Jak se v Česku rozkrádají evropské miliardy? Desatero slabých míst.

Každá éra má své lahůdky. V devadesátých letech se rozkrádací energie soustředila na privatizační proces a banky, v novém tisíciletí je hitem rozkrádání evropských dotací. Tento fenomén bude mít dopad i na schodek státního rozpočtu. A podobně jako se ve druhé polovině „devadesátých“ objevily metodické popisy, jak se tuneluje, pozvolna lze jisté obecnější postupy rozkrádání identifikovat i nyní. Zjistit, proč se objevily právě ty, a nikoli jiné, je obrovský úkol pro nejbližší roky. Prozatím chceme ukázat na prokazatelně slabá místa systému. Nalezli jsme jich symbolickou desítku.

Ke spolupráci při identifikaci slabých míst jsme přizvali Jana Havránka, experta na fondy EU s osmiletou praxí z byznysu a čtyřletou zkušeností ze státní správy. Jan Havránek (35) s evropskými dotacemi začínal ještě jako student Mendelovy univerzity v Brně. V roce 2000 si založil vlastní poradenskou společnost Raven Consulting (název odvozen od jeho příjmení). V roce 2007 ji prodal České spořitelně (dnes Grantika). Poté přešel do státní správy a stal se poradcem ředitele Státního fondu životního prostředí, na němž působil až do července 2009. Posléze byl na ministerstvu vnitra ředitelem odboru strukturních fondů. Nyní pětatřicetiletý expert na eurodotace navazuje na svou dřívější praxi konzultanta.

reklama

Zadání: Najděte slabá místa v systému

Než se dobereme k vlastnímu desateru, je nutné stručně připomenout fungování systému (implementační strukturu).

Hlavním nástrojem pro distribuci prostředků EU je operační program (OP). Jsou v něm stanoveny prioritní oblasti, na něž má být podpora poskytnuta. Tyto priority vycházejí z Národního strategického referenčního rámce (NSRR) — dokumentu, který schválila česká vláda a následně i Brusel.

Každý OP musí mít nastavené ukazatele, takzvané monitorovací indikátory, podle nichž se vyhodnocuje úspěšnost realizace projektů i celého operačního programu. Patří mezi ně například nově vytvořená pracovní místa, počty proškolených osob, kilometry vybudovaných cyklostezek, počet obyvatel nově napojených na kanalizaci a tak dále. Pokud se při kontrole po dokončení realizace projektu zjistí, že žadatel monitorovací indikátory nesplnil, musí mu být část nebo celá dotace odejmuta.

Rozdělování peněz se odehrává prostřednictvím výzev k předkládání projektových žádostí. Administraci operačního programu zajišťují řídící orgány a zprostředkující subjekty (ministerstva, kraje, státní agentury). Mají za úkol vyhlašovat výzvy na předkládání projektů, hodnotit projektové žádosti, administrovat postup při proplácení dotace a následně kontrolovat realizaci.

Přidělení dotace předcházejí tři fáze:

1. Řídící orgán nebo zprostředkující subjekt vyhlásí výzvu na předkládání žádostí. V ní by měla být uvedena jasná, objektivní a transparentní kritéria pro výběr projektů.
2. Předložené projekty (žádosti o dotaci) jsou dle kritérií bodově ohodnoceny.
3. Na základě hodnocení jsou projekty dle míry úspěšnosti vybrány k realizaci.

Administraci projektů nesmí dle evropských pravidel ovlivňovat „vyšší“ politická moc. Přání politiků mají být obsažena pouze ve strategických dokumentech (NSSR a OP). Tolik teorie.

Westernová praxe

Většina slabých míst vzájemně souvisí a vytváří komplexní prostředí pro rozkrádání. Nevylučujeme, že se mohou najít i další slabá místa, za případné upozornění na ně předem děkujeme.

1. Tajné dělení

Politici, kteří zasedají v řídících orgánech Regionálních operačních programů (ROP), chápou svěřené peníze jako svůj majetek, s nímž mohou zacházet dle vlastního uvážení. Krajští politici uzavřou tajnou dohodu o dělení peněz. V ní je určeno, kolik peněz půjde do jednotlivých krajů a okresů. To pravidla EU nepřipouštějí! Místo volné soutěže nejvhodnějších projektů se tím totiž prostředky přesouvají na ta pravá místa. Součástí  dohod jsou předem vytipované projekty, o kterých se dopředu ví, že dotaci získají.

Dělení peněz není samozřejmě symetrické. Například ROP Severozápad, který sdružuje Ústecký a Karlovarský kraj, loni vypsal výzvu k předkládání žádostí na téma budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu za 1,1 miliardy korun. Surovou realitu popsal pro ČESKOU POZICI loni v květnu senátor, karlovarský zastupitel a starosta Božího Daru Jan Horník: „Na Severozápadě existuje deset okresů. Tři jsou v Karlovarském a sedm v Ústeckém kraji. Řeklo se, že Karlovarský kraj dostane z tohoto obnosu 450 milionů korun, na každý okres 150 milionů. Dozvěděl jsme se, že ze 150 milionů určených pro Karlovarsko má sto milionů posloužit na opravu střechy Lázní I, neboli Císařských lázní v Karlových Varech. Zcela to popírá veřejnou soutěž, v níž se mají mezi sebou jednotlivé projekty utkat.“ 

Politické rozdělování dotací potvrdil i bývalý úředník regionální rady ROP Severozápad Leo Steiner, který poukázal na korupci, jež provází čerpání eurodotací na severu Čech. „Politici se při spuštění programu dohodli, že celkový balík peněz 19 miliard korun přerozdělí mezi kraje klíčem 35 procent Karlovarský a 65 procent Ústecký kraj. To je základní porušení pravidel EU. Mám informaci, že snad existuje tajná smlouva,“ uvedl Steiner, který soudí, že dotace na severu Čech ovládla mafie IV. cenové skupiny.