Deset zoufalých let. Jak stát mrhá prostředky na dopravní infrastrukturu.
Nejvyšší kontrolní úřad prověřoval během deseti let 11 akcí zaměřených na výstavbu a obnovu dopravní infrastruktury. Výsledky jsou tristní.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) provedl v uplynulých deseti letech jedenáct auditů, které byly zaměřeny na výstavbu či modernizaci pozemních komunikací, tedy dálnic a silnic první třídy, železniční koridory i labské vodní cesty, kam tečnou v souhrnu tečou ročně desítky miliard korun. Kontroloři se zaměřili na ceny a vše, co jejich výši ovlivňuje. Výsledek? Flexibilní jsou nejen náklady, ale i termíny dokončení – samozřejmě směrem nahoru.
NKÚ zveřejnil souhrn z jednotlivých kontrol v materiálu Cena zakázky z pohledu Nejvyššího kontrolního úřadu, který má ČESKÁ POZICE k dispozici. Co konkrétně kontroloři na budování infrastruktury kritizují?
- „Po schválení investičního záměru dochází v dalším průběhu jeho realizace k podstatným změnám ekonomických parametrů,“ konstatuje se v materiálu NKÚ. V důsledku toho náklady rostou řádově až o desítky procent oproti schválenému plánu.
Ukázkovým příkladem je kontrola, která byla zaměřena na programy výstavby a obnovy silnic první třídy a dálnic (02/13). Auditoři prověřovali období od roku 2000 do roku 2003. „Například u všech 28 akcí týkajících se dálnic a rychlostních komunikací, které měly být zahájeny nebo ukončeny po roce 1999, byly realizační termíny prodlouženy až o sedm let a investiční náklady zvýšeny celkem o 35 miliard korun, to je o 68 procent,“ konstatují ve zprávě kontroloři. - NKÚ poukazuje i na manipulaci výběrových řízení v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách. Často používanou metodou je například nastavení zadávacích podmínek tak, aby bylo umožněno subjektivní hodnocení. Tím se zúží okruh uchazečů.
Často používanou metodou manipulce výberových řízení je nastavení zadávacích podmínek tak, aby bylo umožněno subjektivní hodnoceníJako modelový příklad uvádí materiál NKÚ kontrolu z roku 2006, při níž auditoři prověřovali, zda jsou vytvořeny podmínky pro účelné a hospodárné vynakládání peněz na pořízení dvou úseků dálnice D8, a to v úseku Lovosice – Řehlovice a Trmice – česko-německá hranice (06/03). NKÚ je přesvědčen, že Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) umožnilo subjektivní hodnocení v soutěži na výstavbu mostu, který propojil dálnici D8 s německou A17. Jedním z kritérií tendru byla totiž odborná způsobilost, dílčí měřítka hodnocení pak nebyla v podmínkách soutěže uvedena vůbec.
Tendr napadl jeden ze zájemců a také Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Správní řízení zabralo celou letní sezónu 2004. Tím se podstatně zkrátila doba k výstavbě. „Zkrácení doby na stavbu mostu vyvolalo technická a jiná opatření, jejichž důsledkem bylo navýšení ceny mostu o bezmála 206 milionů korun“, píše se ve zprávě NKÚ. - Další slabinou budování dopravní infrastruktury je nekvalitní přípravná fáze zakázek, což vede k posouvání termínů a k růstu nákladů.
Kontrole NKÚ bylo podrobeno 453 projektů výstavby a obnovy pozemních komunikací (07/04). Auditoři sledovali od roku 2005 do července 2007, jak jsou plněny časové a ekonomické parametry. Předpokládané náklady se u 453 projektů zvýšily z 346,5 miliardy na 422,7 miliardy korun. To představuje více než pětinový nárůst. Z výsledků kontrol vyplývá, že stavby nabraly podstatná zpoždění, a to hlavně v době přípravy. Kontroloři zjistili, že zpoždění představovalo v jednom případě ze sledovaných projektů až dvanáct let. Jde o úsek dálnice D3 mezi Prahou a obcí Mezno. - Státní investor sice vybírá z několika variant, ty jsou ale posuzovány na základě architektonických a krajinářských hledisek. Co bude zvolené řešení stát, hraje podřadnou roli.
Takto se postupovalo například při výstavbě okruhu kolem Prahy (04/26). ŘSD vybíralo ze sedmi možností, jak přemostit Lochkovského údolí. Zvítězila varianta mostu s ocelovou konstrukcí komorového průřezu. Dle auditorů se instituce rozhodla na základě architektonických a krajinářských hledisek, ekonomické hodnocení si ŘSD ani zpracovat nenechalo. Znalecký posudek, který si objednal NKÚ, konstatoval, že rozdíl cen mezi zvoleným řešením a levnější variantou z předpjatého betonu činí patnáct procent, tedy asi 130 milionů korun. Podobně posuzovalo ŘSD přemostění Vltavy v rámci stavby Suchdol – Březiněves. Ani v tomto případě nebylo na vítězný dvoupodlažní most zpracováno ekonomické hodnocení. - Auditoři dále upozorňují na vysoký počet víceprací.
- Dle NKÚ chybějí také nástroje k zabezpečování optimalizace cen staveb.
Zkrátka důkazů o tom, že se stát, potažmo ŘSD, SŽDC či Ředitelství vodních cest a ministerstvo dopravy nechovaly při výstavbě infrastruktury jako řádný hospodář, nashromáždil NKÚ v průběhu kontrol dostatek.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlaste nebo zaregistrujte.







Komentáře
ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.
Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.
Děkujeme vám za pochopení.
Vážená paní Menzelová. Velmi
Vážená paní Menzelová. Velmi by mne zajímalo, jestli bývalý pan prezident NKU toto zprávy organizoval, nebo naopak zadržoval.
kolik máš podprsenku?
Na jaře 1995 jsem nastoupil do Pragoprojektu - v něm do atelieru který posuzoval dopravní stavby z hlediska "dopadu na životní prostředí", jak se dnes říká. Právě se, údajně dle metodiky ČVUT Dopravní fak., multikriteriálně hodnotily varianty trasy od Lovosic na sever. Na mapě mezi sopkami vykrouženo osm špaget, některé z nich dle mého názoru nesmyslné, asi platilo víc špaget, věrohodnější výsledek. Kvality kriterií si byli hodnotitelé vědomi a bylo naspěch. "Kolik máš číslo bot" ptá se šéf. Čtyřicet dva . Do kolonky se zapsalo 42.
Další údaj měl být asi nižší, šéf se rozhlédl: "Kolik máš podprsenku"? (úsměv) Tři. Zapsalo se 3.
"Kolik ti je?" Třicet dva. "To je moc, napište 22"...
Přes noc to kolegyně znalá výpočetní techniky semlela spec. softwérem a exaktní výsledek byl na světě. Ještě před koncem měsíce jsem dal výpověď.
Jiná z perel bylo ekologické zhodnocení vhodnosti labské nivy u Kolína na výstavbu automobilky. Koho chleba jíš...
Později prý byl atelier zrušen a šéf se jal prodávat chryslery.