Dálnice D3 jako PPP projekt? Proč ne, pokud se poučíme.

Záměr ministerstva dopravy využít pro výstavbu dálnice D3 částečně i PPP projekt sleduje ČESKÁ POZICE od února. Do diskuse o vhodnosti tohoto postupu přispěl následujícím článkem výkonný ředitel Asociace PPP Vladimír Sloup. Úvodem připomeňme, že tématu jsme se doposud věnovali v textech:

• Optimista Pavel Dobeš pokouší čerta jménem PPP
• A je to tady! Pokus o resuscitaci PPP projektů.
• Projekty PPP: Nálada dobrá, teoretické znalosti též. S praxí je to horší.
• Vzkaz z Británie: PPP projekty jsou v době krize extrémně neefektivní

V poslední době se hovoří o tom, že by se prvním PPP projektem na českých dálnicích měl stát devatenáctikilometrový úsek jihočeské části D3. Pojďme se na něj stručně podívat z pohledu zkušeností v okolních zemích, kde již projekty veřejného a soukromého partnerství na dálnicích fungují, a které jsou nám historicky a kulturně blízké – Maďarsko, Polsko a Rakousko.

reklama

Vycházejme z toho, že projekt má zajištěnou kontinuální politickou podporu jako nezbytnou podmínku k úspěšnému uskutečnění.

Na dobré cestě

Dálnice M5 v Maďarsku skončila coby první PPP projekt katastrofou. Příliš vysoké mýtné a prakticky paralelní objízdné trasy způsobily jeho krach a odkoupení koncesionáře státem. Maďarsko se z chyby poučilo a v dalších dálničních stavbách již bylo úspěšné.

Z maďarské zkušenosti by se mělo poučit i Česko a nebudovat dálnice, které by byly zpoplatněny jinak než stávající síť. Připravovaný úsek D3 tuto podmínku splňuje – projekt má být založen na poplatku za dostupnost, a běžný řidič tak vůbec nepozná (leda podle kvality dálnice), že jede po úseku vybudovaném v režimu PPP. Ministerstvo dopravy tím získává první pomyslný plusový bod.

V Polsku dobře fungují již tři PPP projekty na dálnicích, další se budují a připravují. Pro srovnání s Českou republikou je zajímavá dálnice A1 a dlouhodobost její přípravy. Prvotní záměr výstavby dálnice pochází již ze 70. let 20. století, časem do hry vstoupila i varianta PPP. Během různých politických turbulencí se výstavba dálnice připravovala klasicky, pak zase jako PPP. Možnosti se přehodnocovaly dokonce i při dialogu s koncesionáři.

Určitou nerozhodnost ve chvíli, kdy se má uskutečnit první dálniční PPP projekt, lze vysledovat i u našich severních sousedů. Pro Českou republiku z toho plyne závěr, že ačkoliv se již o PPP na dálnici D3 hovoří opravdu dlouho, stále se neděje nic tragického. Historie se prostě někdy opakuje.

Transformace Ředitelství silnic a dálnic na akciovou společnost má potenciál přivést do nově vzniklé firmy kvalitní manažeryI Rakousko nám má co nabídnout. O dálniční síť se tam stará akciová společnost Asfinag, která nahradila původní „státní“ společnost. Rakousko má na rozdíl od ČR a dalších zmiňovaných zemí dálniční síť téměř vybudovanou a ve velmi dobrém stavu, takže nepotřebuje významné investice. Přesto se v jednom případě Asfinag vydal cestou PPP, a to při vybudování dálnice z Vídně směrem na Českou republiku.

U nás ministerstvo dopravy mimo jiné uvažuje o transformaci Ředitelství silnic a dálnic na akciovou společnost. Na příkladu Rakouska vidíme, že jde o odzkoušenou praxi, která má potenciál přivést do nově vzniklé společnosti kvalitní manažery. Ti by měli být nejenom schopni uvažovat v horizontu delším, než je volební období, ale být i tvrdým a důstojným partnerem pro soukromý sektor při vyjednávání o podobě PPP projektu.

Slovenské úspěchy i neúspěchy

Historicky a kulturně nejbližšímu Slovensku se povedl mistrovský kousek, když budování dálnice v partnerství se soukromým subjektem zahájilo v době vrcholící finanční krize. Dosáhlo tak částečného pozitivního vlivu na zaměstnanost a jako jedna z mála zemí vykázalo v roce 2011 růst HDP, který byl mimo jiné způsoben právě jednorázovým výběrem DPH z PPP projektu.

Stát se zachoval jako každý dobrý podnikatel, který v letech, kdy je to zapotřebí, vynaloží prostředky – ať již uspořené či teprve z budoucích výnosů –, aby vyhladil křivku výnosů a odstranil z ní významné výkyvy.  A to i přesto, že je Slovensko bude muset v dalších letech postupně splatit ve formě poplatků za dostupnost včetně úroků.

Na Slovensku se společně s projektem dálnice R1 připravovaly ještě další dvě stavby. Ty se staly součástí předvolebních bojů a bylo u nich ustoupeno od formy PPP. Zatímco dálnice R1 byla dokončena rychle a řidiči již po ní jezdí, oba další projekty na své uskutečnění stále čekají. Zbývá dodat, že během přípravy všech tří projektů vládla na Slovensku přehnaná očekávání ohledně rychlosti, s jakou budou při využití PPP připraveny. Rovněž se objevily problémy s vlastnictvím pozemků.