Patrik Nacher: Politici nám čůrají na hlavu a už se ani nesnaží namluvit, že prší

V oblasti médií a marketingu se Patrik Nacher pohybuje již 16 let. V době opoziční smlouvy působil v zázemí Unie svobody, pracoval též jako poradce místopředsedy vlády Petra Mareše (US-DEU). Z politiky se poté stáhl a v roce 2005 založil unikátní webový projekt Bankovnípoplatky.com, který slouží jako jakýsi internetový ombudsman pro klienty bank. Angažuje se také coby mediální poradce v Národní radě osob se zdravotním postižením.

Ve velmi otevřeném rozhovoru pro ČESKOU POZICI se rozpovídal především o stavu současné politiky a jejím vnímání ve společnosti, o amatérství dnešních politiků či o nešikovné, neprospěšné a nepravicové vládě premiéra Petra Nečase. Přidal rovněž ostrý vtip o ministru financí Miroslavu Kalouskovi a lidem doporučuje: „Nesmíme být netrpěliví. Taková je demokracie, volby nemohou být každý rok. Nesmíme se nechat odradit. Velké strany budou třeba postupně ochabovat, až se jednou nedostanou do parlamentu, pokud nedoznají citelných vnitřních změn.“

reklama

ČESKÁ POZICE: V době opoziční smlouvy jste se v politice pohyboval za Unii svobody. Teď jste již několik let mimo politický svět. Liší se dnešní politika od té, kterou jste poznal na vlastní kůži?

NACHER: To, co se děje v minulých letech v politice, mě nadzvedává ze židle. Přitom jsem dříve byl po deset let v zázemí politiky coby mluvčí a volební manažer politické strany. Už tehdy jsem ale politické prostředí považoval za poněkud amorální a neživotné. Už tenkrát se začínal vytrácet smysl a cit pro správu věcí veřejných. Vstupoval jsem do politického světa plný nadějí, nakonec z toho zbyly jen iluze. Odešel jsem zklamaný. Ale za těch sedm let, co v politickém zázemí nejsem, mám dojem, že se to posunulo ještě dál. Dnes se z politiky stal ryzí byznys. Vstupuje se do ní za účelem výdělku.

Politici ztratili pud sebezáchovy. Je to taková „cochcárna“.Politici ztratili pud sebezáchovy. Je to taková cochcárna. Vezměte si poslední vládní krizi a rozpad Věcí veřejných. Jeden den o nich řeknete, že je to sliz, posléze s částí toho slizu vytvoříte novou koalici. Kdybych se na to díval z logického hlediska, pak to nedává vůbec smysl. Politik je tam přece proto, aby prosazoval svoje myšlenky a vize dlouhodobě. A ne že bude dělat sebevražedné kroky, aby se tam udržel pár týdnů, a pak je mu – zdá se – jedno, že si v dalších volbách neškrtne.

ČESKÁ POZICE: A co politický styl? Je obhroublejší než v dávné opozičně-smluvní době?

NACHER: Nejhorší je, že když jsem ještě mezi nimi byl, politici se snažili alespoň argumentovat a vysvětlovat. Dnes se musím jenom smát. Nedávno mě zaujal předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura v televizi. Otázka redaktora zněla: „Včera jste chtěli velkou většinu, dnes vám stačí 103 poslanců. Je to v pořádku?“ A Stanjura řekl: „Jojo.“ Druhý den se redaktor zeptá: „Včera jste chtěli 103, dnes máte pouze 101 hlasů. Neustupujete tak trochu?“ A Stanjura: „Ne ne, myslím, že ne.“ Jako novinář jste pak v pytli. Jak s takovým „rétorem“ chcete vést nějaký dialog? Ten člověk prostě nechce diskutovat. Tečka, polibte si zadek, my si jedeme tu svoji. Dnes už se politici ani nenamáhají něco vysvětlit.

ČESKÁ POZICE: Trochu mi to připomíná nedávná slova premiéra Nečase. V době, kdy se tvořila nová koalice s „Peakovci“, se Nečase na tiskové konferenci někdo dotázal, co znamená bezpečná většina v Poslanecké sněmovně, po které dychtil. Předseda vlády vypálil, že to je taková většina, která není nebezpečná… 

Dnes už se politici ani nenamáhají něco vysvětlit. Tečka, polibte si zadek, my si jedeme tu svoji. NACHER: To mně zase připomíná seriál Jistě, pane ministře. Měla by to být povinná výbava pro politiky. V jednom díle Humphrey vysvětluje rozdíl mezi totalitou a demokracií. Říká, že v totalitě se informace zamlčují, tají. A v demokracii? Tam se řekne, že se demokraticky rozhodli informaci nezveřejnit. Ve výsledku je to to samé. Politici si dnes se slovíčky nebezpečně hrají. Jako třeba premiér Nečas a bezpečná-nebezpečná většina.

Takové odpovědi jsou důkazem jistého amatérismu a nepředvídavosti – přece když řeknete, že chcete bezpečnou většinu, tak musíte předpokládat, že hned následující otázka bude, co to je bezpečná většina a mít na ni odpověď. Na druhé straně si myslím, že premiér Nečas patří k těm slušnějším politikům. Bohužel je tam jaksi osamocen.

ČESKÁ POZICE: Co říkáte nejnovější kauze poslance Ratha?

NACHER: Doufám, že se teď stanou dvě věci – za prvé, že se případ podaří konečně dotáhnout, a za druhé, že se tím spustí domino a nezůstane jen u pana Ratha. To by bylo poněkud nespravedlivé. Myslím si, že se nyní mnoho politiků může začít bát, aby jim doma neudělali šťáru a nenašli podobně schovaný poklad.

Vyprázdněnost slov

ČESKÁ POZICE: Je stát a jeho chování pro lidi inspirujícím vzorem?

NACHER: Ztratili jsme přirozený vzor, kdo by ukázal nějaký směr a vizi. Nedávno se mi stalo, že když jsme točili díl televizního pořadu Suma sumárum, jedna rodina nám řekla: „Nejsme ekonomicky vzdělaní, musíme se starat o děti, chodíme do práce. Zadlužujeme se. Jenže všude jinde slyšíme, že stát se také zadlužuje. Od koho se pak máme inspirovat?“