Bakalovy černé stavby
Důl Frenštát je připravenou branou k poslednímu významnému ložisku černého uhlí ve střední Evropě.

Po dva počáteční dny tohoto týdne obsadilo dvanáct lezců organizace Greenpeace vrcholky těžních věží dolu Frenštát na úpatí Beskyd. S cílem strhnout mediální pozornost na neřešený problém. Pro prodloužení efektu akce zanechali lezci na vrcholu jedné z věží transparent s nápisem „Bakalovy černé stavby“. Krom toho se Greenpeace rozhodla oficiálně vyzvat majitele OKD, aby urychlil likvidaci a rekultivaci dolu včetně obou těžních věží. Proč by to měl udělat? Přinášíme podrobnější pohled na tento spor.
Důl, v němž se nikdy netěžilo
V dole Frenštát se nikdy netěžilo, jsou však připraveny dvě těžní jámy a další související stavby a zařízení. Frenštátské těžní věže jsou však už víc než 20 let mimo zákon. Dočasná stavební povolení byla vydaná v roce 1982 s platností do roku 1988 u první věže, u druhé skončilo povolení o rok později. Podobně je na tom dalších 50 objektů důlního zařízení. Zainteresovaní o tom mlčeli, ve starých dokumentech to teprve nedávno objevil starosta Trojanovic Jiří Novotný. A rozběhla se série úředních jednání.
- Obecní úřad v Trojanovicích dal v lednu 2011 podnět příslušnému stavebnímu úřadu ve Frenštátě pod Radhoštěm k zahájení řízení o odstranění stavby.
- V dubnu 2011 však muselo být řízení zastaveno, protože společnost OKD přispěchala s žádostí o prodloužení stavebního povolení do roku 2031. Ta se musela z logických důvodů projednat přednostně.
- Když loni v srpnu firma předložila vyžádané podklady, stavební úřad zaznamenal dvě protichůdná klíčová stanoviska – souhlas Obvodního báňského úřadu a nesouhlas Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Vůči němu se společnost OKD odvolala a požadovala jeho přezkum kvůli podezření na podjatost. Ministerstvo životního prostředí však neshledalo k přezkumu žádný důvod.
- Když stavební úřad žádost o prodloužení v listopadu zamítl, podala si firma odvolání ke krajskému úřadu. Ten však začátkem letošního května poslal frenštátskému stavebnímu úřadu rozhodnutí, v němž odvolání OKD zamítá a potvrzuje zamítavý verdikt stavebního úřadu.
- I když by se OKD mohlo proti rozhodnutí krajského úřadu odvolat ke správnímu soudu, nemělo by toto podání odkladný účinek. Takže frenštátskému stavebnímu úřadu nic nebrání pokračovat v řízení o odstranění stavby.
Skanzen
Sám od sebe se Bakalův podnik OKD k demolici nemá a obyvatelé mají strach, aby se to na poslední chvíli nějak nezvrtlo. Sebemenší demoliční aktivitu stále nevidět.
Nakonec není divu. Úředně se spor vede o černé stavby, ale ve skutečnosti je mnohem hlubší: zda důl Frenštát s demolicí věží (po zasypání důlních jam) definitivně skončí, nebo zůstane připravenou vstupní branou pro „průzkum těžbou“ a pro těžbu samotnou. Probíhající řízení o odstranění stavby by bylo bezpředmětné, kdyby společnost OKD po neúspěšném pokusu o legalizaci současného stavu k uzavření dolu sama přistoupila. Ale to se nestalo, a hned tak nestane.
Greenpeace: Pro uhlobarony by měla platit stejná pravidla jako pro obyčejné smrtelníky
Proto se na otálení OKD s rušením důlního zařízení rozhodla upozornit organizace Greenpeace. Vedoucí energetické kampaně této organizace Jan Rovenský těsně po sestupu s jedné z věží prohlásil: „Kdyby OKD dodržovalo zákon, neměli bychom včera kam lézt. Pro uhlobarony by měla platit stejná pravidla jako pro obyčejné smrtelníky. Pan Bakala se dlouhodobě snaží prezentovat jako zodpovědný a slušný podnikatel. Pokud to myslí alespoň trochu vážně, měl by zajistit, aby byly jeho černé stavby co nejdříve odstraněny a nečekat na to, až mu jejich zbourání nařídí stavební úřad.“
Co báňskému úřadu nevadí
Mnohem vážnější je ovšem nečinnost Českého báňského úřadu. Samosprávy dotčených obcí po něm dlouhodobě požadují, aby zrušil rozhodnutí o takzvaném konzervačním režimu, v němž se důl nalézá. Ten spočívá v odvětrávání důlní otvírky a v odčerpávání vody. Tyto činnosti přitom nelze provádět bez těžních věží a některých dalších staveb.
Když v roce 2002 skončilo povolení k tomuto režimu, firma OKD se dopustila malého úskoku. Požádala báňský úřad o jeho prodloužení kvůli zasypávání obou tisícimetrových důlních jam. Současná existence dolu Frenštát se opírá o chatrné povolení báňského úřadu, které bylo v roce 2003 za tímto účelem vydáno. Jenže v současné době je v rozkutaném dole klid – ani těžba, ani navážení materiálu. A báňskému úřadu očividně nevadí, že je jeho povolení zneužívané pouze k pokračování konzervačního režimu. Město Frenštát a obec Trojanovice proto požadují, aby báňský úřad se společností OKD zahájil řízení a nařídil jí zahájit zásyp jam.
Majitel dolu několikrát signalizoval zájem prozkoumat zásoby a těžit frenštátské uhlí
Majitel dolu má však jiné plány. Marek Jelínek, finanční ředitel společnosti NWR, která je matkou OKD, v únoru veřejně potvrdil, že OKD má velký zájem prozkoumat frenštátské zásoby uhlí, které jsou posledním významným ložiskem černého uhlí ve střední Evropě. O chuti firmy ložisko prozkoumat psaly na podzim i Hospodářské noviny. Do třetice zájem prozkoumat frenštátské ložisko prezentoval loni v říjnu generální ředitel OKD Klaus-Dieter Beck. A nevyloučil, kdyby průzkum dobře dopadl, zájem pokračovat. „Těžební společnost má vždycky zájem těžit,“ sdělil lidovkám.cz.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlaste nebo zaregistrujte.







Komentáře
ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.
Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.
Děkujeme vám za pochopení.
Pane Klosi,ať se Vám to líbí
Pane Klosi,
ať se Vám to líbí nebo ne, to uhlí pod Beskydami je majetkem státu a pouze stát by měl mít právo rozhodnout, jak s ním naloží. Aby to mohl efektivně udělat, tak potřebuje vědět, kolik tam toho uhlí přesně je a jaké by byly ekonomické parametry těžby. To je naprosto legitimní.
Možná jste si toho nevšiml, ale ekonomika České republiky stojí a padá s automobilovým průmyslem, nikoli s tištěním letáků a tvorbou transparentů Greenpeace. Auta se zatím dělají z plechu a plech se dělá ze železné rudy a koksu, který se dělá z černého uhlí. Dokud toto bude platit, je diskuse o udržení přístupu k domácím zásobám uhlí naprosto relevantní. Toto uhlí je obrovskou strategickou rezervou a bylo by naprosto stupidní si k němu zasypat cestu - to by byl prostě ekonomický zločin. Pokud kdokoli lidem ve Frenštátě slibuje, že se tam nikdy těžit nebude, jedná se o nezodpovědný populismus.
Dnes uhlí z Frenštátu jednoznačně nepotřebujeme (ČR značné množství černého uhlí vyváží) a nebudeme ho potřebovat ještě poměrně dlouhou dobu. Jak dlouhou, to bude záležet na řadě okolností, které je teď velmi těžké předvídat. Dokonce je i možné, že ho nebude stát potřebovat nikdy. To ale neznamená, že je rozumné nevědět, kolik tam toho uhlí je, jak je těžitelné a udržet si k němu přístup a možnost těžbu zahájit, pokud to bude potřeba.
Nechci nijak strašit, ale nikdo neví, jak dlouho bude současná převážně mírová situace ve světě trvat a z černého uhlí se dá vyrobit leccos. I benzín, když na to přijde. Jo, a taky se s ním dá topit, když je venku -20. To taky nemusí být úplně k zahození. Tedy pokud nebudeme spoléhat na Vás a Vaše kamarády z Greenpeace, že nás a naše děti v takové situaci jednou zahřejete teplým slovem o globálním oteplování.
Martin Hájek
P.S. Ten, kdo porušuje zákony, ztrácí morální právo se jich vůči jinému dovolávat. Porušování zákona nelze ospravedlnit pouhým upozorněním na jiné (domnělé) porušování zákona. Notabene v situaci, kdy k tomuto upozornění (demonstraci) nebylo vůbec porušení zákona nezbytné a jeho jediným cílem byl vznik výše uvedených fotek a tedy v podstatě pouhý exhibicionismus. Pan Rovenský, pokud vím, studoval práva a měl by si toho být vědom. I kdyby tisíckrát ty věže byly protiprávní, tak ho to vůbec neopravňuje vniknout na cizí pozemek, aby se s nimi vyfotil.
Ti hoši
zkrátka nedají pokoj, dokud se jim nepodaří to uhlí vykopat a prodat, navíc, jak to doposud dělají, tak z větší části do zahraničí. Bohužel.
Je jen otázkou času, kdy se na scéně objeví "dobře namotivovaní" politikové vstřícní "potřebám národa" a "podpoře zaměstnanosti v regionu", jako byl třeba exhejtman Tošenovský - a povolí v Beskydech těžbu.
Oligarcha Bakala, který nám umně odklonil naše doly
ve stejném schematu jako MUS, si může dělat cokoliv. A s náma si vytře prdel.
Inu o tomhle asi Bakalovi "malí goebelsové" z jeho Hospodářských novin, Respektu a Ekonomu asi psát nebudou.