhradní neměli a tehdejší pracovnice "oddělení péče o zákazníky" (reklamační oddělení převzaté ze soc-prc éry) Anděla Křížová mi poslala poštou jiné, dvakrát tak dlouhé a barevně zcela od obuvi odlišné "náhradní". Baťův šéf obchodu nechtěl věřit, že je možné, aby mi něco takového ze Zlína poslali...

No, nakonec jsem u Bati dalších 15 let žádné boty nekoupil, a za těch (dnes už více než 20 let) si Baťa nedovolí přijít na trh s podobnými šmejdy. Jak na tom jsou s plánováním doby života svých výrobků, netuším. :)

Dalším výrobkem, které jsou rizikové z hlediska nedožití konce dvouleté záruční doby, jsou např. varné konvice na vodu. Chyba ale nejspíš není v tom, že by výrobce záměrně "plánoval" krátký život (nést náklady na vyřízení reklamací zákazníků bych za něj nechtěl), jednoduše použil topné těleso, které nebylo schopno přežít dva roky (nijak intenzívního) používání. Tedy bylo nekvalitní. Obchodník vracel nákupní cenu bez zbytečných komplikací a jistě zaznamenal neobvykle vysoký počet vrácených výrobků. Myslite si, že u dodavatele bude s nadšením nakupovat dál? Možná ano, ale za ještě jižší ceny, aby se mu vůbec prodej vyplatil. A zákazník, který se závadou v záruce počítá předem, nemůže prodělat. Vadný výrobek vrátí a místo něj (nebo za vrácené peníze) si koupí podobný šmejd a tak pořád dokola. Když je to pro něj výhodné, tak proč ne? :-P

Již můj pradědeček říkal:

Již můj pradědeček říkal: nejsem tak bohatý abych si kupoval každý půlrok laciné boty u Bati.

Baťa dnes prodává kvalitní boty,

jenom v období krátce po pádu totality měl zřejmě dojem, že u nás dokáže prodat každý šmejd. Nškteré ze šmejdů byly i domácí, české a slovenské výrobky ze soc-prc výrobních podniků před privatizací.

upřesnění

Můj pradědeček tím myslel boty které Baťa prodával za první republiky.

Velmi dobrý článek, který

Velmi dobrý článek, který vystihuje podstatu současného převažujícího ekonomického modelu, kdy povrchnost a honba za ziskem vede k vyčerpání primárních zdrojů a devastaci lidského potenciálu. Hromady užitečného odpadu neužitečných věcí, jako předzvěst entropického konce světa lidí.  Stále rostoucí vrstva zbytečných lidí, kteří dříve udržovali věci v chodu. Ještě pamatuji dobu, kdy konstruktér počítal životnost jednotlivých skupin tak, aby 

konečná životnost výrobku odpovídala životnosti všech jeho součástí a ne aby hledal jak výrobek po záruce co nejrychleji znehodnotit.

Za toho minulého, soc-komunistic. režimu tomu snad bylo jinak?

Bylo to ještě mnohem horší! Ale jak zrovna vy uslyšíte někde zmínku o "nenáviděném kapitalismu", tak vzdycháte po časech minulých.

Ztráta paměti? :-)

Nevzdychám, mám se celkem

Nevzdychám, mám se celkem dobře, jen ta perspektiva mne nenaplňuje žádným nadšením. Vás ano?

Ne, perspektiva rozvoje socialismu pod diktátem EU mě neláká

Socialismus je ve svých důsledcích zhoubný všude na světě.

Hezky clanek, nemam rad zelene, ale tomuto se da verit..

Snad bych jeste pridal bezolovnaty cin. A to neni jen volna dohoda vyrobcu, ale primo prolobbovane narizeni/legislativa ovlivnujici stovky milionu az miliardu spotrebitelu.

 

Ano zni to konspirativne az blbe.

 

Drive bych si to take myslel, ale v dobe solarnich zakonu, zarovkovych narizeni, Sarcozyho, Belusconyho ci priblbleho Janouska, v dobe Obamovy ameriky, v teto dobe je mozne vse a myslet si, ze se to nedeje, je posetilost hodna blaznu.

 

Cín k pájení a letování bez příměsi olova je výmysl Zelených

magorů, ne nějaká dohoda výrobců, kterým naopak přidal na problémech s kvalitou pájených spojů (a mně osobně přinesl škodu nutností odstavit drahý monitor k PC se "studeňákem", kde odstranění vady by bylo tak drahé, že jsem raději koupil monitor nový). Vidíte - to je typický příklad blbosti Zelených, která je příčinou toho, co ve zmíněné zprávě kritizují... :-)

Asi mate pravdu, dava to smysl - nevim, ale ..

muze to byt synergie,kterou vyrobci velmi radi vyslysi a mozna i podpori.

Ono kdyz se nam vyrobek zeleni RoHS nalepkama, mnoha Jarynum se tim odcisti, ozelena zakarbonovany svedomi.

Znam vyvojare, kteri na to nadavaji, nadruhe strane to muze byt prijeme sem tam nejakou reklamaci akceptovat s vidinou elektroniky, zbozi, ktere se musi jednou za 2-4 roky upgradovat.

Urcite se najdou argumenty ze pocitace zastaraji do par mesicu po zakoupeni, ale jsou i taci, mezi ktere se radim, kteri si nemusi kazdy pulrok ci rok kupovat novy mobil a laptop na psani dokumentu jim vyrzi i 6 roku.

 

 

 

Článek je opravdu velmi problematický ...

 

Lze jen souhlasit s názorem "Nekriticky převzatá snůška demagogických blábolů (Zelení...)", který bych ještě doplnil.

Výrobky mají různou dobu inovačního cyklu. Nejkratší je např. u spotřební elektroniky (4 měsíce a vychází nový výrobek v dané řadě). Nepočítá se s tím, že by např. přehrávač mp3 někdo používal 5 let. Za takovou dobu se změní mnoho věcí, vývoj jde rychle dopředu. 

Výrobky "bílé techniky" např. pračky, myčky atd. mají vývojový cyklus delší, ale opět se jedná o spotřební zboží. Podobně je tomu u automobilů atd.

Takové výrobky se konstruují zpravidla na základě tzv. časované životnosti. Je to legální přístup s tím, že musí být zajištěna bezpečnost uživatele. Tím je myšleno, že např. při projezdu 100 tisíc km vám neupade kolo. Ono by nemělo upadnout ani při ujetí dalších sto tisíců km, ale za tu dobu si už asi budete chtít úpořídit nové auto s lepším vybavením a modernějším designem.

Prostě žijeme v době spotřební společnosti, která je na spotřebě závislá. Nerespektování tohoto faktu vede jen k potížím i zániku firem, které neustojí snížení výroby v důsledku snížení odbytu. Tak to prostě je. 

Nakonec to pociťujeme i sami, když cítíme, že např.zvýšení DPH není v žádném případě opatření k posílení růstu, ale naopak vede právě ke snížení spotřeby.

Druhá věc je zda tento trend spotřeby a spotřební společnosti není škodlivý ve smyslu zbytečného plundrování zdrojů, které má lidstvo na této planetě k dispozici. To určitě je, v tom mají "zelení" pravdu. 

Všichni můžeme přispět k tomu, že se třídí odpad a tento odpad se recykluje a vrací do výrobního cyklu. Rozhodně to však není tak, jak se tvrdí v článku, že mechanicky namáhané součástky se dělají z recyklátů. Když tak jen v odůvodněných případech.

Že na kopírce lze udělat více kopií z jedné náplně toneru je možné. Ale výrobci tiskárny jde i o životnost válce a záruku kvality tisku. Je lepší dát kazetu včas znovu naplnit, než ji trápit až do úplného zničení válce.

Atd.atd. Je nutné věci posuzovat jednotlivě. Že se nacházejí na trhu výrobky se špatnou kvalitou nebo výrobními vadami je evidentní. Nedávno jsem viděl postupně odejít 3 ks LED žárovek 3.3W za cca 2000 hodin, když by jejich životnost měla být 25000 hodin i více (firma KANLUX Frýdek Místek).

To je tedy velký průšvih a výrobci to nedělá dobrou pověst. Nemusím ani zmiňovat jejich značnou cenu (cca 300 Kč/ks) proto jiným typům žárovek. Ale určitě v tom nevidím záměr výrobce, že by chtěl takovým způsobem si zvýšit odbyt.  

Protiřečíte si: na jednu

Protiřečíte si: na jednu stranu "Prostě žijeme v době spotřební společnosti, která je na spotřebě závislá. Nerespektování tohoto faktu vede jen k potížím i zániku firem, které neustojí snížení výroby v důsledku snížení odbytu." a na druhou zase "Ale určitě v tom nevidím záměr výrobce, že by chtěl takovým způsobem si zvýšit odbyt."

Já v tom zase zcela jasný záměr výrobců vidím. A nelíbí se mi to - kupujeme za drahé prachy naleštěný prd, jenom abychom přinesli oběť zlatému praseti "růstu".

No nic, jsem o Velikonocích poněkud duchovněji naladěn, a Váš příspěvek opravdového spotřebitele mě nakopnul k reakci.

To vědí všichni. Čeština pro

To vědí všichni. Čeština pro to má krásné slovo "kurvítko". Bohužel to došlo tak daleko, že není na výběr a i kdyby spotřebitel preferoval trvanlivější výrobek za více peněz, velmi často takový výrobek nenajde na trhu vůbec.

Paradoxní je, že se to vůbec neodráží na ceně - ta se tváří jako luxus sám. Drahá bota nevydrží ani měsíc, oblečení, cokoliv - ale cena odpovídá "luxusní" nášivce nebo nálepce. Nikdy ne kvalitě.

Nekriticky převzatá snůška demagogických blábolů (Zelení...)

Ve stostránkové studii nemůže být obsaženo dostatek inormací k tomu, aby se dal napsat takto jednoznačně odsuzující článek. Nehledě na skutečnost, že zdrojem je strana Svaz 90/Zelení. Jak mají Zelení v něčem prsty, je potřeba se mít na pozoru! Od Zelených pochází takové množství nesmyslů a demagogie, že je k nevíře, když se autor článku na podobné nekvalitní zdroje odvolává.

Zelení jsou sami původcem nekvality řady materiálů a výrobků už tím, že z ideologických důvodů tlačí na technicky i ekonomicky nesmyslnou recyklaci materiálů. Výsledkem pak je, že používání recyklátů s problematickou kvalitou (plasty) snižuje reálnou dobu života v konkrétních aplikacích. Např. používání recyklovaných plastů  pro výrobu rámů plastových oken vede k jejich předčasnému stárnutí, změnám barvy a povrchu, což je u takových výrobků pro investiční celky s předpokládanou dlouhou dobou života zcela nežádoucí. Tlaky Zelených na rozložitelnost plastů nebo recyklaci a opakované použití jsou v přímém rozporu se zájmem zákazníků a uživatelů takových výrobků.

Greenpeace, Zelení a jejich hloupé a demagogické kampaně a politické aktivity jsou příčinou, proč spolek zkorumpovatelných úředníků v EK/EU nařídil zákaz výroby a používání žárovek a řadu dalších podobných nesmyslů, které nám jen otravují život, aniž by přinesly hmatatelný užitek někomu jinému, než výrobci. Možná přinesou i pocit vítězství zeleným fanatikům v tom, jak snadno lze ovládat masy. Většinou to ale bývá vítězství nad zdravým rozumem a technickou a ekonomickou gramotností.

V poslední době už jsem slyšel/četl dvakrát o tom, že "výrobci žárovek se domluvili na zkrácení jejich doby života". Kdo zná základní fakta o světelných zdrojích založených na žárovém principu (elektrickým proudem rozžhavené wolframové vlákno), tak zná i souvislosti doby života v závislosti na režimu provozu. Tlustá vlákna a malé provozní napětí život prodlužují, tenká vlákna a vyšší napájecí napětí vedou ke zkrácení doby života. Potíž je ale v tom, že účinnost žárovky roste se zvyšující se teplotou vlákna, tím ale také klesá doba života žárovky. Podobné je to i s častým zapínáním a vypínáním, které likviduje i "úsporné žárovky" (kompaktní zářivky) a výrobcem udávaná doba života měřená v tříhodinových cyklech zapínání je nedosažitelná běžným provozem v domácnostech.

Aby se tedy "výrobci domluvili", museli by sjednotit technické parametry svých žárovek pro daný režim provozu v neprospěch zákazníka. Není mi ale moc jasné, který parametr by k takovému účelu použili. Zvýšenou teplotou vlákna toho lze dosáhnout, ale zákazníkovi to zase přinese o něco lepší využití energie při přeměně na světlo. Tzv. "dlouhoživotnostní" žárovky vyráběné např. pro použití v semaforech měly tedy záměrně sníženou provozní teplotu vlákna, měly nižší účinnost, ale zase podstatně vyšší provozní spolehlivost. Žárovky pro fotografické účely (osvětlení pro fotografy ve studiích, televizní studia atd.), blížící se svým světelným spektrem slunečnímu světlu, zase měly dobu života podstatně kratší, než běžné žárovky. A byla to jejich přirozená vlastnost, se kterou všichni počítali. Z domácností známe projekční žárovky pro diaprojektory. Je tedy docela možné, že se výrobci "domluvili" na nějakém provozním standardu pro dané použití, aby byly pro dané účely vyráběné typy různých výrobců zaměnitelné. Což je ve světě zcela běžné, ostatně různými normami a předpisy platnými pro konkrétní obory je naše legislativa zahlcena víc, než bychom si přáli...

U žárovek prodávaných v obchodech si ale zákazník musel dávat pozor na to, jaké mají žárovky uvedeno provozní napětí. Obvykla 220-230 V a 240V. Použitím žárovek s nižším jmenovitým napětím tam, kde je v síti 240V a někdy i více, vede ke zkrácení jejich života v souladu se souvislostmi uvedenými výše.  

V konkurenčním prostředí zákazníci vytváří trvalý tlak na snižování nákladů výrobců a ceny výrobků v obchodech. Když chtějí nejlevnější zboží, nemůže být automaticky i nejkvalitnější. Když chtějí prodat automobily zatížené vysokými náklady na povinnou výbavu a dodržení emisních limitů i bezpečnostních norem, které jim Zelení skrze stát vnucují, nutně pak musí své zisky realizovat v opravárenství a na povinných prohlídkách "technického stavu vozidla" a jejch drahé údržbě. Nové typy aut už si doma v garáži sami neopravíte a v servisu (díky nízké opravitelnosti závislé na použití speciálního nářadí a měřicích přístrojů) vám takové opravy důkladně provětrají peněženku. I proto, že servisy zase musí splňovat tisíc různých předpisů, často dohnaných ad absurdum.

Jestli tedy Zelení stojí v pozadí aktivit, které v důsledcích vedou ke snížení kvality vyráběných produktů nebo jejich neúměrnému zdražování, pak mi jejich tvrzení popsaná v článku připadají, jako použití známého principu, v němž zloděj křičí: "Chyťte zloděje!"

Pokud vím, snížení

Pokud vím, snížení živostnosti žárovek bylo jednoduše dosaženo tím, že bylo ošizeno vakuum v žárovce.

To byste musel mechanizmus zkrácené doby žiivota popsat

Pokud v žárovce (s vakuem, nikoli plněné inertním plynem) začne oxidovat rozžhavené wolframové vlákno, je to v baňce poznat vytvořením bělavého povlaku na vnitřní straně skleněné baňky. Když žárovka ztratila vakuum (vzduch vnikl do baňky např. prasklinou ve skle), vlákno po zapnutí v mžiku shořelo. Takže takovou závadu by mohl zákazník celkem snadno (při viditelně neporušené skleněné baňce) reklamovat. Výrobce, pokud by se jednalo o hromadný výskyt závady, by si nejspíš na trhu udělal velkou ostudu, protože různé spotřebitelské iniciativy by dokázaly takový problém odhalit.

Neznám kauzu zmíněnou z USA, ani o jakou "spolupráci" se tehdy jednalo. Dovolím si ale pochybovat, že šlo o nějakou dohodu vedoucí k poškození zákazníka.

 

A proč ne

Když jde pokrok, zejména v technice rychle dopředu. Co je špatnýho si koupit častěji danou věc. Pokrok zastavit nejde, sice vzniká více odpadu, ale na druhou strtanu se otevírají možnosti na další pracovní místa v tomto segmentu. Závěrem, pokud chceme neustále zvyšovat životní úroveň a jít dopředu tak jiná alternativa není.

Chci mít možnost si koupit novou věc, kdy uznám za nutné

ne být nucen výrobcem. Ono to také souvisí s tím, že se stáváme otroky a musíme vydělávat víc, což znamená víc pracovat a mít méně času na kvalitní život. 

 

A kvuli takovemu uvazovani je

A kvuli takovemu uvazovani je cely zapadni svet pred krachem,

prirodni bohatstvi vyrabovane, hory odpadku ktere nejdou zlikvidovat.

Zivotni uroven by mohla stoupat i s rozumnejsim pristupem akorat by to nebylo tak rychle. Jaktoze pred 50 lety neprislo nikomu divne ze maji jedno radio 20 let a furt funguje a dnes kdyz si dvakrat rocne nekoupis nove tak is pripadaji lidi jako zaostali? Vsechno je to jen masaz marketingovych oddeleni a vymyvani mozku. Lidi jsou jen stroje na konzumaci prumyslovych produktu. Veskere hmotne bohatstvi z toho plyne jen uzke skupine. A nechavame se zotrocovat dobrovolne, to je ta nejvetsi tragedie.

jo, o tom to je.

jo, o tom to je.

Není to o tom

Každá věc má v sobě zakodovaný čas rozpadu. Ldyž si koupim vejce, zeleninu, chleba atd. tak mi vydrží pár dní, nemluvím nyní o konzervantech. Tady se naopak životnost potravin prodlužuje a taky to vadí, v nepotravinách se zase životnost zkracuje a znovu to vadí. Navíc trh si to zreguluje sám, až na to nebudou mít spotřebitelé peníze nebo bude nedostatek jako za komunistů tak budeme mít jednu televizi doma 40 let. A že nemůžu žít plnohodnotný život nebo nemám čas trávit volný čas? Můžu trávit volný čas jakkoliv chci, ale někdo to musí financovat, buď společnost z daní nebo já sám. A kde vezmu finance když nebudu furt něco produkovat, respektive kde se vezmou daně?

Když by se uplatňoval zelený přístup tak budeme žít stále v jeskyních a zničí se lidská kreativita a touha jít neustále vpřed, což nás odlišuje od ostatních živých tvorů na této planetě, čili když ne my tak někdo jiný.

Tomu co jste napsal fakt

Tomu co jste napsal fakt věříte? Myslíte si snad, že kreativita v té jeskyni byla menší než ta naše? Nejen, že každá věc má v sobě zakódovaný čas rozpadu, ale i civilizace mají stejný problém. A ta naše se nekontrolovatelně řítí do zapomnění. Vy to nevidíte? Ten článek se toho jen lehce dotkl a už se roztrhl pytel s tržními  autoritami. 

Jasně, komunismus (zelený společně s rudým) to napraví... :-P

Systém trvalého nedostatku všeho. Děkuji, zažil jsem, nechci!

To neznáte? Z přežraného býka

To neznáte? Z přežraného býka se stává vůl.

Jo, a ztrácí k tomu všemu ještě paměť...

Ale na to jsem se vás ptal o kus výš. :-P

Ad závěr příspěvku -

Ad závěr příspěvku - http://cs.wikipedia.org/wiki/Demagogie .

Zejména pro socialistické země

se expedují serie, kde se vyskytla vada. U mobilního telefonu i po pár měsících nevydrží den.Leda vyhodit simku, potom žije i týden. Podíl má i operátor, který čaruje se signálem. Datové připojení je zatížené i v noci, kým, netuším.

 

Čínský přístup ovšem má logiku, zákazníkovi jde o šoping, ne vlastnění, stejně by to neměl kde skladovat. Takové dětské hromady hraček.

 

Stejně značkové servisy, dělají všechno a nic, běžně hledají i pojistky. Podivnost je i programování jednotek - tunning, variabilitu podle potřeb dělá jen fušer, proč firma nenabídne více variant? Proč nejde udělat motorku na ekonomický provoz? Proč jen sportovní ladění, když ji potřebuje i farmář.?.Evropská a neevropská auta, tedy v základní cenové kategorii? Offroady, co neumí ani sníh, natož bláto...

Pěkné, akorát:

"tuning".

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah