Exposlanec ODS Doktor: Projekt církevních restitucí je v ohrožení

Poslaneckou sněmovnu čeká v červnu druhé čtení návrhu zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Ještě před tím, ve středu 23. května, návrh zamíří k projednání do sněmovního ústavně-právního výboru. Ve hře jsou obrovské majetky a sumy peněz; církve by podle vládního návrhu měly získat zhruba polovinu svého majetku a jako vyrovnání zbylé části 59 miliard korun. Opozice kritizuje výčet vráceného majetku či oprávněnost církví si tento majetek nárokovat.

Stihne současná vláda prosadit návrh zákona o církevních restitucích? Příklad poslance Michala Doktora (dříve ODS, nyní nezařazený) dává tušit, že to nemusí být tak jednoznačné. Pokud by však majetkové vyrovnání s církvemi současný parlament schválit nestihl, hrozí, že by vzhledem k možné budoucí dominanci levice na dlouhou dobu skončilo u ledu.

reklama

Téma církevních restitucí bude tím pravým „šok-testem“ Nečasovy vlády, která oproti původní podobě a síle (na začátku disponovala 118 poslanci) doznala podstatných změn: ze sestavy vypadly Věci veřejné, které nahradila platforma LIDEM Karolíny Peake o zhruba osmi poslancích. Důvěru nové koalici sice vyslovilo dostatečných 105 zákonodárců, při schvalování návrhu zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi však není známo, o jak velkou většinu se bude vláda moci opřít.

Zatím není jasné ani to, jak se k církevním restitucím postaví peakovci, kteří se při projednávání návrhu ve vládě dost cukali a hrozili vládní krizí. Zcela jasno není ani v ODS (jako o možných potížistech se hovoří například o poslancích Borisi Šťastném, Ivaně Weberové či Lence Kohoutové) ani mezi bývalými poslanci této strany, kteří jsou dnes nezařazení. Příkladem budiž zmíněný Michal Doktor, který občanské demokraty opustil loni v listopadu kvůli nesouhlasu se jmenováním Martina Kuby ministrem průmyslu a obchodu.

Nečasův kabinet sice podpořil, ve věci církevních restitucí se však jeho názor s vládním návrhem rozchází. Doktor například navrhuje snížit finanční náhradu, kterou vláda navrhla ve výši 59 miliard korun, o deset až patnáct procent. Vzhledem k těsně většině Nečasovy vlády bude hlas každého poslance cenný. Proto by názory poslance Doktora a jím navrhované změny majetkového vyrovnání s církvemi neměly zapadnout. Dávají tušit, že aby návrh zákona prošel, dozná zřejmě ještě změn. Zejména v té takzvané finanční části, kterou kritizuje hlavně opozice.

ČESKÁ POZICE: Jaká je šance, že parlament schválí vládní návrh majetkového vyrovnání státu s církvemi?

DOKTOR: Projekt „restitucí“ je v ohrožení. Jak z podstaty kvality materiálu, ze kterého je návrh sestaven, tak z podstaty okolností. Není možné opomíjet ekonomickou kondici a náladu společnosti. V kontextu všech těchto věcí je návrh, tak jak je v současnosti připraven, ohrožen ve schopnosti být přijat.

Připouštím, že církve plní jinou, významnější roli nežli fyzické osoby ve společnosti. I proto by si měly uvědomit, že musejí být schopny společnosti prokázat jinou rozvahu, jiné přemýšlení a jiný způsob komunikace. Rád bych zdůraznil, že takzvané církevní restituce jsou spíše než restitucemi narovnáním vztahů mezi státem a církvemi, respektive odlukou církví od státu. Budou-li však „restituce“ prosazeny neobratnou komunikací a kvalitativně špatnou metodou, hrozí, že se vychýlený postoj společnosti k církvím ještě více vychýlí a společnost onemocní extremistickými pohledy na věc.

ČESKÁ POZICE: Obáváte se, že pokud majetkové vyrovnání s církvemi neschválí tato vláda, projekt se na dlouhou dobu zastaví? Ptám se kvůli kritice restitucí ze strany ČSSD, která velmi pravděpodobně vyhraje příští sněmovní volby.

DOKTOR: Nedokončí-li tento projekt tato vláda a takto naladěný parlament, příští parlament – pravděpodobně velmi levicově naladěný – návrh zavrhne. Bohuslavu Sobotkovi bych mohl v tu chvíli leda tak vyčítat, že nesouhlasem s majetkovým vyrovnáním s církvemi popírá aktivity někdejšího premiéra Miloše Zemana a aktivity sociální demokracie z doby jejího vládnutí. Pokud „restituce“ nyní neprojdou, kvalitativně by projekt narovnání vztahu mezi státem a církvemi zanikl tak na deset až patnáct let dopředu.

ČESKÁ POZICE: Stanou se církevní restituce výrazným tématem několikera blížících se voleb? Veřejnost restitucím příliš neholduje a pro opozici bude jistě výhodné toto téma „zvednout“.

DOKTOR: Nechci, aby se církevní restituce staly předmětem předvolební kampaně a nějakých idiotických, hloupých hesel. Nedokážu pochopit, že ti, kteří restituce absolutně odmítají, nechápou, že majetek, který se má restituovat, stojí v ekonomickém systému ladem a je vlastně nefunkční. Řádný hospodář si nemůže dovolit v době hospodářské recese nechat tyto zdroje stát.

Jednou z jiskřiček, která podpálí ekonomický motor, mohou být právě restituce – ovšem v kvalitativně správně naměřeném projektu.

Pitomá role církví

ČESKÁ POZICE: Cyril Svoboda v nedávném rozhovoru pro ČESKOU POZICI řekl, že neustálé odkládání slibu státu, že vyřeší otázku církevních restitucí, je jakýmsi roubíkem do úst církví, které ve společensky neklidné době nejsou skoro vůbec slyšet. Myslíte si, že majetkové vyrovnání by církvím rozlepilo ústa?

DOKTOR: Nemám rád, když se tomu říká restituce – místo toho bychom se měli soustředit na fakt, že jde hlavně o narovnání vztahu státu s církvemi. Ten projekt představuje společenský impuls. Církve, které budou mít k dispozici zdroje a majetek, budou vyvázány z otroctví státu. Církve už nebudou muset žebrat na peníze duchovních, opravy kostelů a tak dále. Proto říkám, že církvím má být majetek vydán – lidé si musejí uvědomit, že jde především o odluku státu od církví. Spatřuji v tom naději, že se pohled české společnosti na církve posune k pozitivnějšímu vnímání.