IZIP pohřben. Nevázaný jásot však není zcela na místě.

Internetový projekt zdravotních knížek IZIP nepřežije své jedenácté narozeniny a do prázdnin skončí. Ve čtvrtek se na tom dohodli ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) a premiér Petr Nečas (ODS). Nadšeně přijaly tuto informaci zejména lékařské odbory, neboť podle jejich vedení nepřinesl projekt žádný užitek a zbytečně se v něm utopily téměř dvě miliardy korun. Navázaný jásot však není úplně na místě.

Když jsme si s redakčními kolegy zkusili na první dobrou vzpomenout, k čemu měl vlastně IZIP primárně sloužit, napadla nás samozřejmě jako první věc – vyvést nějakou tu sumičku peněz z veřejného zdravotního pojištění na jiné „bohulibé“ účely, samozřejmě do soukromých kapes. Není divu, 1,8 miliardy korun, na které projekt za dobu své existence vyšel, opravdu není zanedbatelná částka a o její oprávněnosti lze jistě pochybovat. Ani neprůhledná vlastnická struktura společnosti IZIP nebudila důvěru (51 procent akcií držela v poslední fázi Všeobecná zdravotní pojišťovna, ovšem s velmi omezenými rozhodovacími pravomocemi, zbytek náleží švýcarské firmě eHI eHealth International s anonymními vlastníky). O těchto negativech nepochybujeme.

Pak jsme si ale vzpomněli na pravý účel projektu – umožnit sdílení informací, usnadnit komunikaci pacientů, lékařů a zdravotních pojišťoven. Klíčovým prvkem systému je elektronická zdravotní knížka, jež obsahuje přehled vykázané péče, uhrazených regulačních poplatků či doplatků za léky. Umožňuje kontrolovat historii pojištění a plateb pojistného. Pomiňme nyní medicínské hledisko, tedy efektivnější léčbu díky snadné dostupnosti komplexních informací o pacientově zdravotním stavu přehledně na jednom místě, a zastavme se financí.

Systém umožňoval pacientům, aby měli přehled o tom, kolik péče o jejich zdraví stojí, a mohli kontrolovat, jaké úkony si na ně lékař vykázal. Což byla samozřejmě v dosavadní praxi, kdy se lékařská péče v České republice automaticky považuje za bezplatnou, převratná novinka. Na lékaře by vytvářela tlak, aby nefixlovali a neúčtovali zdravotní pojišťovně nadbytečné výkony. Takto vzniklé úspory – byť je zatím nikdo nevyčíslil, ale jistě půjde o desítky či stovky milionů korun – je pak třeba položit na druhou stranu bilance k nákladům projektu IZIP.

Problém je v tom, že ačkoli je v systému zaregistrováno přes 2,5 milionu lidí, zhruba 21 000 zdravotníků a více než 8500 zdravotnických zařízení (dle informací IZIP), řada přihlášených pacientů a lékařů jej nepoužívá. O jejich pohnutkách k takovému chování lze jen spekulovat. Třeba že lékaři neměli zájem na tom, aby jim tak snadno mohli pacienti nahlížet do záznamů o vykazované péči, nebo že naopak pacienty nepálilo, na kolik jejich léčba vyjde, a nic je tedy nenutilo chovat se ke svému zdraví zodpovědněji.

Možná budu patřit k menšinovému názoru, ale musím si postesknout, že je škoda takový systém nemít. Bohužel, neprůhledností a objemem svého financování si o to IZIP řekl. Nicméně spolu s ministrem Hegrem věřím, že budoucnost patří elektronizaci zdravotnictví, „která ale musí být provedena účelně, hospodárně a ve prospěch pacientů i systému všeobecného zdravotního pojištění.“

Historie IZIP

• Firmu IZIP, která projekt elektronických zdravotních knížek zajišťuje, založili v roce 2001 tehdejší poslanci ODS Milan Cabrnoch a Miroslav Ouzký (nyní poslanci Evropského parlamentu) spolu s lékařem Pavlem Hronkem.
• Zkušební provoz začal v roce 2002, do běžného provozu se systém dostal v listopadu 2004. Původně šlo o společnost s ručením omezeným, v roce 2006 byla firma přeměněna na akciovou společnost. VZP získala pět procent akcií IZIP.
• VZP poté pořizovala za milion další akcie až na 51 procent. Při zásadních krocích ale byla potřeba dvoutřetinová většina. Zbylých 49 procent akcií držela švýcarská firma eHI eHealth International, na kterou své akcie převedli spoluzakladatelé projektu.