Spekulace o koruně jako bezpečném přístavu znovu ožily

Středoevropské měny, především maďarský forint a polský zlotý, se během uplynulého týdne dostaly pod silný prodejní tlak. Koruna v souvislosti s oslabením v regionu také ztrácela, avšak výrazně méně. Zhruba po roce tak opět ožily již téměř zapomenuté spekulace o koruně jako o švýcarském franku a bezpečném přístavu.

Přirovnání koruny k švýcarské měně bylo a stále je opodstatněné, ale jen pokud se soustředíme na region střední Evropy. Jen pro zajímavost, koruna za posledních 12 měsíců vykazovala výrazně nižší míru rozkolísanosti vůči euru, než například zlotý nebo forint.

Aktuální oslabení středoevropských měn má prozaický důvod – očekávaný pokles úrokových sazeb v regionu do konce letošního roku a tím pádem i snížení jejich atraktivity v očích investorů. Zatímco Česká národní banka (ČNB) drží hlavní úrokovou sazbu na 0,5 procenta, tak v případě polské centrální banky je to 4,75 procenta a u maďarské dokonce 6,75 procenta.

V případě Maďarska byly sazby ještě výše, než se je v úterý centrální bankéři rozhodli snížit. Přestože se s tímto krokem tak trochu počítalo, odezva v podobě oslabení forintu byla poměrně dramatická – do konce týdne ztratil vůči euru přes dvě procenta. Podobně na tom byl polský zlotý, u něhož se rovněž očekává brzký pokles sazeb.

Jak nastartovat ekonomiku

Proč vlastně tamní centrální banky ke snížení sazeb (k uvolňování měnových podmínek) přistupují či v případě Polska s velkou pravděpodobností přistoupí? Především chtějí stimulovat ekonomiku. Tempo růstu HDP výrazně zvolňuje (Polsko), nebo hospodářství dokonce klesá (Maďarsko). Nižší sazby znamenají zatraktivnění úvěrů a teoreticky vyšší ochotu domácností a firem se zadlužovat, zároveň však představují riziko slabšího kurzu měny a dovozu inflace ze zahraničí.

Stačí si vzpomenout, jak se forint na přelomu roku obchodoval vysoko nad hranicí 300 forintů za euro a občané se jej v panice zbavovali. Maďarská centrální banka na tehdejší situaci reagovala právě několikanásobným zvýšením sazeb, tak aby situaci uklidnila. Nic podobného zatím nehrozí, ale při razantnějším poklesu sazeb nelze vyloučit výrazný negativní dopad na kurz forintu.

ČNB již nemá příliš prostoru, kam by mohla sazby dále snižovatCo platí pro forint, platí i pro zlotý. Slabší kurz zlotého ke konci loňského roku pro změnu navyšoval tamní státní dluh přepočítaný na eura. Není tedy pochyb, že snižování sazeb a slabší kurz měny má i své negativní stránky.

Pro korunu z toho vyplývá, že by se měla v následujících měsících posouvat vůči oběma výše zmíněným měnám k silnějším úrovním. Důvodem je i to, že ČNB již nemá příliš prostoru, kam sazby dále snižovat. A že by čeští konzervativní centrální bankéři přistoupili k něčemu, jako je kvantitativní uvolňování po vzoru USA, se nechce příliš věřit.

Během týdne byla koruna relativně stabilní. Vůči euru se zpočátku krátce dostala pod hladinu 24,70 Kč, tedy na nejsilnější hodnoty za posledního zhruba čtyři a půl měsíce. Druhá část týdne již byla z pohledu koruny slabší a obchodovalo se ponejvíce v blízkosti hladiny 24,90 Kč.

Vůči dolaru se koruna poměrně bezpečně držela pod hranicí 20 Kč a dostala se zhruba na tříměsíční maximum. K polské měně se obchodování po několika týdnech vrátilo pod úroveň šest korun za zlotý.