Ani na internetu se obědy nerozdávají zadarmo

Vyvrcholí internetová anarchie v kolonizaci kyberprostoru, anebo najdeme adekvátní obchodní model, který alespoň částečně nahradí pirátství?

Podnikání a trhy
Petr Matějček | 27.05.2012

Věděl to autor sci-fi Robert A. Heinlein i ekonom a nositel Nobelovy ceny Milton Friedman – oběd zadarmo neexistuje. Teorie, která je ve světě známá pod akronymem Tanstaafl (There ain’t no such thing as a free lunch) je v zásadě prostá: Když jednotlivec anebo skupina dostanou něco zadarmo, musí to někdo jiný zaplatit. Pokud neexistují přímé náklady pro individuum, vzniknou náklady pro společnost jako celek. Jednoduše řečeno, abychom dostali věc, kterou máme rádi, musíme se vzdát jiné oblíbené věci.

Zjistit, čeho se budeme muset vzdát, chceme-li nadále prostřednictvím internetu volně sdílet muziku, se v diskusním bloku nazvaném „Umění (ne)ocenit umění“ pokusili představitelé hudebního průmyslu a České pirátské strany. V pražském divadle NoD tak vedle sebe minulý týden při příležitosti 20. narozenin klubu Roxy usedli hudebník a vydavatel Vladimir 518, předseda České pirátské strany Ivan Bartoš, hudební skaut a manažer Martin Červinka, Jaroslav Raušer z Institutu moderní hudby, předseda představenstva Ochranného svazu autorského (OSA) Roman Strejček a manažer klubu Roxy Jaroslav Stanko.

Videozáznam z diskuse můžete zhlédnout na stránkách ČESKÉ POZICE.

Svobodný internet je utopie

S internetovým pirátstvím je to v Česku jako s fotbalem a politikou: Každý na ně má názor, jen málokdo mu ale opravdu rozumí. Nejhlasitěji se k tématu logicky vyjadřuje Česká pirátská strana a kolektivní správci jako Ochranný svaz autorský (OSA), Integram a spol. Jen zřídka je však slyšet hlas těch, jichž se problematika bytostně týká. Proto bylo velmi osvěžující poslechnout si v divadle NoD názory Vladimíra Brože, známého především pod pseudonymem Vladimir 518. Je jedním z nejdéle působících rapperů české hiphopové scény, členem legendární skupiny Peneři strýčka Homeboye, zakladatelem labelu Bigg Boss a dle vlastních slov nadšeným uživatelem svobodného internetu.

Vladimir 518: „Obávám se, že internet bude jednoho dne regulovaný. Impulzy tady již jsou.“Přesto věří, že je současná situace velmi nezdravá. „Připadám si jako Alenka v říši divů. Lidé mou tvorbu sice chválí, já ale vím, že by produkt mohl být tisíckrát zajímavější. Neustále vidím věci, které se nepovedly, protože nebylo možné je zafinancovat. Z velké části za to může aktuální atmosféra, kdy lidé za hudbu neplatí,“ říká Vladimir 518 a obává se, že boom internetu, skutečnost, že v kyberprostoru můžeme soubory volně sdílet, a s ní spojená digitální anarchie, vyvrcholí v jakési kolonizaci digitálního světa. „Bohužel je svobodný internet utopie. Obávám se, že bude jednoho dne regulovaný. Impulzy tady již jsou,“ upozorňuje rapper.

Prý si za to můžeme sami, protože si nejsme schopni vážit sociální struktury, která kolem hudby vzniká. Jako příklad fungující scény Vladimir 518 uvedl black metalisty, kteří jsou zvyklí chodit na koncerty, kupovat si trička i cédéčka. „Je to vzájemný zdravý vztah, jenž umožňuje těm kapelám pokračovat v cestě, kterou započaly,“ soudí rapper. Nenechal si ujít ani možnost rýpnout do svých vlastních fanoušků: „Bohužel, hiphopové publikum je natolik primitivní, že toho není schopno. To jsou lidé, kteří umí jenom brát.“

Absence adekvátních služeb

Že bychom se již brzy mohli dočkat regulace internetu, vehementně odmítá předseda pirátské strany Ivan Bartoš. Dle něj český hudební průmysl v současné chvíli není schopný spotřebitelům nabídnout službu, která by reflektovala potřeby internetové generace. Možností je podle kapitána pirátů nespočet, chybí však vůle komerční sféry je otestovat. Ta raději lpí na starých modelech. „Až budou v Česku adekvátní digitální služby, nebude už nutné řešit regulaci internetu,“ domnívá se Bartoš.

Roman Strejček (OSA): „Hudebních internetových služeb v Česku již existuje řada, přesto se o ně nikdo nezajímá, protože je příjemnější stahovat zdarma.“Jeho názor se setkal s pozitivní odezvou publika. „Hledání obchodního modelu je celosvětový problém a tady v Česku ho asi nevyřešíme. Mé děti by si například rády koupily službu typu amerického Netflix (nejpopulárnější americká digitální videotéka s téměř 25 miliony předplatitelů – pozn. red.), jenže to u nás není možné. Přitom existuje část společnosti, která by za ně platila, stejně, jako platí televizní poplatky, satelit a UPC,“ komentoval diskusi jeden z diváků a podotkl: „Vydavatelské domy se současnou situaci snaží kočírovat smlouvami typu ACTA, jenže technologie mají tu vlastnost, že na právo kašlou. Internet se regulovat prostě nepovede.“

Předseda představenstva Ochranného svazu autorského Roman Strejček přiznal, že průmysl zaspal a dostatečně brzy nezačal hledat alternativní cesty, jak dostat digitální cestou zajímavý obsah ke konzumentům. Zároveň však upozornil, že řada hudebních internetových služeb v Česku již existuje, přesto se o ně nikdo nezajímá, protože je příjemnější stahovat zdarma. Dle šéfa OSA v současné době jednoduše chybí úcta k duševnímu vlastnictví.

K tomuto názoru se přiklonil i manažer klubu Roxy Jaroslav Stanko. Bartoše prý obdivuje za to, že věří, že by lidé byli ochotni platit za něco, co je k mání zadarmo. „Když budu v klubu u jedněch dveří vybírat vstup a u druhých ne, kterými myslíte, že všichni půjdou?“ reagoval Stanko spíše řečnickou otázkou.

Zobrazit diskusi
Reakcí:11

Komentáře

ČESKÁ POZICE ctí demokratickou diskusi. Prosíme vás však o respektování pravidel diskuse (viz Podmínky užívání služeb), jejichž smyslem je přispět k její korektnosti a smysluplnosti.

Vložením příspěvku potvrzujete svůj souhlas s těmito pravidly. Příspěvky, které se z nich vymykají, budeme nuceni odstranit.

Děkujeme vám za pochopení.

Platící zákazníci tu jsou, služby ne

všichni ti stahovači , co si předplácí prémiové stahování řádově za 10USD/EUR měsíčně, jsou potenciálními zákazníky srovnatelných služeb jako je Netflix. Služby které ale stále nejsou na starém kontimentě většinou dostupné, protože trh s autorským obsahem je v Evropě roztříštěný na jednotlivé národní státy, každý se svojí vlastní legistlativou a distrubutory nic moc neláká na takový trh vstupovat.

Pokud chtějí zástupci jako OSA a spol. udělat něco užitečného pro ty co zastupují i pro sebe, tak je to zasadit se o harmonizaci a sjednocení autorskoprávních podmínek v rámci EU.

Teprve po vstupu velkých distributorů AO bude mít smysl i řešit rozhraní služeb, aby při vůli zaplatit nemusel zákazník strávit desítky minut usilovného klikání a vyplňování.

„Když budu v klubu u

„Když budu v klubu u jedněch dveří vybírat vstup a u druhých ne, kterými myslíte, že všichni půjdou?“ 

 

K tomu ještě pan Stanko musí dodat, že vstup přes ty druhé dveře je jednodušší a pohodlnější. Jinak řečeno, u těch "placených" dveří vám zkontrolují "ústrojovou kázeň", dají polopropustné klapky na uši i oči, po cestě musíte míjet několik plakátů, jak používání jiných dveří je špatné a stejně přijdete o půlku představení (tedy, ne vždy je možné koupené dílo si přehrát tak, jak chci, ne vždy je to dílo dostupné bez ztráty kvality, resp. je k dispozici v běžném formátu, než se dostanu k dílu, musím shlédnout, že to dílo nemám kopírovat a zejména v ČR se nedostanu ke všemu, k čemu bych chtěl). Na druhou stranu se stačí poptat, kde jsou ty "dveře zdarma" a jsem tam. Pane Stanko, legální cesta k dílům musí být výrazně jednodušší a zákazník musí mít pocit, že ho nikdo neoje.... 

 

Ano, musí se zcela změnit obchodní model - ten dnešní z dob šelakových desek fakt nestačí...

Souhlas

"Zároveň však upozornil, že řada hudebních internetových služeb v Česku již existuje, přesto se o ně nikdo nezajímá, protože je příjemnější stahovat zdarma."

Tohle je sice v článku vydáváno za argument proti stahování, ale já v tom naopak vidím zcela evidentní řešení.

Stačilo by se prostě věnovat tomu, aby bylo PŘÍJEMNĚJŠÍ stahování za peníze než zdarma. Ve všech přidružených významech slova, jak rozebárá brundi_bar.

 

„Když budu v klubu u

„Když budu v klubu u jedněch dveří vybírat vstup a u druhých ne, kterými myslíte, že všichni půjdou?“

 

-  Jenže v tom placeném klubu jsou nabízeny nějaké služby, zatímco v tom zdarma si člověk musí všechno zajistit sám.

 

Další věc je, že když chce člověk podpořit autora, tak musí většinu zaplatit nahrávacímu studiu.

Třeba neplacené filmy

Třeba neplacené filmy neotravují reklamami... 

Chytří autoři už labely opouštějí, jako třeba Amanda Palmer. 

Když budu v klubu

Nějak nerozumím poslední větě. Je to dobře, nebo špatně, že musí většinu zaplatit nahrávacímu studiu (pravděpodobně myšleno společnosti)?

Ony ty nahrávací společnosti mají taky něco do sebe. Myslíte, že třeba Seržant Pepper nebo z poslední doby Floodplain od Kronos Quartetu by mohly vzniknout bez jejich podpory?

 

Ano, myslel jsem

Ano, myslel jsem společnosti... A tvrdím, že je to špatně.

 

To je klidně možné, že by nevznikly, ale co jako? Po světě chodí miliony lidí s talentem na nejrůznější věci, ale není jim umožněno ho nějak projevit...

Ad společnosti

A není to třeba tak, že kdo chce, vydává sám na sebe, a někomu jinýmu vyhovuje být u nahrávací společnosti?

Snadná, efektivní dostupnost a rozumné ceny!

Věřím Pirátům... kdybych si mohl na netu kliknout na pěknou a kvalitně nahranou písničku, vyskočilo na mě okýnko paysca, že mi odečte 5-10Kč... tak to neřeším a ještě mě potěší že autora 'podpořím' ... Pokud má ale někdo představu, že bude vybírat mnohokrát víc a že mi k tomu navíc přifaří povinně nejlépe celé album - ať už se mi tam něco líbí, nebo nelíbí... tak to asi neuspěje.

Autoři můžou postupovat také obráceně - natočí nějaké demo, napíšou k tomu, kolik potřebujou na ten projekt prachů, pověsí to na Inet a buď se na to fanoušci po kouskách složí, nebo ne. Když ano - projekt  bude na světě a bude i ufinancovanej. Když ne - stejně by to bylo prodělečný - ať zamakaj na demu, který víc přesvědčí. Ti co jdou s dobou, to už takto praktikují. Ti co zaspali můžou jenom kopat a brečet po starých časech ;)

Skrýt diskusi

Oblíbený obsah