Přestaňte dělat ze zákazníků idioty!

Web Potraviny na pranýři kritizují výrobci i prodejci. Možná by bylo lepší, kdyby si udělali pořádek mezi sebou. 

Podnikání a trhy
Petr Matějček | 09.08.2012

Moudří lidé se živí vzduchem, ranní rosou a tofu. My ostatní chodíme do supermarketů. Co všechno v přeplněných regálech číhá, v České republice od první poloviny července mapuje portál Potravinynapranýři.cz, o němž jsme referovali při jeho spuštění. Bezprostředně na to se spustily polemiky, dle našeho soudu absurdní. 

Na portálu se například dočtete, že pokud jste si v uplynulých měsících vyrazili do mariánskolázeňského Tesca, získali jste tu jedinečnou možnost ochutnat Pařížský pochoutkový salát, v němž se to jen hemží mikroorganismy Listeria monocytogenes, které způsobují listeriózu, jež může vést k potratům, septickým onemocněním u novorozenců a zánětům mozku a mozkových blan u starých a oslabených osob. Anebo: hrachové lusky pražského dovozce Efes jsou tak nabouchané pesticidy, že byste po jejich konzumaci mohli v noci začít svítit.

Hledá se viník

Záměr ministerstva zemědělství je zřejmý, snaží se spotřebitelům poskytnout nástroj, s jehož pomocí mohou relativně snadno vyhledat informaci o nevyhovujícím produktu podle názvu výrobku, druhu potraviny, prodejce, země původu a distributora, a vyhnout se alespoň největším „čuňárnám“. Nový web denně navštíví téměř padesát tisíc lidi, víc než půl milionu od jeho startu. Jenže pranýř se dostal na pranýř, protože kazí život výrobcům a obchodníkům.

Ti se typicky česky navzájem obviňují, kdo vlastně za nejakostní, falšované a především nebezpečné potraviny může. A pro jistotu vyčítají novému webu, že to za ně nerozsekne. Ale proč by to měl dělat?

Nutno podotknout, že potravin spadajících do kategorie nebezpečné je na webu s přehledem nejvíce. Jenže zda mohou za nevhodné produkty spíše obchodníci, nebo spíše výrobci, na to není Státní zemědělská inspekce, jež údaje do systému vkládá, schopná zpravidla odpovědět, a proto na stánkách – celkem logicky – uvádí informace jak o výrobcích, tak o obchodnících.

To se vůbec nelíbí například prezidentovi Potravinářské komory Miroslavu Tomanovi. Kritizuje, že je u jednotlivých prohřešků na webu uváděno jméno výrobce i obchodníka i v případech, kdy vina je jednoznačně na obchodníkovi. Například jde o případy přelepování data spotřeby. Za výrobky přitom od převzetí od dodavatele zodpovídá prodejce. Navíc podle Tomana chybí vývoj případu, tedy informace o tom, zda byla zjednána náprava.

Naivně bych doufal, že dobří výrobci přestanou dodávat do špatných obchodů a dobré obchody nebudou odebírat zboží od špatných výrobců.

Když jsme se ministerstva zeptali, jak s kritikou hodlá naložit, odpověděl mluvčí Jan Žáček následovně: „Spuštění webových stránek Potraviny na pranýři je prvním krokem v této problematice a je a na úplném začátku. Ministerstvo zemědělství aktivně řeší podněty, které přichází, a do budoucna počítá s rozvojem webu i jeho vylepšením.“

Upřímně – mně osobně je to úplně šumák. Jsem rád, že jsem se díky portálu provozovanému Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí vyhnul pochoutkovému salátu plnému bakterií i jedovatým luskům. Naivně bych doufal, že se obě strany z nového projektu poučí: například dobří výrobci přestanou dodávat do špatných obchodů a dobré obchody nebudou odebírat zboží od špatných výrobců. V jiných odvětvích lidské činnosti to tak totiž funguje. Kdyby Škodovka začala prodávat automobily bez motorů, kdo by je chtěl prodávat? Stejně jako by automobilka asi nespolupracovala s prodejcem, který motory před prodejem z auta vymontuje.

Podobného názoru je i samotné ministerstvo. Podotýká, že cílem projektu je - kromě narovnání vztahu mezi zákazníkem a prodejcem - také kultivace prostředí mezi výrobci a prodejci. „Výrobci by měli mít zájem na tom, aby se jejich výrobky správně skladovaly a prodávaly, prodejci by zase měli usilovat o prodej kvalitních a nezávadných potravin,“ sdělil ČESKÉ POZICI mluvčí Žáček. Připojil k tomu dle našeho soudu podstatnou poznámku: aplikace Potraviny na pranýři je především nástrojem v rukou spotřebitelů, kteří mají mít veškeré dostupné informace a sami si je vyhodnotit.

K tomu, aby zákazník zjistil, zda je vina na straně výrobce či prodejce, nemusí být zrovna jaderným fyzikem. Pokud se dočtu, že medový dort společnosti Kremex obsahoval alergen (arašídy), který nebyl uveden na obale výrobku, s největší pravděpodobností nebudu obviňovat Kaufland, že jeho zaměstnanci dezert rozbalili a zlomyslně posypali drcenými buráky – chyba bude s pravděpodobností blížící se jistotě na straně ústeckého výrobce.

Sporné momenty ať si prosím vyřeší výrobci a prodejci sami mezi sebou. Když inspektoři objeví v Tescu „čerstvá“ vejce od Schubert Partner, na kterých je plíseň a trus, zasloužili by si preventivní pohlavek beztak oba – Tesco i Schubert. Šéf Potravinářské komory Toman má samozřejmě pravdu v tom, že by bylo dobré informovat o vývoji případu.

Edukace je nezbytná

Mezitím Státní zemědělská a potravinářská inspekce rozdává pokuty. Nekvalitní potraviny letos vyjdou společnost Tesco na 750 tisíc korun. Koncern Ahold, jenž provozuje obchody Albert, zaplatí 500 tisíc korun. Celkově inspekce rozdala od začátku roku pokuty ve výši 7,33 milionu korun. Nejvíce nejakostních, falšovaných či nebezpečných potravin na stránkách Potravinynapranyri.cz, pochází z Tesca, Aholdu a Kauflandu.

Zobrazit diskusi
Reakcí:5

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

Co kdyby se

zavedly opět normy ČSN, hlavně do poltravinářského průmyslu, byly zrušeny asi v roce 1991. Potraviny by byly trochu dražší, ale kvalitnější a nedovážel by se sem kde jaký "odpad".

Zavádět zpět ČSN je nesmysl. I za jejich platnosti byly problémy

s kvalitou (potravin) už v době komunistické ČSSR.

Chyběla důsledná ochrana spotřebitele, všechno bylo státní. Norma takový nefunkční systém nezachrání  a ani to neuměla v prostředí, kdy byl všeho nedostatek.

Tržní vztahy fungují mnohem líp a už mnohokrát jsem se o tom přesvědčil nejenom u potravin. Tržní systém má jiný problém. Masívní reklama a reklamní "výplach mozků" v médiích (rádio, televize apod.) dokáže část populace natolik zblbnout falešnými údaji, že si "průměrný občan" koupí drahé nic ve svaté víře, že výrobek má "zázračné" vlastnosti (viz různé Actimely a podobné drahé šílenosti).
Zásah státu bych očekával spíš u klamavé reklamy a podvodných praktik firem při vyhlašování "50% akčních slev" po předchozím týdenním zdražení na dvojnásobek oproti běžné ceně. To je zákonem nezakázaný způsob klamání spotřebitele a jeho rozsah a rozšíření už dávno přesáhl přijatelné meze.

Že nějaký obchodník měl někde něco plesnivé, s prošlou lhůtou nebo zfalšovaným datem doporučené spotřeby, má jen lokální význam.

Není to informace, která stojí za široké zveřejnění.

Státní zásahy měly přímý negativní vliv na informování zákazníka údaji na obalu, protože jich tam musí být takové množství (v několika jazycích), že jinak než malým písmem je na obal vměstnat nelze. Často jsou ještě v nekontrastních barvách, takže kontrola v obchodě bez použití lupy je téměř vyloučená. Stát utrácí množství peněz za zbytečné věci a služby a tam, kde by se měl angažovat a dělat pořádek, je volné pole pro podvodné praktiky výrobců i obchodníků. O nesmyslech jako byla nedávná mediální bublina kolem dopékaného pečiva v obchodě (ze zmrazených polotovatrů) a vládní vyhláška, raději pomlčím. Typická hloupost protlačená přes ministra Bendla  v zájmu části české pekařské lobby, která nedokáže prodat na trhu své výrobky nejkratší cestou ke spotřebiteli v čerstvém stavu. O falešných informacích o dopékaném pečivu v řadě médií už lze hovořit jako o kampani záměrně poškozující tento sortiment. A s přímou podporou státu. Tak kde to jsme?

Jenže takové normy by

Jenže takové normy by zavazovaly nanejvýš tuzemské výrobce. Na dovoz by se nevztahovaly, protože - obecně řečeno - výrobek, splňující normy pro uvedení na trh kdekoliv v EU, může být prodáván kdekoliv jinde v EU. Je z toho samozřejmě spousta výjimek, ale žádná z nich neumožňuje to, po čem voláte. Výsledek takového opatření by byl jediný - další likvidace tuzemských výrobců.

Pokuty?

750 tisic je malo, pro tesco jen plivnuti do Stromovky, 7.5 mega by asi melo jinou vahu. Za smesne prekroceni rychlosti zaplatite klidne i 5 litru a ta banda zlodeju za ohrozeni zdravi lidi jen par drobnych ze svych astronomickych zisku...

Nejvíc si zdraví ohrožují sami občané nevázanou konzumací

Malé množství zestárlého či zkaženého zboží v konkrétním obchodě je spíš signálem o tom, jaký systém práce tam vládne (různí na krátkou dobu najatí brigádníci doplňující regály se zbožím bez ohledu na expirační dobu předchozí série). Za prokázaný záměr prodat zkažené a zdraví nebezpečné potraviny by ale měl obchodník přijít o licenci nebo být pokutován vysokou částkou. S takovou praxí se často setkávám při prodeji ovoce a zeleniny, kdy se do slev na závěr dne dává až často zkažené, plesnivé či hnijící ovoce a zelenina, které měly  už dávno ležet v odpadu. Večer ale pracovníci ČOI - státní zaměstnanci - už v klidu sedí doma u televize ... :P

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah